Bhagavadgítá XIII-1 - Příroda, poživatel a vědomí
KAPITOLA TRINACTA
Priroda, pozivatel a vedomi
SLOKA 1 - 2
arjuna uvaca
prakrtim purusam caiva ksetram ksetra-jnam eva ca
etad veditum icchami jnanam jneyam ca kesavasri-bhagavan uvaca
idam sariram kaunteya ksetram ity abhidhiyate
etad yo vetti tam prahuh ksetra-jna iti tad-vidah
arjunah uvaca - Ardzuna pravil; prakrtim - priroda; purusam - pozivatel; ca - take; eva - zajiste; ksetram - telo; ksetra-jnam - znalec tela; eva - zajiste; ca - take; etat - toto vsechno; veditum - vedet; icchami - preji si; jnanam - poznani; jneyam - predmet poznani; ca - take; kesava - o Krsno; sri-bhagavan uvaca - Krsna, Nejvyssi Osobnost Bozstvi, pravil; idam - toto; sariram - telo; kaunteya - o synu Kunti; ksetram - pole; iti - tak; abhidhiyate - nazyva se; etat - toto; yah - ten, kdo; vetti - zna; tam - on; prahuh - nazyva se; ksetra-jnah - znalec pole (tela); iti - tak; tat-vidah - temi, kdo tohle vi.
Ardzuna pravil: O muj mily Krsno, pral bych si vedet, co je prakrti (priroda), purusa (pozivatel), pole, znalec pole, poznani a predmet poznani.
Vzneseny pravil: O synu Kunti, toto telo se nazyva pole a ten, kdo toto telo zna, nazyva se znalec pole.
VYKLAD: Ardzuna chtel vedet, co je priroda (prakrti), pozivatel (purusa), pole (ksetra) a znalec pole (ksetra-jna). Dale chtel vedet, co je poznani (jnanam) a predmet poznani (jneyam). Krsna mu odpovida, ze polem se rozumi telo a ze ten, kdo zna telo, se nazyva znalec pole. Pro podminenou dusi je telo polem pusobnosti. Podminena duse je v poutech hmotne existence a pokousi se ovladat hmotnou prirodu. A tak podle sve schopnosti ovladat ji obdrzi pole pusobnosti. Toto pole pusobnosti je telo. Co je tedy telo? Telo se sklada ze smyslu. Podminena duse si chce uzivat smyslovych pozitku a podle zpusobu, jakym si chce uzivat, je ji nabidnuto telo. Proto se telo nazyva ksetra neboli pole pusobnosti podminene duse. Ten, kdo se ztotoznuje s telem, se nazyva ksetra-jna neboli znalec pole. Neni tezke pochopit rozdil mezi polem a znalcem pole, neboli mezi telem a znalcem tela. Kazdy vidi, ze od detstvi do stari prochazi telo mnohymi zmenami, a presto clovek zustava stejnou osobou. Rozdil je tedy mezi znalcem pole a samotnym polem. Tak muze podminena duse videt, ze se lisi od tela. Na zacatku Bhagavadgity (2.13) se pise, ze ziva bytost se nachazi v tele a ze telo se meni od detstvi, pres mladi az po stari (dehino 'smin yatha dehe...). Vlastnik tela vi, ze telo se meni, a je tedy nepochybne ksetra-jna. Nekdy si myslime: ,,jsem stastny``, ,,jsem muz``, ,,jsem zena``, ,,jsem pes``, ,,jsem kocka`` a podobne. Toto vsechno jsou telesna oznaceni znalce tela, ktery vsak s telem neni totozny. Ackoliv pouzivame mnoho veci - svuj odev a podobne - vime, ze jsou to veci, ktere se od nas lisi. Zamyslime-li se nad tim hloubeji, pochopime, ze se lisime i od tohoto tela. Ja, vy nebo kdokoliv dalsi, kdo vlastni telo, se nazyva ksetra-jna, znalec pole pusobnosti, a telo se nazyva ksetra, samotne pole pusobnosti.
V prvnich sesti kapitolach Bhagavadgity je popsan znalec tela, ziva bytost, a postup, jak je mozno dojit k poznani Nejvyssi Osobnosti Bozstvi. V prostrednich sesti kapitolach je popsan Nejvyssi Pan a vztah mezi individualni dusi a Naddusi v souvislosti s oddanou sluzbou. V techto kapitolach je podana konecna definice nadrizeneho postaveni Nejvyssi Osobnosti Bozstvi a podrizeneho postaveni individualni duse. Zive bytosti jsou za vsech okolnosti podrizene, ale jejich zapomnetlivost jim zpusobuje utrpeni. Kdyz se prostrednictvim zboznych cinu osviti, snazi se priblizit k Nejvyssimu Panu jako stradajici, jako ti, kdo dychti po bohatstvi, jako zvidavi nebo ti, kdo touzi po poznani. Toto vse jiz bylo popsano. A nyni, na zacatku trinacte kapitoly, Krsna vysvetluje, jak se ziva bytost dostava do styku s hmotnou prirodou a jak ji Nejvyssi Pan osvobozuje pomoci ruznych metod - plodonosnymi cinnostmi, pestovanim poznani a vykonavanim oddane sluzby. Ackoliv se ziva bytost zcela lisi od hmotneho tela, je s nim svym zpusobem spojena. To je take jiz vysvetleno.
SLOKA 3
ksetra-jnam capi mam viddhi sarva-ksetresu bharata
ksetra-ksetrajnayor jnanam yat taj jnanam matam mama
ksetra-jnam - znalec pole; ca - take; api - zajiste; mam - Ja; viddhi - vez; sarva - vsech; ksetresu - polich; bharata - o Bharatovce; ksetra - pole pusobnosti (telo); ksetra-jnayoh - znalec pole; jnanam - poznani; yat - to; tat - co; jnanam - poznani; matam - mineni; mama - Me.
O Bharatovce, mel bys vedet, ze Ja jsem take znalcem ve vsech telech. Porozumeni tomuto telu a jeho znalci je podle Mne prava moudrost.
VYKLAD: Diskutujeme-li o vecech tykajicich se tela a znalce tela, duse a Nadduse, nachazime tri predmety studia - Nejvyssiho Pana, zivou bytost a hmotu. V kazdem tele sidli dve duse: individualni duse a Nadduse. Nadduse je plna expanze Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, Sri Krsny. Proto zde Krsna rika: ,,Jsem take znalcem tela, ale ne takovym zpusobem jako individualni duse. Jsem vyssim znalcem a jsem pritomen ve vsech telech jako Paramatma neboli Nadduse.``
Clovek, ktery ve svetle Bhagavadgity studuje tema pole pusobnosti a znalce pole velice poctive, muze dojit k poznani.
Pan rika: ,,Jsem znalcem pole pusobnosti v kazdem individualnim tele.`` Individualni duse muze znat sve vlastni telo, ale nevi, co se deje v jinych telech. Nejvyssi Pan, ktery sidli ve vsech telech jako Nadduse, zna vsechno o vsech telech vsech zivotnich druhu. Bezny obcan muze vedet vse o svem malem kousku pudy, ale kral nezna jen svuj vlastni palac, nybrz i veskery majetek vsech obcanu. Podobne i my muzeme byt individualnimi vlastniky urciteho tela, ale Nejvyssi Pan je vlastnikem vsech tel. Kral je puvodnim vlastnikem kralovstvi a obcane jsou druhotnymi majiteli. Podobne je Nejvyssi Pan svrchovanym majitelem vsech tel.
Telo se sklada ze smyslu. Nejvyssi Pan se nazyva Hrsikesa, coz znamena ,,vladce smyslu``. Je puvodnim vladcem smyslu, tak jako kral je prvotnim vladcem v kralovstvi a obcane jsou druhoradymi vladci. Pan rika: ,,Jsem take znalcem.`` Znamena to, ze je nejvyssim znalcem, na rozdil od individualni duse, ktera zna pouze sve telo. Ve Vedach se pise:
ksetrani hi sarirani bijam capi subhasubhe
tani vetti sa yogatma tatah ksetra-jna ucyate
Telo se nazyva ksetra a sidli v nem jeho majitel, jakoz i Nejvyssi Pan, ktery zna jak telo, tak jeho majitele. Proto se nazyva znalec vsech poli. Dokonale poznani tela, individualni duse a Nadduse se ve vedske literature nazyva jnana. To je Krsnuv nazor. Pochopit, ze duse a Nadduse jsou totozne, a ze se presto od sebe lisi, se nazyva poznani. Ten, kdo nepochopi rozdil mezi polem pusobnosti a jeho znalcem, nema dokonale poznani.
Meli bychom vedet, co je priroda (prakrti), kdo je pozivatel prirody (purusa) a kdo je vladce, ktery je znalcem prirody a individualni duse (isvara). Nemeli bychom tyto tri pojmy zamenovat, tak jako nezamenujeme malire, obraz a malirsky stojan. Prirodou se mysli tento hmotny svet, tedy pole pusobnosti; ziva bytost je pozivatelem prirody a nad nimi se nachazi nejvyssi vladce, Nejvyssi Osobnost Bozstvi. Ve Vedach, ve Svetasvatara Upanisade (1.12), je to popsano nasledovne: bhokta bhogyam preritaram ca matva / sarvam proktam tri-vidham brahmam etat. Brahma ma tri aspekty: hmotna priroda (prakrti) je brahma jako pole pusobnosti, individualni duse (jiva), ktera se snazi ovladat hmotnou prirodu, je take brahma a Nejvyssi Pan, ktery nad obema vladne, je rovnez Brahma a On je tim skutecnym vladcem.
V teto kapitole bude take vysvetleno, ze jeden ze znalcu je chybujici a druhy neomylny. Jeden je nadrazeny a druhy podrizeny. Kdo by si myslil, ze oba znalci pole jsou totozni, odporoval by Nejvyssimu Panu, ktery jasne rika:``Jsem take znalcem pole pusobnosti.`` Ten, kdo zamenuje provaz za hada, nevi nic. Existuje mnoho druhu tel a mnoho znalcu tel. Tolik ruznych tel existuje proto, ze kazda individualni duse ma svou zvlastni schopnost ovladat hmotnou prirodu. Ale Nejvyssi Pan je pritomen v kazdem tele jako vladce. Slovo ca je dulezite, protoze poukazuje na naprosto vsechna tela. Podle Srily Baladevy Vidjabhusany je Krsna Nadduse, ktera je spolu s individualni dusi pritomna v kazdem tele. Krsna zde jasne rika, ze Nadduse vladne jak poli pusobnosti, tak i omezenemu pozivateli.
SLOKA 4
tat ksetram yac ca yadrk ca yad-vikari yatas ca yat
sa ca yo yat-prabhavas ca tat samasena me srnu
tat - to; ksetram - pole pusobnosti; yat - ktere; ca - take; yadrk - takove, jake je; ca - take; yat - co ma; vikari - zmeny; yatah - odkud; ca - take; yat - kdo; sah - on; ca - take; yah - kdo; yat - ma; prabhavah - vliv; ca - take; tat - to; samasena - kratce; me - ode Mne; srnu - slys.
Vyslechni nyni, prosim, co ti v kratkosti povim o poli pusobnosti, jake je povahy, jak se meni, odkud pochazi, kdo je znalcem pole a jake jsou jeho vlivy.
VYKLAD: Sri Krsna zde popisuje povahu pole pusobnosti a jeho znalce. Clovek by mel vedet, co je telo, z jakych latek se sklada, kdo ho ovlada, jakymi zmenami prochazi, odkud tyto zmeny prichazeji, jake jsou jejich priciny, jaky je nejvyssi cil jednotlivce a jaka je skutecna podoba individualni duse. Kazdy by mel take znat rozdil mezi individualni dusi a Naddusi, jejich ruzne vlivy, pusobeni a podobne. Vse nam bude jasne, jestlize pochopime Bhagavadgitu primo z popisu Nejvyssi Osobnosti Bozstvi. Musime si ale davat pozor, abychom nezamenovali Nejvyssi Osobnost Bozstvi, ktera se nachazi v kazdem tele spolu s dusi, za dzivu neboli individualni dusi. Bylo by to, jako kdybychom chteli postavit na stejnou uroven mocneho s bezmocnym.
SLOKA 5
rsbhir bahudha gitam chandobhir vividhaih prthak
brahma-sutra-padais caiva hetumadbhir viniscitaih
rsibhih - svetci; bahudha - ruznymi zpusoby; gitam - popisuji; chandobhih - vedskymi hymny; vividhaih - v ruznych; prthak - ruzne; brahma-sutra - ve Vedante; padaih - aforismem; ca - take; eva - zajiste; hetu-madbhih - s pricinou a nasledkem; viniscitaih - jisty.
Toto poznani o poli pusobnosti a znalci pole popsali jiz mnozi svati muzove v ruznych vedskych pismech. Zvlaste je podano ve Vedanta-sutre s celou uvahou o pricine a nasledku.
VYKLAD: Nejvyssi Osobnost Bozstvi, Sri Krsna, je nejvyssi autorita ve vykladu tohoto poznani. Ucenci i uznavane autority se vzdy dovolavaji drivejsich autorit. Krsna vysvetluje tuto velice spornou otazku dvojnosti a jednotnosti duse a Nadduse poukazovanim na Vedantu, ktera je povazovana za autoritativni text. Nejdrive rika, ze mnozi ucenci se v teto otazce shoduji. Napriklad Vjasadeva, velky mudrc a autor Vedanta-sutry, vysvetlil dualismus dokonale. Dalsi velky svetec Parasara, Vjasadevuv otec, pise ve svych nabozenskych textech: aham tvam ca tathanye... ,,My vsichni - ja, vy a vsechny zive bytosti - jsme transcendentalni, ackoliv zijeme v hmotnych telech. Nase jednani je nyni urcovano tremi kvalitami hmotne prirody v souladu s nasi karmou. Proto se nekdo nachazi na vyssim stadiu, zatimco jini stoji nize. Vyssi a nizsi postaveni existuje nasledkem nevedomosti a je manifestovano v nescetnem mnozstvi zivych bytosti. Avsak Nadduse, ktera je neomylna, kvalitami hmotne prirody poskvrnena neni a je transcendentalni.`` Ve Vedach, zvlaste v Katha Upanisade, se duse, Nadduse a telo rozlisuji. Existuje mnoho velkych svetcu, kteri to vysvetlili, a Parasara je mezi nimi povazovan za predniho.
Slovo chandobhih se vztahuje na ruzna vedska pisma. Napriklad Taittirija Upanisad, ktera je casti Jadzur Vedy, popisuje prirodu, zive bytosti a Nejvyssi Osobnost Bozstvi.
Jak jiz bylo uvedeno, ksetra je pole pusobnosti a existuji dva druhy ksetra-jna, znalcu pole: individualni ziva bytost a nejvyssi ziva bytost. V Taittirija Upanisade (2.9) je uvedeno: brahma puccham pratistha. Anna-maya je projeveni energie Nejvyssiho Pana a znamena zavislost zivotni existence na jidle. To je materialisticke poznani Nejvyssiho. Po realizaci, ze Nejvyssi Absolutni Pravda je v jidle, nasleduje prana-maya, realizace Absolutni Pravdy v zivotnich priznacich vsech zivych tvoru. Realizace jnana-maya jde az za priznaky zivota k cinnostem mysleni, citeni a chteni. Pak prichazi realizace brahma, ktera se nazyva vijnana-maya, kdy se odlisi mysl a zivotni priznaky od zive bytosti samotne. A pote nasleduje nejvyssi uroven - ananda-maya, tedy poznani vseblazene podstaty. Existuje tedy pet stupnu poznani brahma, ktere se nazyvaji brahma puccham, z nichz prvni tri (anna-maya, prana-maya a jnana-maya) se tykaji pole cinnosti zivych bytosti. Nejvyssi Pan je transcendentalni vsem temto polim cinnosti a nazyva se ananda-maya. Vedanta-sutra popisuje Nejvyssiho takto: ananda-mayo 'bhyasat. ,,Nejvyssi Osobnost Bozstvi je svou podstatou plna blazenosti.`` Aby Nejvyssi Pan mohl pozivat transcendentalni blazenosti, expanduje se do vijnana-maya, jnana-maya, prana-maya a anna-maya. Na poli svych cinnosti se ziva bytost povazuje za pozivatele, ale ananda-maya se od ni odlisuje. Nejvyssi se od ni lisi. Rozhodne-li se vsak ziva bytost pro pozitek na urovni ananda-maya (ve spojeni s Nejvyssim), dosahne dokonalosti. Toto je spravne chapani Nejvyssiho Pana jako nejvyssiho znalce pole pusobnosti, zive bytosti jakozto podrizeneho znalce a povahy pole cinnosti. Clovek by mel hledat tuto pravdu ve Vedanta-sutre neboli Brahma-sutre.
Uvadi se, ze kodexy Brahma-sutry jsou velice dobre usporadany podle priciny a dusledku. Nektere ze suter neboli aforismu jsou: na viyad asruteh (2.3.2), natma sruteh (2.3.18) a parat tu tac-chruteh (2.3.40). Prvni aforismus oznacuje pole pusobnosti, druhy zivou bytost a treti oznacuje Nejvyssiho Pana, vrchol mezi vsemi projevy rozlicnych bytosti.
SLOKA 6 - 7
maha-bhutany ahankaro buddhir avyaktam eva ca
indriyani dasaikam ca panca cendriya-gocarahiccha dvesah sukham duhkham sanghatas cetana dhrtih
etat ksetram samasena sa-vikaram udahrtam
maha-bhutani - hrube prvky; ahankarah - falesne ego; buddhih - inteligence; avyaktam - neprojevene; eva - zajiste; ca - take; indriyani - smysly; dasa-ekam - jedenact; ca - take; panca - pet; ca - take; indriya-go-carah - smyslove predmety; iccha - touha; dvesah - nenavist; sukham - stesti; duhkham - nestesti; sanghatah - uhrn; cetana - priznaky zivota; dhrtih - presvedceni; etat - to vsechno; ksetram - pole pusobnosti; samasena - v kratkosti; sa-vikaram - vzajemne pusobeni; udahrtam - priklad.
Pet hrubych prvku, falesne ego, inteligence, neprojevene, deset smyslu a mysl, pet smyslovych predmetu, touha, nenavist, stesti, nestesti, souhrn, priznaky zivota a presvedceni - to vsechno je v kratkosti povazovano za pole cinnosti a jeho vzajemne pusobeni.
VYKLAD: Podle tvrzeni mudrcu, vedskych hymnu a aforismu Vedanta-sutry se tento svet sklada z peti hrubych prvku (maha-bhuta): zeme, vody, ohne, vzduchu a eteru. Pote nasleduji falesne ego, inteligence a neprojeveny stav trech kvalit hmotne prirody. Dale je zde pet smyslu pro ziskavani poznani: oci, usi, nos, jazyk a pokozka. Pak pet cinnych smyslu: ruce, nohy, hlasivky, rit a pohlavni organ. Nad smysly stoji mysl, ktera je uvnitr a muze byt nazvana smyslem uvnitr. S mysli je to tedy dohromady jedenact smyslu. Krome toho existuje pet smyslovych predmetu, a to vune, chut, tvar, dotek a zvuk. Souhrn techto ctyriadvaceti prvku se nazyva pole pusobnosti. Prostudujeme-li analyticky techto ctyriadvacet kategorii, muzeme velmi dobre porozumet poli pusobnosti. Zadost, nenavist, stesti a bolest povstavaji z peti prvku hrubohmotneho tela a jejich pricinou je jejich vzajemne pusobeni. Zivotni priznaky, ktere representuje vedomi, a presvedceni jsou projevy jemnohmotneho tela - mysli, falesneho ega a inteligence. Tyto jemnohmotne prvky take patri do pole pusobnosti.
Pet hrubohmotnych prvku je hrubou representaci falesneho ega. Falesne ego representuje prvotni stadium falesneho ega, jez se odborne nazyva hmotne pojeti neboli tamasa-buddhi, inteligence v nevedomosti. Toto dale representuje neprojevene stadium tri kvalit hmotne prirody, ktere se nazyva pradhana.
Kdo by chtel ziskat podrobnejsi vedomosti o techto ctyriadvaceti kategoriich a jejich vzajemnem pusobeni, mel by hloubeji studovat tuto filozofii. V Bhagavadgite je popsana jen strucne.
Telo je manifestaci vsech techto cinitelu a prochazi sesti zmenami: narodi se, roste, nejakou dobu zustava, vytvori potomstvo, zanika a nakonec zmizi. Pole je tedy pomijiva hmotna vec, zatimco znalec pole, ksetra-jna, neboli jeho majitel, se od neho lisi.
SLOKA 8 - 12
amanitvam adambhitvam ahimsa ksantir arjavam
acaryopasanam saucam sthairyam atma-vinigrahahindriyarthesu vairagyam anahankara eva ca
janma-mrtyu-jara-vyadhi- duhkha-dosanudarsanamasaktir anabhisvangah putra-dara-grhadisu
nityam ca sama-cittatvam istanistopapattisumayi cananya-yogena bhaktir avyabhicarini
vivikta-desa-sevitvam aratir jana-samsadiadhyatma-jnana-nityatvam tattva-jnanartha-darsanam
etaj jnanam iti proktam ajnanam yad ato 'nyatha
amanitvam -pokora; adambhitvam -skromnost; ahimsa -nenasili; ksantih - snasenlivost; arjavam - jednoduchost, prostota; acarya-upasanam - vyhledani praveho duchovniho ucitele; saucam - cistotnost; sthairyam - stalost; atma-vinigrahah - sebeovladani; indriya-arthesu - pokud se tyka smyslu; vairagyam - odrikani; anahankarah - bez falesneho egoismu; eva - zajiste; ca - take; janma - zrozeni; mrtyu - smrt; jara - stari; vyadhi - nemoc; duhkha - strast; dosa - chyba; anudarsanam - pozorovani; asaktih - neulpivani; anabhisvangah - nepripoutanost; putra - k synovi; dara - manzelce; grha-adisu - domovu a podobne; nityam - trvaly; ca - take; sama-cittatvam - vyrovnanost mysleni; ista - vytouzene; anista - nezadouci; upapattisu - nabyti; mayi - ke Mne; ca - take; ananya-yogena - oddanou sluzbou; bhaktih - oddanost; avyabhicarini - neuchylna; vivikta - osamele; desa - misto; sevitvam - prodlevati; aratih - bez pout; jana-samsadi - k lidem vseobecne; adhyatma - tykajici se vlastniho ja; jnana - poznani; nityatvam - vytrvalost; tattva-jnana - poznani pravdy; artha - objektu; darsanam - filozofie; etat - to vse; jnanam - poznani; iti - tak; proktam - prohlasuji; ajnanam - nevedomost; yat - to, co; atah - od toho; anyatha - jine.
Pokora; skromnost; nenasili; snasenlivost; poctivost; vyhledani praveho duchovniho ucitele; cistotnost; stalost; sebeovladani; zrikani se objektu smysloveho pozitku; oprosteni se od falesneho ega; schopnost chapat zrozeni, smrt, stari a nemoc jako zlo; neulpivani; nepripoutanost k detem, manzelce, domovu a podobnemu; trvala vyrovnanost mysleni za prijemnych ci neprijemnych okolnosti; neodchylna a vylucna oddanost Mne; prodlevani na osamelych mistech a straneni se lidskych mas; pochopeni dulezitosti seberealizace a filozoficke hledani Absolutni Pravdy - to vse zde prohlasuji za poznani a vse, co se od toho lisi, je nevedomost.
VYKLAD: Nekteri mene inteligentni lide tyto zasady poznani chybne radi do oblasti hmotneho pole pusobnosti. Ale toto je ve skutecnosti poznani. Ten, kdo tyto zasady poznani prijme, se muze priblizit k Absolutni Pravde. Nejedna se tedy o vzajemne pusobeni dvaceti ctyr hmotnych prvku, o kterych byla zminka vyse, ale je to prave poznani, pomoci nehoz se clovek muze oprostit od jejich vlivu. Vtelena duse se nachazi v tele, coz je sloucenina ctyriadvaceti prvku, a zde uvedena cesta poznani je zpusob, jak se z teto hmotne schranky vymanit. Ze vsech metod poznani je nejdulezitejsi ta, ktera je popsana v prvnim radku jedenacteho verse. Mayi cananya-yogena bhaktir avyabhicarini: cesta poznani vrcholi v ciste oddane sluzbe Krsnovi. Neprijde-li clovek do styku s oddanou sluzbou nebo neni-li schopen oddane slouzit, pak je zbyvajicich devatenact bodu temer zbytecnych. Zacne-li vsak clovek Krsnovi slouzit s laskou a oddanosti, automaticky ziskava i ostatnich devatenact vlastnosti. Jak je receno ve Srimad Bhagavatamu (5.18.12), yasyasti bhaktir bhagavaty akincana sarvair gunais tatra samasate surah. Vsechny dobre vlastnosti se v cloveku vyvinou, jestlize zacne oddane slouzit Nejvyssimu Panu. Zasada prijeti duchovniho ucitele, o ktere se zminuje osmy vers, je nezbytna. I pro toho, kdo Krsnovi oddane slouzi, je tato zasada ze vseho nejdulezitejsi. Transcendentalni zivot zacne teprve tehdy, kdyz prijmeme duchovniho ucitele. Nejvyssi Osobnost Bozstvi, Sri Krsna, zde jasne rika, ze toto je jedina prava cesta k poznani. Jakekoliv jine spekulace jsou pouhe nesmysly.
Pokud se tyka poznani, jez tyto verse popisuji, muzeme kazdy bod rozebrat takto:
Pokora (amanitvam) znamena, ze clovek by se nemel snazit, aby byl uctivan. Hmotne pojeti zivota zpusobuje, ze usilujeme o to, aby nas druzi uctivali. Pro cloveka, ktery ma dokonale poznani a ktery se neztotoznuje s telem, nema pocta ci pohana nebo cokoliv, co se vztahuje na telo, cenu. Nikdo by nemel touzit po takovem hmotnem bludu. Lide velice dychti, aby se proslavili ve svem nabozenstvi, a proto se nekdy stava, ze clovek, ktery nezna zasady nabozenstvi, vstoupi do nejake nabozenske skupiny, ktera se ve skutecnosti neridi nabozenskymi predpisy, a potom se prohlasuje za nabozenskeho vudce. Sami si muzeme overit, zdali delame pokroky v duchovnim zivote, kdyz zvazime zminene vlastnosti.
Nenasilim (ahimsa) se obvykle mysli nezabijeni nebo neniceni tela, ale ve skutecnosti znamena nezpusobovat bolest druhym. Vetsina lidi je v hmotnem pojeti zivota poutana nevedomosti, a tudiz zaziva neustalou bolest. Pokud se nesnazime povysit je k duchovnimu poznani, dopoustime se nasili. Meli bychom se tedy snazit rozdavat lidem skutecne poznani, aby zmoudreli a opustili tento hmotny svet. To je nenasili.
Snasenlivost (ksantih) znamena, ze se mame naucit snaset urazky a potupu. Ten, kdo se snazi o rozvoj duchovniho poznani, bude obvykle vystaven pohane a mnoha urazkam. To se da ocekavat, ponevadz takova je povaha hmotne prirody. Dokonce i chlapec jako Prahlada, ktery uz v peti letech zacal pestovat duchovni poznani, se dostal do nebezpeci, kdyz se jeho otec nepratelsky postavil proti jeho oddanosti. Snazil se ho zabit nejruznejsimi zpusoby, ale Prahlada jeho utoky toleroval. Na ceste k duchovnimu poznani se tedy muze objevit mnoho prekazek, ale clovek musi byt snasenlivy a s odhodlanosti na ceste vytrvat.
Jednoduchost (arjavam) znamena, ze clovek ma byt tak otevreny, ze bez postrannich umyslu dokaze vyjevit skutecnou pravdu i nepriteli.
Prijeti duchovniho ucitele (acarya-upasanam) je nezbytne, nebot bez instrukci praveho duchovniho ucitele nemuze nikdo delat pokroky v duchovni vede. Clovek se ma obratit k duchovnimu uciteli se vsi pokorou a nabidnout mu sve sluzby tak, aby on svemu ucedniku s radosti pozehnal. Jelikoz pravy duchovni ucitel je Krsnovym zastupcem, diky jeho pozehnani ucednik udela okamzite pokroky, i kdyby se treba neridil stanovenymi zasadami. A nebo pro toho, kdo bez vyhrady slouzi duchovnimu uciteli, bude mnohem snazsi ridit se temito stanovenymi zasadami.
Cistotnost (saucam) je nezbytna k pokroku v duchovnim zivote. Cistota je dvoji: vnejsi a vnitrni. Vnejsi cistotou se mysli cistota tela, zatimco vnitrni cistota znamena neustale myslit na Hare Krsna, Hare Krsna, Krsna Krsna, Hare Hare / Hare Rama, Hare Rama, Rama Rama, Hare Hare. Tato metoda ocistuje od nashromazdeneho prachu minule karmy.
Stalost (sthairyam) znamena, ze clovek by mel byt vytrvaly ve snaze pokrocit v duchovnim zivote. Bez takove odhodlanosti nemuze nikdo delat zadne znatelne pokroky.
Sebeovladani (atma-vinigrahah) znamena, ze clovek nesmi prijimat nic, co by bylo skodlive pro jeho duchovni pokrok. Musi se naucit vyhybat vsemu, co by mohlo prekazet jeho duchovnimu pokroku. To je skutecne odrikani (vairagya). Smysly jsou tak mocne, ze se neustale domahaji smysloveho pozitku. Temto zcela zbytecnym zadostem nesmime povolit. Smysly se maji uspokojovat takovym zpusobem, aby udrzely telo v kondici, aby tak clovek mohl plnit sve povinnosti a udelat pokrok v duchovnim zivote. Nejdulezitejsi a nejobtizneji zvladnutelny smysl je jazyk. Dokazeme-li ovladat jazyk, pak je pravdepodobne, ze dokazeme ovladat i ostatni smysly. Ukolem jazyka je jist a mluvit. Meli bychom tedy zamestnat jazyk tim, ze jime jidlo, ktere bylo obetovano Krsnovi, a zpivame Hare Krsna. Pokud se tyka oci, nikdy bychom jim nemeli dovolit, aby se divaly na neco jineho nez na krasnou podobu Krsny. Takto ovladneme oci. Usi by mely byt pouzity jen k naslouchani vypravenim o Krsnovi a nos by mel cichat vuni kvetin obetovanych Krsnovi. To je oddana sluzba a my zde muzeme vyrozumet, ze Bhagavadgita je jednoduse urcena k sireni vedy o oddane sluzbe. Oddana sluzba je hlavnim a jedinym cilem. Neinteligentni vykladaci Bhagavadgity se snazi svest ctenarovu pozornost na jina temata, ale v Bhagavadgite neni krome oddane sluzby zadny jiny namet.
Falesne ego znamena, ze se clovek ztotoznuje s telem. Skutecne ego je, kdyz pochopime, ze nejsme toto telo, nybrz duse. Ego existuje; falesne ego se zavrhuje, ale nikoliv prave ego. Ve vedskych spisech se pise: aham brahmasmi. ,,Jsem brahma, jsem duse.`` (Brhad-aranjaka Upanisad 1.4.10) Toto ,,ja jsem``, vedomi sebe, existuje take v osvobozenem stadiu seberealizace. Ego je vlastni existence - ,,ja jsem`` - ale jakmile se toto ,,ja jsem`` vztahuje k hmotnemu telu, nazyva se to falesne ego. Jestlize toto citeni vlastniho ja odpovida realite, pak je to prave ego. Nekteri filozofove tvrdi, ze clovek se musi vzdat sveho ega. Sveho ja se vsak nikdy zbavit nemuzeme, nebot ego znamena totoznost. Ve skutecnosti bychom se meli vzdat falesneho ztotoznovani s telem.
Meli bychom se snazit porozumet, ze zrozeni, nemoc, stari a smrt znamenaji utrpeni. Zrozeni je popsano v mnohych vedskych pismech. Ve Srimad Bhagavatamu je velmi nazorne popsan zivot pred narozenim - pobyt ditete v matcine lune, jeho utrpeni a podobne. Musime si dobre uvedomit, ze zrozeni je bolestne. Ponevadz jsme zapomneli, jake utrpeni jsme prozivali v matcine lune, nestarame se o vyreseni problemu opakovanych zrozeni a smrti. I v okamziku smrti se dostavuji nejruznejsi utrpeni, ktera jsou take popsana v autoritativnich pismech. O techto vecech by se melo diskutovat. O nemocech a stari mame a ziskavame prakticke zkusenosti. Nikdo nechce byt nemocny a nikdo nechce zestarnout, ale nikdo se tomu nedokaze vyhnout. Nema-li clovek pesimisticky nazor na materialisticky zivot vzhledem ke zrozeni, nemocem, stari a smrti, pak neni motivovan, aby vynalozil usili k pokroku v duchovnim zivote.
Nepripoutanost k detem, zene a domovu neznamena, aby k nim clovek nic necitil. Je prirozene pocitovat k nim naklonnost, ale nepomahaji-li v duchovnim pokroku, nemeli bychom na nich lpet. Nejlepsi metodou k vytvoreni prijemneho domova je ucinit Krsnu stredem rodinneho zivota. Je-li si clovek vedom Krsny, muze vytvorit stastny domov, ponevadz transcendentalni oddana sluzba Krsnovi je za takovych podminek velmi snadna. Staci zpivat mahamantru Hare Krsna, Hare Krsna, Krsna Krsna, Hare Hare / Hare Rama, Hare Rama, Rama Rama, Hare Hare, jist jidlo obetovane Krsnovi, cist a vypravet si o knihach, jako je Bhagavadgita a Srimad Bhagavatam, a uctivat Bozstva. Tyto ctyri veci nam prinesou stesti. Kazdy by mel podle tohoto vzoru vest vsechny cleny sve rodiny. Cela rodina muze kazde rano a kazdy vecer sedet pohromade a zpivat Hare Krsna, Hare Krsna, Krsna Krsna, Hare Hare / Hare Rama, Hare Rama, Rama Rama, Hare Hare. Dokaze-li clovek takto uzpusobit svuj rodinny zivot a rozvijet vedomi o Krsnovi tim, ze bude jednat podle techto ctyr zasad, pak nemusi zamenit rodinny zivot za zivot v odrikani. Neni-li vsak rodinny zivot prospesny duchovnimu vyvoji, meli bychom ho zanechat. Clovek musi obetovat vsechno, tak jak to udelal Ardzuna, aby mohl slouzit Krsnovi a aby Mu mohl porozumet. Ardzuna nechtel zabit sve rodinne prislusniky, ale kdyz pochopil, ze stali v ceste duchovnimu pokroku, prijal Krsnovy pokyny, bojoval proti nim a zabil je. Clovek by mel za kazdych okolnosti zustat nespoutan stestim i nestestim rodinneho zivota, nebot na tomto svete nemuze byt nikdo dokonale stastny.
Stesti a nestesti jsou pruvodnimi jevy hmotneho zivota. Bhagavadgita nam radi, abychom byli snasenlivi. Stesti a utrpeni prichazi a odchazi a jsme proti tomu bezmocni. Proto bychom se meli zrici hmotneho zpusobu zivota, a tak si zachovat dusevni klid za stastnych i nestastnych okolnosti. Dostaneme-li neco vytouzeneho, radujeme se, a dostavi-li se neco nezadouciho, jsme nestastni. Jestlize jsme vsak doopravdy na duchovni urovni, pak nas takove veci nemohou rozrusit. Abychom mohli dospet na tuto rovinu, musime bez prestani oddane slouzit. Oddane slouzit Krsnovi bez jakekoliv odchylky znamena, ze clovek jedna podle deviti metod, ktere byly popsany v poslednim versi devate kapitoly (zpivani, naslouchani, uctivani, klaneni se a tak dal). Temito metodami by se mel kazdy ridit.
Jakmile si clovek zvykne na duchovni zpusob zivota, nema uz pochopitelne zajem o styk s materialisticky zalozenymi lidmi. To by se pricilo jeho povaze. Clovek se muze sam vyzkouset, jak dalece ma sklon zit na osamelem miste bez nezadouci spolecnosti. Oddany se nezajima o zbytecne sportovani ci navstevy kin, nebo o nejake zabavy ci vecirky, protoze dobre vi, ze je to ztrata casu. Existuje mnoho badatelu a filozofu, kteri studuji pohlavni zivot a jine predmety, ale podle Bhagavadgity nemaji tato badani a filozoficke spekulace zadnou cenu. Takova prace je vicemene zbytecna. Podle Bhagavadgity se ma s filozofickym uvazenim badat o podstate duse. Meli bychom se snazit pochopit vlastni ja. To je zde doporuceno.
Pokud se tyka seberealizace, rika se zde jasne, ze bhaktijoga je obzvlaste prakticka. Jakmile zacneme mluvit o oddanosti, musime brat v uvahu vztah mezi Naddusi a individualni dusi. Individualni duse a Nadduse nemuze byt jedno a totez, alespon podle bhaktickeho pojeti. Vyrazne se zde rika, ze sluzba individualni duse Nejvyssi Dusi je vecna (nityam). Bhakti neboli oddana sluzba je tedy vecna. O tom bychom meli byt pevne presvedceni.
Ve Srimad Bhagavatamu (1.2.11) se vysvetluje: vadanti tat tattva-vidas tattvam yaj jnanam advayam. ,,Opravdovi znalci Absolutni Pravdy vedi, ze Nejvyssi se realizuje ve trech stadiich jako brahma, Paramatma a Bhagavan.`` Bhagavan je konecne stadium v realizaci Absolutni Pravdy. Proto by kazdy mel dospet k tomuto stadiu pochopeni Nejvyssi Osobnosti Bozstvi a zapojit se do oddane sluzby Panu. To je dokonalost poznani.
Tato cesta je jako schodiste, kde prvni schod znamena cviceni se v pokore a posledni schod predstavuje realizaci Nejvyssi Pravdy, Absolutni Osobnosti Bozstvi. Na tomto schodisti se nachazi mnoho lidi; nekteri dospeli do prvniho patra, jini do druheho, do tretiho a tak dal, ale pokud nedosahnou nejvyssiho patra, to jest pochopeni Krsny, nachazeji se na nizsi rovine poznani. Zklamani se docka ten, kdo chce soutezit s Bohem, a zaroven chce delat pokroky v duchovnim poznani. Zde je jasne receno, ze bez pokory je nemozne ziskat poznani. Pokladat se za Boha je nejpysnejsi z postoju. Ackoliv je ziva bytost v rukou prisnych zakonu hmotne prirody jen hrickou, povazuje se z nevedomosti za Boha. Poznani tedy zacina tim, ze se clovek stane skromnym (amanitva). Clovek ma byt pokorny a vedet, ze je podrizen Nejvyssimu Panu. Pro svoji vzpouru vuci Nejvyssimu Panu se stavame otroky hmotne prirody. Kazdy by mel tuto pravdu znat a byt o ni presvedcen.
SLOKA 13
jneyam yat tat pravaksyami yaj jnatvamrtam asnute
anadi mat-param brahma na sat tan nasad ucyate
jneyam - poznatelne; yat - to; tat - co; pravaksyami - nyni vysvetlim; yat - ktere; jnatva - vedouci; amrtam - nektar; asnute - ochutnat; anadi - bez pocatku; mat-param - Mne podrizene; brahma - duchovno; na - ne; sat - pricina; tat - to; na - ani; asat - dusledek; ucyate - nazyva se.
Nyni ti vysvetlim to, co je treba znat, a tak okusis vecne. Brahma neboli duchovno nema pocatek a je Mi podrizeno a nachazi se mimo pricinu a dusledek tohoto hmotneho sveta.
VYKLAD: Sri Krsna jiz vysvetlil, co je pole pusobnosti a jeho znalec. Vysvetlil take, jak muzeme znalce pole cinnosti poznat. Nyni vysvetluje, co je treba znat, a sice povahu duse a Nadduse. Clovek, ktery pochopi znalce tela, tedy dusi a Naddusi, se muze tesit z nektaru zivota. Ziva bytost je vecna, jak bylo vysvetleno ve druhe kapitole, a zde je to take potvrzeno. Dziva nema zadne urcite datum narozeni. Nikdo nemuze najit v dejinach, kdy Nejvyssi Pan manifestoval dzivatmu. Proto nema pocatek. Vedy to potvrzuji takto: na jayate mriyate va vipascit. (Katha Upanisad 1.2.18) Znalec tela se nikdy nerodi, nikdy neumira a je plny poznani.
Ve Vedach je Nejvyssi Pan jako Nadduse popsan slovy: pradhana-ksetrajna-patir gunesah - nejvyssi znalec tela a Pan tri kvalit hmotne prirody (Svetasvatara Upanisad 6.16). Ve vedskych smrti se pise: dasa-bhuto harer eva nanyasvaiva kadacana. Zive bytosti neustale slouzi Nejvyssimu Panu. To take potvrzuje Sri Caitanja Mahaprabhu ve svem uceni. Slovo brahma v tomto versi poukazuje na zivou bytost, a kdyz se slova brahma pouzije k oznaceni zive bytosti, mysli se tim, ze je vijnana-brahma, a nikoliv ananda-brahma. Ananda-brahma je Nejvyssi Osobnost Bozstvi.
SLOKA 14
sarvatah pani-padam tat sarvato 'ksi-siro-mukham
sarvatah srutimal loke sarvam avrtya tisthati
sarvatah - vsude; pani - ruce; padam - nohy; tat - ktere; sarvatah - vsude; aksi - oci; sirah - hlavy; mukham - tvare; sarvatah - vsude; sruti-mat - majici usi; loke - ve svete; sarvam - vsechno; avrtya - pokryvajici; tisthati - existuje.
Nadduse prostupuje vsim. Vsude jsou Jeji ruce, nohy, oci, hlavy a tvare a vsude ma usi.
VYKLAD: Nadduse byva prirovnavana ke slunci, ktere vyzaruje sve nekonecne paprsky na vsechny strany. Jeji podstata je vsudypritomna a v Ni existuji vsechny zive bytosti, od prvniho velikeho ucitele Brahmy az k malinkym mraveneckum. Ma nespocetne hlav, nohou, rukou a oci. Vsichni existuji v Naddusi a Ona je udrzovatelem vseho; proto je vsepronikajici. Individualni duse vsak nemuze rici, ze ma sve ruce, nohy a oci na vsech stranach. To je nemozne. Zastava-li clovek nazor, ze duse si neni vedoma, ze ma ruce a nohy na vsech stranach, protoze je zahalena nevedomosti, ale ze si po dosazeni dokonaleho poznani svou vsepronikajici povahu uvedomi, pak si odporuje. Znamena to, ze individualni duse nemuze byt svrchovana, ponevadz je nyni podminena hmotnou prirodou. Nejvyssi se od individualni duse lisi. Nejvyssi Pan muze svou ruku natahnout bez omezeni, avsak individualni duse to nedokaze. Krsna rika v Bhagavadgite, ze prijme nabidnutou kvetinu, ovoce nebo trochu vody. Jestlize je Krsna vzdalen, jak to muze prijmout? Takova je Jeho moc. Trebaze se nachazi ve svem sidle, ktere je od teto planety nesmirne vzdalene, muze natahnout ruku a prijmout to, co se Mu obetuje. V Brahma-sanhite (5.37) se uvadi: goloka eva nivasaty akhilatma-bhutah. ,,Nejvyssi Pan je vsudypritomny, prestoze se neustale zabyva svymi zabavami na sve transcendentalni planete.`` Individualni duse nemuze tvrdit, ze je vsepronikajici. Proto tento vers popisuje Nejvyssi Dusi, Osobnost Bozstvi, a nikoliv individualni dusi.
SLOKA 15
sarvendriya-gunabhasam sarvendriya-vivarjitam
asaktam sarva-bhrc caiva nirgunam guna-bhoktr ca
sarva - vsechny; indriya - smysly; guna - kvality, vlastnosti; abhasam - puvodni zdroj; sarva - vsechny; indriya - smysly; vivarjitam - bez; asaktam - pout; sarva-bhrt - udrzovatel vseho; ca - take; eva - zajiste; nirgunam - bez hmotnych kvalit; guna-bhoktr - pan hmotnych kvalit; ca - take.
Nadduse je puvodnim zdrojem vsech smyslu, prestoze sama smysly nema. Nicim neni poutana, a presto udrzuje vsechny zive bytosti. Je transcendentalni ke kvalitam hmotne prirody a soucasne temto kvalitam vladne.
VYKLAD: Nejvyssi Pan nema hmotne smysly jako zive bytosti, prestoze je zdrojem jejich smyslu. Individualni duse maji vlastne duchovni smysly, ktere jsou v podminenem stavu zahaleny hmotnymi latkami, a proto se jejich cinnost projevuje prostrednictvim hmoty. Smysly Nejvyssiho Pana takto pokryty nejsou. Jeho smysly jsou transcendentalni, a proto se nazyvaji nirguna. Guna znamena hmotnou kvalitu, ale Jeho smysly nejsou zahaleny hmotou. Musime si uvedomit, ze Jeho smysly se ani v nejmensim nepodobaji nasim smyslum. Prestoze je puvodcem nasich smyslu, ma transcendentalni smysly, ktere jsou neposkvrnene. Toto je velmi pekne popsano ve Svetasvatara Upanisade (3.19): apani-pado javano grahita. Nejvyssi Pan nema zadne hmotne ruce, nybrz ma sve ruce a prijima jimi obeti, ktere jsou Mu predlozeny. Nema hmotne oci, avsak oci ma; jak by mohl jinak videt? Vidi vsechno - minulost, pritomnost i budoucnost. To je rozdil mezi podminenou dusi a Naddusi. Nadduse sidli v srdci kazde zive bytosti a vi, co jsme udelali v minulosti, co delame nyni a co nas ceka v budoucnu. To je take potvrzeno v Bhagavadgite. Nejvyssi Pan vi vse, ale Jeho nezna nikdo. Pravi se, ze Nejvyssi Pan nema nohy jako my, ale muze se pohybovat ve vesmiru, nebot ma duchovni nohy. Jinymi slovy, Buh neni neosobni; ma oci, nohy, ruce a vsechno ostatni, a jelikoz jsme Jeho casteckami, i my to vsechno mame. Jeho ruce, nohy, oci a smysly vsak nejsou znecisteny hmotnou prirodou.
V Bhagavadgite je take dolozeno, ze kdyz se Buh zjevuje, zjevuje se takovy, jaky je, diky sve vnitrni energii. Neni znecisten hmotnou energii, nebot je jejim panem. Ve Vedach se pise, ze cele Jeho telo je duchovni. Ma vecnou podobu, ktera je plna blazenosti a poznani, sac-cid-ananda-vigraha. Ma vsechny vznesene vlastnosti. Patri Mu vsechno bohatstvi a vsechna energie. Je nejinteligentnejsi a je plny poznani. To jsou nektere z vlastnosti Nejvyssiho Pana. Je udrzovatelem vsech zivych bytosti a svedkem vsech cinu. Pokud muzeme vyrozumet z Ved, Nejvyssi Pan je vzdy transcendentalni. Buh ma hlavu, oblicej, ruce a nohy, ackoliv je nemuzeme videt; Jeho podobu vsak muzeme spatrit, jakmile se povysime na transcendentalni uroven. Za sveho nynejsiho stavu, kdy jsou nase smysly znecisteny hmotou, Ho nemuzeme spatrit. Proto Ho nemohou pochopit impersonaliste, kteri jsou stale pod vlivem hmoty.
SLOKA 16
bahir antas ca bhutanam acaram caram eva ca
suksmatvat tad avijneyam dura-stham cantike ca tat
bahih - vne; antah - uvnitr; ca - take; bhutanam - ze vsech zivych bytosti; acaram - nehybny; caram - pohyblivy; eva - take; ca - a; suksmatvat - pro svou jemnost; tat - to; avijneyam - nepoznatelna; dura-stham - velmi vzdalena; ca - take; antike - blizko; ca - a; tat - to.
Nejvyssi Pravda se nachazi vne i uvnitr vsech zivych bytosti, ve vsem nehybnem i pohybujicim se. Hmotne smysly Ji nemohou videt nebo poznat, protoze je velice jemna. Ackoliv je velice vzdalena, je zaroven vsem nablizku.
VYKLAD: Z vedskych textu se dovidame, ze Narajana, Nejvyssi Pan, sidli uvnitr i vne vsech zivych bytosti. Nachazi se v duchovnim i hmotnem svete. Ackoliv je velice vzdalen, presto je velice blizko. Toto jsou tvrzeni vedskych knih, jako napriklad Katha Upanisad (1.2.21): asino duram vrajati sayano yati sarvatah. A protoze je neustale naplnen transcendentalni blazenosti, nemuzeme pochopit, jak se tesi ze sveho plneho majestatu. Nasimi hmotnymi smysly Ho nemuzeme ani videt, ani pochopit. Ve Vedach se rika, ze materialisticke cinnosti nasi mysli a smyslu musi prestat. Avsak ten, kdo sve myslenky a smysly ocistil konanim oddane sluzby urcene k poteseni Krsny, Ho muze videt neustale. V Brahma-sanhite je take potvrzeno, ze oddany, ktery vyvinul lasku k Nejvyssimu Bohu, Ho muze nepretrzite spatrovat. V Bhagavadgite (11.54) je take potvrzeno, ze Krsnu muzeme videt a pochopit pouze prostrednictvim oddane sluzby: bhaktya tv ananyaya sakyah.
SLOKA 17
avibhaktam ca bhutesu vibhaktam iva ca sthitam
bhuta-bhartr ca taj jneyam grasisnu prabhavisnu ca
avibhaktam - bez rozdeleni; ca - take; bhutesu - ve vsech zivych bytostech; vibhaktam - rozdelena; iva - jakoby; ca - take; sthitam - umisten; bhuta-bhartr - udrzovatel vsech zivych bytosti; ca - take; tat - to; jneyam - pochopit; grasisnu - pohlcuje; prabhavisnu - vyviji; ca - take.
Prestoze se Nadduse zda byt rozdelena mezi vsemi bytostmi, neni nikdy rozdelena. Je jedina. Ackoliv udrzuje vsechny zive bytosti, je treba vedet, ze je take vyviji a pohlcuje.
VYKLAD: Nejvyssi Pan sidli ve vsech srdcich jako Nadduse. Znamena to, ze se rozdelil? Nikoliv, zustava vzdy jeden. Prirovnani ke slunci to dobre znazornuje. Slunce sviti soucasne na vsechna mista, ktera jsou od sebe vzdalena i stovky mil. Slunce sviti vysoko na obloze a kdyz pujdeme na misto vzdalene 5000 kilometru a zeptame se: ,,Kde je slunce?`` kazdy odpovi, ze sviti jemu nad hlavou. Proto se nam muze zdat, ze existuje nekolik slunci. Ale slunce je pouze jedno. Tento priklad se uvadi ve vedskych pismech, aby se ukazalo, ze ackoliv se Buh zda byt rozdeleny, je vzdy celistvy. Ve Vedach se take pise, ze Visnu, ktery je jeden, je diky sve moci pritomen vsude, stejne tak jako se slunce objevuje mnoha lidem na nejruznejsich mistech. Prestoze je Nejvyssi Pan udrzovatelem vsech zivych bytosti, v dobe devastace sam znici vsechno. To se potvrzuje v jedenacte kapitole, kde Krsna rika, ze prisel, aby znicil vsechny bojovniky shromazdene na Kuruovskem bitevnim poli. Take se zminuje o tom, ze nici ve sve podobe jako cas. Je nicitelem vseho a vsech. V okamziku stvoreni vsechno stvori a v okamziku zniceni vsechno znici. Vedske hymny potvrzuji, ze je zdrojem a utocistem vsech zivych bytosti. Po stvoreni spociva vsechno na Jeho moci a po zaniku se vse vrati, aby v Nem spocinulo. Yato va imani bhutani jayante yena jatani jivanti yat prayanty abhisam-visanti tad brahma tad vijijnasasva. (Taittirija Upanisad 3.1)
SLOKA 18
jyotisam api taj jyotis tamasah param ucyate
jnanam jneyam jnana-gamyam hrdi sarvasya visthitam
jyotisam - ve vsem sviticim; api - take; tat - to; jyotih - zdroj svetla; tamasah - z temnoty; param - mimo; ucyate - pravi se; jnanam - poznani; jneyam - vedet; jnana-gamyam - dosazen poznanim; hrdi - v srdci; sarvasya - vsech; visthitam - umisten.
Nadduse je zdrojem svetla ve vsem, co sviti. Je mimo temnotu hmoty a je neprojevena. Je poznanim, je predmetem poznani a je cilem poznani. Nachazi se v srdci kazde zive bytosti.
VYKLAD: Nadduse, Nejvyssi Osobnost Bozstvi, je zdrojem svetla ve sviticich predmetech, jako je slunce, mesic, hvezdy a tak dal. Ve Vedach se pise, ze v duchovnim svete neni zapotrebi zadneho slunce ci mesice, nebot je tam zare Nejvyssiho Pana. V hmotnem svete tuto brahmadzjoti, Panovu duchovni zari, pokryva mahat-tattva, hmotne pralatky. Proto potrebujeme slunce, mesic a elektrinu, abychom meli svetlo. Ale v duchovnim svete toho neni zapotrebi. Ve Vedach se jasne rika, ze Panova zare osvetluje vsechno. Z toho je zrejme, ze Jeho sidlo neni v hmotnem svete. Nachazi se v duchovnim svete, daleko v duchovnim nebi, coz je take potvrzeno ve Vedach. Aditya-varnam tamasah parastat. (Svetasvatara Upanisad 3.8) Pan je jako vecne zarici slunce, avsak nachazi se daleko, daleko za temnotou tohoto hmotneho sveta.
Panovo poznani je transcendentalni. Vedy potvrzuji, ze brahma je soustredene transcendentalni poznani. Tomu, kdo ma zajem premistit se do duchovniho sveta, dava Nejvyssi Pan, jenz sidli ve vsech srdcich, poznani. Jedna vedska mantra rika: tam ha devam atma-buddhi-prakasam mumuksur vai saranam aham prapadye. (Svetasvatara Upanisad 6.18) Touzi-li clovek po vysvobozeni, musi se odevzdat Nejvyssi Osobnosti Bozstvi. Cil nejvyssiho poznani je take dolozen ve Vedach: tam eva viditvati mrtyum eti. ,,Clovek muze prekrocit hranici mezi zrozenim a smrti pouze poznanim Boha.`` (Svetasvatara Upanisad 3.8)
Nejvyssi Pan sidli ve vsech srdcich jako nejvyssi vladce. Jeho ruce a nohy jsou na vsech stranach, coz se neda rici o nohach a rukach individualni duse. Musime tedy uznat, ze existuji dva znalci pole pusobnosti - individualni duse a Nadduse. Ruce a nohy duse jsou umisteny na jednom miste, zatimco Krsnovy ruce a nohy jsou vsude. Ve Svetasvatara Upanisade (3.17) se o tom pise nasledovne: sarvasya prabhum isanam sarvasya saranam brhat. Nejvyssi Osobnost Bozstvi, Nadduse, je prabhu neboli pan vsech zivych bytosti, a proto je jejich nejvyssim utocistem. Nemuzeme tedy zaprit skutecnost, ze Nejvyssi Duse a individualni duse se od sebe vzdy lisi.