Bhagavadgítá VIII-2 - Dosazení Nejvyššího
SLOKA 15
mam upetya punar janma duhkhalayam asasvatam
napnuvanti mahatmanah samsiddhim paramam gatah
mam - ke Mne; upetya - dospeli; punah - opet; janma - zrozeni; duhkha-alayam - misto plne strasti; asasvatam - pomijiveho; na - ne; apnuvanti - vrati; maha-atmanah - velke duse; samsiddhim - dokonalosti; paramam - nejvyssi; gatah - dosahli.
Ty velke duse, oddani jogini, kteri ke Mne dospeli, se nikdy nevrati do tohoto pomijiveho strastiplneho sveta, nebot dosahli nejvyssi dokonalosti.
VYKLAD: Je pochopitelne, ze ten, kdo dosahl nejvyssi dokonalosti a dospel na nejvyssi planetu, Krsnaloku neboli Goloku Vrndavanu, se nechce vratit do tohoto pomijiveho hmotneho sveta, ktery je plny strasti v podobe rozeni, nemoci, stari a smrti. Goloka Vrndavana je podle vedskych textu popsana jako avyakta, aksara a parama gati; jinymi slovy, je prilis vzdalena nasim hmotnym zrakum a je povazovana za nejvyssi cil. Mahatmove (velke duse) obdrzi transcendentalni poselstvi od realizovanych oddanych, a tak se postupne zapoji do oddane sluzby urcene k uspokojeni Sri Krsny, do ktere se pohrouzi takovou merou, ze nejenze netouzi povznest se na nebeske planety, nybrz netouzi ani po premisteni do duchovniho sveta. Nechteji nic jineho nez oddane slouzit Sri Krsnovi. Tyto Krsny si vedome duse dosahnou nejvyssi zivotni dokonalosti. Jsou to, jinymi slovy, nejvetsi duse.
SLOKA 16
a-brahma-bhuvanal lokah punar avartino 'rjuna
mam upetya tu kaunteya punar janma na vidyate
a-brahma-bhuvanat - az po Brahmovu planetu; lokah - planetarni systemy; punah - opet; avartinah - navratu; arjuna - o Ardzuno; mam - Mne; upetya - dosahne; tu - ale; kaunteya - o synu Kunti; punah janma - znovu se narodi; na - ne; vidyate - stane se.
Vsechny planety v tomto hmotnem svete, Brahmalokou pocinaje a nejnizsi planetou konce, jsou mista opakovanych zrozeni a smrti. Ale ten, kdo dosahne Meho sidla, o synu Kunti, se znovu nenarodi.
VYKLAD: Vsichni jogini (karma, dznana, hatha atd.) musi ziskat dokonalou oddanost bhaktijogou neboli uvedomovanim si Krsny predtim, nez mohou vstoupit do Krsnova transcendentalniho sidla, odkud se nevrati do hmotneho sveta. I ti, kteri dosahnou nejvyssich hmotnych planet neboli planet polobohu, jsou podmineni opakovanymi zrozenimi a smrtmi. Jako lide na Zemi jsou povyseni na vyssi planety, avsak bytosti z vyssich planet, jako Brahmaloka, Candraloka nebo Indraloka, se vrati zpatky na Zemi. Chandogja Upanisad doporucuje provadeni obeti zvane pancagni-vidya, ktera umoznuje dosazeni Brahmaloky. Jestlize tam vsak clovek nezuslechtuje sve vedomi o Krsnovi, musi se vratit zpatky na Zem. Ti, kteri delaji na vyssich planetach pokroky v uvedomovani si Krsny a neustale Mu slouzi, jsou postupne povysovani na vyssi a vyssi planety a na konci vesmirneho zniceni jsou vcetne Brahmy premisteni do vecneho duchovniho kralovstvi. Ve svem komentari k Bhagavadgite cituje Sridhara Svami tento vers:
brahmana saha te sarve samprapte pratisancare
parasyante krtatmanah pravisanti param padam
,,Pri zniceni tohoto hmotneho vesmiru jsou Brahma a jeho oddani, neustale zapojeni v uvedomovani si Krsny, premisteni do duchovniho vesmiru a na prislusne duchovni planety podle jejich tuzeb.``
SLOKA 17
sahasra-yuga-paryantam ahar yad brahmano viduh
ratrim yuga-sahasrantam te 'ho-ratra-vido janah
sahasra - tisic; yuga - veku; paryantam - vcetne; ahah - den; yat - ten; brahmanah - Brahmy; viduh - oni znaji; ratrim - noc; yuga - veku; sahasra-antam - podobne na konci tisice; te - oni; ahah-ratra - den a noc; vidah - kteri znaji; janah - lide.
Tisic lidskych veku trva Brahmuv den a po tisici vecich konci jeho noc.
VYKLAD: Existence hmotneho vesmiru je omezena a projevuje se v obdobich - kalpach. Kalpa je jeden Brahmuv den a je tvoren tisici mahajugami - velkymi veky. Kazda mahajuga se sklada ze ctyr veku - jug: Satja, Treta, Dvapara a Kali. Ctnost, moudrost a nabozenstvi jsou charakteristicke pro Satjajugu, ktera trva 1 728 000 let. Neresti a nevedomost v teto dobe prakticky neexistuji. V Tretajuze, ktera trva 1 296 000 let, se zacinaji objevovat neresti. V Dvaparajuze, trvajici 864 000 let, poklesaji ctnost a nabozenstvi jeste vice a ohavnosti vzrustaji. A konecne Kalijuga, ktera zapocala pred 5 000 lety, s sebou prinasi hojnost sporu, nevzdelanosti, neznabozstvi a hrisnosti. Tato juga trva 432 000 let a prava ctnost temer neexistuje. V Kalijuze dosahnou neresti takove miry, ze na jejim konci sestoupi Nejvyssi Pan jako Kalki avatara, znici demony, zachrani oddane a zapocne novou Satjajugu. A pote zacina novy vyvojovy cyklus. Tisic techto cyklu skladajicich se ze ctyr jug tvori jeden den a stejne dlouha je i noc tvurce sveta, Brahmy. Brahma se doziva ,,sta let`` (soucasnemu je 51) a na konci jeho zivota dochazi ke zpustoseni celeho vesmiru. Techto ,,sto let`` tvori 311 trilionu 40 bilionu pozemskych let. Podle techto vypoctu se Brahmuv vek zda fantasticky a nekonecny, ale z hlediska vecnosti je kraticky jako zablesk. V Oceanu pricin se rodi a umira tisice Brahmu jako bublinek v Atlantickem oceanu. Brahma a jeho vesmir jsou casti hmotneho stvoreni, a proto se neustale meni.
Ani Brahma neunikne zrozeni, nemoci, stari a smrti v tomto hmotnem svete. Brahma vsak primo slouzi Nejvyssimu Panu, a to jako tvurce tohoto vesmiru, a proto okamzite dosahne vysvobozeni. Duchovne pokrocili sannjasini se povysi na Brahmovu planetu, Brahmaloku, ktera je nejvyssi planetou hmotneho vesmiru a ktera prezije vsechny nebeske planety vyssi hvezdne soustavy. Ale postupem casu jsou i Brahma a vsichni obyvatele Brahmaloky podmineni smrti podle zakonu hmotne prirody.
SLOKA 18
avyaktad vyaktayah sarvah prabhavanty ahar-agame
ratry-agame praliyante tatraivavyakta-samjnake
avyaktat - z neprojeveneho; vyaktayah - zive bytosti; sarvah - vsechny; prabhavanti - vznikaji; ahah-agame - na zacatku dne; ratri-agame - s prichodem noci; praliyante - jsou zniceny; tatra - v to; eva - zajiste; avyakta - neprojevene; samjnake - co je nazyvano.
Na zacatku Brahmova dne se vsechny zive bytosti projevi z neprojeveneho stavu a s prichodem noci opet splynou s neprojevenym.
SLOKA 19
bhuta-gramah sa evayam bhutva bhutva praliyate
ratry-agame 'vasah partha prabhavaty ahar-agame
bhuta-gramah - vsechny zive bytosti; sah - tyto; eva - zajiste; ayam - tuto; bhutva bhutva - znovu a znovu zrozeny; praliyate - jsou zniceny; ratri - v noci; agame - s prichodem; avasah - bezmocne; partha - o synu Prthy; prabhavati - projevuji se; ahah - dne; agame - s prichodem.
S prichodem Brahmova dne vsechny zive bytosti znovu vznikaji a s prichodem Brahmovy noci jsou bezmocne zniceny.
VYKLAD: Mene inteligentni lide, kteri se snazi zustat v tomto hmotnem svete, se mohou povznest na vyssi planety, ale potom znovu musi sestoupit na tuto pozemskou planetu. Behem Brahmova dne jsou cinni a obdrzi ruzne druhy tel vhodne pro hmotne cinnosti, ale s prichodem noci zanikaji a jejich tela jsou znicena. Individualni duse zustanou nashromazdeny ve Visnuove tele a projevi se opet s prichodem Brahmova dne. Bhutva bhutva praliyate: behem dne se projevi a v noci jsou opet zniceny. Na konci Brahmova zivota jsou vsechny zniceny a zustavaji neprojevene po dobu mnoha milionu let. Kdyz se Brahma opet narodi, projevi se znovu i zive bytosti. Timto zpusobem jsou zive bytosti spoutane hmotnym svetem. Inteligentnejsi bytosti, ktere zaujme nauka o uvedomovani si Krsny, vyuziji lidske podoby a zacnou oddane slouzit Krsnovi a zpivat Hare Krsna, Hare Krsna, Krsna Krsna, Hare Hare / Hare Rama, Hare Rama, Rama Rama, Hare Hare. Tak se mohou premistit na Krsnovu duchovni planetu jiz za tohoto zivota a stat se vecne blazenymi, aniz by byly podmineny kolobehem znovuzrozeni.
SLOKA 20
paras tasmat tu bhavo 'nyo 'vyakto 'vyaktat sanatanah
yah sa sarvesu bhutesu nasyatsu na vinasyati
parah - transcendentalni; tasmat - tomu; tu - ale; bhavah - prirode; anyah - jine; avyaktah - neprojevene; avyaktat - neprojevenemu; sanatanah - vecna; yah sah - ta, ktera; sarvesu - cely; bhutesu - svet; nasyatsu - zanika; na - ne; vinasyati - znicen.
Existuje vsak jina neprojevena priroda, ktera je vecna a transcendentalni projevene a neprojevene hmote. Je nejvyssi a neni nikdy znicena. Nezanika, ani kdyz tento svet zanikne.
VYKLAD: Krsnova vyssi duchovni energie je transcendentalni a vecna. Nepodleha zmenam jako hmotny svet, ktery je stvoren a znicen behem Brahmova zivota. Vlastnosti vyssi Krsnovy energie jsou pravym opakem vlastnosti hmotneho sveta. Vyssi a nizsi stavy byti byly vysvetleny v sedme kapitole.
SLOKA 21
avyakto 'ksara ity uktas tam ahuh paramam gatim
yam prapya na nivartante tad dhama paramam mama
avyaktah - neprojevenou; aksarah - nehynouci; iti - tak; uktah - nazyvaji; tam - tu; ahuh - znama; paramam - nejvyssi; gatim - cil; yam - ktery; prapya - dosazen; na - nikdy; nivartante - vrati se; tat - to; dhama - sidla; paramam - nejvyssi; mama - Me.
Vedantiste ji popisuji jako neprojevenou a nehynouci, je znama jako nejvyssi cil a kdo ji dosahne, jiz nikdy se nevraci - to je Me svrchovane sidlo.
VYKLAD: Nejvyssi sidlo Bozske Osobnosti Sri Krsny je v Brahma-sanhite popsano jako misto, kde se splni vsechna prani (cintamani-dhama). V Goloce Vrndavane, nejvyssim sidle Sri Krsny, je mnoho palacu postavenych z kamene, ktery promeni ve zlato vse, co s nim prijde do styku (cintamani). Jsou tam take stromy splnujici vsechna prani (kalpa-vrksa), ktere mohou poskytnout jakykoliv druh potravy na pozadani. Jsou tam take kravy (surabhi), ktere mohou nadojit nekonecne mnozstvi mleka. Stovky a tisice bohyn stesti (Laksmi) tam slouzi prvotnimu Panu, ktery je pricinou vsech pricin a nazyva se Govinda. Velice casto hraje na fletnu (venum kvanantam) a Jeho transcendentalni podoba je nejpritazlivejsi ve vsech svetech. Jeho oci jsou jako okvetni listky lotosu, Jeho kuze ma barvu bourkoveho mraku a je tak pritazlivy, ze Jeho krasa predci krasu tisicu bohu lasky. Nosi odev safranove barvy, je ozdoben kvetinovymi venci a ve vlasech ma pavi pero. V Bhagavadgite se Krsna o svem sidle, Goloce Vrndavane, zminuje jenom povrchne, avsak podrobny popis je podan v Brahma-sanhite. Ve vedskych knihach se pise, ze sidlo Nejvyssiho Pana, ktere je konecnym cilem, nic neprevysuje (purusan na param kincit sa kastha parama gatih; Katha Upanisad 1.3.11). Ten, kdo tam dospeje, se nikdy nevrati zpatky do hmotneho sveta. Krsnovo sidlo a Krsna samotny se od sebe kvalitativne nelisi. Vrndavana, ktera lezi 150 kilometru jihovychodne od Dilli, je kopii Goloky Vrndavany z duchovniho sveta. Kdyz Krsna pred 5 000 lety sestoupil na Zemi, oddaval se zabavam prave na tomto kousku zeme, ve Vrndavane, v oblasti Mathury v Indii.
SLOKA 22
purusah sa parah partha bhaktya labhyas tv ananyaya
yasyantah-sthani bhutani yena sarvam idam tatam
purusah - Nejvyssi Pan; sah - On; parah - Nejvyssi (ten, ktereho nikdo neprevysi); partha - o synu Prthy; bhaktya - oddanou sluzbou; labhyah - mozno dosahnout; tu - ale; ananyaya - ryzi; yasya - ktery; antah-sthani - v; bhutani - cely tento hmotny projev; yena - ktery; sarvam - vse; idam - co muzeme videt; tatam - spociva.
Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, Svrchovaneho Pana vsech, lze dosahnout cistou oddanosti. Prestoze pobyva ve svem sidle, je vsudypritomny a vse v Nem spociva.
VYKLAD: Zde je jasne receno, ze nejvyssi cil, odkud se nemusime vracet do hmotneho sveta, je sidlo Nejvyssi Osoby, Sri Krsny. Brahma-sanhita popisuje toto nejvyssi sidlo jako misto, kde je vsechno plne duchovni blazenosti (ananda-cinmaya-rasa). Nic tam neni materialni a veskera ruznorodost je zjevena jako duchovni expanze samotne Bozske Osobnosti, jak bylo vysvetleno v sedme kapitole. V hmotnem svete je Pan vsudypritomny diky sve hmotne energii, prestoze je vzdy ve svem nejvyssim sidle. Je tedy pritomen jak v duchovnim svete, tak v materialnich vesmirech diky svym duchovnim a hmotnym energiim. Yasyantah-sthani znamena, ze v Nem spocivaji jak duchovni, tak materialni energie.
Do Krsnova nejvyssiho sidla nebo na nespocetne vaikunthske planety lze vstoupit pouze pomoci bhakti, oddane sluzby, jak je zde jasne naznaceno slovem bhaktya. Zadny jiny zpusob nam nemuze pomoci dosahnout nejvyssiho sidla. Vedy (Gopala-tapani Upanisad 3.2) take popisuji nejvyssi sidlo a Nejvyssi Osobnost Bozstvi. Eko vasi sarva-gah krsnah. V tomto sidle existuje pouze jedna Nejvyssi Osobnost Bozstvi jmenem Krsna. Je nejmilostivejsim Bozstvem, a trebaze je zde jako jeden, expanduje se do milionu a milionu uplnych expanzi. Vedy prirovnavaji Pana ke stromu, ktery stale stoji i presto, ze plodi mnoho ruznych plodu, kvetu a meni listy. Uplne Panovy expanze, ktere vladnou na techto vaikunthskych planetach, maji ctyri ruce a jsou zname pod ruznymi jmeny - Purusottama, Trivikrama, Kesava, Madhava, Aniruddha, Hrsikesa, Sankarsana, Pradjumna, Sridhara, Vasudeva, Damodara, Dzanardana, Narajana, Vamana, Padmanabha a tak dal.
Brahma-sanhita (5.37) take potvrzuje, ze ackoliv je Pan stale v nejvyssim sidle, Goloce Vrndavane, prostupuje vsim, takze vsechno jde hladce (goloka eva nivasaty akhilatma-bhutah). Jak uvadeji Vedy (Svetasvatara Upanisad 6.8), parasya saktir vividhaiva sruyate / svabhaviki jnana-bala-kriya ca. ,,Jeho energie jsou tak obsahle, ze bezvadne a systematicky ridi vse v kosmickem projevu, trebaze Nejvyssi Pan je nesmirne vzdaleny.``
SLOKA 23
yatra kale tv anavrttim avrttim caiva yoginah
prayata yanti tam kalam vaksyami bharatarsabha
yatra - ve kterem; kale - case; tu - a; anavrttim - nevrati; avrttim - vrati; ca - take; eva - zajiste; yoginah - ruzne druhy joginu; prayatah - opousti; yanti - dospeji; tam - to; kalam - case; vaksyami - popisi; bharata-rsabha - o nejlepsi z Bharatovcu.
O nejlepsi z Bharatovcu, nyni ti vysvetlim ruzne doby, ve kterych se jogini pri opousteni tohoto sveta bud vraceji, nebo nevraceji.
VYKLAD: Cisti oddani Nejvyssiho Pana, kteri se Mu plne odevzdali, se nestaraji, jak a kdy opusti sva tela. Nechaji to na Krsnovi, a tak se stastne a snadno vrati k Bohu. Ale ti, kteri nejsou cistymi oddanymi a zavisi na ruznych duchovnich zpusobech, jako je napriklad karmajoga, dznanajoga, hathajoga, musi opustit telo ve vhodnou dobu, aby se ujistili, ze se jiz nevrati do tohoto sveta rozeni a smrti.
Sanskrtske slovo kala, ktereho bylo pouzito v tomto versi, oznacuje podle acarji Baladevy Vidjabhusany boha casu. Dokonaly jogin si dokaze vybrat vhodnou dobu a misto pro opusteni hmotneho sveta, ale jestlize neni dokonaly, musi to ponechat na vuli prirody. V pristim versi vysvetli Krsna nejvhodnejsi dobu pro opusteni tela, kdy se duse nevrati do hmotneho sveta.
SLOKA 24
agnir jyotir ahah suklah san-masa uttarayanam
tatra prayata gacchanti brahma brahma-vido janah
agnih - ohen; jyotih - svetlo; ahah - ve dne; suklah - behem svetlych ctrnacti dni; sat-masah - v sesti mesicich; uttara-ayanam - kdy Slunce putuje na severni strane; tatra - tam; prayatah - ti, kdo odchazeji; gacchanti - jdou; brahma - do absolutna; brahma-vidah - ti, kdo znaji absolutno; janah - osoby.
Jestlize lide znali nejvyssiho brahma odchazeji ze sveta v dobe ovlivnene bohem ohne, za svetla, v priznivem okamziku dne, behem ctrnacti dni dorustani mesice a v dobe sesti mesicu, kdy slunce putuje na sever, dospeji k brahma.
VYKLAD: V tomto versi je zminka o ohni, svetle, dni a Mesici. Meli bychom vedet, ze tyto elementy jsou ovladany jednotlivymi polobohy, kteri umoznuji putovani duse. V okamziku smrti se dziva za pomoci mysli premistuje na misto jejiho dalsiho zivota. Jestlize chtene ci nechtene opusti telo ve vyse zminenem obdobi, muze dospet do neosobni brahmadzjoti. Mystikove, kteri jsou pokrocili v provadeni jogy, si mohou zvolit vhodnou dobu a misto k opusteni tela. Avsak ti, kteri tuto schopnost nemaji, ale jen nahodou zemrou v priznivem okamziku, se take nevrati zpatky do kolobehu zivotu. Jinak je temer jiste, ze se budou muset vratit. Cisti oddani vedomi si Krsny se ale nemusi obavat, ze by se museli navratit do hmotneho sveta, i kdyz opusti telo v nepriznivy okamzik, at chtene ci nechtene.
SLOKA 25
dhumo ratris tatha krsnah san-masa daksinayanam
tatra candramasam jyotir yogi prapya nivartate
dhumah - kour; ratrih - v noci; tatha - take; krsnah - behem ctrnacti dni tmaveho mesice; sat-masah - v sesti mesicich; daksina-ayanam - kdy slunce putuje na jizni strane; tatra - tam; candra-masam - Mesic; jyotih - svetlo; yogi - jogin; prapya - dospeje; nivartate - navrati se.
Mystik, ktery opousti tento svet v case koure, v noci, behem ctrnacti dni ubyvani mesice nebo v dobe sesti mesicu, kdy slunce putuje na jih, dospeje na Mesic, ale opet se navrati.
VYKLAD: Ve tretim zpevu Srimad Bhagavatamu Kapila Muni rika, ze lide, kteri se vyznaji v plodonosnych cinnostech a obetnich metodach, se dostanou po smrti na Mesic. Tam mohou zit kolem 10 000 nebeskych let, radovat se ze zivota a popijet somarasu. Ale nakonec se musi vratit na Zemi. Znamena to, ze na Mesici ziji vyssi druhy zivych bytosti, ktere se vsak nedaji postrehnout hrubymi smysly.
SLOKA 26
sukla-krsne gati hy ete jagatah sasvate mate
ekaya yaty anavrttim anyayavartate punah
sukla - svetla; krsne - a tmava; gati - cesty odchodu; hi - zajiste; ete - tyto dve; jagatah - z hmotneho sveta; sasvate - podle Ved; mate - nazoru; ekaya - prvni; yati - jde; anavrttim - nevrati se; anyaya - druhou; avartate - vrati; punah - opet.
Tyto dve cesty - svetla a temna - jsou podle Ved dva zpusoby, jak opustit tento svet. Kdo odejde cestou svetla, nevrati se; kdo jde temnou, navrati se.
VYKLAD: Acarja Baladeva Vidjabhusana cituje stejny popis techto dvou zpusobu, jak opustit svet, z Chandogja Upanisady (5.10.3 - 5). Timto zpusobem jiz od nepameti prichazeji a odchazeji lide touzici po plodech svych cinu a ruzni filozofove, kteri nemohou dosici konecne spasy, protoze se neodevzdali Krsnovi.
SLOKA 27
naite srti partha janan yogi muhyati kascana
tasmat sarvesu kalesu yoga-yukto bhavarjuna
na - nikdy; ete - tyto dve; srti - ruzne cesty; partha - o synu Prthy; janan - trebaze zna; yogi - oddany Pana; muhyati - zmaten; kascana - kdykoliv; tasmat - proto; sarvesu kalesu - vzdy; yoga-yuktah - zamestnany v uvedomovani si Krsny (ukazneny v joze); bhava - stan se; arjuna - o Ardzuno.
Trebaze oddani znaji tyto dve cesty, o Ardzuno, nejsou nikdy zmateni. Proto bud vzdy vytrvaly v oddanosti.
VYKLAD: Krsna zde doporucuje Ardzunovi, aby se nestaral o ruzne zpusoby, kterymi se duse muze po smrti vydat. Oddany Nejvyssiho pana se nemusi strachovat, zda opusti telo chtene ci nechtene. Oddany by mel neustale myslet na Krsnu a zpivat Hare Krsna, nebot by mel vedet, ze zajem o tyto dve cesty prinasi potize. Nejlepsi zpusob, jak byt pohrouzen v myslenkach na Krsnu, je oddane Mu slouzit. A takto se zajiste dostane primo a bezpecne do duchovniho kralovstvi.
Slova yoga-yukta maji v tomto versi zvlastni vyznam. Ten, kdo je vytrvaly v joze, je neustale zamestnan v cinnostech urcenych k poteseni Krsny. Sri Rupa Gosvami doporucuje, ze clovek by mel byt lhostejny k hmotnemu svetu a zamerit sve cinnosti k uspokojovani Sri Krsny: anasaktasya visayan yatharham upayunjatah. Timto zpusobem, ktery se nazyva yukta-vairagya, muzeme dosahnout dokonalosti. Oddani proto nejsou ovlivneni podobnymi popisy, nebot vedi, ze cesta k nejvyssimu sidlu je zarucena vykonavanim oddane sluzby.
SLOKA 28
vedesu yajnesu tapahsu caiva
danesu yat punya-phalam pradistam
atyeti tat sarvam idam viditva
yogi param sthanam upaiti cadyam
vedesu - studiem Ved; yajnesu - provadenim obeti; tapahsu - pokanim; ca - take; eva - zajiste; danesu - dobrocinnosti; yat - to, co; punya-phalam - vysledky zboznych cinnosti; pradistam - naznaceny; atyeti - prekona; tat sarvam - vsechny; idam - toto; viditva - vi; yogi - oddany; param - nejvyssi; sthanam - sidlo; upaiti - dosahne; ca - take; adyam - puvodni.
Clovek, ktery se vyda po stezce oddane sluzby, prekona vysledky ziskane studiem Ved, provadenim obeti, pokanim a dobrocinnosti nebo filozofickym ci ziskuchtivym jednanim a nakonec dospeje k nejvyssimu sidlu.
VYKLAD: Tento vers shrnuje obsah sedme a osme kapitoly, ktere pojednavaji o uvedomovani si Krsny a oddane sluzbe. Clovek by mel studovat Vedy pod vedenim duchovniho ucitele a pod jeho dohledem vykonavat pokani a sebekazen. Brahmacari by mel zit v dome duchovniho ucitele jako jeho sluha, a vyzebra-li nejake almuzny, mel by mu je odevzdat. Jidlo prijme jen na pokyn duchovniho ucitele a neji, jestlize ho ucitel nepozve k obedu. Toto jsou nektere z vedskych zasad, ktere musi brahmacari dodrzovat.
V obdobi od peti do dvaceti let, kdy studuje Vedy pod vedenim duchovniho ucitele, si muze brahmacari utvorit pevny charakter. Studovani Ved je urceno k vytvareni dobre povahy, a ne pro rekreaci vypocitavych spekulantu. Po techto studiich se brahmacari muze ozenit a jako hospodar, grhastha, musi take vykonavat obeti a snazit se o dalsi osviceni. Musi prokazovat dobrocinnost podle mista, casu a prijemce a musi rozlisovat, kdy se jedna o dobrocinnost v kvalite dobra, vasne, ci nevedomosti. Pote zanecha rodinneho zivota a vstoupi do zivotniho stadia vanaprastha a cvici se v odrikani, kdy napriklad zije v lesich, v odevu z kury stromu, neholi se a podobne. Dodrzovanim predpisu urcenych pro jednotliva stadia (brahmacari, grhastha, vanaprastha a sannjasa) se clovek povysuje na dokonalou zivotni uroven. Nekteri jsou povyseni na nebeske planety a ti, kdo udelaji dalsi pokroky, se mohou dostat do duchovniho sveta a vstoupit bud do neosobni brahmadzjoti, nebo na vaikunthske planety ci na Krsnaloku. Toto je cesta naznacena ve vedske literature. Krasa uvedomovani si Krsny spociva v tom, ze pouhym odevzdanim se laskyplne sluzbe clovek prekona vsechny obrady ruznych zivotnich stadii.
Slova idam viditva naznacuji, ze bychom meli porozumet pokynum Sri Krsny v teto a sedme kapitole Bhagavadgity. Obsahu techto kapitol bychom meli porozumet ve spolecnosti cistych oddanych, a nikoliv mentalni spekulaci nebo vedeckym badanim. Podstata Gity zacina sedmou kapitolou a konci dvanactou. Prvnich sest a poslednich sest kapitol jsou jako obaly, ktere chrani prostrednich sest kapitol, ktere jsou pod zvlastni Krsnovou ochranou. Zivot cloveka, ktery pochopi Bhagavadgitu, hlavne prostrednich sest kapitol, ve spolecnosti oddanych, se zmeni a prekona veskera pokani, obeti, dobrocinnosti, spekulace a podobne, nebot vysledky vsech techto cinnosti obdrzi provadenim oddane sluzby Krsnovi. Clovek, ktery ziskal trochu duvery k Bhagavadgite, by se ji mel ucit od oddaneho, nebot na zacatku ctvrte kapitoly bylo receno, ze obsahu Gity mohou dokonale porozumet jen oddani. Naslouchani poselstvi Bhagavadgity od oddanych, a ne od mentalnich spekulantu, je znakem viry. Kdyz clovek zacne hledat oddane a konecne se s nimi dostane do styku, pak skutecne zacina jeho studium a porozumeni Bhagavadgity. Ve spolecnosti oddanych se clovek zapoji do oddane sluzby, a timto se zbavi pochybnosti o Krsnovi a porozumi Jeho cinnostem, podobam, zabavam, jmenu a ostatnim rysum. Studium Bhagavadgity se stane potesenim pro toho, kdo se zbavi vsech pochybnosti, a potom muze vyvinout zalibu v uvedomovani si Krsny. Ti, kdo jsou velice pokrocili, jsou uplne zamilovani do Krsny, a to je pocatek stavu nejvyssi zivotni dokonalosti, kdy se oddany pripravuje na odchod do Krsnova sidla, Goloky Vrndavany v duchovnim svete, kde se muze vecne radovat.
Takto konci Bhaktivedantovy vyklady k osme kapitole Srimad Bhagavadgity, ktera se nazyva ,,Dosazeni Nejvyssiho``.