Bhagavadgítá VIII-1 - Dosazení Nejvyššího

 

KAPITOLA OSMA

Dosazeni Nejvyssiho

SLOKA 1

arjuna uvaca
kim tad brahma kim adhyatmam kim karma purusottama
adhibhutam ca kim proktam adhidaivam kim ucyate

arjunah uvaca - Ardzuna pravil; kim - co je; tat - ono; brahma - brahma; kim - co; adhyatmam - vlastni ja; kim - co; karma - plodonosne cinnosti; purusa-uttama - o Nejvyssi Osobo; adhibhutam - hmotne stvoreni; ca - a; kim - co; proktam - je nazvano; adhidaivam - polobozi; kim - co; ucyate - je nazvano.

Ardzuna pravil: O muj Pane, Nejvyssi Osobo, prosim Te, vysvetli mi, co je brahma? Co je vlastni ja? Co jsou cinnosti konane s myslenkou na odmenu? Co je hmotne stvoreni a kdo jsou polobozi?

VYKLAD: V teto kapitole Krsna odpovida na vsechny Ardzunovy otazky. Sri Krsna take vysvetluje, co je karma (cinnosti prinasejici plody), co je oddana sluzba, zasady jogy a ryzi oddana sluzba. Srimad Bhagavatam vysvetluje, ze brahma, Paramatma a Bhagavan je Nejvyssi Absolutni Pravda. Ziva bytost, individualni duse, se take nekdy nazyva brahma. Ardzuna se pta, co je atma, cimz se muze rozumet telo, duse a mysl. Podle vedskeho slovniku se slovem atma oznacuje mysl, duse, telo, a take smysly.

Ardzuna oslovil Nejvyssiho Pana ,,Purusottamo``, Nejvyssi Osobo, coz znamena, ze se Ho neptal jako sveho pritele, nybrz jako Nejvyssi Osoby, nebot vedel, ze Sri Krsna je nejvyssi autorita, ktera muze dat konecne odpovedi.

SLOKA 2

adhiyajnah katham ko 'tra dehe 'smin madhusudana
prayana-kale ca katham jneyo 'si niyatatmabhih

adhiyajnah - pan obeti; katham - jak; kah - kdo; atra - zde; dehe - v tele; asmin - tomto; madhusudana - o Madhusudano; prayana-kale - v okamziku smrti; ca - a; katham - jak; jneyah asi - mohou Te poznat; niyata-atmabhih - ti, kdo se ovladaji.

Kdo je panem obeti a jak zije v tele, o Madhusudano? A jak Te v okamziku smrti mohou poznat ti, kteri Ti oddane slouzi?

VYKLAD: ,,Panem obeti`` se muze myslet bud Indra, nebo Visnu. Visnu je vudcem dulezitych polobohu, vcetne Brahmy a Sivy. Indra je vudcem polobohu, kteri maji na starost prirodni zivly. Jak Indra, tak i Visnu jsou uctivani provadenim jadzni, obeti. Ale zde se Ardzuna pta, kdo je ve skutecnosti panem jadzni a jak je umisten v tele zivych bytosti.

Ardzuna oslovil Krsnu ,,o Madhusudano``, protoze Krsna jednou zabil demona, ktery se jmenoval Madhu. Ardzunovy otazky ukazuji, ze mel pochybnosti, ktere by ve skutecnosti nemely v jeho mysli vyvstat, nebot byl oddany a vedomy si Krsny. Pochybnosti tohoto druhu jsou jako demoni. Zabijet demony je pro Krsnu malickost, a proto Ho Ardzuna oslovil Madhusudano, nebot vedel, ze Krsna dokaze zabit demonske pochybnosti, ktere povstaly v jeho mysli.

Slova prayana-kale maji v tomto versi velky vyznam, protoze v okamziku smrti bude vyzkouseno, co jsme delali v tomto zivote. Ardzuna chtel vedet, co se v tomto kritickem okamziku stane s temi, kteri si uvedomuji Krsnu. V okamziku smrti prestavaji telesne organy fungovat a mysl muze byt rozrusena. Za techto nepriznivych okolnosti neni lehke myslet na Nejvyssiho Pana. Velky oddany, Maharadza Kulasekhara, se proto modli: ,,Muj mily Pane, je lepe, abych umrel nyni, kdyz jsem docela zdrav, aby labut me mysli mohla vstoupit do stvolu Tvych lotosovych nohou.`` Maharadza Kulasekhara pouzil teto metafory, protoze labute si s potesenim hraji mezi stvoly lotosu. Podobne je mysl cisteho oddaneho pritahovana k lotosovym noham Pana. Maharadza Kulasekhara se obava, ze v okamziku smrti bude jeho hrdlo sevrene uzkosti, takze nebude schopen vyslovit svata jmena. Proto si preje zemrit okamzite. Ardzuna se tedy taze, jak upoutat mysl k lotosovym noham Krsny v takoveto situaci.

SLOKA 3

sri-bhagavan uvaca
aksaram brahma paramam svabhavo 'dhyatmam ucyate
bhuta-bhavodbhava-karo visargah karma-samjnitah

sri-bhagavan uvaca - Krsna, Nejvyssi Osobnost Bozstvi, pravil; aksaram - neznicitelna; brahma - brahma; paramam - transcendentalni; svabhavah -vecna podstata; adhyatmam - vlastni ja; ucyate - nazyva se; bhuta-bhava-udbhava-karah - vytvarejici hmotna tela zivych bytosti; visargah - stvoreni; karma - cinnost konana pro zisk; samjnitah - nazyva se.

Vzneseny pravil: Neznicitelna, transcendentalni ziva bytost se nazyva brahma a jeji vecna podstata se nazyva adhyatma, vlastni ja. Cinnost vytvarejici hmotna tela zivych bytosti se nazyva karma, cinnost konana pro zisk.

VYKLAD: Brahma je neznicitelne, nepomijejici a svou podstatou nemenne. Ale nad brahma stoji Parabrahma. Brahma oznacuje zive bytosti a Parabrahma je Nejvyssi Osobnost Bozstvi. Puvodni postaveni zive bytosti se lisi od pozice, kterou zaujme v hmotnem svete. V duchovnim svete (ma-li duchovni vedomi) slouzi oddane Nejvyssimu, avsak v hmotnem svete (ma-li hmotne vedomi) se snazi ovladat hmotu a musi menit sva tela. To se nazyva karma neboli ruznorode tvoreni pod vlivem hmotneho vedomi.

Ve vedske literature se zive bytosti nazyvaji dzivatma nebo brahma, ale nikdy nejsou pojmenovany Parabrahma. Ziva bytost (dzivatma) proziva ruzne situace - nekdy vstoupi do temneho hmotneho sveta a ztotoznuje se s hmotou a nekdy se zase ztotoznuje s vyssi duchovni podstatou. Proto je nazyvana okrajovou energii Nejvyssiho Pana. Podle toho, jestli se ztotoznuje s hmotnou nebo duchovni podstatou, ziskava hmotne nebo duchovni telo. V hmotnem svete muze ziva bytost ziskat kterekoliv z 8 400 000 ruznych druhu tel, jako napriklad telo cloveka, poloboha nebo zvirete, podle jeji karmy, ale v duchovnim svete ma pouze jedno telo. V hmotnem svete nekdy provadi obeti, aby dospela na nebeske planety, ale jakmile vysledky dobrych skutku skonci, vteli se zpatky na tuto planetu do lidskeho tela. To se nazyva karma.

V Chandogja Upanisade je popsan zpusob obeti, kdy se na obetnim oltari obetuje pet druhu obetin do peti druhu ohnu. Pet druhu ohne predstavuji nebeske planety, mraky, zeme, muz a zena a pet druhu obetin je vira, uzivatel na Mesici, dest, zrni a spermum.

Ziva bytost muze dospet k ruznym nebeskym planetam podle toho, jake obeti vykonava. Kdyz vysledek obeti skonci, sestoupi na Zemi v podobe deste, vezme na sebe podobu zrna, ktere sni muz a je premistena do spermie, ktera oplodni zenu, a tak ziska ziva bytost opet lidske telo, kona nove obeti a cely kolobeh se znovu opakuje. Takovym zpusobem se ziva bytost neustale trmaci hmotnou cestou. Clovek vedomy si Krsny se vsak takovym obetem vyhyba. Pripravuje se na navrat k Bohu tim, ze primo oddane slouzi Krsnovi.

Neosobni komentatori Bhagavadgity se bezduvodne domnivaji, ze brahma je v hmotnem svete prezentovano v podobe dzivy, a aby to podlozili, odkazuji na sedmy vers z patnacte kapitoly. Ale v tomto versi se Krsna zminuje o zive bytosti jako o ,,Mych vecnych casteckach``. Castecka Boha, ziva bytost, muze poklesnout do hmotneho sveta, ale Nejvyssi Pan, Acjuta, nikdy nepoklesne. Domnenka, ze Nejvyssi Brahma ziskava podobu dzivy, je neprijatelna. Je dulezite si zapamatovat, ze ve vedske literature se dela rozdil mezi brahma (zivou bytosti) a Parabrahma (Nejvyssim Panem).

SLOKA 4

adhibhutam ksaro bhavah purusas cadhidaivatam
adhiyajno 'ham evatra dehe deha-bhrtam vara

adhibhutam - hmotne projeveni; ksarah - neustale se menici; bhavah - povahy; purusah - vesmirna podoba vcetne vsech polobohu jako napriklad polobohu Slunce a Mesice; ca - a; adhidaivatam - nazyvana adhidaiva; adhiyajnah - Nadduse; aham - Ja; eva - zajiste; atra - v tomto; dehe - tele; deha-bhrtam - z vtelenych; vara - o nejlepsi.

O nejlepsi z vtelenych, hmotna priroda, ktera se neustale meni, se nazyva adhibhuta, hmotne projeveni. Moje vesmirna podoba, zahrnujici vsechny polobohy, vcetne polobohu Slunce a Mesice, nazyva se adhidaiva. A Ja, Nejvyssi Pan, predstavovan Naddusi v srdci kazde zive bytosti, se nazyvam adhiyajna, Pan obeti.

VYKLAD: Hmotna priroda (adhibhuta) se neustale meni. Hmotna tela prochazeji sesti stupni: narodi se, rostou, zustanou po nejakou dobu, zplodi potomky, zanikaji a nakonec uplne zmizi. Hmotna priroda je v urcitem okamziku stvorena a v urcitem zase znicena. Pojeti vesmirne podoby Nejvyssiho Pana vcetne vsech polobohu a jejich planet se rika adhidaivata. Nadduse neboli uplna reprezentace Sri Krsny se nazyva Paramatma nebo adhiyajna a je umistena v srdcich vsech zivych bytosti. Slovo eva ma v teto souvislosti velky vyznam. Sri Krsna jim zduraznuje, ze Paramatma se od Neho nelisi. Individualni duse, dziva, sidli v tele. Nadduse, Nejvyssi Osobnost Bozstvi, ktera je umistena vedle individualni duse, je svedkem jejiho jednani a je zdrojem ruznych druhu jejiho vedomi. Nadduse dava dusi moznost volne jednat a pouze pozoruje jeji cinnosti.

Cisty oddany, ktery oddane slouzi Krsnovi s mysli na Neho uprenou, automaticky porozumi, jaky vyznam maji vsechny tyto podoby Nejvyssiho Pana. O giganticke vesmirne podobe Pana (adhidaivata), ktera se take nazyva virat-purusa, rozjimaji zacatecnici, kteri nemohou pochopit Nejvyssiho Pana v Jeho podobe Nadduse. Nizsi planety predstavuji nohy teto vesmirne podoby, Slunce a Mesic predstavuji jeji oci a hlava je zastoupena vyssi planetarni soustavou. Zacatecnikum se doporucuje meditovat o teto Panove vesmirne podobe.

SLOKA 5

anta-kale ca mam eva smaran muktva kalevaram
yah prayati sa mad-bhavam yati nasty atra samsayah

anta-kale - na konci zivota; ca - take; mam - na Me; eva - zajiste; smaran - mysli; muktva - kdyz opousti; kalevaram - telo; yah - ten, kdo; prayati - odchazi; sah - on; mat-bhavam - Me bytnosti; yati - dospeje; na - ne; asti - o tom; atra - zde; samsayah - pochyb.

A ten, kdo v okamziku smrti opousti sve telo a mysli jen na Mne, okamzite dosahne Meho sidla. O tom neni pochyb.

VYKLAD: V tomto versi je zduraznena dulezitost uvedomovani si Krsny. Kdokoliv opusti sve telo s mysli uprenou na Krsnu, je okamzite premisten do transcendentalniho sidla Nejvyssiho Pana. Nejvyssi Pan je nejcistsi z nejcistsich, a proto ten, kdo neustale mysli na Krsnu, je take nejcistsi z nejcistsich. Slovo smaran (pamatovani, upamatovani, vzpominani) je velice dulezite. Uchovavat si Krsnu v pameti neni mozne pro neciste duse, ktere se necvici v uvedomovani si Krsny oddanou sluzbou. Jiz od mladi bychom se meli naucit ovladat mysl a zamerit ji na Krsnu. Jestlize chceme dosahnout uspechu na konci zivota, musime myslet jen na Krsnu. Proto bychom meli neustale zpivat mahamantru - Hare Krsna, Hare Krsna, Krsna Krsna, Hare Hare / Hare Rama, Hare Rama, Rama Rama, Hare Hare. Sri Caitanja Mahaprabhu take doporucil, abychom byli tolerantnejsi nez strom (taror iva sahisnuna), pokornejsi nez trava a vzdy vzdavali uctu druhym, aniz bychom ocekavali uctu pro sebe. Cloveku, ktery zpiva Hare Krsna mahamantru, se muze naskytnout mnoho prekazek, ale meli bychom je vsechny trpelive snaset a pokracovat ve zpivani Hare Krsna, Hare Krsna, Krsna Krsna, Hare Hare / Hare Rama, Hare Rama, Rama Rama, Hare Hare, abychom na konci naseho zivota mohli uspesne dovrsit uvedomovani si Krsny.

SLOKA 6

yam yam vapi smaran bhavam tyajaty ante kalevaram
tam tam evaiti kaunteya sada tad-bhava-bhavitah

yam yam - na kterou; va api - prave; smaran - mysli; bhavam - stav byti; tyajati - opousti; ante - na konci; kalevaram - sve telo; tam tam - podobne; eva - zajiste; eti - dostane; kaunteya - o synu Kunti; sada - vzdy; tat - te; bhava - stav byti; bhavitah - mysli.

Kazdy dospeje prave do toho stavu byti, na ktery mysli, kdyz opousti sve telo, o synu Kunti.

VYKLAD: V tomto versi je vysvetlena zmena povahy v kritickem okamziku smrti. Clovek, ktery na konci sveho zivota opusti telo a mysli na Krsnu, dospeje do transcendentalniho sidla Nejvyssiho Pana, ale neda se rici, ze clovek, ktery mysli na neco jineho nez na Krsnu, dospeje na stejnou uroven. Toto je velice dulezite a meli bychom tomu venovat zvysenou pozornost. Jak muze clovek umrit s mysli v dokonalem rozpolozeni? Prestoze byl Maharadza Bharata velky oddany, myslel v okamziku smrti na srnce a v pristim vteleni se narodil v srnci podobe. Mel vsak to stesti, ze si mohl pamatovat cinnosti z predesleho zivota. Souhrnny vysledek vsech myslenek a jednani z tohoto zivota ovlivnuje myslenky v hodine smrti; proto cinnosti v tomto zivote rozhoduji o budoucim vteleni. Jestlize zije clovek v soucasnosti v kvalite dobra a neustale mysli na Krsnu, umozni mu to myslet na Nej i v okamziku smrti, coz mu pomuze dospet na transcendentalni uroven. Jestlize je clovek transcendentalne pohrouzen v myslenkach na Krsnu, jeho pristi telo bude duchovni a nikoliv hmotne. Proto zpivat Hare Krsna, Hare Krsna, Krsna Krsna, Hare Hare / Hare Rama, Hare Rama, Rama Rama, Hare Hare je nejlepsi zpusob, jak uspesne zmenit hmotne ziti v duchovni zivot.

SLOKA 7

tasmat sarvesu kalesu mam anusmara yudhya ca
mayy arpita-mano-buddhir mam evaisyasy asamsayah

tasmat - proto; sarvesu - v kazdem; kalesu - case; mam - na Mne; anusmara - mysli; yudhya - bojuj; ca - take; mayi - Mne; arpita - odevzdas-li; manah - mysl; buddhih - inteligenci; mam - ke Mne; eva - zajiste; esyasi - dospejes; asamsayah - bez pochyb.

Proto na Mne pri vykonavani sve predepsane povinnosti vzdy mysli v Me podobe Krsny a bojuj. Odevzdas-li Mi sve cinnosti a upnes-li na Mne svou mysl a inteligenci, zcela jiste ke Mne dospejes, o tom neni pochyb.

VYKLAD: Toto pouceni je dulezite nejen pro Ardzunu, ale i pro vsechny lidi zaneprazdnene materialistickymi cinnostmi. Sri Krsna nedoporucuje zanechat predepsanych povinnosti nebo zamestnani. Muzeme v nich pokracovat, a zaroven myslet na Krsnu tim, ze zpivame Hare Krsna. To nas vysvobodi z hmotneho znecisteni a zamestna nasi mysl a inteligenci myslenkami na Krsnu. Zpivanim Krsnovych jmen se bezpochyby premistime na nejvyssi planetu, Krsnaloku.

SLOKA 8

abhyasa-yoga-yuktena cetasa nanya-gamina
paramam purusam divyam yati parthanucintayan

abhyasa-yoga - provozovanim; yuktena - meditace; cetasa - mysli a inteligenci; na anya-gamina - a neodbiha; paramam - k Nejvyssi; purusam - Osobnosti Bozstvi; divyam - transcendentalni; yati - dojde; partha - o synu Prthy; anucintayan - neustale mysli.

Ten, kdo o Mne rozjima jako o Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, jehoz mysl neodbiha a je neustale zamestnana vzpominanim na Mne, dojde, o synu Prthy, bezpochyby ke Mne.

VYKLAD: V tomto versi Sri Krsna zduraznuje dulezitost rozjimani o Nem. Zpivanim Hare Krsna mahamantry se obnovuje ztracene duchovni vedomi. Zpivanim teto zvukove vibrace Nejvyssiho Pana a jejim naslouchanim se zapoji do cinnosti usi, jazyk a mysl. Tato vznesena meditace je velice jednoducha a pomuze cloveku dospet k Nejvyssimu Panu.

Purusam znamena uzivatel. Ackoliv zive bytosti patri do okrajove energie Nejvyssiho Pana, mohou byt hmotne znecisteny tim, ze se povazuji za nejvyssi uzivatele, kterymi vsak nejsou. Zde je jasne receno, ze nejvyssim ,,uzivatelem`` je Nejvyssi Pan ve svych ruznych podobach a plnych expanzich jako Narajana, Vasudeva a tak dal.

Zpivanim Hare Krsna mahamantry si oddani neustale pripominaji sveho uctyhodneho Pana v kterekoliv z Jeho podob, jako Narajana, Krsna, Rama a dalsi. Pomoci tohoto zpivani, ktere je ocistuje, se na konci sveho zivota premisti do kralovstvi Boha. Joga je upreni myslenek na Naddusi umistenou v srdci. Podobne zpivanim Hare Krsna se mysl upouta na Nejvyssiho Pana. Mysl je tekava, a proto je nezbytne ji donutit, aby myslela na Krsnu. Uvadi se priklad, ze kdyz housenka rozjima nad tim, ze se stane motylem, premeni se v motyla v temze zivote. Stejnym zpusobem ziskame na konci naseho zivota telo podobne Krsnovu, jestlize na Neho neustale myslime.

SLOKA 9

kavim puranam anusasitaram
anor aniyamsam anusmared yah
sarvasya dhataram acintya-rupam
aditya-varnam tamasah parastat

kavim - vsevedouci; puranam - nejstarsi; anusasitaram - vladce; anoh - nez atom; aniyamsam - mensi; anusmaret - vzdy myslet; yah - ten, kdo; sarvasya - vseho; dhataram - udrzovatel; acintya - nepostizitelny; rupam - jehoz podoba; aditya-varnam - zari jako slunce; tamasah - temnota; parastat - transcendentalni.

Clovek by mel meditovat o Nejvyssi Osobe jako o tom, kdo je vsevedouci, nejstarsi, vladce veskerenstva, mensi nez atom, udrzovatel vseho, mimo hmotna pojeti, nepostizitelny, ktery ma vzdy osobni podobu, zari jako slunce a ktery je transcendentalni, mimo hmotnou prirodu.

VYKLAD: V tomto versi je popsan zpusob, jak myslet na Nejvyssiho. Nejdulezitejsi je, ze neni neosobni nebo vzduchoprazdno. Nikdo nemuze meditovat o necem neosobnim nebo prazdnem. Je to velice obtizne. Zpusob, jak myslet na Krsnu, je vsak jednoduchy a je zde ve skutecnosti popsan. Nejvyssi Pan je osoba (purusa) a muzeme na Neho myslet v Jeho podobe Ramy nebo Krsny. V tomto versi je popsan jako kavi, to jest ten, kdo zna vse - minulost, pritomnost i budoucnost. Je nejstarsi, nebot z Neho vsechno pochazi a je pricinou vseho. Je take nejvyssim vladcem vesmiru, udrzovatelem a radcem lidstva. Je mensi nez atom. Velikost zive bytosti je desetitisicina konecku vlasu, ale Pan je tak nesmirne maly, ze vstoupi do srdce teto castecky. Proto se nazyva nejmensi z nejmensich. Jako Nejvyssi muze vstoupit do atomu a do srdce zive bytosti a ovladat ji jako Nadduse. Prestoze je tak maly, je vsudypritomny a udrzuje vsechno, jako napriklad hvezdne soustavy. Casto se divime, jak se obrovske planety mohou vznaset v prostoru. Zde je vysvetleno, ze tyto obrovske planety a hvezdne soustavy jsou udrzovany pro nas nepochopitelnymi energiemi Nejvyssiho Pana. Slovo acintya (nepochopitelny, nepostizitelny) je v teto souvislosti vyznamne. Energie Boha jsou mimo nase pojeti, mimo nasi chapavost, a proto se jim rika acintya, nepochopitelne. Kdo to muze vyvratit? Buh pronika celym hmotnym stvorenim, a presto jim neni ovlivnen. Nedokazeme pochopit ani tento hmotny svet, ktery je nepatrny ve srovnani se svetem duchovnim. Jak tedy muzeme pochopit to, co lezi mimo nej? Acintya znamena to, co lezi mimo hmotny svet, co nase dukazy, logika a filozoficka spekulace nemohou postihnout a co je nepredstavitelne. Proto by se inteligentni lide meli vyhnout bezvyznamnym diskuzim a spekulacim, meli by prijmout tvrzeni pisem, napriklad Ved, Bhagavadgity, Srimad Bhagavatamu, a dodrzovat jejich zasady. Jen tak muzeme ziskat prave poznani.

SLOKA 10

prayana-kale manasacalena
bhaktya yukto yoga-balena caiva
bhruvor madhye pranam avesya samyak
sa tam param purusam upaiti divyam

prayana-kale - v okamziku smrti; manasa - mysl; acalena - neochvejne; bhaktya - s oddanosti; yuktah - upre; yoga-balena - silou jogy; ca - take; eva - zajiste; bhruvoh - oboci; madhye - mezi; pranam - zivotni dech; avesya - ustanovi; samyak - uplne; sah - on; tam - tu; param - transcendentalni; purusam - Osobnosti Bozstvi; upaiti - dospeje; divyam - do duchovniho kralovstvi.

Ten, kdo v okamziku smrti stahne zivotni dech silou jogy mezi oboci a s oddanosti upre neochvejne mysl na Nejvyssiho Pana, urcite dospeje k Nejvyssi Osobnosti Bozstvi.

VYKLAD: V tomto versi je jasne receno, ze mysl musi byt v okamziku smrti uprena na Nejvyssiho Boha s oddanosti. Pro ty, kteri se zabyvaji jogou, se doporucuje, aby zamerili zivotni dech mezi oboci (ajna-cakra). Zde se doporucuje praktikovani sat-cakra-jogy, zahrnujici meditaci na sesti cakrach. Cisty oddany neprovadi takova jogova cviceni, nybrz diky svemu neustalemu uvedomovani si Krsny muze v okamziku smrti myslet na Nejvyssi Osobnost Bozstvi Jeho milosti. To bude vysvetleno ve ctrnactem versi.

Pouziti slov yoga-balena ma v tomto versi svuj vyznam. Nikdo nemuze mit transcendentalni vedomi v okamziku smrti, aniz by provadel jogu. Zadny umirajici clovek nemuze znenadani myslet na Krsnu, aniz by neprovozoval jogu, hlavne pak bhaktijogu. Proto musime vycvicit mysl silou jogy behem tohoto zivota, aby nebyla v okamziku smrti rozrusena.

SLOKA 11

yad aksaram veda-vido vadanti
visanti yad yatayo vita-ragah
yad icchanto brahmacaryam caranti
tat te padam sangrahena pravaksye

yat - to; aksaram - slabiku om; veda-vidah - znalci Ved; vadanti - pronaseji; visanti - vstoupi; yat - ktery; yatayah - velci svetci; vita-ragah - v zivotnim stadiu odrikani; yat - to; icchantah - touzi; brahmacaryam - celibat; caranti - provozuji; tat - to; te - tobe; padam - zpusob; sangrahena - v kratkosti; pravaksye - vysvetlim.

Do brahma vstupuji znalci Ved, kteri pronaseji omkaru a jsou v zivotnim stadiu odrikani. Lide touzici po teto dokonalosti dodrzuji slib celibatu. Strucne ti nyni vyjevim tento zpusob, kterym je mozno dosahnout spaseni.

VYKLAD: Sri Krsna doporucil Ardzunovi praktikovani sat-cakra-jogy, pri niz jogin soustreduje zivotni dech mezi oboci. Pan predpokladal, ze Ardzuna nemusi vedet, jak sat-cakra-jogu vykonavat, a proto tento proces vysvetluje v nasledujicich versich. Krsna rika, ze ackoliv Brahma je jedno, ma ruzna projeveni a podoby. Pro impersonalisty je aksara neboli omkara, slabika om, totozna s Brahma. Krsna zde mluvi o neosobnim brahma, do ktereho vstupuji mudrci ve stavu odrikani.

Podle vedskeho vyucovaciho systemu se adepti jogy uci od sameho pocatku pronaset om. Take se pod vedenim duchovniho ucitele uci o absolutnim brahma v naprostem celibatu. Timto zpusobem mohou poznat dva rysy Brahma. Cviceni tohoto druhu je velice dulezite pro toho, kdo chce delat pokroky v duchovnim zivote, ale v soucasne dobe je takovyto zdrzenlivy pohlavni zivot (brahmacarya) skoro nemozny. Spolecenska struktura se na svete zmenila do takove miry, ze je nemozne zit v pohlavni zdrzenlivosti od zacatku studentskeho zivota. Na celem svete existuje spousta instituci s ruznymi vednimi obory, ale zadna z nich nevychovava studenty v zasadach zivota brahmacarina. Delat pokroky v duchovnim zivote je velice obtizne, pokud clovek nezije v celibatu. Proto Sri Caitanja Mahaprabhu vyhlasil ve shode se zjevenymi pismy, ze v tomto veku Kali neexistuje zadny jiny zpusob poznani Nejvyssiho nez zpivani svatych jmen Sri Krsny: Hare Krsna, Hare Krsna, Krsna Krsna, Hare Hare / Hare Rama, Hare Rama, Rama Rama, Hare Hare.

SLOKA 12

sarva-dvarani samyamya mano hrdi nirudhya ca
murdhny adhayatmanah pranam asthito yoga-dharanam

sarva-dvarani - vsechny dvere tela; samyamya - ovladany; manah - mysl; hrdi - na srdce; nirudhya - zameri; ca - take; murdhni - do hlavy; adhaya - umisti; atmanah - dusi; pranam - zivotni dech; asthitah - setrvava; yoga-dharanam - v joze.

Joga znamena odpoutat se ode vsech smyslovych pozitku. Kdo uzavre vsechny brany smyslu, upre mysl na srdce a umisti zivotni dech do vrcholu hlavy, setrvava v joze.

VYKLAD: Aby se clovek mohl venovat joze, doporucuje se zde, aby se nejdrive vzdal smyslovych pozitku. Toto cviceni se nazyva pratjahara neboli odtazeni smyslu od smyslovych predmetu. Smyslove organy pro ziskavani poznani - oci, usi, nos, jazyk a pokozka - by mely byt ovladany a nemelo by se jim dovolit, aby se oddavaly smyslovym pozitkum. Pak muze clovek uprit svou mysl na Naddusi v srdci a soustredit zivotni dech do vrcholu hlavy. Ale jak jiz bylo drive receno, toto cviceni, ktere bylo podrobne popsano v seste kapitole, neni v dnesni dobe prakticky mozne. Nejlepsi zpusob je uvedomovani si Krsny. Jestlize clovek dokaze uprit svou mysl na Krsnu vykonavanim oddane sluzby, muze velice snadno zustat ve velkem transcendentalnim vytrzeni neboli samadhi.

SLOKA 13

om ity ekaksaram brahma vyaharan mam anusmaran
yah prayati tyajan deham sa yati paramam gatim

om - kombinace pismen om (omkara); iti - tak; eka-aksaram - jednoslabicne; brahma - absolutni; vyaharan - pronasi; mam - na Mne (Krsnu); anusmaran - mysli; yah - ten, kdo; prayati - odejde; tyajan - opousti; deham - toto telo; sah - on; yati - dospeje; paramam - k nejvyssimu; gatim - cili.

Kdyz je takto umisten v joze a pronasi posvatnou slabiku om, nejvyssi kombinaci pismen, a s myslenkou na Mne, Nejvyssi Osobnost Bozstvi, opousti telo, urcite dospeje na duchovni planety.

VYKLAD: Jasne se zde rika, ze om, brahma a Sri Krsna se od sebe nelisi. Om je neosobni zvukova vibrace Krsny, ale Hare Krsna mantra obsahuje om. Pro tento vek se jasne doporucuje, abychom zpivali Hare Krsna mahamantru. Kdyz na konci sveho zivota pri opousteni tela zpivame Hare Krsna, Hare Krsna, Krsna Krsna, Hare Hare / Hare Rama, Hare Rama, Rama Rama, Hare Hare, urcite dospejeme na jednu z duchovnich planet. Krsnovi oddani vstoupi na Krsnovu planetu Goloku Vrndavanu, ostatni personaliste na jednu z nescislnych planet duchovniho nebe, kterym se rika Vaikunthy, zatimco impersonaliste zustanou v brahmadzjoti.

SLOKA 14

ananya-cetah satatam yo mam smarati nityasah
tasyaham sulabhah partha nitya-yuktasya yoginah

ananya-cetah - s neochvejnou mysli; satatam - neustale; yah - kdokoliv; mam - na Mne (Krsnu); smarati - mysli; nityasah - vzdy; tasya - jemu; aham - jsem; su-labhah - snadno dostupny; partha - o synu Prthy; nitya - vzdy; yuktasya - slouzi; yoginah - pro oddaneho.

Pro toho, kdo na Mne neustale mysli, jsem snadno dostupny, o synu Prthy, nebot Mi nepretrzite a oddane slouzi.

VYKLAD: V tomto versi je popsano, kam nakonec dospeji ryzi oddani Nejvyssiho Pana provadejici bhaktijogu. V predchazejici kapitole byly popsany ctyri druhy oddanych (stradajici, dychtici po hmotnem prospechu, zvidavi a spekulativni filozofove) a ruzne druhy vysvobozeni se z hmotneho zapleteni (karmajoga, dznanajoga a hathajoga). V techto systemech nalezneme urcite prvky bhakti, ale v tomto versi se Sri Krsna zminuje o ciste bhaktijoze beze stop dznany, karmy a podobne. Slova ananya-cetah naznacuji, ze oddani zabyvajici se bhaktijogou touzi pouze po Krsnovi. Cisty bhakta se netouzi dostat na nebeske planety, ani nehleda spasu ci vysvobozeni z hmotneho zapleteni, a ani nechce splynout s brahmadzjoti. Cisty oddany netouzi po nicem.

V Caitanja-caritamrte se cisty oddany nazyva niskama, coz znamena, ze nema osobnich zajmu. Nasledkem toho je dokonale vyrovnany na rozdil od lidi, kteri se snazi o osobni zisky. Dznanajogini, karmajogini a hathajogini usiluji o sve osobni zajmy, ale cisty oddany chce potesit pouze Nejvyssiho Pana. Krsna rika, ze Ho snadno dosahnou ti, kteri jsou Mu neustale oddani. Oddany muze slouzit kterekoliv z transcendentalnich podob Nejvyssiho Pana, jako je napriklad Rama a Nrsinha, a nesetka se pritom s potizemi, ktere trapi adepty jinych jog. Provadet bhaktijogu je velice jednoduche, ciste a snadne. Muzeme treba zacit zpivanim Hare Krsna mantry. Sri Krsna je velice milostivy ke vsem, ale jak jsme jiz vysvetlili drive, zvlaste je naklonen tem, kteri Mu oddane a laskyplne slouzi. Pan takovym oddanym pomaha ruznymi zpusoby. Jak je uvedeno ve Vedach (Katha Upanisad, 1.2.23): yam evaisa vrnute tena labhyas / tasyaisa atma vivrnute tanum svam. ,,Clovek, ktery je plne odevzdany a oddane slouzi Nejvyssimu Panu, muze Nejvyssimu porozumet v pravem svetle.`` A jak uvadi Bhagavadgita (10.10): dadami buddhi-yogam tam. ,,Pan dava takovemu oddanemu dostatek inteligence, aby k Nemu nakonec mohl dospet a dosahnout Jeho duchovniho kralovstvi.`` Zvlastni vlastnosti cisteho oddaneho je, ze vzdy mysli na Krsnu bez ohledu na misto a cas. Nic by mu v tom nemelo branit. Mel by byt schopen vykonavat svou oddanou sluzbu kdekoliv a kdykoliv. Nekdy se rika, ze oddany by mel pobyvat na posvatnych mistech, jako je Vrndavana nebo jina svata mista, kde zil Krsna, ale cisty oddany muze zit kdekoliv a vytvorit vrndavanske ovzdusi svou oddanou sluzbou. Proto tedy Sri Advaita rekl Caitanjovi Mahaprabhuovi: ,,Kdekoliv jsi, o Pane, tam je Vrndavana.``

Cisty oddany neustale mysli na Krsnu a medituje o Nem, coz je naznaceno slovy satatam a nityasah (vzdy, neustale, kazdy den). Sri Krsna je naprosto dostupny cistemu oddanemu s temito vlastnostmi. Bhagavadgita vyzdvihuje bhaktijogu nad vsechny ostatni jogy. Bhaktijogini obvykle slouzi peti ruznymi zpusoby: 1. neutralni oddanou sluzbou Bohu (santa-bhakta), 2. slouzi Bohu jako sluzebnik (dasya-bhakta), 3. slouzi Bohu jako pritel (sakhya-bhakta), 4. slouzi Bohu jako rodic (vatsalya-bhakta) a 5. slouzi Bohu jako milujici (madhurya-bhakta). Cisty oddany vzdy oddane slouzi Nejvyssimu panu v kteremkoliv z techto transcendentalnich laskyplnych vztahu; nemuze na Neho nikdy zapomenout, a proto k Nemu snadno dospeje. Tak jako cisty oddany nemuze zapomenout na Nejvyssiho Pana ani na okamzik, nemuze ani Pan zapomenout na sveho oddaneho. Takove velke stesti prinasi uvedomovani si Krsny neboli zpivani Hare Krsna mahamantry: Hare Krsna, Hare Krsna, Krsna Krsna, Hare Hare / Hare Rama, Hare Rama, Rama Rama, Hare Hare.