Bhagavadgítá XIV-2 - Tři kvality hmotné přírody
SLOKA 14
yada sattve pravrddhe tu pralayam yati deha-bhrt
tadottama-vidam lokan amalan pratipadyate
yada - kdyz; sattve - kvalita dobra; pravrddhe - rozvinuta; tu - ale; pralayam - zanik; yati - jde; deha-bhrt - vteleny; tada - tehdy; uttama-vidam - velkych mudrcu; lokan - planety; amalan - ciste; pratipadyate - dosahne.
Zemre-li clovek v kvalite dobra, dosahne cistych vyssich planet, kde sidli velci svati lide.
VYKLAD: Ten, kdo se nachazi v kvalite dobra, dosahne vyssich planet, jako jsou Brahmaloka nebo Dzanaloka, a tam se pak tesi z bozskeho stesti. Slovo amalan je dulezite a znamena ,,prost vasne a nevedomosti``. Hmotny svet je plny necistot, ale kvalita dobra je v hmotnem svete nejcistsi formou existence. Pro ruzne druhy zivych bytosti jsou urceny ruzne druhy planet a ti, kteri zemrou v kvalite dobra, vstoupi na planety, kde sidli velci svetci a velci oddani.
SLOKA 15
rajasi pralayam gatva karma-sangisu jayate
tatha pralinas tamasi mudha-yonisu jayate
rajasi - v kvalite vasne; pralayam - zanik; gatva - dosahne; karma-sangisu - ve spolecnosti tech, kdo vykonavaji plodne cinny; jayate - zrodi se; tatha - podobne; pralinah - zanikajici; tamasi - v nevedomosti; mudha-yonisu - ve zvirecich druzich; jayate - zrodi se.
Zemre-li clovek v kvalite vasne, narodi se mezi temi, kteri vykonavaji plodonosne ciny; zemre-li v kvalite nevedomosti, zrodi se v risi zvirat.
VYKLAD: Nekteri lide si nespravne mysli, ze kdyz duse dosahla lidske podoby, nemuze uz nikdy poklesnout. Z tohoto verse vsak vyplyva, ze jestlize u cloveka prevlada kvalita nevedomosti, klesne po smrti na existencni uroven zvirat. Odtud se musi evolucnim vyvojem opet povysit na lidskou uroven. Ti, kteri lidsky zivot berou vazne, by proto meli jednat v kvalite dobra a v dobre spolecnosti oddanych nakonec transcendovat kvality hmotne prirody a plne si uvedomit Krsnu v oddane sluzbe. To je cil lidskeho zivota. Jinak zde neni ani zaruka, ze by clovek znovu dosahl lidske podoby.
SLOKA 16
karmanah sukrtasyahuh sattvikam nirmalam phalam
rajasas tu phalam duhkham ajnanam tamasah phalam
karmanah - cin; su-krtasya - zbozny; ahuh - rika se; sattvikam - v kvalite dobra; nirmalam - ocisten; phalam - vysledek; rajasah - kvalitou vasne; tu - ale; phalam - vysledek; duhkham - zal; ajnanam - nesmysl; tamasah - kvalita nevedomosti; phalam - vysledek.
Pravi se, ze zbozne ciny v kvalite dobra ocistuji, ciny v kvalite vasne vsak prinaseji zal a ciny v kvalite nevedomosti vedou k posetilosti.
VYKLAD: Clovek se ocistuje zboznymi ciny konanymi v kvalite dobra, a proto svetci, kteri jsou prosti vsi iluze, prozivaji neustale stesti. Ciny konane v kvalite vasne jsou vsak strastiplne, nebot vsechny ciny zamerene k dosazeni hmotneho stesti jsou predurceny k neuspechu. Chce-li napriklad nekdo postavit mrakodrap, je zapotrebi mnoho lidskeho utrpeni, nez je postaven. Financnik se musi probit ruznymi nesnazemi, nez se mu podari ziskat potrebne penize, a ti, kteri pracuji na stavbe budovy, musi fyzicky drit jako otroci. Krsna proto rika v Bhagavadgite, ze vsechny ciny v kvalite vasne bezesporu doprovazi mnoho utrpeni. Muze se snad vyskytnout urcite psychicke nebo mentalni uspokojeni, jako napriklad ,,Jsem majitelem tohoto domu nebo techto penez``, ale to neni skutecne stesti.
Clovek, ktery jedna v kvalite nevedomosti, zcela postrada poznani, a proto vysledkem jeho jednani je utrpeni jiz v tomto zivote a po smrti jde vstric zvireci existenci. Zvireci zivot je vzdy strastiplny, i kdyz to zvirata, zahalena iluzorni energii, majou, nechapou. Porazet nevinna zvirata je take nasledek kvality nevedomosti. Reznici nevedi, ze zvire dostane v budoucnu telo, ktere bude prizpusobeno k tomu, aby je mohlo zabit. Takovy je zakon prirody. V lidske spolecnosti musi byt clovek povesen, zabije-li cloveka. Tak zni zakon statu. Lide pro svou nevedomost nemohou pochopit, ze hmotny svet je stat, jenz je zcela ovladan Nejvyssim Panem. Kazdy zivy tvor je synem Nejvyssiho, ktery nestrpi ani zabiti mravence. Prestoupi-li clovek tento zakon, musi byt potrestan. Zabijet zvirata pro uspokojovani jazyka je nejhorsi druh nevedomosti. Clovek nepotrebuje zabijet zvirata, nebot Nejvyssi Pan mu dava tolik dobrych veci v podobe mleka, zeleniny, ovoce a tak dal. Oddava-li se presto pojidani masa, da se z toho vyrozumet, ze jedna v kvalite nevedomosti a ze si pripravuje velice temnou budoucnost. Ze vseho zabijeni zvirat je zabijeni krav nejhorsi, nebot krava nam dava tolik poteseni v podobe mleka. Porazeni krav je nejhrubsi cin nevedomosti. Ve Vedach stoji: gobhih prinita-matsaram. ,,Clovek, ktery si preje zabit kravu, prestoze je zcela uspokojen jejim mlekem, se nachazi v nejhlubsi nevedomosti.`` (Rg Veda 9.4.64) Ve vedske literature je take modlitba, jez zni:
namo brahmanya-devaya go-brahmana-hitaya ca
jagad-dhitaya krsnaya govindaya namo namah
,,Muj Pane, jsi ochrancem krav a brahmanu a jsi take dobrodincem cele lidske spolecnosti a sveta.`` (Visnu Purana 1.19.65)
V tomto versi si muzeme vsimnout, ze se klade duraz na ochranu krav a brahmanu. Brahmani jsou symbolem duchovniho vzdelani a krava symbolizuje nejdulezitejsi jidlo, mleko; obema se musi dostat veskere ochrany - to je skutecny pokrok civilizace. V moderni spolecnosti se nedba na duchovni poznani a zabijeni krav se podporuje. Z toho se da vyvodit, ze lidska spolecnost je na spatne ceste, odsouzene k zaniku. Civilizace, ktera vede k tomu, ze se z obcanu v pristim zivote stavaji zvirata, neni ve skutecnosti lidskou spolecnosti. Nynejsi lidska spolecnost je samozrejme poblouzena kvalitami vasne a nevedomosti. Je to velmi nebezpecny vek, a vsechny narody by se mely postarat o to, aby zachranily lidstvo pred nejvetsim nebezpecim nejjednodussim zpusobem - uvedomovanim si Krsny.
SLOKA 17
sattvat sanjayate jnanam rajaso lobha eva ca
pramada-mohau tamaso bhavato 'jnanam eva ca
sattvat - z kvality dobra; sanjayate - rozvine se; jnanam - poznani; rajasah - z kvality vasne; lobhah - chtivost; eva - zajiste; ca - take; pramada - pomatenost; mohau - klam; tamasah - z kvality nevedomosti; bhavatah - vznika; ajnanam - posetilost; eva - zajiste; ca - take.
Z kvality dobra se rodi prave poznani, z kvality vasne chtivost a z kvality nevedomosti vznika posetilost, pomatenost a klam.
VYKLAD: Jelikoz dnesni spolecnost neprospiva zivym bytostem, doporucuje se, aby se lide zacali venovat uvedomovani si Krsny, coz zpusobi, ze spolecnost se povznese na uroven kvality dobra. Potom mohou lide videt veci v jejich pravem svetle. Pod vlivem kvality nevedomosti se lide chovaji jako zvirata a ztraceji schopnost jasneho videni. Nemohou napriklad pochopit, ze riskuji, ze budou ve svem pristim zivote zabiti stejnymi zviraty, ktera nyni porazeji. Protoze nemaji skutecne vzdelani a vedomosti, zacnou byt nezodpovedni. Abychom zastavili tuto nezodpovednost, musime zavest vychovu a vzdelani vedouci k rozvoji kvality dobra. Lide vychovavani v kvalite dobra jsou rozvazni a vidi veci tak, jak skutecne jsou. Blahobyt a stesti se pak dostavi automaticky. I kdyz je vetsina lidstva nestastna a neuspesna, jestlize se alespon nejake procento obyvatelstva zacne venovat rozvijeni uvedomovani si Krsny a dospeje do kvality dobra, pak je mozne, ze zavladne mir a hojnost na celem svete. Na druhe strane, jestlize se svet zcela odda kvalite vasne a nevedomosti, nemuze nikdy existovat mir nebo blahobyt. Pod vlivem kvality vasne se lide stavaji lakomymi a jejich zadost po smyslovem pozitku nezna mezi. Muzeme videt, ze i kdyz ma nekdo dostatek penez a dostacujici prostredky k uspokojovani smyslu, presto postrada stesti a klid mysli. Dokud je clovek pod vlivem kvality vasne, bude vzdy postradat stesti a klidnou mysl. Touzi-li clovek vubec po stesti, jeho penize mu nepomohou; musi se povysit na kvalitu dobra uvedomovanim si Krsny. Ten, kdo se nachazi v kvalite vasne, neni jenom dusevne nestastny, nybrz i jeho prace se mu stava zatezi. Musi delat mnoho planu a velice tezce pracovat, aby zachoval svou strastiplnou existenci. V kvalite nevedomosti se lide pomatou. Pod vlivem nepriznivych okolnosti se uchyluji k omamnym latkam a klesaji do jeste hlubsi nevedomosti. Jejich budoucnost je velice temna.
SLOKA 18
urdhvam gacchanti sattva-stha madhye tisthanti rajasah
jaghanya-guna-vrtti-stha adho gacchanti tamasah
urdhvam - vzhuru; gacchanti - jdou; sattva-sthah - ti, kteri se nachazeji v kvalite dobra; madhye - uprostred; tisthanti - dli; rajasah - ti, kteri se nachazeji v kvalite vasne; jaghanya - odporny; guna - kvalita; vrtti-sthah - povolani; adhah - dolu; gacchanti - jdou; tamasah - lide v kvalite nevedomosti.
Ti, kteri se nachazeji v kvalite dobra, speji nahoru, k vyssim planetam; uprostred, na pozemskych planetach, zustavaji lide kvality vasne; a ti, kteri jsou v hruzne kvalite nevedomosti, klesaji dolu, do pekelnych svetu.
VYKLAD: V tomto versi jsou jasne popsany vysledky jednani ve trech kvalitach prirody. Existuje vyssi planetarni soustava sestavajici se z nebeskych planet, kde jsou vsichni na vysokem vyvojovem stupni. Na kterou z techto planet se clovek dostane, zavisi na stupni kvality dobra. Satjaloka neboli Brahmaloka je nejvyssi planeta a prebyva na ni Brahma, prvni bytost tohoto vesmiru. Neni snad ani mozne predstavit si, jak nadherny je zivot na Brahmaloce, a nejvyssi kvalita, kvalita dobra, nas tam muze dovest.
Kvalita vasne je smisena. Nachazi se uprostred mezi kvalitou dobra a kvalitou nevedomosti. Clovek se nikdy nenachazi v nesmisene kvalite. Kdyby se napriklad nachazel jen v kvalite vasne, zustal by jednoduse na Zemi jako kral nebo bohac. Kvality jsou vsak smichany, a proto muze clovek klesnout i dolu. Lide teto planety, kteri se nachazeji prevazne v kvalite vasne a nevedomosti, nemohou tedy mechanickym zpusobem dosahnout vyssich planet. V kvalite vasne muze dojit take k tomu, ze z cloveka se v pristim zivote stane silenec.
Nejnizsi kvalita, kvalita nevedomosti, se zde popisuje jako odporna. Zustavat v kvalite nevedomosti je velice riskantni. Existuje osm milionu zivocisnych druhu, ktere jsou na nizsim vyvojovem stupni nez clovek. Jsou to napriklad ptaci, savci, plazi, rostliny a podobne. Stupen nevedomosti, ktery u cloveka prevlada, urcuje, v jakem z techto ohavnych druhu se narodi. Slovo tamasah je zde velmi dulezite; poukazuje na ty, kteri neustale setrvavaji v kvalite nevedomosti, aniz by se snazili povysit se do vyssich kvalit. Jejich budoucnost je velice temna.
Lide v kvalite vasne a nevedomosti maji prilezitost povysit se do kvality dobra, a to uvedomovanim si Krsny. Ti vsak, kdo nevyuziji teto prilezitosti, zajiste zustanou v nizsich kvalitach.
SLOKA 19
nanyam gunebhyah kartaram yada drastanupasyati
gunebhyas ca param vetti mad-bhavam so 'dhigacchati
n a - zadne; anyam - jine; gunebhyah - nez kvality; kartaram - konatel; yada - kdyz; drasta anupasyati - ten, kdo vidi veci v pravem svetle; gunebhyah - z kvalit hmotne prirody; ca - a; param - transcendentalni; vetti - zna; mat-bhavam - k Me duchovni podstate; sah - on; adhigacchati - je povysen.
Kdyz clovek spravne vidi, ze vsechny cinnosti jsou vykonavany pouze temito kvalitami prirody, a vi-li, ze Nejvyssi Pan stoji nad nimi, pak muze dospet k Me duchovni podstate.
VYKLAD: Tim, ze se od osvicenych dusi poucime a spravne pochopime cinnosti kvalit hmotne prirody, muzeme se nad tyto kvality jednoduse povznest. Prvnim duchovnim ucitelem je Krsna, ktery zde predava duchovni vedomosti Ardzunovi. O tom, jak kvality hmotne prirody jednaji, se muzeme naucit pouze od lidi, kteri si dokonale uvedomuji Krsnu. Pokud to neudelame, muze se stat, ze sveho zivota nevyuzijeme spravne. Od praveho duchovniho ucitele se muzeme dozvedet o nasi duchovni povaze, o nasem tele, o smyslech a o nasem zajeti v kvalitach hmotne prirody. Jsme-li v zajeti techto kvalit, jsme bezmocni, ale uvedomujeme-li si svou skutecnou povahu, muzeme dosahnout transcendentalniho stavu a venovat se duchovnimu zivotu. Neni to vlastne ziva bytost, ktera vykonava ruzne ciny. Duse je ve skutecnosti nucena jednat v souladu se svym telem, ktere je rizeno urcitou kvalitou hmotne prirody. Bez pomoci duchovni autority nemuzeme pochopit, v jakem postaveni se ve skutecnosti nachazime. Pod vedenim praveho duchovniho ucitele porozumime, jake je nase prave postaveni, a nasledkem toho si jasne uvedomime postaveni Krsny. Clovek, ktery si je vedom Krsny, neni ovlivnovan kvalitami hmotne prirody. V sedme kapitole jiz bylo vysvetleno, ze ten, kdo se odevzda Krsnovi, je osvobozen od hmotnych cinu. Proto na toho, kdo je schopen videt veci v pravem svetle, vliv hmotne prirody postupne prestava pusobit.
SLOKA 20
gunan etan atitya trin dehi deha-samudbhavan
janma-mrtyu-jara-duhkhair vimukto 'mrtam asnute
gunan - kvality; etan - tyto; atitya - transcenduje; trin - tri; dehi - vtelena bytost; deha - telo; samudbhavan - pochazejici; janma - zrozeni; mrtyu - smrt; jara - stari; duhkhaih - strasti; vimuktah - vysvobozena; amrtam - nektar; asnute - tesi se.
Povznese-li se vtelena bytost nad tyto tri kvality, jez jsou spojeny s telem, vysvobodi se ze strasti zrozeni, smrti a stari, a tesi se z nektaru jiz v tomto zivote.
VYKLAD: V tomto versi je vysvetleno, jak se clovek muze udrzet na transcendentalni urovni i v tomto tele a byt si plne vedomy Krsny. Sanskrtske slovo dehi znamena ,,vteleny``. Prestoze je duse v hmotnem tele, muze se vysvobodit z vlivu kvalit hmotne prirody tim, ze dela pokroky v duchovnim poznani. Stesti duchovniho zivota muzeme prozivat i v nynejsim tele a po opusteni tohoto tela se bezesporu dostaneme do duchovniho sveta. Koname-li oddanou sluzbu s mysli uprenou na Krsnu, znamena to, ze jsme vysvobozeni z hmotnych pout; toto bude vysvetleno v osmnacte kapitole. Je-li clovek vysvobozen z vlivu kvalit hmotne prirody, zacne oddane slouzit.
SLOKA 21
arjuna uvaca
kair lingais trin gunan etan atito bhavati prabho
kim acarah katham caitams trin gunan ativartate
arjunah uvaca - Ardzuna pravil; kaih - jake; lingaih - znaky; trin - tri; gunan - kvality; etan - tyto; atitah - prekrocit; bhavati - je; prabho - muj Pane; kim - jake; acarah - chovani; katham - jak; ca - take; etan - tyto; trin - tri; gunan - kvality; ativartate - prekonava.
Ardzuna se zeptal: Muj drahy Pane, podle jakych priznaku se pozna ten, kdo je transcendentalni temto trem kvalitam? Jak se chova a jak tyto kvality hmotne prirody prekonava?
VYKLAD: V tomto versi klade Ardzuna velice dulezite otazky. Chce vedet, jak se pozna clovek, ktery uz kvality hmotne prirody prekonal. Nejdrive se pta, podle ceho se pozna, ze takovy transcendentalista se skutecne oprostil od vlivu kvalit hmotne prirody. Dale se pta, jak takova osoba zije a jedna a dodrzuje-li nejake zasady nebo ne. A nakonec se Ardzuna pta, jak muze clovek dosahnout transcendentalniho stavu. Tato otazka je velmi dulezita, nebot jestlize clovek nevi, jak se muze umistit na transcendentalni uroven, je nemozne, aby projevil prislusne priznaky. Proto jsou vsechny Ardzunovy otazky velmi dulezite a Krsna je postupne zodpovi.
SLOKA 22 - 25
sri-bhagavan uvaca
prakasam ca pravrttim ca moham eva ca pandava
na dvesti sampravrttani na nivrttani kanksatiudasina-vad asino gunair yo na vicalyate
guna vartanta ity evam yo 'vatisthati nengatesama-duhkha-sukhah sva-sthah sama-lostasma-kancanah
tulya-priyapriyo dhiras tulya-nindatma-samstutihmanapamanayos tulyas tulyo mitrari-paksayoh
sarvarambha-parityagi gunatitah sa ucyate
sri-bhagavan uvaca - Krsna, Nejvyssi Osobnost Bozstvi, pravil; prakasam - osviceni; ca - a; pravrttim - ulpivani; ca - a; moham - klam; eva ca - take; pandava - o synu Pandy; na dvesti - nechovat odpor; sampravrttani - i kdyz povstane; na nivrttani - ani kdyz ustane; kanksati - touzi; udasina-vat - jakoby netecne; asinah - spociva; gunaih - kvalitami; yah - kdo; na - nikdy; vicalyate - rozrusen; gunah - kvality; vartante - jednaji; iti evam - vedom toho; yah - kdo; avatisthati - setrvava; na - nikdy; ingate - hybati se; sama - stejny; duhkha - v nestesti; sukhah - ve stesti; sva-sthah - spociva v sobe; sama - stejny; losta - hroudu; asma - kamen; kancanah - zlato; tulya - pohlizet stejne; priya - mile; apriyah - nemile; dhirah - pevne; tulya - stejne; ninda - v pohane; atma-samstutih - chvala; mana - ucta; apamanayoh - potupa; tulyah - stejne; tulyah - stejne; mitra - pritel; ari - nepritel; paksayoh - ke stranam; sarva - vsechno; arambha - usilovani; parityagi - kdo zanechal; guna-atitah - prekrocil kvality hmotne prirody; sah - on; ucyate - rika se.
Vzneseny pravil: O synu Pandy, clovek, ktery nechova nenavist k osvicenosti, ulpivani a klamu, jestlize povstanou, a ani po nich netouzi, kdyz ustanou; kdo spociva jakoby netecne a kvality hmotne prirody ho nerozrusi; kdo zustava pevny, dobre si vedom toho, ze jsou to pouze kvality, ktere jednaji; kdo spociva v sobe a prijima stejne stesti i nestesti; kdo pohlizi stejne na hroudu, kamen i na zlato; kdo je moudry a prijima mile i nemile, chvalu i pohanu jako stejnou vec; kdo neni dotcen poctou ani opovrzenim; kdo jedna stejne s pritelem i nepritelem; a kdo zanechal vseho materialistickeho podnikani - o tom se pravi, ze se povznesl nad kvality hmotne prirody.
VYKLAD: Ardzuna polozil tri otazky a Krsna na ne postupne odpovida. Nejprve naznacuje, ze clovek, ktery prekrocil hmotne kvality, nikomu nezavidi a ani po nicem netouzi. Dokud v tomto hmotnem svete zustava ziva bytost vtelena v hmotnem tele, je pochopitelne, ze je pod vlivem nektere z hmotnych kvalit. Teprve po opusteni tela na ni kvality hmotne prirody nemohou pusobit. Dokud vsak ma hmotne telo, nemela by se nechat ovlivnit. Je-li clovek zapojen v oddane sluzbe, prestane se automaticky ztotoznovat s telem. Je-li si vedom hmotneho tela, smeruji vsechny jeho cinnosti k uspokojovani smyslu; prevede-li vsak sve vedomi na Krsnu, touha uspokojovat smysly automaticky zmizi. Ziva bytost nepotrebuje hmotne telo a ani nemusi jednat podle jeho impulsu. Jsou to kvality hmotne prirody, ktere jednaji v tele, ale samotna duse stoji nad nimi. Jak to lze realizovat prakticky? Tim, ze se clovek zapoji do oddane sluzby s vedomim potesit Krsnu, nebot oddany netouzi tesit se z tela a ani ho opustit. V tomto transcendentalnim stavu se automaticky vysvobozuje, a o vysvobozeni z vlivu kvalit hmotne prirody se tedy ani nemusi snazit.
Dalsi otazka se tykala transcendentalistova chovani. Hmotne vedomy clovek je velmi ovlivnovan takzvanou poctou a opovrzenim, jez se vztahuji na jeho telo. Transcendentalisty se naopak falesna pocta nebo opovrzeni nikdy nedotkne, nebot kona svou povinnost s mysli uprenou na Krsnu a nestara se, zdali ho nekdo chvali nebo pomlouva. Pouziva veci, ktere jsou vhodne k uspesnemu vykonavani jeho duchovnich povinnosti a netouzi po necem hmotnem, at uz je to kamen nebo zlato. Za sve pratele povazuje ty, kteri mu pomahaji v konani povinnosti k poteseni Krsny, a ke svym takzvanym nepratelum nechova nenavist. Se vsemi a se vsim jedna stejne a vsechno vidi na stejne urovni, ponevadz si je dobre vedom, ze s hmotnou existenci nema nic spolecneho. Socialni a politicke udalosti na neho nepusobi, protoze zna velmi dobre povahu techto docasnych prevratu a nepokoju. Clovek, ktery si je vedom Krsny, nezada niceho pro sebe, ale pro Krsnu by udelal cokoliv. Pouze takovym chovanim se muzeme dostat na transcendentalni uroven.
SLOKA 26
mam ca yo 'vyabhicarena bhakti-yogena sevate
sa gunan samatityaitan brahma-bhuyaya kalpate
mam - Mne; ca - take; yah - ten, kdo; avyabhicarena - bez odchyleni; bhakti-yogena - oddanou sluzbou; sevate - slouzi; sah - on; gunan - kvality hmotne prirody; samatitya - prekonava; etan - tyto (vsechny); brahma-bhuyaya - povznesen na uroven brahma; kalpate - stava se.
Kdo Mi slouzi s uplnou oddanosti a za zadnych okolnosti se neodchyli, ten zaroven prekonava kvality hmotne prirody, a tak se dostava na uroven brahma.
VYKLAD: Tento vers je odpovedi na treti Ardzunovu otazku - jak se clovek dostane na transcendentalni rovinu. Jiz drive bylo vysvetleno, ze v materialnim svete jsou vsechny ciny konany pod vlivem kvalit hmotne prirody. Clovek se vsak nema nechat rusit aktivitami techto hmotnych kvalit. Misto abychom zamestnavali nase vedomi hmotnymi ciny, meli bychom sve vedomi prevest na ciny, ktere maji vztah ke Krsnovi. Cinnost, pri niz si uvedomujeme Krsnu, se nazyva bhaktijoga, coz znamena jednani urcene k poteseni Krsny. Nezahrnuje to vsak pouze Krsnu, nybrz i Jeho jine dokonale expanze, jako napriklad Ramu a Narajanu a dalsi. Krsna ma nekonecne mnozstvi podob a zjeveni a ten, kdo s oddanosti slouzi nektere z nich, je pokladan za cloveka spocivajiciho na transcendentalni rovine. Musime si take uvedomit, ze vsechny Krsnovy podoby jsou zcela transcendentalni, blazene, plne poznani a vecne. Tyto Osobnosti Bozstvi jsou vsemocne a vsevedouci a maji vsechny transcendentalni vlastnosti. Proto slouzi-li clovek s neochvejnou rozhodnosti Krsnovi nebo Jeho dokonalym expanzim, muze snadno prekonat kvality hmotne prirody, ktere se jinak prekonat nedaji. To bylo jiz vysvetleno v sedme kapitole. Ten, kdo se odevzda Krsnovi, je ihned vysvobozen z vlivu kvalit hmotne prirody. Kdyz clovek oddane slouzi Krsnovi a plne si Ho uvedomuje, dostane se mu stejneho postaveni. Pan rika, ze je svou povahou vecny, blazeny a plny poznani a ze zive bytosti jsou Jeho castecky, tak jako je zlate zrnko casti zlateho dolu. Pokud jde o kvalitu, je tedy duchovni podstata zive bytosti na stejne urovni jako Krsnova. Bylo by vsak chybne domnivat se, ze ziva bytost je s Krsnou totozna. Ziva bytost zustava vzdy jedincem a jeji identita je vzdy odlisna od Krsnovy; jinak bychom nikdy nemohli mluvit o bhaktijoze. Bhaktijoga zahrnuje tri zakladni aspekty: svrchovaneho Pana, bhaktu a jejich vzajemne vymeny laskyplne transcendentalni sluzby. Nenachazi-li se clovek na stejne transcendentalni rovine jako Pan, nemuze Mu ovsem slouzit. Aby se nekdo stal osobnim sluhou krale, musi se na to kvalifikovat. Kvalifikace nutna k laskyplnemu slouzeni Krsnovi spociva v tom, ze clovek musi byt zcela prost hmotneho znecisteni, neboli musi byt na urovni brahma. Ve Vedach stoji: brahmaiva san brahmapy eti. Clovek muze dosahnout Nejvyssiho Brahma tim, ze se sam stane brahma, neboli musi dosahnout kvalitativni jednoty s Brahma. Dosazenim stadia brahma vsak neztraci svou vecnou identitu jako individualni duse.
SLOKA 27
brahmano hi pratisthaham amrtasyavyayasya ca
sasvatasya ca dharmasya sukhasyaikantikasya ca
brahmanah - neosobni zar, brahmadzjoti; hi - zajiste; pratistha - zaklad; aham - Ja jsem; amrtasya - nesmrtelneho; avyayasya - nepomijiveho; ca - take; sasvatasya - odvekeho; ca - a; dharmasya - prirozenym stavem; sukhasya - stesti; aikantikasya - naprosteho; ca - take.
Jsem podstatou nesmrtelneho, nepomijiveho a vecneho neosobniho brahma, ktere je take zakladem nejvyssiho stesti.
VYKLAD: Neosobni brahma se vyznacuje nesmrtelnosti, nepomijivosti, vecnosti a stestim. Brahma je prvnim stupnem transcendentalni realizace. Druhym stupnem je realizace Paramatmy, Nadduse, a Nejvyssi Osobnost Bozstvi, Bhagavan, je konecnou realizaci Absolutni Pravdy. Jak neosobni brahma, tak i Paramatma jsou jiz zahrnuty v Nejvyssi Osobe. V sedme kapitole bylo vysvetleno, ze hmotna priroda je projevem Panovy nizsi energie. Pan oplodni nizsi hmotnou prirodu casteckami vyssi povahy - to je duchovni dotek hmotne prirody. Kdyz zacne hmotou podminena ziva bytost pestovat duchovni poznani, povznese se nad uroven hmotne existence a postupne dosahne stavu, kdy realizuje neosobni aspekt Nejvyssiho - brahma. Toto je prvni stadium na ceste seberealizace. Clovek, ktery realizoval brahma, neni duchovne dokonaly, prestoze dospel na transcendentalni uroven a stoji nad hmotnou existenci. Muze se ale povysit z realizace neosobniho brahma na realizaci Paramatmy a nakonec Bhagavana - Nejvyssi Osobnosti Bozstvi. Vedska literatura popisuje mnoho prikladu postupne realizace Absolutni Pravdy. Jednim z nich jsou ctyri bratri Kumarove, kteri byli zpocatku v neosobnim stadiu brahma, ale pozdeji se povysili na uroven oddane sluzby Nejvyssi Osobnosti Bozstvi. Ten, kdo se nemuze povysit na uroven brahma, riskuje, ze klesne dolu. Ve Srimad Bhagavatamu se pise, ze i kdyz clovek muze dosahnout stadia neosobniho brahma, zustanou jeho znalosti nejasne, jestlize je neprohloubi a neziska poznani o Nejvyssi Osobe. Clovek se tedy musi zapojit do oddane sluzby, jinak riskuje, ze klesne dolu, i kdyz dosahl stadia brahma.
Ve vedskych pismech se uvadi: raso vai sah rasam hy evayam labdhvanandi bhavati. ,,Teprve kdyz clovek porozumi Krsnovi, Bozske Osobnosti, pramenu vsech radosti, je skutecne transcendentalne stasten.`` (Taittirija Upanisad 2.7.1) Nejvyssi Pan ma sest vznesenych vlastnosti a oddany, ktery Mu slouzi, je take do urcite miry ziska. Kralovi sluzebnici si uzivaji temer na stejne urovni jako kral. A tak nepomijive stesti a vecny zivot doprovazeji oddanou sluzbu. Proto ten, kdo Krsnovi oddane slouzi, jiz realizoval vecne a nepomijive brahma.
Ziva bytost touzi vladnout nad hmotnym svetem, a proto klesa dolu, prestoze je v podstate brahma. Ziva bytost stoji ve svem prirozenem stavu nad tremi kvalitami hmotne prirody, ale zaplete se, dostane-li se s nimi do styku. Z toho pak povstava jeji touha ovladat prirodu. Oddanou sluzbou s plnym pohrouzenim myslenek na Krsnu se vsak clovek ihned dostane na transcendentalni uroven a jeho neopravnena touha ovladat hmotnou prirodu zmizi. Oddanou sluzbu, ktera by mela byt vykonavana ve spolecnosti oddanych, lze vykonavat deviti zpusoby, z nichz prvni tri jsou: naslouchani o Panu, velebeni Pana a vzpominani na Pana. Styka-li se clovek s oddanymi, postupne pod vlivem duchovniho ucitele zmizi hmotna touha vladnout a clovek zacne s pevnou odhodlanosti a laskou slouzit Bohu. Dvacatym druhym versem teto kapitoly pocinaje a poslednim konce, byla tato skutecnost popsana. Oddane slouzit Panu je velmi snadne - znamena to, ze bez prestani slouzime Krsnovi, jime pouze jidlo, ktere Mu bylo obetovano, cichame ke kvetinam, ktere byly obetovany Jeho lotosovym noham, navstevujeme mista, kde mel sve transcendentalni zabavy, cteme o Jeho cinnostech a Jeho laskyplnych vztazich ke svym oddanym, zpivame nebo pronasime mahamantru Hare Krsna, Hare Krsna, Krsna Krsna, Hare Hare / Hare Rama, Hare Rama, Rama Rama, Hare Hare a postime se v dny, ktere oslavuji zjeveni Pana a Jeho oddanych, popripade jejich odchod z tohoto sveta. Ridime-li se touto metodou, uplne se oprostime od vsech hmotnych aktivit a dostaneme se na uroven brahma, kde jsme kvalitativne rovni Nejvyssi Osobnosti Bozstvi.
Takto konci Bhaktivedantovy vyklady ke ctrnacte kapitole Srimad Bhagavadgity, ktera se nazyva ,,Tri kvality hmotne prirody``.