Bhagavadgítá XIII-2 - Příroda, poživatel a vědomí

 

SLOKA 19

iti ksetram tatha jnanam jneyam coktam samasatah
mad-bhakta etad vijnaya mad-bhavayopapadyate

iti - tak; ksetram - pole pusobnosti (telo); tatha - take; jnanam - poznani; jneyam - predmet poznani; ca - take; uktam - popsal; samasatah - v kratkosti; mat-bhaktah - Muj oddany; etat - to vse; vijnaya - pote, co porozumi; mat-bhavaya - Moji povaze; upapadyate - dosahne.

V kratkosti jsem ti popsal pole pusobnosti (telo), poznani a predmet poznani. Pouze Moji oddani tomu mohou dokonale porozumet, a tak dosahnout Meho sidla.

VYKLAD: Sri Krsna strucne popsal telo, poznani a predmet poznani. Tyto tri veci, tedy ten, kdo zna, poznatelne a metoda poznani, se nazyvaji dohromady veda o poznani (vijnana). Dokonalemu poznani mohou primo porozumet pouze cisti oddani Pana. Ostatni tomu nemohou porozumet. Moniste rikaji, ze v nejvyssim stadiu tyto tri veci splyvaji v jedno, ale oddani to nemohou prijmout. Poznani a pestovani poznani znamena poznat vlastni ja ve vztahu ke Krsnovi. Nyni nas ridi hmotne vedomi, ale jakmile prevedeme vsechno vedomi k duchovnim cinnostem a pochopime, ze Krsna je vsechno, dosahneme skutecneho poznani. Jinymi slovy, poznani neni nic jineho nez prvni krok k dokonalemu pochopeni oddane sluzby. To bude podrobneji vysvetleno v patnacte kapitole.

Verse sest a sedm, pocinaje maha-bhutani pres cetana dhrtih, analyzuji hmotne latky a jiste projevy priznaku zivota, ktere dohromady tvori telo neboli pole pusobnosti. Verse osm az dvanact, pocinaje amanitvam az k tattva-jnanartha-darsanam, popisuji zpusob poznani nutny k pochopeni obou znalcu pole pusobnosti, tedy duse a Nadduse. A verse trinact az osmnact, pocinaje anadi mat-param az k hrdi sarvasya visthitam, popisuji dusi a Nejvyssiho Pana, Naddusi.

Byly tedy popsany tri veci: pole pusobnosti (telo), zpusob poznani a duse s Naddusi. V tomto versi se zvlaste zduraznuje, ze pouze cisti oddani mohou jasne pochopit tyto tri veci. Cisti oddani tedy mohou Bhagavadgitu plne vyuzit a dosahnout nejvyssiho cile; mohou dospet k Nejvyssimu Panu, Krsnovi. Jinymi slovy, krome oddanych nemuze nikdo porozumet Bhagavadgite a obdrzet vytouzeny vysledek.

SLOKA 20

prakrtim purusam caiva viddhy anadi ubhav api
vikarams ca gunams caiva viddhi prakrti-sambhavan

prakrtim - hmotna priroda; purusam - zive bytosti; ca - take; eva - zajiste; viddhi - vez; anadi - bez pocatku; ubhau - oba; api - take; vikaran - promeny; ca - take; gunan - tri kvality prirody; ca - take; eva - zajiste; viddhi - vez; prakrti - hmotna priroda; sambhavan - stvoren.

Vez, ze hmotna priroda a zive bytosti nemaji pocatek. Jejich promeny a hmotne kvality jsou produktem hmotne prirody.

VYKLAD: Prostrednictvim poznani daneho v teto kapitole pochopime, co je telo (pole pusobnosti) a kdo je znalcem tela (individualni duse a Nadduse). Telo je pole pusobnosti a sklada se z hmoty. Vtelena individualni duse je purusa neboli ziva bytost, ktera se tesi z cinu tela. Je jednim ze znalcu, tim druhym je Nadduse. Musime si samozrejme uvedomit, ze jak Nadduse, tak individualni duse jsou ruzne projevy Nejvyssi Osobnosti Bozstvi. Ziva bytost je energie Nejvyssiho Pana a Nadduse je Jeho osobni aspekt.

Hmotna priroda i ziva bytost jsou vecne, coz znamena, ze existovaly jiz pred stvorenim. Jak hmotny projev, tak i zive bytosti pochazeji z energie Nejvyssiho Pana, ale zive bytosti patri do vyssi energie, zatimco hmota je nizsi. Obe existovaly uz pred vznikem vesmiru. Hmotna priroda byla absorbovana v tele Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, Mahavisnuovi, a kdyz bylo opet zapotrebi, projevila se prostrednictvim mahat-tattvy. Zive bytosti jsou take v Nejvyssim Panu, ale ponevadz jsou podminene, stavi se proti oddane sluzbe, nasledkem cehoz nemohou vstoupit do duchovniho sveta. Ale s postupnym vyvojem hmotne prirody je jim znovu dana moznost jednat v hmotnem svete, aby se mohly pripravit na vstup do duchovniho sveta. To je tajemstvi hmotneho stvoreni. Zive bytosti jsou puvodne duchovnimi casteckami Nejvyssiho Pana, ale pro svoji vzpurnou povahu jsou podmineny hmotnou prirodou. Vlastne na tom nezalezi, jak se tyto zive bytosti neboli vyssi castecky Nejvyssiho Pana dostaly do styku s hmotnou prirodou. Nejvyssi Osobnost Bozstvi vsak vi, jak a proc se to vsechno stalo. Nejvyssi Pan rika v pismech, ze ti, kdo tihnou k hmotne prirode, vedou tezky boj o existenci. Avsak z techto nekolika malo versu je naprosto jasne, ze promeny a vlivy hmotne prirody a tri kvalit jsou take produktem hmotne prirody. Vsechny promeny a ruznorodosti zivych bytosti jsou telesne. Avsak duchovni podstatou jsou vsechny zive bytosti stejne.

SLOKA 21

karya-karana-kartrtve hetuh prakrtir ucyate
purusah sukha-duhkhanam bhoktrtve hetur ucyate

karya - ucinek; karana - pricina; kartrtve - tykajici se stvoreni; hetuh - nastroj; prakrtih - hmotna priroda; ucyate - pravi se; purusah - ziva bytost; sukha - stesti; duhkhanam - strast; bhoktrtve - v pozitku; hetuh - nastroj; ucyate - pravi se.

Rika se, ze priroda je pricinou vsech hmotnych pricin a dusledku, zatimco ziva bytost je pricinou rozlicnych strasti a pozitku v tomto svete.

VYKLAD: Nejruznejsi projevy tel a smyslu zivych bytosti pochazeji z hmoty. Existuje 8 400 000 ruznych forem zivota a tato rozmanitost je vytvorem hmotne prirody. Tyto zivotni druhy jsou uzce spjaty s ruznymi smyslovymi zadostmi zive bytosti, ktera touzi zit v tom nebo onom tele. V tele, do ktereho byla umistena, pak proziva ruzne druhy stesti a strasti. Stesti a strast zive bytosti jsou urceny podle toho, jake ma telo. Neni pochyb o tom, ze ve svem puvodnim stavu je zcela stastna a ze tento stav je jeji prava povaha. Protoze si vsak ziva bytost prala vladnout hmotne prirode, nachazi se v hmotnem svete. Neco podobneho v duchovnim svete neexistuje. Duchovni svet je cisty, ale v hmotnem svete kazdy tezce zapasi, aby ziskal ruzne telesne pozitky. To objasnuje i tvrzeni, ze telo je vysledkem smyslu. Smysly jsou nastroje, ktere jsou urceny k uspokojovani zadosti. Telo a smysly poskytuje hmotna priroda, a jak bude vysvetleno v pristim versi, ziva bytost je pozehnana nebo zatracena podle svych drivejsich zadosti a cinu. Podle svych tuzeb a cinnosti hmotna priroda dusi umisti do ruznych podminek. Ziva bytost je sama pricinou sveho postaveni, ktere s sebou prinasi stesti a strasti. Jakmile je ziva bytost umistena do tela, dostane se pod nadvladu prirody, nebot telo je z hmoty a musi jednat podle prirodnich zakonu. V tomto okamziku nema ziva bytost zadnou moznost tento zakon zmenit. Rekneme, ze nejaka bytost byla umistena do tela psa. Jakmile dostane psi telo, musi jednat jako pes. Jinak se chovat nemuze. Je-li ziva bytost umistena do praseciho tela, musi jednat jako prase a zrat vykaly. Dostane-li telo poloboha, musi se chovat jako polobuh. Takovy je zakon prirody. Za vsech okolnosti vsak Nadduse nasleduje individualni dusi, coz je vysvetleno ve Vedach: dva suparna sayuja sakhayah. (Mundaka Upanisad 3.1.1) Nejvyssi Pan je k zive bytosti tak laskavy, ze ji za vsech okolnosti nasleduje jako Nadduse neboli Paramatma.

SLOKA 22

purusah prakrti-stho hi bhunkte prakrti-jan gunan
karanam guna-sango 'sya sad-asad-yoni-janmasu

purusah - ziva bytost; prakrti-sthah - umistena v hmotne energii; hi - zajiste; bhunkte - tesi se; prakrti-jan - stvorena hmotnou prirodou; gunan - kvality prirody; karanam - pricina; guna-sangah - styk s prirodnimi kvalitami; asya - ziva bytost; sat-asat - dobro a zlo; yoni - zivotni druhy; janmasu - zrozeni.

Ziva bytost tak v hmotne prirode kraci cestou zivota a zakousi tri kvality teto prirody. Diky pripoutanosti k hmotne prirode se setkava s dobrem a zlem v ruznych zivocisnych lunech.

VYKLAD: Tento vers je velice dulezity k pochopeni toho, jak se ziva bytost stehuje z tela do tela. Ve druhe kapitole bylo vysvetleno, jak ziva bytost transmigruje z tela do tela, jako kdyz si menime odevy. Tato vymena tel zavisi na pripoutanosti k hmotne existenci. Dokud je clovek poutan timto falesnym projevem, musi neustale prechazet z jednoho tela do druheho. Ziva bytost se do tohoto nezadouciho stavu dostala vzhledem ke sve touze ovladat hmotnou prirodu. Pod vlivem hmotnych zadosti se nekdy narodi jako polobuh, nekdy jako svetec, jindy zas jako clovek nebo savec, ptak, ryba, hmyz a podobne. V kazdem pripade si vsak o sobe mysli, ze je panem situace, i kdyz je neustale pod vlivem hmotne prirody.

Zde je vysvetleno, jak se ziva bytost do takovych tel dostane. Zavisi to na styku s ruznymi kvalitami hmotne prirody. Proto se clovek musi nad tyto tri kvality povysit a dosahnout transcendentalniho stavu. To se nazyva uvedomovani si Krsny. Dokud clovek neustale nemysli na Krsnu, jeho hmotne vedomi ho donuti, aby se premistoval z jednoho tela do druheho, nebot ma hmotne zadosti jiz od nepameti. To se vsak musi zmenit. Zmena nastane, jestlize zacneme naslouchat autoritativnim pramenum. Na to je nejlepsi priklad zde v Bhagavadgite: Ardzuna naslouchal Krsnovi, ktery mu objasnoval vedu o Bohu. Jestlize svolime a odevzdame se tomuto procesu naslouchani, ztratime touhu ovladat hmotnou prirodu a umerne tomu, jak slabne nase touha ovladat, zakousime duchovni radost. V jedne vedske mantre se rika, ze cim vice vzrusta mira poznani stykem s Nejvyssim Panem, tim vice muzeme zakouset vecneho blazeneho zivota.

SLOKA 23

upadrastanumanta ca bharta bhokta mahesvarah
paramatmeti capy ukto dehe 'smin purusah parah

upadrasta - dohlizitel; anumanta - schvalovatel; ca - take; bharta - pan; bhokta - nejvyssi pozivatel; maha-isvarah - Nejvyssi Pan; parama-atma - Nadduse; iti - take; ca - a; api - vskutku; uktah - pravi se; dehe - v tomto tele; asmin - toto; purusah - pozivatel; parah - transcendentalni.

Avsak v tomto tele je i jiny, transcendentalni pozivatel, a to Nejvyssi Pan, nejvyssi vlastnik, dohlizitel a schvalovatel, ktery je znamy jako Nadduse.

VYKLAD: Zde se rika, ze Nadduse, ktera neustale doprovazi individualni dusi, je predstavitelem Nejvyssiho Pana. Neni to obycejna ziva bytost. Jelikoz se monisticti filozofove domnivaji, ze existuje jen jeden znalec tela, veri, ze neni zadny rozdil mezi Naddusi a individualni dusi. Aby to Sri Krsna vysvetlil, rika zde, ze Paramatma Ho zastupuje v kazdem tele. Od individualni duse se lisi, nebot je transcendentalni (para). Individualni duse se tesi z cinnosti na urcitem poli pusobnosti, ale Nadduse je pritomna jen jako svedek, dohlizitel, schvalovatel a nejvyssi pozivatel, a telesnych cinnosti nebo omezenych radosti se nezucastnuje. Jmenuje se Paramatma, nikoliv atma, a je transcendentalni. Je zrejme, ze atma a Paramatma se od sebe lisi. Nadduse, Paramatma, ma na rozdil od individualni duse ruce a nohy na vsech stranach. Jelikoz je Nejvyssi, je pritomna, aby schvalila zadosti individualni duse po hmotnem pozitku. Individualni duse by bez svoleni Nejvyssi Duse nemohla nic delat, a proto je bhukta neboli udrzovana a Nejvyssi Pan je bhokta neboli udrzovatel. Zivych bytosti je nekonecne mnozstvi a Paramatma udrzuje kazdou z nich jako jeji pritel.

Skutecnosti je, ze individualni zive bytosti jsou vecnymi casteckami Nejvyssiho Pana a ze mezi nimi existuje duverny pratelsky vztah. Zive bytosti maji vsak sklon odmitat pratelstvi Nejvyssiho Pana a snazi se jednat nezavisle, aby mohly ovladat prirodu; pro tento sklon se jim rika okrajova energie Nejvyssiho Pana. Ziva bytost muze byt umistena bud v duchovni, nebo hmotne energii. Dokud je podminena hmotnou energii, zustava s ni Nejvyssi Pan jako Paramatma, jako pritel, aby ji pomohl zpatky do duchovni energie. Chce, aby se vratila do duchovni energie, ale ziva bytost neustale odmita prilezitost ke styku s duchovnim svetlem vzhledem ke sve malicke samostatnosti. Toto zneuzivani samostatnosti je pricinou boje s hmotnou prirodou. Nejvyssi Pan proto neustale dava pokyny zevnitr a zvenku; pokyny zvenku maji napriklad formu Bhagavadgity a zevnitr se snazi kazdeho jednotlivce presvedcit, ze jeho cinnosti na hmotne urovni nevedou ke skutecnemu stesti - ,,Zanech vseho a obrat se ke Mne; pak budes stastny.`` Inteligentni clovek, ktery vlozi svou duveru v Naddusi, Nejvyssi Osobnost Bozstvi, se vyda uspesnou cestou k vecnemu zivotu plnemu blazenosti a poznani.

SLOKA 24

ya evam vetti purusam prakrtim ca gunaih saha
sarvatha vartamano 'pi na sa bhuyo 'bhijayate

yah - ten, kdo; evam - tak; vetti - pochopi; purusam - ziva bytost; prakrtim - hmotna priroda; ca - a; gunaih - kvality hmotne prirody; saha - s; sarvatha - vsemozne; vartamanah - umisten; api - presto; na - nikdy; sah - on; bhuyah - znovu; abhijayate - zrodi se.

Ten, kdo porozumi teto filozofii o hmotne prirode, zive bytosti a vzajemnych ucincich prirodnich kvalit, zajiste dosahne vysvobozeni. Nezavisle na svem nynejsim postaveni se zde uz nikdy nenarodi.

VYKLAD: Uplne pochopeni hmotne prirody, Nadduse, individualni duse a jejich vzajemnych vztahu otevira branu k vysvobozeni a ke vstupu do duchovniho nebe, aniz by se clovek musel znovu vracet do hmotneho sveta. To je vysledek poznani. Ucelem poznani je jasne pochopit, ze ziva bytost nahodou poklesla na uroven hmotneho byti. Svym vlastnim usilim a za pomoci autorit, svetcu a duchovniho ucitele musi znovu pochopit svou pravou povahu a znovu obnovit sve duchovni vedomi, neboli uvedomovat si Krsnu pochopenim Bhagavadgity, tak jak byla vylozena Bozskou Osobnosti. Pak bude jiste, ze se nikdy nevrati do hmotneho byti. Misto toho bude premistena do duchovniho sveta, kde bude zit stastny zivot plny poznani.

SLOKA 25

dhyanenatmani pasyanti kecid atmanam atmana
anye sankhyena yogena karma-yogena capare

dhyanena - rozjimanim; atmani - v sobe; pasyanti - vidi; kecit - nekteri; atmanam - Naddusi; atmana - mysli; anye - druzi; sankhyena - filozofickou diskusi; yogena - jogovym systemem; karma-yogena - ciny konanymi bez touhy po plodech; ca - take; apare - jini.

Nekteri v sobe vnimaji Naddusi meditaci, jini pestovanim poznani, anebo konanim cinu bez touhy po plodech.

VYKLAD: Sri Krsna poucuje Ardzunu, ze podminene duse, ktere usiluji o seberealizaci, se mohou rozdelit na dve skupiny. Ateiste, agnostici a skeptici nejsou schopni pochopit duchovni poznani. Jsou vsak jini, kteri s pevnou virou porozumeli duchovnimu zivotu, totiz introspektivni oddani, filozofove a ti, kdo se zrikaji plodu sve prace. K ateistum a agnostikum patri take ti, kteri se pokouseji ustanovit monistickou doktrinu. Vidime tedy, ze jenom oddani Nejvyssiho Pana maji schopnost pochopit duchovni veci, protoze vedi, ze za timto hmotnym svetem je duchovni svet a ze Nejvyssi Pan, ktery vstupuje jako Paramatma, Nadduse, do vsech zivych bytosti, je vsepronikajici podobou Boha. Existuji samozrejme lide, kteri se snazi dojit k Nejvyssi Absolutni Pravde pestovanim poznani, a ty take muzeme zaradit do skupiny vericich. Podle sankhjove filozofie se svet sklada ze ctyriadvaceti prvku a jako petadvacaty se pocita individualni duse. Kdyz tito filozofove pochopi, ze individualni duse je transcendentalni k hmotnym prvkum, dokazi take pochopit, ze nad individualni dusi stoji Nejvyssi Osobnost Bozstvi. To je dvacaty sesty element. Pak se mohou postupne dostat na rovinu oddane sluzby urcene k poteseni Krsny. Ti, kdo pracuji bez touhy po plodech prace, maji take spravny postoj a dostanou prilezitost povysit se na uroven oddane sluzby. Zde se pise o lidech, kteri maji ciste vedomi a kteri se snazi vyhledat Naddusi pomoci meditace. Kdyz v sobe Naddusi objevi, dostanou se na transcendentalni rovinu. Jsou zde take dalsi, kteri se snazi pochopit Nejvyssi Dusi rozvijenim poznani. A jini se pokouseji potesit Nejvyssi Osobnost Bozstvi detinskou cinnosti, totiz provozovanim hathajogy.

SLOKA 26

anye tv evam ajanantah srutvanyebhya upasate
te 'pi catitaranty eva mrtyum sruti-parayanah

anye - jini; tu - vsak; evam - to; ajanantah - bez duchovniho poznani; srutva - naslouchanim; anyebhyah - od jinych; upasate - zacnou uctivat; te - oni; api - take; ca - a; atitaranti - prekonaji; eva - zajiste; mrtyum - cestu smrti; sruti-parayanah - se sklonem k naslouchani.

Nekteri vsak nemaji zkusenosti v duchovnim poznani a zacnou uctivat Nejvyssi Osobu pote, co o Ni slyseli od druhych. I oni prekonaji zrozeni a smrt, protoze maji sklon naslouchat autoritam.

VYKLAD: Dnesni spolecnost by si mela vzit pouceni zvlaste z tohoto verse, nebot nyni prakticky neexistuje vzdelani, ktere by se zabyvalo duchovnimi zalezitostmi. Nekteri lide mohou vypadat jako ateiste, agnostici nebo spekulanti, ale skutecne filozoficke poznani dnes neexistuje. Obycejny clovek, je-li dobre povahy, ma moznosti delat pokroky naslouchanim. Naslouchat je velmi dulezite. Sri Caitanja Mahaprabhu, ktery kazal nauku o Krsnovi v modernim svete, zduraznoval dulezitost naslouchani, nebot pouhym naslouchanim z autoritativnich pramenu muze obycejny clovek delat pokroky, zvlaste slysi-li transcendentalni vibraci Hare Krsna, Hare Krsna, Krsna Krsna, Hare Hare / Hare Rama, Hare Rama, Rama Rama, Hare Hare. Proto by vsichni lide meli poslouchat seberealizovane duse, a tak postupne ziskat poznani o vsem. Uctivani Nejvyssiho Pana se pak prirozene dostavi samo o sobe. Sri Caitanja rekl, ze v dnesni dobe nemusime zmenit sve postaveni, ale ze bychom meli zanechat pokusu porozumet Absolutni Pravde pomoci spekulativnich uvah. Meli bychom se naucit slouzit tem, kdo znaji Nejvyssiho Pana. Pokud ma clovek to stesti, ze nasel utociste u cisteho oddaneho, nasloucha od neho o seberealizaci a nasleduje v jeho stopach, pak se z neho postupem casu take muze stat cisty oddany. V tomto versi se klade duraz hlavne na naslouchani, coz je velice vhodna metoda. Obycejny clovek nemusi mit schopnosti jako takzvani filozofove, ale verne naslouchani autoritativni osobe mu pomuze povznest se nad tuto hmotnou existenci a navratit se domu, zpatky k Bohu.

SLOKA 27

yavat sanjayate kincit sattvam sthavara-jangamam
ksetra-ksetrajna-samyogat tad viddhi bharatarsabha

yavat - cokoliv; sanjayate - deje se; kincit - jakkoliv; sattvam - existence; sthavara - nehybne; jangamam - pohyblivy; ksetra - telo; ksetra-jna - znalec tela; samyogat - spojeni s; tat viddhi - musis vedet; bharata-rsabha - o byku mezi Bharatovci.

O byku mezi Bharatovci, vez, ze vse, co vidis kolem, pohyblive i nehybne, je pouze spojeni pole pusobnosti a znalce pole.

VYKLAD: Tento vers se zminuje jak o hmotne prirode, tak o zivych bytostech, jez obe existovaly jeste pred stvorenim vesmiru. Vse stvorene je pouhym spojenim zive bytosti a hmotne prirody. Mnoho vytvoru, jako treba stromy, hory a kopce, jsou nehybne a mnoho jinych vytvoru se pohybuje. Avsak vsechny jsou kombinacemi nizsi neboli hmotne podstaty a vyssi podstaty neboli zive bytosti. Bez doteku vyssi energie - zive bytosti - by nic nemohlo rust. Vztah mezi hmotnou a duchovni podstatou je vecny a prostrednikem spojeni je Nejvyssi Pan, z cehoz vyplyva, ze je vladcem vyssi i nizsi prirody. Stvoril hmotnou prirodu, do ktere umistil vyssi energii, a tak vznikla veskera cinnost a vsechny projevy.

SLOKA 28

samam sarvesu bhutesu tisthantam paramesvaram
vinasyatsv avinasyantam yah pasyati sa pasyati

samam - stejne; sarvesu - ve vsech; bhutesu - zivych bytostech; tisthan-tam - sidli; parama-isvaram - Nadduse; vinasyatsu - ve znicitelnem; avinasyantam - nezniceny; yah - ten, kdo; pasyati - vidi; sah - on; pasyati - skutecne vidi.

Kdo vidi, ze Nadduse doprovazi individualni dusi ve vsech telech, a kdo rozumi, ze ani duse, ani Nadduse nemohou byt ve znicitelnem tele zniceny, ten vpravde vidi.

VYKLAD: Ten, kdo diky dobre spolecnosti muze videt tyto tri spojene elementy - telo, uzivatele tela (individualni duse) a pritele individualni duse (Nadduse) - ma skutecne poznani. Dokud clovek neni ve spolecnosti osoby, ktera skutecne zna duchovni zalezitosti, nemuze tyto tri veci videt. Ti, kdo tuto moznost nemaji, jsou nevedomi, nebot vidi jen telo a mysli si, ze se zanikem tela vsechno skonci. Ale ve skutecnosti tomu tak neni. Duse i Nadduse existuji i po zaniku tela a spolecne pak vecne putuji v ruznych pohyblivych i nehybnych formach.

Sanskrtske slovo paramesvara se nekdy preklada jako individualni duse, protoze duse je panem tela a po jeho zaniku dostava jine. V tomto smyslu je tedy panem. Jini prekladatele vsak rikaji, ze paramesvara znamena Nadduse. V zadnem pripade vsak ani individualni duse, ani Nadduse nezanikaji, nybrz pokracuji v existenci. Kdo vidi veci v takovemto svetle, ten doopravdy vidi, o co jde.

SLOKA 29

samam pasyan hi sarvatra samavasthitam isvaram
na hinasty atmanatmanam tato yati param gatim

samam - stejne; pasyan - vidi; hi - zajiste; sarvatra - vsude; samavasthitam - stejne prebyva; isvaram - Nadduse; na - ne; hinasti - degradovat; atmana - mysli; atmanam - duse; tatah - pak; yati - dosahne; param - transcendentalniho; gatim - cile.

Kdo vidi Naddusi vsude, v kazde zive bytosti, neni svou mysli ponizovan. Tak dosahne transcendentalniho cile.

VYKLAD: Ziva bytost se ocitla mimo duchovni existenci tim, ze prijala hmotnou existenci. Jakmile vsak pochopime, ze Nejvyssi dli vsude jako Paramatma, neboli jakmile spatrujeme pritomnost Nejvyssi Osobnosti Bozstvi v kazdem zivem tvoru, prestaneme se ponizovat destruktivni mentalitou a zacneme delat pokroky na ceste do duchovniho sveta. Mysl byva obycejne opojena smyslovymi pozitky, ale jakmile se obrati k Naddusi, ucini clovek pokroky v duchovnim poznani.

SLOKA 30

prakrtyaiva ca karmani kriyamanani sarvasah
yah pasyati tathatmanam akartaram sa pasyati

prakrtya - hmotnou prirodou; eva - zajiste; ca - take; karmani - ciny; kriyamanani - zabyvat se konanim; sarvasah - za vsech okolnosti; yah - ten, kdo; pasyati - vidi; tatha - take; atmanam - on sam; akartaram - necinny; sah - on; pasyati - dokonale vidi.

Kdo chape, ze telo stvorene hmotnou prirodou kona vsechny ciny a ze vlastni ja nekona nic, ten skutecne vidi.

VYKLAD: Toto telo je stvoreno hmotnou prirodou pod vedenim Nadduse a ciny tela nejsou ciny zive bytosti. Vsechno, co clovek dela, at uz to prinasi stesti nebo utrpeni, je nucen delat vzhledem k vlastnostem sveho tela. Vlastni ja vsak s temito telesnymi cinnostmi nema nic spolecneho. Toto telo jsme dostali jako vysledek drivejsich prani. Abychom mohli tyto zadosti uspokojit, dostali jsme telo, s jehoz pomoci jedname v souladu s nasimi zadostmi. Prakticky vzato, telo je stroj stvoreny Nejvyssim Panem, aby nam umoznil uspokojovat zadosti. Kvuli svym zadostem se clovek dostava do svizelnych situaci, aby se trapil nebo radoval. Kdyz ziva bytost vyvine takoveto transcendentalni videni, udrzuje odstup od telesnych cinu. Kdo ma takovou vizi, ten vpravde vidi.

SLOKA 31

yada bhuta-prthag-bhavam eka-stham anupasyati
tata eva ca vistaram brahma sampadyate tada

yada - kdyz; bhuta - ziva bytost; prthak-bhavam - oddelene identity; eka-stham - umisteny v jedinem; anupasyati - snazi se videt za pomoci autority; tatah eva - pak; ca - take; vistaram - expanze; brahma - absolutno; sampadyate - dosahne; tada - v tom okamziku.

Jestlize moudry clovek prestane na ruzne bytosti nahlizet podle jejich hmotnych tel a vidi, jak se bytosti rozpinaji vsude, dosahne brahma.

VYKLAD: Kdyz clovek pochopi, ze ruzna tela zivych tvoru maji svou podstatu v ruznych zadostech duse a ze vlastne samotne dusi nepatri, pak doopravdy vidi. V hmotnem pojeti zivota nekoho povazujeme za poloboha, za cloveka, za kocku nebo za psa. Tento materialisticky pohled na veci neni spravny a pochazi z hmotneho pojeti zivota. Duse zustava vecne stejna i po zaniku hmotneho tela, ale ve styku s hmotnou prirodou dostava ruzna tela. Clovek, ktery to skutecne vidi, ma duchovni nahled; muze ocistit sve vedomi a vyvinout duchovni vedomi o sve duchovni totoznosti. Znamena to, ze nedela rozdily mezi clovekem, zviretem, vysokym, nizkym a tak dal. V nasledujicim versi se pise, jakym zpusobem pohlizi na veci.

SLOKA 32

anaditvan nirgunatvat paramatmayam avyayah
sarira-stho 'pi kaunteya na karoti na lipyate

anaditvat - diky vecnosti; nirgunatvat - ponevadz je transcendentalni; parama - mimo hmotnou prirodu; atma - duch; ayam - tento; avyayah - nevycerpatelny; sarira-sthah - dli v tele; api - ackoliv; kaunteya - o synu Kunti; na karoti - nikdy nic nekona; na lipyate - ani neni zapletena.

Takovy clovek vidi, ze nepomijiva duse je transcendentalni, vecna a mimo kvality prirody. O Ardzuno, prestoze duse dli v hmotnem tele, nic nekona a ani neni zapletena.

VYKLAD: Vypada to, jako by se ziva bytost narodila, protoze se narodilo hmotne telo, ale ve skutecnosti se nerodi, nebot je vecna. Je vecna a transcendentalni, i kdyz se nachazi v hmotnem tele. Proto nemuze byt nikdy znicena a svou povahou je plna blazenosti. Nikdy nekona hmotne ciny, coz znamena, ze se nikdy nezaplete do cinu, ktere povstanou pri styku s nejruznejsimi hmotnymi tely.

SLOKA 33

yatha sarva-gatam sauksmyad akasam nopalipyate
sarvatravasthito dehe tathatma nopalipyate

yatha - jako; sarva-gatam - vseprostupujici; sauksmyat - pro svoji jemnou povahu; akasam - prostor; na - nikdy; upalipyate - smicha se; sarvatra - vsude; avasthitah - umistena; dehe - v tele; tatha - takovy; atma - vlastni ja; na - nikdy; upalipyate - nesmicha se.

Jako se vzduch diky sve jemnosti s nicim nesmicha, trebaze je vseprostupujici, tak se ani duse, ktera realizuje brahma, nesmicha s telem, ve kterem prebyva.

VYKLAD: Vzduch pronika do vody, hliny, vykalu a vseho, co existuje, a presto se s nicim nesmicha. Podobne je i ziva bytost pro svou jemnost nedotcena hmotnymi tely, i kdyz se v nich nachazi. Proto je hmotnyma ocima nemozne videt, jak je ziva bytost ve styku s telem a jakym zpusobem je po smrti opousti. Zadny vedec to nedokaze zjistit.

SLOKA 34

yatha prakasayaty ekah krtsnam lokam imam ravih
ksetram ksetri tatha krtsnam prakasayati bharata

yatha - jako; prakasayati - osvetluje; ekah - jedno; krtsnam - cely; lokam - vesmir; imam - toto; ravih - slunce; ksetram - toto telo; ksetri - duse; tatha - stejne tak; krtsnam - cely; prakasayati - osvetluje; bharata - o Bharatovce.

O Bharatovce, jako jedine slunce osvetluje cely vesmir, stejne tak ziva bytost osvetluje vedomim cele telo.

VYKLAD: Existuji ruzne teorie, ktere se tykaji vedomi. Zde v Bhagavadgite se pouziva prikladu se sluncem a slunecni zari. Prestoze je slunce umisteno na jednom miste, osvetluje cely vesmir, a stejne tak i nepatrna duse, ktera je umistena v srdci, osvetluje cele telo vedomim. Vedomi je proto dukazem pritomnosti duse, tak jako slunecni zare a svetlo jsou dukazem pritomnosti slunce. Je-li duse pritomna v tele, je vedomi rozsireno po celem tele, ale jakmile duse telo opusti, zmizi i vedomi. To muze kazdy inteligentni clovek snadno pochopit. Vedomi neni produktem hmoty, nybrz znamkou existence zive bytosti. Vedomi zive bytosti vsak neni nejvyssi, i kdyz je kvalitativne rovno nejvyssimu vedomi, nebot se nevztahuje na jina tela. Ale Nadduse, ktera sidli ve vsech telech jako pritel individualni duse, si je vedoma vsech tel. To je rozdil mezi svrchovanym a individualnim vedomim.

SLOKA 35

ksetra-ksetrajnayor evam antaram jnana-caksusa
bhuta-prakrti-moksam ca ye vidur yanti te param

ksetra - telo; ksetra-jnayoh - majitel tela; evam - takto; antaram - rozdil; jnana-caksusa - spatrovat zrakem poznani; bhuta - ziva bytost; prakrti - z hmotne prirody; moksam - vysvobozeni; ca - take; ye - ti, kdo; viduh - znaji; yanti - priblizi se; te - oni; param - Nejvyssi.

Ti, kdo zrakem poznani prohlednou rozdil mezi telem a znalcem tela, mohou take pochopit, jak se vysvobodit z hmotneho zajeti, a dospeji k nejvyssimu cili.

VYKLAD: Poslani teto trinacte kapitoly spociva v tom, ze kazdy by mel poznat rozdil mezi telem, jeho znalcem a Naddusi. Dale bychom meli poznat zpusob, jak se vysvobodit, coz bylo popsano v osmem az dvanactem versi, a dospet tak k nejvyssimu cili.

Verici clovek by mel nejprve vyhledavat spravnou spolecnost, kde muze slyset o Bohu. Tim se postupne ocisti a ziska poznani. Prijme-li duchovniho ucitele, nauci se rozeznat rozdil mezi telem a dusi, a to se stane zakladem jeho dalsiho duchovniho rozvoje. Duchovni ucitel uci sve zaky, jak se vysvobodit z hmotneho pojeti zivota. Jako napriklad Krsna, ktery v Bhagavadgite poucuje Ardzunu, aby ho vysvobodil od hmotnych myslenek a uvah.

Muzeme videt, ze toto telo je hmota - muze byt rozlozeno na ctyriadvacet hmotnych latek. Telo je z hrubych prvku a jemne soucasti jsou mysl a psychologicke funkce. Vzajemne pusobeni techto prvku se projevuje v podobe zivotnich priznaku. Mimo ne vsak existuje duse a Nadduse, ktere maji vlastni a odlisne identity. Hmotny svet je uveden do cinnosti, jakmile se duse dostane do styku se ctyriadvaceti hmotnymi prvky. Clovek, ktery vidi, ze cele hmotne projeveni je spojenim duse s hmotnymi latkami, muze take poznat postaveni Nejvyssi Duse a zaslouzi si, aby byl premisten do duchovniho sveta. Tyto veci jsou urceny k rozjimani a k realizaci a kazdy by mel teto kapitole dokonale porozumet za pomoci duchovniho ucitele.

 

Takto konci Bhaktivedantovy vyklady k trinacte kapitole Srimad Bhagavadgity, ktera se nazyva ,,Priroda, pozivatel a vedomi``.