Bhagavadgítá XIV-1 - Tři kvality hmotné přírody

 

KAPITOLA CTRNACTA

Tri kvality hmotne prirody

SLOKA 1

sri-bhagavan uvaca
param bhuyah pravaksyami jnananam jnanam uttamam
yaj jnatva munayah sarve param siddhim ito gatah

sri-bhagavan uvaca - Krsna, Nejvyssi Osobnost Bozstvi, pravil; param - transcendentalni; bhuyah - opet; pravaksyami - vylozim; jnananam - ze vseho poznani; jnanam - poznani; uttamam - nejvyssi; yat - ktery; jnatva - vedeti; munayah - svetci; sarve - vsichni; param - transcendentalni; siddhim - dokonalosti; itah - z tohoto sveta; gatah - dosahli.

Vzneseny pravil: Znovu ti vylozim tuto nejvyssi moudrost, nejlepsi ze vseho vedeni. Vsichni svetci, kteri ji poznali, dosahli nejvyssi dokonalosti.

VYKLAD: Od sedme az do konce dvanacte kapitoly vyjevuje Krsna podrobnosti o Absolutni Pravde, Nejvyssi Osobnosti Bozstvi. V teto kapitole vyjevuje Ardzunovi dalsi poznani. Porozumi-li clovek teto kapitole cestou filozofickeho hloubani, dojde postupne k pochopeni oddane sluzby. V trinacte kapitole bylo jasne vysvetleno, ze clovek ma moznost vyprostit se z hmotnych pout pokornym rozvijenim poznani. Bylo jiz take vysvetleno, ze prave stykem s kvalitami hmotne prirody se ziva bytost zapletla v hmotnem svete. Nejvyssi Osoba v teto kapitole objasnuje, co tyto kvality jsou, jak pusobi, jak poutaji a jak se z nich lze vymanit. Krsna zde prohlasuje, ze poznani, ktere poda v teto kapitole, stoji nad poznanim, ktere vyjevil v predeslych kapitolach. Porozumenim tomuto poznani dosahli mnozi mudrci dokonalosti a premistili se do duchovniho sveta. Sri Krsna nyni objasnuje stejne poznani lepsim zpusobem. Toto poznani zcela prevysuje vsechny ostatni druhy poznani, ktere byly doposud vylozeny a mnozi s jeho pomoci dosahli dokonalosti. Proto take ten, kdo porozumi teto ctrnacte kapitole, dosahne dokonalosti.

SLOKA 2

idam jnanam upasritya mama sadharmyam agatah
sarge 'pi nopajayante pralaye na vyathanti ca

idam - toto; jnanam - poznani; upasritya - prijimat ochranu; mama - Me; sadharmyam - stejne prirozenosti; agatah - dosahnout; sarge api - i pri stvoreni; na - nikdy; upajayante - zrodi se; pralaye - pri zaniku; na - ani; vyathanti - nerozruseni; ca - take.

Ti, kdo se uchyli k tomuto poznani, mohou dosahnout transcendentalni prirozenosti, ktera je podobna Me vlastni. Pak uz se nezrodi pri novem stvoreni sveta a ani nejsou rozruseni v dobe zaniku.

VYKLAD: Po ziskani dokonaleho transcendentalniho poznani dosahne clovek kvalitativni rovnosti s Nejvyssi Osobnosti Bozstvi a je zprosten opakovanych zrozeni a smrti. Neztraci vsak svou totoznost jako individualni duse. Z vedskych spisu se dovidame, ze osvobozene duse, ktere dosahly transcendentalnich planet v duchovnim svete, vzdy vidi lotosove nohy Pana, zatimco Mu oddane a laskyplne slouzi. Oddani tedy neztraceji svou individualitu ani po vysvobozeni.

V hmotnem svete je vsechno poznani znecisteno tremi kvalitami hmotne prirody. Avsak poznani, ktere neni temito kvalitami znecisteno, se nazyva transcendentalni poznani. Jakmile se clovek nachazi na transcendentalni rovine, je na stejne urovni jako Nejvyssi Osobnost. Ti, kteri nemaji znalosti o duchovnim svete, si mysli, ze ziva bytost se po vysvobozeni z hmotnych cinnosti stane beztvarou a neruznorodou. V duchovnim svete vsak existuji rozmanitosti, zrovna tak jako v hmotnem svete. Ti, kteri neznaji tuto skutecnost, si mysli, ze duchovni existence je negaci hmotne ruznorodosti. Ale v duchovnim svete, ktery se vyznacuje oddanou sluzbou a duchovnimi cinnostmi, ziska clovek ve skutecnosti duchovni podobu. Ovzdusi duchovniho sveta neni znecisteno a ziva bytost je kvalitativne na urovni Nejvyssiho Pana. Abychom ziskali takove vedomosti, musime rozvijet vsechny duchovni vlastnosti. Ten, kdo takto rozviji duchovni vlastnosti, neni ovlivnovan ani stvorenim, ani zanikem hmotneho sveta.

SLOKA 3

mama yonir mahad brahma tasmin garbham dadhamy aham
sambhavah sarva-bhutanam tato bhavati bharata

mama - Muj; yonih - puvod zrozeni; mahat - totalni hmotna substance; brahma - nejvyssi; tasmin - v tom; garbham - poceti; dadhami - stvorit; aham - Ja; sambhavah - moznost; sarva-bhutanam - vsem zivym bytostem; tatah - pak; bhavati - bude; bharata - o Bharatovce.

Totalni hmotna podstata nazyvana brahma je puvodem zrozeni, o Bharatovce. Kdyz oplodnim toto brahma, umoznim zrozeni vsem zivym bytostem.

VYKLAD: Toto je vysvetleni sveta: vsechno se deje na zaklade spojeni tela a duse (ksetra a ksetra-jna). Toto spojeni hmotne prirody a zive bytosti umoznil Nejvyssi Buh. Mahat-tattva je uplnou pricinou veskereho kosmickeho projevu a totalni substance hmotne prirody, v niz existuji kvalitativni slozky hmotne prirody, se nekdy nazyva brahma. Nejvyssi Osobnost Bozstvi oplodni tuto hmotnou substanci, a umozni tim vznik nespocetnych vesmiru. Totalni hmotna substance, mahat-tattva, je ve Vedach popsana jako brahma: tasmad etad brahma nama-rupam annam ca-jayate (Mundaka Upanisad 1.1.9). Nejvyssi Osobnost Bozstvi oplodni zivymi bytostmi prave toto brahma. Vsech dvacet ctyri pralatek, jako zeme, voda, ohen, vzduch a tak dal, tvori mahad-brahma (velke brahma), neboli hmotnou prirodou. V sedme kapitole bylo vysvetleno, ze krome teto hmotne prirody existuje jeste jina, vyssi podstata - zive bytosti - ktera je smisena s hmotnou prirodou vuli Nejvyssi Osobnosti Bozstvi. Vsechny zive bytosti se pak rodi z teto hmotne prirody.

Skorpion klade sva vajicka do ryze a lide si nekdy mysli, ze skorpioni se rodi z ryze. Ryze vsak neni pricinou vzniku skorpiona. Ve skutecnosti vajicka nakladla matka. Zrovna tak neni hmotna priroda puvodem vzniku zivych bytosti. Seme bylo dano Nejvyssi Osobnosti Bozstvi a jen se zda, ze zive bytosti jsou produktem hmotne prirody. V souladu s cinnostmi z predeslych zivotu ziska ziva bytost telo, ktere je stvoreno z hmotne energie, aby se mohla tesit nebo trapit podle svych drivejsich cinu. Pan zpusobuje zjeveni vsech zivych bytosti v tomto hmotnem svete.

SLOKA 4

sarva-yonisu kaunteya murtayah sambhavanti yah
tasam brahma mahad yonir aham bija-pradah pita

sarva-yonisu - vsem zivotnim druhum; kaunteya - o synu Kunti; murtayah - podoby; sambhavanti - zjevuji se; yah - ktere; tasam - vsem; brahma - nejvyssi; mahat yonih - puvod zrozeni v hmotne substanci; aham - Ja; bija-pradah - seme davajici; pita - otec.

O synu Kunti, vsem zivotnim druhum je umozneno narodit se v teto hmotne prirode a Ja jsem otcem davajicim seme.

VYKLAD: V tomto versi je jasne vysvetleno, ze Nejvyssi Osobnost Bozstvi je puvodnim otcem vsech zivych bytosti. V hmotnem svete vznikaji zive bytosti kombinaci hmotne prirody a duchovni podstaty. Zivot vsak neexistuje jen na teto planete, ale na vsech planetach, dokonce i na nejvyssi planete, kde sidli Brahma. Zive bytosti jsou vsude: v zemi, ve vode, a dokonce i v ohni. Vsechna tato zjeveni maji svuj puvod v hmotne prirode - matce - a v oplodnujici cinnosti Krsny - otce. Znamena to, ze Krsna oplodni hmotnou prirodu zivymi bytostmi, ktere na sebe v dobe stvoreni prijmou ruzne podoby podle svych drivejsich cinu.

SLOKA 5

sattvam rajas tama iti gunah prakrti-sambhavah
nibadhnanti maha-baho dehe dehinam avyayam

sattvam - kvalita dobra; rajah - kvalita vasne; tamah - kvalita nevedomosti; iti - tak; gunah - kvality; prakrti - hmotna priroda; sambhavah - sklada se; nibadhnanti - podminenou; maha-baho - o valecniku mocnych pazi; dehe - v tomto tele; dehinam - ziva bytost; avyayam - vecna.

Hmotna priroda se sklada ze tri kvalit - dobra, vasne a nevedomosti. Kdyz se vecna ziva bytost dostane do styku s hmotnou prirodou, stava se podminenou temito kvalitami, o valecniku mocnych pazi.

VYKLAD: Jelikoz je ziva bytost transcendentalni, nema s timto hmotnym svetem vlastne nic spolecneho. Ale vzhledem k tomu, ze je podminena hmotnou energii, jedna pod vlivem techto tri kvalit hmotne prirody. Ponevadz zive bytosti maji ruzna tela v souladu s ruznymi aspekty prirody, jsou podle toho nuceny jednat. To je pricinou rozmanitosti stesti a nestesti.

SLOKA 6

tatra sattvam nirmalatvat prakasakam anamayam
sukha-sangena badhnati jnana-sangena canagha

tatra - je; sattvam - kvalita dobra; nirmalatvat - nejcistsi v hmotnem svete; prakasakam - zarici; anamayam - bez hrisneho nasledku; sukha - stesti; sangena - styk; badhnati - podminuje; jnana - poznani; sangena - stykem; ca - take; anagha - o bezuhonny.

Kvalita dobra, jez je zarici a cistsi nez ostatni, oprostuje od vsech hrisnych reakci, o bezuhonny. Ti, kteri jsou v teto kvalite, jsou podmineni pocitem stesti a poznani.

VYKLAD: Zive bytosti podminene hmotnou prirodou jsou ruzneho druhu. Jedna je stastna, druha velice aktivni, zatimco treti je bezmocna. Vsechny tyto psychologicke projevy predstavuji ruzna podmineni zivych bytosti hmotnou prirodou. V teto casti Bhagavadgity Krsna vysvetluje, jakym zpusobem jsou podmineny. Nejdrive popisuje kvalitu dobra, ktera se vyznacuje tim, ze lide, kteri v tomto hmotnem svete tuto kvalitu v sobe pestuji, jsou moudrejsimi nez ti, kteri jsou podmineni jinym zpusobem. Clovek v kvalite dobra neni tolik ovlivnovan hmotnymi strastmi a ma pocit, ze dela pokroky v hmotnem poznani. Typickym prikladem je brahman, o kterem se predpoklada, ze se nachazi v teto kvalite. Pocit stesti cloveka zalozeneho v kvalite dobra prameni z vedomi, ze je vicemene osvobozen od nasledku hrisnych cinnosti. Ve Vedach skutecne stoji, ze kvalita dobra prinasi vetsi poznani a vetsi pocit stesti.

Potiz je ale v tom, ze jakmile se ziva bytost nachazi v kvalite dobra, ihned si mysli, ze je ucenejsi a lepsi nez ostatni, a stava se tak podminenou. Nejlepsim prikladem jsou vedci a filozofove, kteri jsou obvykle pysni na sve vedomosti, a jelikoz si obycejne zlepsi sve zivotni postaveni, prozivaji urcity druh hmotneho stesti, ktere je pouta k hmotnemu svetu v kvalite dobra. Radi jednaji v kvalite dobra, a pokud se tohoto pouta nezbavi, budou muset prijmout telo v teto kvalite. Proto neni pravdepodobne, ze by se vysvobodili nebo premistili do duchovniho sveta. Znovu a znovu se budou muset stat filozofy, vedci nebo basniky, a znovu budou donuceni prochazet utrpenim ve forme zrozeni a smrti. Iluze hmotne energie je vsak tak silna, ze clovek povazuje takovy zivot presto za prijemny.

SLOKA 7

rajo ragatmakam viddhi trsna-sanga-samudbhavam
tan nibadhnati kaunteya karma-sangena dehinam

rajah - kvalita vasne; raga-atmakam - rodici se z touhy nebo chtice; viddhi - vez; trsna - prahnuti; sanga - stykem; samudbhavam - vznika; tat - to; nibadhnati - poutan; kaunteya - o synu Kunti; karma-sangena - spojeni s plodnymi ciny; dehinam - vteleny.

Kvalita vasne se rodi z nekonecnych zadosti a tuzeb, o synu Kunti, a proto je vtelena ziva bytost poutana k hmotnym plodonosnym cinum.

VYKLAD: Kvalita vasne je charakterizovana pritazlivosti mezi muzem a zenou. Zena je pritahovana muzem a muz je pritahovan zenou. Tento vztah nalezi do kvality vasne. Kdyz se tato kvalita zvysi, zvysi se i touha po hmotnem smyslovem pozitku. Clovek v kvalite vasne nachazi uspokojeni v tom, ze je uctivan spolecnosti nebo narodem, a chce mit stastnou rodinu, hodne deti, zenu a dum. Takto se jevi kvalita vasne. Ten, kdo touzi po techto vecech, musi tezce pracovat. Proto zde Krsna jasne a zretelne rika, ze jakmile se clovek dostane do styku s plody jednani, je temito ciny poutan. Aby uspokojil svou zenu, deti a spolecnost a aby zachoval svuj vehlas, musi pracovat. Proto se cela moderni civilizace nachazi vicemene v kvalite vasne. Moderni civilizace se povazuje za pokrokovou v mezich teto kvality. Drive se vsak pokrokovy stav nachazel v kvalite dobra. Jestlize ani ti, kteri se nachazeji v kvalite dobra, nedosahnou osvobozeni, co se da potom rici o lidech v kvalite vasne?

SLOKA 8

tamas tv ajnana-jam viddhi mohanam sarva-dehinam
pramadalasya-nidrabhis tan nibadhnati bharata

tamah - kvalita temnoty; tu - ale; ajnana-jam - zrozena z nevedomosti; viddhi - vez; mohanam - klam; sarva-dehinam - vsech vtelenych bytosti; pramada - pomatenosti; alasya - netecnosti; nidrabhih - spankem; tat - ta; nibadhnati - pouta; bharata - o Bharatovce.

Vez, o Bharatovce, ze kvalita temnoty je zrozena z nevedomosti a je strujcem klamu vsech vtelenych zivych bytosti; pouta pomatenosti, netecnosti a spankem.

VYKLAD: V tomto versi je specificke pouziti slova tu velice dulezite. Naznacuje, ze kvalita nevedomosti je velice zvlastni vlastnost vtelene duse. Kvalita nevedomosti je pravym opakem kvality dobra. V kvalite dobra muze clovek pestovanim poznani pochopit skutecnou podstatu veci, ale v kvalite nevedomosti je to uplne nemozne. Vsichni, kteri jsou v zajeti nevedomosti, se pomatnou, a silenci nemohou videt veci takove, jake jsou. Misto aby delali pokroky, klesaji. Definici kvality nevedomosti muzeme nalezt ve vedskych spisech. Vastu-yathatmya-jnanavarakam viparyaya-jnana-janakam tamah: V zakleti nevedomosti nelze videt skutecnou podstatu veci. Kazdy muze napriklad videt, ze jeho ded zemrel, ze kazdy umira a ze i jeho deti jednou umrou. Smrt je tedy neco, cemu se nikdo nevyhne, a presto lide tezce pracuji jako silenci a shromazduji penize ve dne v noci, aniz by se starali o vecnou dusi. To je silenost. Ve svem silenstvi odmitaji hledat duchovni poznani. Takovi lide jsou lini, a naskytne-li se jim prilezitost dozvedet se o duchovnim poznani, neprojevi zajem. Nejsou ani tak cinni jako lide v kvalite vasne. Jinym znakem osoby nachazejici se v kvalite nevedomosti je to, ze spi vice, nez je zapotrebi. Sestihodinovy spanek je dostatecny, ale clovek v kvalite nevedomosti spi nejmene deset az dvanact hodin denne. Takovy clovek propada omamnym latkam a spanku a vzdy je skliceny. Podle toho se da poznat, kdo je podminen kvalitou nevedomosti.

SLOKA 9

sattvam sukhe sanjayati rajah karmani bharata
jnanam avrtya tu tamah pramade sanjayaty uta

sattvam - kvalita dobra; sukhe - ke stesti; sanjayati - rozviji; rajah - kvalita vasne; karmani - k vysledkum jednani; bharata - o Bharatovce; jnanam - poznani; avrtya - zahaluje; tu - ale; tamah - kvalita nevedomosti; pramade - k pomatenosti; sanjayati - vaze; uta - rika se.

O Bharatovce, kvalita dobra pouta ke stesti, vasen k plodum cinu a nevedomost, jez zahaluje poznani, vaze k pomatenosti.

VYKLAD: Clovek v kvalite dobra je spokojen se svou praci a intelektualni cinnosti, jako je napriklad filozofovani, vedecke badani nebo vyucovani. Clovek v kvalite vasne se zabyva plodonosnymi cinnostmi. Nashromazduje pokud mozno co nejvice, ale jistou cast venuje na dobrocinne ucely, napriklad na stavby nemocnic a podobne. Toto je charakteristicke pro lidi v kvalite vasne. Cinnosti v kvalite nevedomosti skodi jak cloveku samotnemu, tak i druhym, nebot poznani je zahaleno temnotou.

SLOKA 10

rajas tamas cabhibhuya sattvam bhavati bharata
rajah sattvam tamas caiva tamah sattvam rajas tatha

rajah - kvalita vasne; tamah - kvalita nevedomosti; ca - take; abhibhuya - prekona; sattvam - kvalita vasne; bhavati - prevladne; bharata - o Bharatovce; rajah - kvalita vasne; sattvam - kvalita dobra; tamah - kvalita nevedomosti; ca - take; eva - tak; tamah - kvalita nevedomosti; sattvam - kvalita dobra; rajah - kvalita vasne; tatha - takto.

Nekdy prevlada kvalita dobra a prekonava kvality vasne a nevedomosti, o Bharatovce. Nekdy kvalita vasne prekonava kvality dobra a nevedomosti a jindy zas nevedomost prekonava dobro a vasen. Timto zpusobem probiha mezi nimi neustaly boj o nadvladu.

VYKLAD: Prevlada-li kvalita vasne, jsou kvality dobra a nevedomosti premozeny. Prevlada-li kvalita dobra, jsou premozeny kvality vasne a nevedomosti. A dominuje-li kvalita nevedomosti, znamena to, ze kvalita vasne a kvalita dobra jsou premozeny. Toto soutezeni o nadvladu nikdy nekonci. Proto se ten, kdo chce ucinit pokroky v uvedomovani si Krsny, musi povysit nad tyto tri kvality. Nadvlada urcite kvality je videt na tom, jak clovek vystupuje, jak a co ji a podobne. Toto vsechno bude vysvetleno v nasledujicich kapitolach. Jestlize clovek chce, muze vyvinout kvalitu dobra, a premoci tak kvalitu vasne a nevedomosti. Stejnym zpusobem muze vyvinout kvalitu vasne a premoci druhe dve kvality, nebo vyvinout kvalitu nevedomosti a porazit kvalitu dobra a vasne. Je-li clovek rozhodny, muze byt obdaren kvalitou dobra, aby se nad ni mohl povznest a dosahl stavu cisteho dobra. Na teto urovni, ktera se nazyva vasudeva, muzeme pochopit nauku o Bohu. Zpusob, jakym clovek jedna, naznacuje, v ktere kvalite se nachazi.

SLOKA 11

sarva-dvaresu dehe 'smin prakasa upajayate
jnanam yada tada vidyad vivrddham sattvam ity uta

sarva-dvaresu - vsechny brany; dehe asmin - tohoto tela; prakasah - kvalita osviceni; upajayate - rozvine; jnanam - poznani; yada - kdyz; tada - tehdy; vidyat - vedet; vivrddham - vzrusta; sattvam - kvalita dobra; iti uta - tak receno.

Jsou-li vsechny brany tela ozareny poznanim, pak vez, ze jde o projev kvality dobra.

VYKLAD: Telo ma devet bran: dve oci, dve usi, dve nosni dirky, usta, pohlavni organ a rit. Je-li kazda brana osvetlena priznaky dobra, rozumi se, ze clovek vyvinul kvalitu dobra. V teto kvalite muze videt, slyset a ochutnavat veci v jejich skutecne podobe. Clovek se ocistuje uvnitr i vne. U kazde brany se vyviji charakteristicky znak stesti, a to diky kvalite dobra.

SLOKA 12

lobhah pravrttir arambhah karmanam asamah sprha
rajasy etani jayante vivrddhe bharatarsabha

lobhah - chtivost; pravrttih - cinorodost; arambhah - usili; karmanam - v cinnostech; asamah - neovladatelna; sprha - touha; rajasi - v kvalite vasne; etani - toto vsechno; jayante - rozvine se; vivrddhe - kdyz prevysuje; bharata-rsabha - o nejvetsi z Bharatovcu.

O nejlepsi z Bharatovcu, pri vzrustu kvality vasne se rodi velka pripoutanost, chtivost, plodonosna cinorodost, horlive usili a neovladatelna touha.

VYKLAD: Clovek v kvalite vasne neni nikdy spokojen s postavenim, ktereho dosahl; snazi se ho vzdy zlepsit. Chce-li si postavit obytny dum, vsemozne se snazi, aby se podobal palaci, jako by v nem mohl bydlet navzdy. Krome toho projevuje i silnou touhu po smyslovych pozitcich, ktera nikdy nekonci. Takovy clovek chce vzdy zustat u sve rodiny a ve svem dome a pokracovat v uspokojovani smyslu. Vsechny tyto priznaky musime chapat jako typicke pro kvalitu vasne.

SLOKA 13

aprakaso 'pravrttis ca pramado moha eva ca
tamasy etani jayante vivrddhe kuru-nandana

aprakasah - temnota; apravrttih - necinnost; ca - a; pramadah - pomatenost; mohah - poblouzeni; eva - zajiste; ca - take; tamasi - z kvality nevedomosti; etani - tyto; jayante - projevuji se; vivrddhe - kdyz se vzmaha; kuru-nandana - o potomku Kuruu.

Temnota, necinnost, pomatenost a poblouzeni se projevuji, vzmaha-li se kvalita nevedomosti, o potomku Kuruu.

VYKLAD: Tam, kde neni osviceni, neni ani poznani. Clovek v kvalite nevedomosti nejedna podle predepsanych zasad, nybrz zcela naladove a bez cile. Prestoze je schopen prace, nesnazi se o ni. Tomu se rika iluze. I kdyz je jeho vedomi cinne, jeho zivot je necinny. Toto jsou priznaky pripisujici se kvalite nevedomosti.