Bhagavadgítá XVI - Božské a démonské povahy

 

KAPITOLA SESTNACTA

Bozske a demonske povahy

SLOKA 1 - 3

sri-bhagavan uvaca
abhayam sattva-samsuddhir jnana-yoga-vyavasthitih
danam damas ca yajnas ca svadhyayas tapa arjavam

ahimsa satyam akrodhas tyagah santir apaisunam
daya bhutesv aloluptvam mardavam hrir acapalam

tejah ksama dhrtih saucam adroho nati-manita
bhavanti sampadam daivim abhijatasya bharata

sri-bhagavan uvaca - Krsna, Nejvyssi Osobnost Bozstvi, pravil; abhayam - nebojacnost; sattva-samsuddhih - ocista byti; jnana - poznani; yoga - spojeni s; vyavasthitih - postaveni; danam - stedrost; damah - ovladani mysli; ca - a; yajnah - konani obeti; ca - a; svadhyayah - studium Ved; tapah - sebekazen; arjavam - prostota; ahimsa - nenasilnost; satyam - pravdomluvnost; akrodhah - nehnevivost; tyagah - odrikani; santih - vnitrni klid; apaisunam - nechut k vyhledavani chyb u druhych; daya - soucit; bhutesu - ke vsem zivym bytostem; aloluptvam - nechamtivost; mardavam - mirnost; hrih - skromnost; acapalam - pevna odhodlanost; tejah - sila; ksama - ochota odpoustet; dhrtih - odvaha; saucam - cistota; adrohah - neznalost zavisti; na - ne; ati-manita - ocekavani poct; bhavanti - jsou; sampadam - vlastnosti; daivim - transcendentalni povahy; abhijatasya - toho, kdo je zrozen; bharata - o Bharatovce.

Nejvyssi Pan pravil: Nebojacnost, ocistovani byti, pestovani duchovniho poznani, dobrocinnost, sebeovladani, konani obeti, studium Ved, sebekazen, prostota, nenasilnost, pravdomluvnost, nehnevivost, odrikani, vnitrni klid, nechut k vyhledavani chyb, soucit ke vsem zivym tvorum, nechamtivost, mirnost, skromnost, pevna odhodlanost, sila, ochota odpoustet, odvaha, cistotnost a neznalost zavisti a touhy po pocte - to jsou transcendentalni vlastnosti, jimiz jsou vybaveni zbozni lide s bozskou povahou, o Bharatovce.

VYKLAD: Na zacatku patnacte kapitoly byl podan vyklad o posvatnem banyanovniku, ktery symbolizuje tento hmotny svet. Jeho postranni koreny byly prirovnany k prospesnym a neprospesnym cinum zivych bytosti. V devate kapitole bylo take vysvetleno, kdo je deva, zbozny clovek, a asura, bezbozny clovek neboli demon. Podle Ved jsou ciny v kvalite dobra prospesne k pokroku na ceste k osvobozeni. Nazyvaji se daivi prakrti a jsou svou povahou transcendentalni. Ti, kteri se zamestnavaji ciny transcendentalni povahy, kraci cestou vysvobozeni. Ti vsak, kdo jednaji v kvalite vasne ci nevedomosti, zadnou moznost k vysvobozeni nemaji. Bud jsou nuceni zustat jako lide v hmotnem svete, anebo sestoupit do rise zvirat, ci do jeste nizsi zivotni podoby. V sestnacte kapitole popisuje Sri Krsna transcendentalni a demonske povahy a jejich prislusne vlastnosti a jejich klady a zapory.

Slovo abhijatasya se vztahuje na cloveka zrozeneho s transcendentalnimi neboli zboznymi vlastnostmi a je zde velice vyznamne. Zplozeni ditete ve zbozne atmosfere se ve Vedach nazyva garbhadhana-samskara. Chteji-li mit rodice dite se zboznymi vlastnostmi, musi se ridit deseti zasadami lidskeho zivota. Jiz drive bylo v Bhagavadgite uvedeno, ze sexualni styk urceny k plozeni dobrych deti je samotny Krsna. Pohlavni styk se sam o sobe nezavrhuje, je-li v souladu se zasadami uvedomovani si Krsny. Alespon lide, kteri si jsou vedomi Krsny, by nemeli plodit deti jako psi a kocky, ale tak, aby se po narozeni mohli venovat duchovnimu zivotu a pestovat vedomi o Krsnovi. To by melo byt vysadou deti, jejichz otec a matka jsou oddani Krsnovi.

Varnasrama-dharma je spolecenske zrizeni, ktere deli spolecnost na ctyri zivotni stadia a na ctyri skupiny neboli kasty. Toto rozdeleni neni zalozeno na zrozeni jednotlivce, nybrz na jeho vlastnostech a vzdelani a jeho ucelem je udrzovat mir a blahobyt ve spolecnosti. Vyse zminene vlastnosti jsou transcendentalni, to znamena, ze pomahaji jednotlivci dosahnout duchovniho uvedomeni, pomoci ktereho se muze vysvobodit z hmotneho sveta.

Ve varnasramske spolecnosti je sannjasi neboli clovek v zivotnim stadiu odrikani pokladan za duchovniho ucitele vsech ostatnich spolecenskych skupin a zivotnich radu. Brahman je povazovan za duchovniho ucitele ostatnich spolecenskych stavu, tedy ksatriju, vaisju a sudru, ale sannjasi, jenz stoji ve zrizeni nejvyse, je pokladan i za duchovniho mistra brahmanu. Prvni vlastnosti sannjasina je nebojacnost, nebot sannjasi musi byt pripraven celit vsemu sam, nemuze se spolehat na pomoc ci podporu druhych. Musi zaviset jen na milosti Nejvyssi Osobnosti Bozstvi. Jestlize ma obavy a mysli si: ,,Kdo se o mne postara, az se vzdam vsech zavazku?``, pak by nemel skladat slib sannjasina. Clovek musi byt naprosto presvedcen, ze Krsna neboli Nejvyssi Osobnost Bozstvi v nem neustale dli ve sve lokalizovane podobe Paramatmy, a ze vidi a vi vsechno, co clovek zamysli udelat. Clovek si tedy musi byt zcela jist, ze Krsna ve sve podobe Paramatmy se dokonale postara o dusi, ktera se Mu odevzda. Clovek by si mel myslet: ,,Nikdy nebudu sam. I kdybych bydlel v nejtemnejsich lesich, Krsna je neustale pritomen a vzdy mi poskytne nezbytnou ochranu.`` Tomuto presvedceni se rika abhayam, nebojacnost, a pro sannjasina je zcela nezbytna. Dalsim krokem je ocisteni sveho byti. Existuje mnoho ocistnych zasad, predpisu a pravidel, podle kterych se sannjasi musi ridit. Nejdulezitejsi prikaz rika, ze intimni styk se zenou je prisne zakazan. Dokonce je mu zapovezeno i hovorit se zenou o samote. Sri Caitanja Mahaprabhu byl idealni sannjasi. Kdyz byl v Puri, nesmely se k Nemu Jeho stoupenkyne ani priblizit; bylo jim take doporuceno, aby Mu projevovaly uctu poklonou ze vzdalenejsiho mista. Toto neni znamka nejake nenavisti k zenam, je to omezeni ulozene sannjasinum, aby nemeli zadny blizsi styk se zenami. Je nezbytne, aby se clovek ridil temito pravidly, ktera plati pro jeho zivotni rad, jestlize chce uspesne ocistit svoji existenci. Sannjasinovi je velice prisne zakazano mit blizky styk se zenami, a prave tak prisne je mu zakazano vlastnit bohatstvi pro svuj vlastni smyslovy pozitek. Sri Caitanja Mahaprabhu byl idealnim sannjasinem a z Jeho zivota vime, ze pokud se tyka styku se zenami, byl neobycejne prisny. Prestoze je povazovan za nejliberalnejsi Bozske vteleni, ktere prijima i nejhloubeji padle duse, sam se dusledne ridil pravidly a predpisy platicimi pro sannjasina. Chota Haridasa, jeden z Caitanjovych nejblizsich nasledovniku, se jednou zadostive podival na jednu zenu a Sri Caitanja byl tak prisny, ze ho ihned vyloucil ze spolecnosti svych blizkych stoupencu. Sri Caitanja rekl: ,,Pro sannjasina nebo pro toho, kdo usiluje o vysvobozeni z pout hmotne prirody a preje si povysit se na duchovni rovinu a navratit se zpatky k Bohu, je divani se na hmotne veci nebo na zeny s myslenkou na smyslovy pozitek zavrzenihodne. Ten, kdo zaziva takove nedovolene zadosti, by udelal lepe, kdyby spachal sebevrazdu, nez aby mel pozitek ze smyslovych predmetu jen na mysli, nemluve o primem uzivani si.``

Jnana-yoga-vyavasthiti - pestovani duchovniho poznani. Ukolem sannjasina je predavat poznani hospodarum a vsem, kteri zapomneli, ze smyslem zivota je duchovni pokrok. Sannjasi ma s timto poslanim chodit ode dveri ke dverim a zit z toho, co se mu v domacnostech nabidne, ale to neznamena, ze by zebral. Skromnost je vlastnost pravych transcendentalistu, a prave ze skromnosti chodi sannjasi od domu k domu, nechodi zebrat, nybrz proto, aby se setkaval s hospodari a probudil jejich vedomi o Krsnovi. To je povinnost sannjasina. Je-li dostatecne pokrocily a dostal-li pokyn od sveho duchovniho ucitele, pak by mel s mocnymi logickymi argumenty sirit vedu o uvedomovani si Krsny. Neni-li vsak natolik pokrocily, nemel by vstupovat do zivotniho stadia odrikani. Stal-li se nekdo sannjasinem, aniz by mel dostatecne poznani, mel by se zcela oddat naslouchani slovum praveho duchovniho ucitele, aby ho ziskal. Sannjasi musi mit tyto vlastnosti: neohrozenost (abhaya), cistotu (sattva-samsuddhi) a poznani (jnana-yoga).

Dana - stedrost, dobrocinnost. Byt stedry je urceno hlavne tem, kteri patri do druheho zivotniho stadia, a to grhasthum, hospodarum. Grhastha si musi vydelavat na zivobyti poctivou praci a polovinu sveho vydelku by mel pouzit na sireni nauky o Krsnovi po celem svete. Mel by tedy podporovat organizace, ktere se zabyvaji touto formou prace. Je dulezite, aby se dary davaly spravnemu prijemci - existuji totiz tri druhy dobrocinnosti, jak bude vysvetleno pozdeji. Je to dobrocinnost v kvalite dobra, v kvalite vasne a v kvalite nevedomosti. V pismech se doporucuje dobrocinnost v kvalite dobra, zatimco takzvana dobrocinnost v kvalite vasne a nevedomosti se zamita, ponevadz by to bylo mrhani penezi. Meli bychom podporovat jen sireni vedy o Krsnovi po celem svete, to je dobrocinnost v kvalite dobra.

Dama - sebeovladani. Toto je dulezita vlastnost pro vsechny duchovni rady, ale pro grhasthy ma zvlastni dulezitost. I kdyz je grhastha zenaty, musi mit svuj pohlavni zivot pod kontrolou. Jedinym ucelem pohlavniho styku je plodit deti. Nechce-li mit clovek deti, musi se sexualniho zivota zrici. V dnesni moderni spolecnosti se pouziva antikoncepcnich prostredku a jeste horsich metod ke zbaveni se zodpovednosti za dite. Takove ciny nejsou transcendentalni povahy, nybrz jsou demonske. Chce-li nekdo ucinit pokrok v duchovnim zivote, musi se ovladat v sexualnim ziti i kdyz je zenaty a zrici se veskereho pohlavniho styku, ktery nevede k plozeni deti pro Krsnu. Dokaze-li clovek plodit deti, ktere si budou vedomy Krsny, muze jich mit treba i stovky, ale pohlavnimu styku by se nemel venovat jen pro smyslovy pozitek.

Yajna - obet. K obetem je zapotrebi mnoho penez, a proto to jsou grhasthove, kdo je vykonavaji. Brahmacarini, vanaprasthove ci sannjasini nemaji zadne penize a ziji z almuzen. Konani nejruznejsich obeti je tedy urceno pro grhasthy. Podle vedskych textu by meli konat obet zvanou agni-hotra, ale tato obet je tak nakladna, ze ji v dnesni dobe zadny grhastha konat nemuze. Nyni se doporucuje obet, ktera se nazyva sankirtana-yajna, neboli zpivani mahamantry: Hare Krsna, Hare Krsna, Krsna Krsna, Hare Hare / Hare Rama, Hare Rama, Rama Rama, Hare Hare. To je nejlepsi a nejlacinejsi obet a kazdy ji muze konat a mit z ni prospech. Dobrocinnost (dana), sebeovladani (dama) a konani obeti (yajna) jsou tedy urceny pro hospodare.

Svadhyaya - studium Ved. Je to zasada zamerena na stadium zivota, ktere se nazyva brahmacarja neboli doba studii. Brahmacarini nesmi mit zadny styk se zenami, musi zit v naprostem celibatu, plne se venovat studiu Ved, a tak pestovat duchovni poznani. To se nazyva svadhyaya.

Tapas - sebekazen. Je velmi nutna pro brahmacarina a pro cloveka v zivotnim stadiu vanaprasthy je obzvlaste dulezita. Nikdo by nemel zustavat grhasthou po cely zivot, meli bychom si uvedomit, ze zivot ma ctyri stadia: brahmacarja, grhastha, vanaprastha a sannjasa. Po zivotnim stadiu grhasthy by mel clovek odejit do bezdomovi. V zivote trvajicim sto let bychom dvacet pet let meli stravit jako studenti, dvacet pet let jako hospodari, dvacet pet let v ustrani a dvacet pet let v odrikani. Toto jsou nabozenske predpisy Ved. Muz, ktery se po stadiu grhasthy uchyli do ustrani, musi ovladat sve telo, mysl a jazyk. To je tapasja. Ve spolecnosti, ktera se ridi varnasramskymi zasadami, je tapasja dulezitou zasadou, nebot bez sebekazne nemuze nikdo dosahnout vysvobozeni. Teorie, ze odrikani neni zapotrebi, ze clovek muze pokracovat ve spekulovani a vsechno bude v poradku, neni doporucovana ani ve vedske literature, ani v Bhagavadgite. Takove teorie vsak siri takzvani duchovni vudci a guruove, kteri se snazi ziskat mnoho stoupencu. Jakmile se totiz zacne jednat o zakazy, prikazy a pravidla, ztraceji lide veskery zajem, a proto ti, kteri pod rouskou nabozenstvi shaneji stoupence, nezadaji, aby se lide zrikali smyslovych pozitku, a ani sami nebyvaji zdrzenlivi. Vedy takove chovani neschvaluji.

Pokud se tyka prostoty (arjavam), clovek se musi ridit zasadou zit jednoduse ve vsech zivotnich stadiich, at uz je brahmacari, grhastha, vanaprastha nebo sannjasi. Mel by byt prosty a primy ve svem jednani.

Ahimsa - nenasili znamena, ze nikdo nesmi branit zivotnimu pokroku jine zive bytosti. Bylo by chybne domnivat se, ze na zabijeni zvirat neni nic spatneho, ponevadz duse neumira, zahyne-li telo. Lide maji nyni ve zvyku jist zvirata, prestoze je zde dostatek obilovin, ovoce a mleka. Porazet zvirata je naprosto zbytecne a je to vsem zakazano. V pripade, ze neni jine potravy, muze byt zvire zabito, ale musi byt nejdrive obetovano. Ti vsak, kdo chteji dosahnout uspechu v duchovnim zivote, by za zadnych okolnosti nemeli pachat nasili na zviratech, vzdyt prece existuje tolik jinych druhu potravy. Skutecne nenasili znamena nebranit nikomu v jeho vyvoji evolucnim cyklem. Zvirata prochazeji evolucnim cyklem, a tudiz transmigruji z jednoho tela do druheho. Je-li tedy urcite zvire predcasne zabito, musi se duse jeste jednou navratit do stejne zivotni podoby, aby naplnila zbyvajici cast vymezeneho casu, nez se bude moci povysit do jineho zivotniho druhu. Proto by se evolucni cyklus zvirat nemel rusit jen pro uspokojovani nasich chutovych bunek. Tomu se rika ahimsa.

Satyam - pravdivost znamena, ze clovek nema z osobnich duvodu prekrucovat pravdu. Ve Vedach je mnoho casti, kterym je tezke porozumet, ale jejich smyslu se musime naucit od praveho duchovniho ucitele. To je zpusob, jak chapat Vedy. Sruti znamena naslouchat autorite. Nikdo by si nemel vytvaret vlastni vyklad, ktery vyhovuje jeho osobnim zamerum. Existuje mnoho komentatoru Bhagavadgity, kteri nespravne vykladaji puvodni text. Musi byt vylozen pravy smysl slova, a tomu se muze clovek naucit jen od praveho duchovniho ucitele.

Akrodha - znamena ovladnuti hnevu. I kdyz je clovek vyprovokovan, mel by to tolerovat, nebot hnev pusobi nepriznive na cele telo. Hnev je produktem kvality vasne a chtice, a proto ho ten, kdo je na transcendentalni urovni, musi umet ovladnout.

Apaisunam - nechut k vyhledavani chyb u druhych znamena nehledat chyby na druhych nebo je zbytecne neopravovat. Nazyvat zlodeje zlodejem neni samozrejme hledani chyb nebo pomlouvani, ale ten, kdo usiluje o pokrok v duchovnim zivote, by se tezce provinil, kdyby cestneho cloveka nazval zlodejem. Clovek ma byt vzdy mirny (hri) a take by se mel vyvarovat spatnych cinu. Nemel by se rozcilovat nebo citit se beznadejne, jakmile se mu zmari plan. Jestlize v necem neuspel, nesmi propadat zoufalstvi, ale trpelive a odhodlane se snazit pokracovat dal. To se nazyva acapalam neboli pevna odhodlanost.

Tejas - sila. Tato vlastnost se hodi hlavne na ksatrije. Ksatrija musi byt silny, aby mohl chranit slabe. Nesmi se vydavat za pacifistu. Jestlize je nasili opodstatnene, musi byt pripraven pouzit ho. Avsak clovek, ktery je schopen podrobit si nepritele, muze v urcitych pripadech odpustit a prominout mensi prestupky.

Saucam - cistotnost znamena nejen udrzovat v cistote telo a mit ciste myslenky, ale zaroven ciste jednat. To plati zvlaste pro obchodniky, aby napriklad neobchodovali na cernem trhu. Nati-manita (neocekavani pocty) plati hlavne pro sudry, delnickou tridu, ktera je podle Ved pokladana za nejnizsi ze ctyr spolecenskych trid. Zbytecna prestiz a pocta by jim nemela stoupnout do hlavy, ale meli by zustat ve svem spolecenskem postaveni. Povinnosti kazdeho sudry je prokazovat uctu vyssim tridam, aby mohl byt zachovan spolecensky rad.

Vsechny tyto vlastnosti, o kterych se zde mluvilo, jsou transcendentalni a mely by byt pestovany ve shode s postavenim jednotlivce ve varnasramske spolecnosti. Smyslem tohoto zrizeni je, aby se kazdy v jakekoliv spolecenske tride a zivotnim stadiu mohl navzdory ubohym materialnim podminkam povysit vyvijenim techto vlastnosti na nejvyssi transcendentalni uroven.

SLOKA 4

dambho darpo 'bhimanas ca krodhah parusyam eva ca
ajnanam cabhijatasya partha sampadam asurim

dambhah - pycha; darpah - zpupnost; abhimanah - domyslivost; ca - a; krodhah - hnev; parusyam - hrubost; eva - zajiste; ca - a; ajnanam - nevedomost; ca - a; abhijatasya - tech, kdo se narodili; partha - o synu Prthy; sampadam - vlastnosti; asurim - s demonskou povahou.

Pycha, zpupnost, domyslivost, hnev, hrubost a nevedomost jsou, o synu Prthy, vlastnosti tech, kdo se narodili s demonskou povahou.

VYKLAD: V tomto versi se popisuje kralovska cesta do pekla. Demoni radi predstiraji, ze jsou zbozni a pokrocili v duchovni vede, a to navzdory tomu, ze se neridi nabozenskymi zasadami. Jsou velice domyslivi a pysni na sve vzdelani nebo bohatstvi. Chteji, aby je druzi uctivali, prestoze si to nezasluhuji. Rozciluji se nad zbytecnostmi, mluvi hrube, a nikoliv mirne. Nevedi, co se ma a co se nema delat. Jednaji vzdy rozmarne podle svych prani a neuznavaji zadnou autoritu. Techto demonskych vlastnosti nabyli jiz v matcine lune, a jak dospivaji, zacnou se jedna po druhe projevovat.

SLOKA 5

daivi sampad vimoksaya nibandhayasuri mata
ma sucah sampadam daivim abhijato 'si pandava

daivi - transcendentalni; sampat - vlastnosti; vimoksaya - urcene k vysvobozeni; nibandhaya - k pripoutanosti; asuri - demonske vlastnosti; mata - se povazuji; ma - nemej; sucah - obavy; sampadam - s vlastnostmi; daivim - transcendentalnimi; abhijatah - zrozeny; asi - jsi; pandava - o synu Pandy.

Transcendentalni vlastnosti vedou k vysvobozeni, zatimco demonske zotrocuji. Ty vsak nemej obavy, o synu Pandy, nebot ses narodil s bozskymi vlastnostmi.

VYKLAD: Sri Krsna dodal Ardzunovi odvahu tim, ze mu rekl, ze se narodil s bozskymi vlastnostmi. Ardzunova ucast ve valce nebyla demonska, ponevadz dukladne zvazoval vsechna pro i proti. Uvazoval, zda uctyhodne osobnosti jako Bhisma ci Drona mohou byt zabiti, ci nikoliv a nejednal pod vlivem hnevu, pychy nebo hrubosti. Jeho povaha tedy nebyla demonska. Pro ksatriju, bojovnika, je vystreleni sipu na nepritele transcendentalni, zatimco odmitnout vykonani teto povinnosti je demonske. Proto nemel Ardzuna zadnou pricinu k narku. Kdo se ridi predepsanymi zasadami, ktere plati pro jeho spolecenskou skupinu, ten se nachazi na transcendentalni urovni.

SLOKA 6

dvau bhuta-sargau loke 'smin daiva asura eva ca
daivo vistarasah prokta asuram partha me srnu

dvau - dvoji; bhuta-sargau - stvorene zive bytosti; loke - na svete; asmin - tomto; daivah - bozske; asurah - demonske; eva - zajiste; ca - a; daivah - bozske; vistarasah - zevrubne; proktah - rekl; asuram - demonske; partha - o synu Prthy; me - ode Mne; srnu - vyslechni.

O synu Prthy, na tomto svete jsou dva druhy stvorenych bytosti - bozske a demonske. Bozske vlastnosti jsem ti jiz zevrubne popsal. Slys nyni ode Mne o demonskych.

VYKLAD: Pote, co Krsna ujistil Ardzunu, ze se narodil s bozskymi vlastnostmi, zacina zde popisovat vlastnosti demonske. Podminene zive bytosti jsou v tomto svete dvoji povahy. Bytosti, ktere se narodily s bozskymi vlastnostmi, ziji usmernenym zivotem, to jest dodrzuji prikazy pisem a autorit. Kazdy ma konat povinnosti ve svetle autoritativnich pisem. Tato mentalita se nazyva bozska. Ti, kteri se temito predpisy neridi, kteri neziji podle zasad zapsanych v pismech a jednaji podle vlastnich rozmaru, jsou demonsti. Dodrzovani prikazu pisem je jedine meritko. Vedy rikaji, ze polobozi i demoni jsou zrozeni z Pradzapatiho; lisi se pouze tim, ze jedni se ridi vedskymi prikazy, ale druzi nikoliv.

SLOKA 7

pravrttim ca nivrttim ca jana na vidur asurah
na saucam napi cacaro na satyam tesu vidyate

pravrttim - jednat spravne; ca - take; nivrttim - jednat nespravne; ca - a; janah - osoby; na - nikdy; viduh - vi; asurah - demonskych vlastnosti; na - nikdy; saucam - cistota; na - ani; api - take; ca - a; acarah - chovani; na - nikdy; satyam - pravda; tesu - v nich; vidyate - je.

Demoni nevedi, jak maji jednat a jak ne. Neznaji ani cistotu, ani spravne chovani a ani pravdy v nich neni.

VYKLAD: V kazde civilizovane lidske spolecnosti existuji pravidla a predpisy pisem, kterymi se lide od pradavna ridi. Dodrzuje se to zvlaste mezi arji, tedy temi, kteri nasleduji vedskou civilizaci a jsou znami jako nejpokrocilejsi civilizovany narod. Tem, kteri se neridi prikazy pisem, se rika demoni. Proto se zde uvadi, ze demoni neznaji zasady pisem, a ani nemaji zajem se o nich poucit nebo se podle nich ridit. Vetsina z nich vubec nezna spisy, a i kdyby je znali, nemeli by zajem se jimi ridit. Demoni nemaji zadnou viru, a nejsou ani ochotni podle vedskych prikazani jednat. Neznaji cistotu ani uvnitr, ani vne. Clovek ma byt velice peclivy v udrzovani cistoty tela, ma se denne koupat, cistit si zuby, holit se, menit si odev a podobne. Pokud jde o vnitrni cistotu, musi si neustale pripominat svata Bozi jmena a zpivat Hare Krsna, Hare Krsna, Krsna Krsna, Hare Hare / Hare Rama, Hare Rama, Rama Rama, Hare Hare. Demoni podle takovych pravidel vnitrni a vnejsi cistoty nejenom nejednaji, ale ani je nemaji v oblibe.

V Manu-sanhite, zakoniku lidskeho pokoleni, je mnoho zasad a prikazu, ktere usmernuji jednani a chovani lidi. Jsou tam popsany zakony o dedictvi a jine zakonitosti, kterymi se i dnes hindove ridi. V Manu-sanhite se take vyslovne rika, ze zene by se nemela davat svoboda. To samozrejme neznamena, ze by zeny mely byt drzene jako otroci, ale je to proto, ze se zenami je to jako s detmi. Malym detem se nemuze dat volnost, aby si mohly delat, co chteji, ale zaroven to neznamena, ze se s nimi zachazi jako s otroky. Demoni vsak ignoruji tato prikazani a tvrdi, ze zena ma mit stejnou svobodu jako muz. To vsak nezlepsilo socialni podminky na svete. Zena by mela byt ve skutecnosti chranena v kazdem obdobi sveho zivota. V detstvi je chranena otcem, v mladi svym muzem a ve stari svymi dospelymi syny. To je spravne spolecenske jednani podle Manu-sanhity. Avsak moderni vychova umele vyvolala nadnesenou predstavu o zivote zen, a proto je manzelstvi v dnesni dobe jen pouhou formalitou. Ani moralka zen neni nyni nejlepsi. Demoni se tedy neridi radami, ktere jsou ku prospechu spolecnosti, a ponevadz se neuci ze zkusenosti velkych mudrcu a nejednaji podle jejich prikazu, je spolecenska uroven demonskych lidi velmi uboha.

SLOKA 8

asatyam apratistham te jagad ahur anisvaram
aparaspara-sambhutam kim anyat kama-haitukam

asatyam - neskutecny; apratistham - bez zakladu; te - oni; jagat - vesmirne stvoreni; ahuh - rikaji; anisvaram - bez vladce; aparaspara - bez priciny; sambhutam - vznikl; kim anyat - jine priciny neni; kama-haitukam - jehoz pricinou je jen chtic.

Demoni rikaji, ze tento svet je neskutecny, ze nema zadny zaklad, ze zde neni zadny vladnouci Buh. Rikaji, ze vznikl z pohlavni touhy a nema zadnou jinou pricinu nez chtic.

VYKLAD: Demoni dochazeji k zaveru, ze tento svet je jen prelud bez priciny, nasledku, vladce nebo smyslu - ze vsechno je neskutecne. Rikaji, ze hmotny projev povstal z nahodneho pusobeni hmoty. Neveri, ze Buh stvoril svet za urcitym ucelem. Maji svou vlastni teorii: svet vznikl sam od sebe a nemame duvod verit, ze za vsim stoji Buh. Nevidi zadny rozdil mezi hmotou a duchem a neuznavaji Nejvyssi Dusi. Vse je pouze hmota a cely vesmir je jen hromada nevedomosti. Podle demonu je vsechno prazdnota, a existuje-li neco, je to diky nasi nedokonale vjemove schopnosti. Jsou presvedceni, ze veskera rozmanitost je projevem nevedomosti, jako si napriklad ve snu muzeme vytvorit mnohe veci, ktere ve skutecnosti vubec neexistuji, takze kdyz se probudime, pozname, ze vsechno je pouhy sen. Prestoze demoni hlasaji, ze zivot je jenom sen, sami jsou mistry v tom, jak si ve snu uzivat. Misto toho, aby se snazili nabyt poznani, zapletaji se vice a vice do sve rise snu. Dochazeji k zaveru, ze svet se zrodil bez duse, prave tak jako dite je pouze vysledkem pohlavniho styku mezi muzem a zenou. Soudi, ze zive bytosti vznikly pouhym sloucenim hmotnych prvku a ze existence duse nepripada v uvahu. Cely zijici svet vznikl hmotnym sloucenim kosmickeho projevu, jako kdyz se zive bytosti rodi v potu a vychazeji z mrtveho tela. Pricinou tohoto stvoreni je hmota a nic jineho. Neveri Krsnovym slovum v Bhagavadgite (9.10): mayadhyaksena prakrtih suyate sa-caracaram. ,,Cely svet se pohybuje pod Mym rizenim.`` Demoni tedy nemaji zadne dokonale poznani o stvoreni tohoto sveta; kazdy z nich ma svou vlastni teorii. Protoze neveri, ze by existovalo smerodatne pochopeni vedskych prikazani, povazuji jeden vyklad k pismum za stejne dobry jako druhy.

SLOKA 9

etam drstim avastabhya nastatmano 'lpa-buddhayah
prabhavanty ugra-karmanah ksayaya jagato 'hitah

etam - takovy; drstim - nahled; avastabhya - prijimaji; nasta - ztraceni; atmanah - sebe; alpa-buddhayah - mene inteligentni; prabhavanti - zamestnavaji se; ugra-karmanah - v ohavnych cinech; ksayaya - zkaza; jagatah - sveta; ahitah - neprospesny.

Vedeni temito zavery a ztraceni sami v sobe se demonsti lide bez rozumu zamestnavaji neprospesnymi ohavnymi ciny, ktere jsou urceny ke zniceni sveta.

VYKLAD: Demoni se zabyvaji ciny, ktere dovedou svet ke zkaze. Sri Krsna zde rika, ze jsou bez rozumu. Materialiste nemaji predstavu o Bohu a mysli si, ze delaji pokroky, ale podle Bhagavadgity jsou hloupi a nerozumni. Pokouseji se uzivat si co nejvice tohoto hmotneho sveta, a proto se neustale zabyvaji objevovanim neceho noveho, co muze prinest vice smysloveho pozitku. Takove materialisticke objevy jsou povazovany za pokrok civilizace, ale vysledkem je pouze to, ze lide se stavaji hrubsimi a krutejsimi jak ke zviratum, tak i k sobe navzajem. Demonsti lide nemaji poneti, jak se k sobe maji chovat a vyznacuji se tim, ze zabijeji zvirata. Takovi lide jsou povazovani za nepratele sveta, nebot drive ci pozdeji vynaleznou nebo stvori neco, co zpusobi zkazu vsem. Tento vers neprimo predpovida vynalez atomovych zbrani, na ktere je dnesni svet tak hrdy. Kdykoliv muze vypuknout valka a atomove zbrane budou pricinou nepredstavitelne zkazy. Takove veci jsou sestrojovany jen ke zniceni sveta, coz je naznaceno v tomto versi. Tyto zbrane jsou vynalezany jen proto, ze spolecnost je dnes ateisticka; nejsou urceny k tomu, aby daly svetu mir a blahobyt.

SLOKA 10

kamam asritya duspuram dambha-mana-madanvitah
mohad grhitvasad-grahan pravartante 'suci-vratah

kamam - chtic; asritya - uchyluji se k; duspuram - nenasytnemu; dambha - z pychy; mana - a falesne prestize; mada-anvitah - naplneni domyslivosti; mohat - z iluze; grhitva - uchopiti; asat - pomijive; grahan - veci; pravartante - jednaji; asuci - necisti; vratah - predsevzeti.

Oddani nenasytnemu chtici a plni pychy, sebevedomi a domyslivosti, jsou demoni takto poblouzneni. Pritahovani pomijivym, jednaji vzdy neciste podle svych predsevzeti.

VYKLAD: Zde je popsana mentalita demonskych lidi. Zadostivost demonu se neda ukojit. Sve nenasytne touhy po hmotnem pozitku musi jen neustale zvysovat. Ackoliv jsou vzdy plni uzkosti, coz je zpusobeno tim, ze prijimaji pomijive veci, pokracuji pod vlivem iluze ve stejnych cinnostech. Nemaji poznani a nevidi, ze se vydali po nespravne ceste. Protoze prijimaji pomijive veci, vytvareji si vlastniho Boha a vlastni hymny, ktere podle potreby zpivaji. Vysledkem toho je, ze jsou cim dal tim vic pritahovani ke dvema vecem, a to k pohlavnimu pozitku a ke hromadeni hmotneho bohatstvi. Slova asuci-vratah (predsevzeti neciste jednat) jsou v teto souvislosti velmi dulezita. Demonsti lide se zajimaji jen o vino, zeny, hazardni hry a pojidani masa, a to jsou jejich neciste zvyky (asuci). Jejich domyslivost a pycha je nuti vytvaret jakesi nabozenske zasady, ktere vsak Vedy neuznavaji. Na celem svete jsou tito lide falesne uctivani, prestoze jsou pro svet tim nejhanebnejsim prinosem. Trebaze sklouzavaji do pekla, povazuji se za velice pokrocile.

SLOKA 11 - 12

cintam aparimeyam ca pralayantam upasritah
kamopabhoga-parama etavad iti niscitah

asa-pasa-satair baddhah kama-krodha-parayanah
ihante kama-bhogartham anyayenartha-sancayan

cintam - starosti a obavy; aparimeyam - nezmerne; ca - a; pralaya-antam - az do okamziku smrti; upasritah - uchyluji se; kama-upabhoga - smyslovy pozitek; paramah - nejvyssi zivotni cil; etavat - tak; iti - takto; niscitah - presvedceni; asa-pasa - vpleteni do site tuzeb; sataih - stovkami; baddhah - spoutani; kama - chticem; krodha - hnevem; parayanah - vzdy stejne mentality; ihante - touzi; kama - chtic; bhoga - smyslovy pozitek; artham - za timto ucelem; anyayena - nezakonne; artha - majetek; sancayan - shromazdovat.

Jsou presvedceni, ze prvotni nezbytnosti lidske civilizace je az do konce zivota uspokojovat smysly. Takto jejich uzkost nezna hranic. Spoutani siti sterych a tisicerych zadosti a posedli chticem a hnevem, opatruji si nezakonne penize pro smyslovy pozitek.

VYKLAD: Demoni jsou presvedceni, ze nejvyssim cilem zivota je ukajeni smyslu, a tento nazor zastavaji az do smrti. Neveri na posmrtny zivot a ani neveri, ze clovek dostane nove telo podle sve karmy, to jest podle cinu, ktere vykonal v tomto zivote. Jejich plany jsou nekonecne, neustale planuji a zadny plan nedokonci. Z vlastni zkusenosti zname cloveka, ktery mel takovou demonskou mentalitu, a ktery dokonce i v okamziku smrti prosil lekare, aby mu prodlouzil zivot o ctyri roky, ponevadz jeho plany nebyly jeste dokonceny. Takovi hlupaci nevedi, ze zadny lekar nemuze prodlouzit zivot ani o vterinu. Kdyz se nas cas naplni, nemohou nase prani a tuzby nic ovlivnit. Zakony prirody nedovoli, abychom zili o vterinku dele, nez nam bylo urceno.

Demonsky clovek, ktery neveri ani v Boha, ani v Naddusi v sobe, kona vsemozne hrisne ciny pouze pro smyslovy pozitek. Nevi, ze v jeho srdci je svedek (Nadduse), ktery sleduje cinnosti individualni duse. V Upanisadach se tato skutecnost prirovnava ke dvema ptakum sedicim na jednom strome; jeden se tesi a trapi z ovoce stromu, zatimco druhy ptak ho jen pozoruje. Clovek s demonskou povahou vsak o Vedach nic nevi a ani nema zadnou viru. Proto si mysli, ze pro smyslovy pozitek muze udelat cokoliv, aniz by musel myslet na nasledky sveho jednani.

SLOKA 13 - 15

idam adya maya labdham imam prapsye manoratham
idam astidam api me bhavisyati punar dhanam

asau maya hatah satrur hanisye caparan api
isvaro 'ham aham bhogi siddho 'ham balavan sukhi

adhyo 'bhijanavan asmi ko 'nyo 'sti sadrso maya
yaksye dasyami modisya ity ajnana-vimohitah

idam - takto; adya - dnes; maya - ja; labdham - ziskal; imam - toto; prapsye - jeste ziskam; manah-ratham - podle mych tuzeb; idam - takto; asti - ono; idam - takto; api - take; me - moje; bhavisyati - v budoucnu se zvetsi; punah - znovu; dhanam - bohatstvi; asau - ono; maya - mnou; hatah - byl zabit; satruh - nepritel; hanisye - zabiji; ca - take; aparan - ostatni; api - zajiste; isvarah - pan; aham - jsem; aham - jsem; bhogi - pozivatel; siddhah - dokonaly; aham - jsem; bala-van - mocny; sukhi - stastny; adhyah - bohaty; abhijana-van - obklopen aristokratickymi pribuznymi; asmi - jsem; kah - kdo; anyah - jiny; asti - je; sadrsah - jako; maya - ja; yaksye - prinesu obet; dasyami - dam milodary; modisye - budu se radovat; iti - takto; ajnana - nevedomost; vimohitah - osaleni.

Demonsky clovek uvazuje takto: ,,Dnes jsem ziskal toto bohatstvi a podle meho planu nabudu jeste vice. Tolik mam nyni a v budoucnu budu mit jeste vic. On byl mym nepritelem a ja jsem ho zabil; zabiji i ostatni sve nepratele. Jsem panem vsech a jsem pozivatelem, jsem dokonaly, mocny a stastny. Jsem nejbohatsi, obklopen aristokratickym pribuzenstvem. Neni nikdo, kdo by se mi vyrovnal. Budu konat obeti, budu davat milodary a budu se radovat.`` Takto je takovy clovek osalen nevedomosti.

SLOKA 16

aneka-citta-vibhranta moha-jala-samavrtah
prasaktah kama-bhogesu patanti narake 'sucau

aneka - nescetnymi; citta - starostmi; vibhrantah - zmateni; moha - iluzi; jala - do site; samavrtah - obklopeni; prasaktah - pripoutani; kama-bhogesu - smyslovymi pozitky; patanti - padaji; narake - do pekla; asucau - necisty.

Zmateni mnohymi starostmi a vpleteni do site iluzi, jsou takovi lide prilis poutani smyslovymi pozitky a padaji do pekla.

VYKLAD: Zadost demonskeho cloveka po penezich nezna mezi. Mysli jen na velikost sveho bohatstvi a kuje plany, jak by ho mohl zvetsit. Aby svuj cil uskutecnil, nevaha pouzit jakychkoliv hrisnych prostredku a obchoduje treba i nacerno, jen aby ukojil sve nezakonne zadosti po pozitku. Je ocarovan majetkem, ktery jiz vlastni (napriklad pozemek, rodina, dum, penize v bance a tak dal) a ustavicne premysli, jak by vse zvetsil. Veri ve vlastni silu a schopnosti a nevi, ze jeho drivejsi dobre skutky rozhoduji o tom, co se mu podari ziskat. Ackoliv mu byla dana moznost tyto veci nashromazdit, nevi, ze pricinou toho jsou jeho drivejsi ciny. Je presvedcen, ze bohatstvi, ktereho nabyl, je vysledkem jeho vlastniho usili. Demonsky clovek veri v moc sve vlastni prace, a nikoliv na zakon karmy. Tento zakon rika, ze dobre skutky z drivejsiho zivota rozhodnou, zda-li se clovek narodi v dobre rodine, bude-li bohaty, dostane-li se mu radneho vzdelani, bude-li velmi krasny a podobne. Clovek s demonskymi vlastnostmi usuzuje, ze vsechny tyto veci jsou nahodne nebo, ze jsou zavisle na jeho schopnostech. Nevidi, ze za rozdily mezi lidmi v krase a ucenosti lezi jisty zakon. Kdokoliv zacne s demonskou osobou soutezit, stane se jejim nepritelem. Existuje mnoho demonskych lidi a vsichni se k sobe chovaji nepratelsky. Toto nepratelstvi se neustale prohlubuje nejen mezi lidmi, rodinami a spolecnostmi, ale nakonec i mezi narody. Proto jsou na celem svete neustale neshody, valky a nepratelstvi.

Kazdy demonsky clovek si mysli, ze muze zit na ukor druheho. Demon se obycejne povazuje za ,,Nejvyssiho Boha`` a demonsti kazatele rikaji svym stoupencum: ,,Proc vsude hledate Boha? Kazdy z vas je Buh! Muzete si delat, co chcete. Neverte v Boha! Pryc s Bohem! Buh je mrtvy.`` Takto kazi demoni.

Prestoze demonsky clovek vidi, ze ostatni jsou prave tak bohati jako on a maji stejny nebo i vetsi vliv nez on, odmita tomu verit. Pokud se tyka povyseni na vyssi hvezdne soustavy, neveri ve vykonavani obeti. Demoni si mysli, ze mohou vytvorit vlastni obetni metody a ze mohou sestrojit nejaky stroj, s jehoz pomoci budou moci dospet na vyssi planety. Nejlepsi priklad takoveho demona byl Ravana, ktery navrhl lidem, ze postavi schody, aby se tak vsichni mohli dostat na nebeske planety, aniz by museli vykonavat obeti predepsane ve Vedach. I nyni usiluji demoni o dosazeni vyssich planetarnich soustav pomoci nejakeho mechanickeho zarizeni. Tyto pokusy jsou priklady zmatenosti. Vysledkem toho je, ze pomalu, ale jiste sklouzavaji do pekla, aniz by si to uvedomovali. Zde jsou velmi dulezita sanskrtska slova moha-jala. Jala znamena sit; tak jako ryby chycene v siti, tak ani demoni nemaji moznost uniknout.

SLOKA 17

atma-sambhavitah stabdha dhana-mana-madanvitah
yajante nama-yajnais te dambhenavidhi-purvakam

atma-sambhavitah - samolibi; stabdhah - pysni; dhana-mana - bohatstvim a falesnou prestizi; mada - v iluzi; anvitah - posedli; yajante - vykonavaji obeti; nama - jen pro jmeno; yajnaih - obeti; te - oni; dambhena - z pychy; avidhi-purvakam - nehlede na pravidla a prikazy.

Samolibi a neustale naduti, opojeni bohatstvim a falesnym vehlasem, nehledice na pravidla a predpisy, vykonavaji nekdy pysne obeti jen pro jmeno.

VYKLAD: Demonsti lide nekdy konaji takzvane nabozenske obeti, aniz by se starali o nejakou autoritu ci pisma, a povazuji se za nejlepsi na celem svete. Jelikoz neuznavaji zadnou autoritu, jsou velmi naduti. Je to diky iluzi, ktera povstava pri hromadeni bohatstvi a falesne prestize. Takovi demoni na sebe nekdy berou roli kazatele, svedou lidi a stanou se znamymi nabozenskymi reformatory nebo inkarnacemi Boha. Predstiraji vykonavani obeti, uctivani polobohu, anebo si take vytvori vlastniho ,,Boha``. Obycejni lide je take uznavaji za Boha, uctivaji je a posetile je povazuji za znalce nabozenskych zasad a duchovniho poznani. Oblekaji se do roucha cloveka, ktery zije zivotem odrikani, a v tomto rouchu pak provadeji vsemozne hlouposti. Ve skutecnosti vsak musi ten, kdo se zrekl sveta, jednat podle mnoha omezeni, ale demoni se o ne nestaraji. Jsou presvedceni, ze jakakoliv cesta, kterou si clovek vytvori, je smerodatna. Neveri, ze existuje predepsana cesta, kterou se maji dat. Na slova avidhi-purvakam (opovrhovani prikazy a predpisy) se zde klade velky duraz. Opovrhovani danymi pravidly se zaklada na nevedomosti a iluzi.

SLOKA 18

ahankaram balam darpam kamam krodham ca samsritah
mam atma-para-dehesu pradvisanto 'bhyasuyakah

ahankaram - falesnym egem; balam - silou; darpam - pychou; kamam - chticem; krodham - hnevem; ca - take; samsritah - jez sidli; mam - Mne; atma - v jejich vlastnich; para - a v jinych; dehesu - telech; pradvisantah - rouhaji se; abhyasuyakah - zavistivi.

Zmateni falesnym egem, silou, pychou, chticem a hnevem, demonsti lide zavidi Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, jez dli v jejich vlastnich telech i v telech druhych, a rouhaji se pravemu nabozenstvi.

VYKLAD: Demonsky clovek, ktery se neustale stavi proti Bozi autorite, nema zadnou viru v pisma. Chova nenavist k pismu i k existenci Boha. Tato nenavist je zpusobena takzvanou prestizi, bohatstvim a moci. Nevi, ze tento zivot je jen pripravou pro pristi zivot, a protoze to nevi, zavidi ve skutecnosti sam sobe, jakozto i druhym. Dopousti se nasili jak na jinych telech, tak i na vlastnim. Nema zadne vedomosti, a tak se nezajima o svrchovanou nadvladu Bozske Osobnosti. Protoze zavidi pismum a Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, predklada falesne argumenty proti existenci Boha a pokousi se znevazovat autoritu pisem. Povazuje se za nezavisleho a mocneho v kazdem cinu a soudi, ze ponevadz mu v jeho sile, moci a bohatstvi neni rovneho, muze si delat co chce a nikdo ho nemuze zastavit. Jestlize se objevi nepritel, ktery by mohl ohrozit zdarile uskutecneni jeho smyslovych cinnosti, pak planuje, jak by ho svou moci mohl znicit.

SLOKA 19

tan aham dvisatah kruran samsaresu naradhaman
ksipamy ajasram asubhan asurisv eva yonisu

tan - tyto; aham - Ja; dvisatah - zavistive; kruran - zlomyslne; samsaresu - do oceanu hmotne existence; nara-adhaman - nejnizsi z lidi; ksipami - vrham; ajasram - navzdy; asubhan - neprospesne; asurisu - demonskych; eva - zajiste; yonisu - do materskych lun.

Tyto nejnizsi z lidi, zastiplne a zlomyslne, vrham do oceanu hmotne existence, do ruznych demonskych druhu zivota.

VYKLAD: V tomto versi se jasne rika, ze umisteni urcite individualni duse do urciteho tela je vyhradnim pravem nejvyssi vule. Demonsky clovek treba nemusi uznavat svrchovanost Boha a muze jednat podle vlastniho rozmaru, avsak jeho pristi zrozeni nezavisi na nem, nybrz na Nejvyssi Osobnosti Bozstvi. Ve tretim zpevu Srimad Bhagavatamu se rika, ze individualni duse je po smrti umistena do luna nektere matky, kde pod dohledem vyssi moci obdrzi urcite telo. Proto v hmotnem svete nachazime tolik ruznych zivotnich druhu - hmyz, zvirata, lidi a tak dal. To vse je zarizeno vyssi moci; nevzniklo to nahodne. Pokud se tyka demonskych lidi, uvadi se zde jasne, ze jsou neustale umistovani do lun demonu, a tak zustavaji zavistivi a nejnizsi z lidi. Demonske zivotni druhy jsou vzdy zavistive, krute, plne nenavisti a chtice a vzdy neciste. Lovci v dzungli se radi k demonskym zivotnim druhum.

SLOKA 20

asurim yonim apanna mudha janmani janmani
mam aprapyaiva kaunteya tato yanty adhamam gatim

asurim - demonske; yonim - druhy; apannah - ziskaji; mudhah - posetilci; janmani janmani - zrozeni za zrozenim; mam - ke Mne; aprapya - nedospeji; eva - zajiste; kaunteya - o synu Kunti; tatah - pote; yanti - jde; adhamam - zavrzeneho; gatim - urceni.

Zrozeni za zrozenim se tyto osoby ocitaji v demonskych zivotnich druzich a nikdy ke Mne nemohou dospet, o synu Kunti. Postupne klesaji do nejhorsich druhu existence.

VYKLAD: Je znamo, ze Buh je milosrdny ke vsem, avsak zde vidime, ze neni milosrdny k demonskym lidem. V tomto versi se jasne uvadi, ze demonsti lide jsou zrozeni za zrozenim umistovani do demonskych lun a bez Bozi milosti klesaji hloubeji a hloubeji, az nakonec dostanou tela psu, kocek a prasat. Jasne se zde rika, ze takovi demoni nemaji prakticky zadnou moznost ziskat Bozi milost v zadnem stadiu svych pozdejsich zivotu. Ve Vedach se take pise, ze takove osoby postupne klesaji az do tel psu a prasat. V teto souvislosti vsak muzeme namitnout, ze Buh by snad nemel byt povazovan za dokonale milosrdneho, kdyz neni milosrdny k demonum. Na tuto namitku odpovida Vedanta-sutra, ze Buh k nikomu nechova nenavist. Umisteni asuru, demonu, do nejnizsich existenci je jen jinou formou Jeho milosrdenstvi. Nekdy jsou tito asurove zabiti Panem, ale takove zabiti je pro ne dobre, nebot ve Vedach nachazime, ze kdokoliv je zabit Nejvyssim Panem, dosahne vysvobozeni. V dejinach muzeme najit mnoho prikladu demonu (Ravana, Kansa, Hiranjakasipu), kterym se Pan zjevil v ruznych inkarnacich, aby je zabil. A tak asurum, maji-li stesti, prokazuje Buh milosrdenstvi tim, ze je zabije.

SLOKA 21

tri-vidham narakasyedam dvaram nasanam atmanah
kamah krodhas tatha lobhas tasmad etat trayam tyajet

tri-vidham - troji; narakasya - peklo; idam - toto; dvaram - brany; nasanam - zahubi; atmanah - vlastni ja; kamah - chtic; krodhah - hnev; tatha - taktez; lobhah - chamtivost; tasmat - proto; etat - tyto; trayam - tri; tyajet - musi zanechat.

Tri brany vedou do pekel - chtic, hnev a chamtivost. Necht se proto kazdy rozumny clovek od techto tri bran odvrati, nebot vedou k poklesnuti duse.

VYKLAD: V tomto versi je popsan zacatek demonskeho zivota. Nepodari-li se cloveku uspokojit chtic, dostavi se hnev a chamtivost. Rozumny clovek, ktery nechce poklesnout do demonskych zivocisnych druhu, se musi vyhnout temto trem nepratelum, aby nezahubili jeho vlastni ja do te miry, ze by na vysvobozeni z hmotneho otroctvi nemel zadnou nadeji.

SLOKA 22

etair vimuktah kaunteya tamo-dvarais tribhir narah
acaraty atmanah sreyas tato yati param gatim

etaih - od techto; vimuktah - vysvobozen; kaunteya - o synu Kunti; tamah-dvaraih - od bran nevedomosti; tribhih - tri; narah - clovek; acarati - kona; atmanah - vlastni ja; sreyah - blaho; tatah - potom; yati - jde; param - k nejvyssimu; gatim - cili.

Kdo se vzdali od techto tri pekelnych bran, o synu Kunti, ten kona ciny, ktere jsou prospesne pro seberealizaci, a tak dosahne nejvyssiho cile.

VYKLAD: Kazdy by mel davat velky pozor na tyto tri nepratele lidskeho zivota: chtic, hnev a chamtivost. Cim vice je od nich oprosten, tim vice se ocistuje jeho byti a muze pak jednat podle prikazu a predpisu Ved. Tim, ze se bude ridit prikazy a pokyny urcenymi pro lidsky zivot, povysi se na rovinu duchovniho poznani. Ma-li clovek stesti a dosahne pomoci techto cviceni oddane sluzby Krsnovi, pak je jeho pokrok zajisten. Ve Vedach je funkce zakona karmy, neboli nauka o cinech a nasledcich, popsana tak, aby se clovek mohl postupne ocistit. Cely proces se zaklada na oprosteni se od chtice, chamtivosti a hnevu. Takovym postupnym prohlubovanim poznani se clovek muze povysit na nejvyssi stadium seberealizace, ktera se zdokonaluje oddanou sluzbou. Oddana sluzba pak zarucuje podminene dusi vysvobozeni. Za timto ucelem byly podle vedskeho systemu ustanoveny ctyri spolecenske skupiny a ctyri zivotni stadia. Kazda kasta neboli spolecenska trida ma sva vlastni pravidla a prikazy, ktere automaticky dovedou kazdeho, kdo se jimi ridi, na nejvyssi uroven duchovniho poznani, a zarucuji tak vysvobozeni.

SLOKA 23

yah sastra-vidhim utsrjya vartate kama-karatah
na sa siddhim avapnoti na sukham na param gatim

yah - ten, kdo; sastra-vidhim - prikazy pisem; utsrjya - zavrhne; vartate - zustava; kama-karatah - jedna rozmarne z chtice; na - nikdy; sah - on; siddhim - dokonalost; avapnoti - dosahne; na - nikdy; sukham - stesti; na - nikdy; param - nejvyssi; gatim - dokonalosti.

Ten vsak, kdo zavrhne prikazy pisem, veden chticem, jedna podle vlastniho rozmaru, nedosahne ani dokonalosti, ani stesti, ani nejvyssiho cile.

VYKLAD: Jak uz bylo drive receno, pokyny saster (sastra-vidhi) jsou urceny pro ruzne spolecenske tridy a zivotni stadia. Od kazdeho se ocekava, ze se bude temito pravidly a smernicemi ridit. Jestlize se jimi clovek neridi a jedna rozmarne pod vlivem chtice, chamtivosti a touhy, pak nedosahne v tomto zivote dokonalosti. Jinymi slovy, jestlize clovek toto teoreticky zna, ale svuj zivot podle nich neprizpusobi, je povazovan za nejnizsiho z lidi. Od cloveka se ocekava, ze je moudry a ze se ridi predpisy urcenymi k povyseni na nejvyssi rovinu. V opacnem pripade je degradovan. Avsak ridi-li se vsemi pravidly a moralnimi zasadami, a presto nedojde k poznani Nejvyssiho Pana, ztraceji vsechny jeho vedomosti cenu. A kdyz prijima existenci Boha, ale oddane Mu neslouzi, jeho usili je take zbytecne. Proto by se mel kazdy povysit na rovinu oddane sluzby konane s laskou ke Krsnovi, aby mohl dosahnout nejvyssi dokonalosti.

Slova kama-karatah jsou velmi vyznamna. Ten, kdo vedome porusuje pravidla, jedna pod vlivem chtice. Vi, ze je to zakazane, a presto to dela. Stejne tak vi, ze ma udelat jistou vec, ale neudela ji. O takovem cloveku se rika, ze jedna z rozmaru. Takovi lide budou Nejvyssim Panem odsouzeni a nedosahnou dokonalosti lidskeho zivota. Lidsky zivot je urcen predevsim k tomu, aby clovek ocistil svou existenci, a kdo se pravidly a predpisy neridi, ten se nemuze ocistit a nemuze dosahnout praveho stesti.

SLOKA 24

tasmac chastram pramanam te karyakarya-vyavasthitau
jnatva sastra-vidhanoktam karma kartum iharhasi

tasmat - proto; sastram - pisem; pramanam - svedectvi; te - tobe; karya - povinnost; akarya - zapovezene ciny; vyavasthitau - rozhodnuty; jnatva - poznas; sastra - pisem; vidhana - prikazy; uktam - jak prohlasuji; karma - ciny; kartum - konej; iha - v tomto svete; arhasi - mel bys.

Necht jsou ti prikazy pisem voditkem ve vsem co mas a nemas konat, a az poznas, co prikazuji, jednej tak, aby ses mohl postupne povznest.

VYKLAD: Jak uz bylo receno v patnacte kapitole, vsechny vedske prikazy a zasady vedou k tomu, aby clovek poznal Krsnu. Jestlize se clovek z Bhagavadgity poucil o Krsnovi a zacne Mu oddane slouzit s mysli na Neho neustale uprenou, dosahl tak vrcholu poznani, ktere poskytuji vedska pisma. Sri Caitanja Mahaprabhu cely proces velmi zjednodusil. Pozadal lidi, aby zpivali Hare Krsna, Hare Krsna, Krsna Krsna, Hare Hare / Hare Rama, Hare Rama, Rama Rama, Hare Hare, aby oddane slouzili Krsnovi a jedli jen jidlo, ktere bylo obetovano Bozstvu. Kdo se primo zamestnava temito duchovnimi aktivitami, o tom se predpoklada, ze jiz prostudoval vsechny vedske knihy a vyvodil z nich spravny zaver. Lidem, kteri si neuvedomuji Krsnu a kteri Mu neslouzi s laskou a oddanosti, prikazuji vedska pisma, co maji a co nemaji konat. Clovek by je mel nasledovat bez namitek. Tomu se rika ridit se podle sastry neboli pisma. Sastry nemaji ctyri zakladni nedostatky, jez jsou zrejme u podminene duse: nedokonale smysly, schopnost podvadet, chybovat a propadat iluzi. Tyto ctyri zakladni nedostatky podmineneho zivota cini cloveka nezpusobilym predkladat pravidla a predpisy. Proto vsichni svetci, acarjove a zbozne duse prijimaji pravidla a prikazani, ktera jsou predlozena v sastrach, nebot jsou prosta vsech nedostatku.

V Indii je mnoho skupin s nejruznejsim duchovnim pojetim. Vseobecne se deli na dve skupiny: na personalisty a impersonalisty. Obe tyto skoly se vsak ridi podle vedskych zasad. Neni mozne dospet k dokonalosti, nejedna-li clovek podle techto zasad. Kdo pochopil smysl saster, je povazovan za stastneho.

V lidske spolecnosti je nechut k zasadam, jez vedou k poznani Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, pricinou vsech padu. Tato nechut je nejvetsim precinem v lidskem zivote. Proto nam maja, hmotna energie Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, prinasi neustale starosti v podobe trojiho utrpeni. Hmotna energie se sklada ze tri kvalit hmotne prirody. Clovek se musi povznest alespon na kvalitu dobra, nez se mu otevre cesta k poznani Nejvyssiho Pana. Pokud se nedostane na uroven kvality dobra, zustane v hmotne kvalite nevedomosti a vasne, ktere jsou pricinou demonskeho zivota. Ti, kteri se nachazeji v kvalite nevedomosti ci vasne, zesmesnuji spisy, svate muze a spravne pochopeni Nejvyssi Osobnosti Bozstvi. Neposlouchaji narizeni duchovniho ucitele a o prikazani pisem se nestaraji. Ackoliv slyseli o slave oddane sluzby, nejsou tim pritahovani. K povyseni si vytvareji vlastni cestu. Toto jsou priklady nekterych nedostatku v lidske spolecnosti, ktere vedou k demonskemu zivotu. Postesti-li se vsak cloveku, aby byl veden pravym duchovnim ucitelem cestou povyseni, dosahne uspechu.

 

Takto konci Bhaktivedantovy vyklady k sestnacte kapitole Srimad Bhagavadgity, ktera se nazyva ,,Bozske a demonske povahy``.