Bhagavadgítá VI-2 - Dhjanajóga

SLOKA 24

sa niscayena yoktavyo yogo 'nirvinna-cetasa
sankalpa-prabhavan kamams tyaktva sarvan asesatah
manasaivendriya-gramam viniyamya samantatah

sah - tato; niscayena - s pevnou rozhodnosti; yoktavyah - je treba provadet; yogah - jogu; anirvinna-cetasa - neklesat na mysli; sankalpa - mentalni spekulace; prabhavan - povstavajici ze; kaman - hmotne zadosti; tyaktva - zanecha; sarvan - vsechny; asesatah - zcela; manasa - mysli; eva - zajiste; indriya-gramam - vsechny smysly; viniyamya - usmernuje; samantatah - ze vsech stran.

Jogu je treba vykonavat s neochvejnou rozhodnosti a virou. Jogin musi zcela odvrhnout vsechny hmotne zadosti, jez povstavaji z mentalni spekulace, a samotnou mysli ovladat vsechny smysly na vsech stranach.

VYKLAD: Clovek provadejici jogu musi byt odhodlany a trpelivy a nesmi nikdy klesat na mysli, jestlize se uspech nedostavi okamzite. Musi byt vytrvaly a musi byt presvedcen, ze nakonec dosahne cile. Predpokladem k dosazeni uspechu je tedy prisna sebekazen a nekompromisni vykonavani povinnosti. Pokud jde o bhaktijogu, Rupa Gosvami rika ve sve Upadesamrte (3):

utsahan niscayad dhairyat tat-tat-karma-pravartanat
sanga-tyagat sato vrtteh sadbhir bhaktih prasidhyati

,,Bhaktijogu muze uspesne provadet ten, kdo jedna jen v kvalite dobra, styka se s oddanymi a kona predepsane povinnosti z celeho srdce, s nadsenim, vytrvalosti a odhodlanosti.``

Pokud se tyka odhodlanosti, meli bychom si vzit priklad z ptacka, ktery sva vajicka ztratil ve vlnach oceanu. Jednou snesl vrabec na morsky breh vajicka a vlny mu je splachly. Velice ho to rozzlobilo a pozadal more, aby mu vajicka vratilo. More vsak jeho prosbu nevyslyselo. Ptacek se proto rozhodl, ze ocean vysusi. Zacal odnaset vodu ve svem zobacku a vsichni se mu smali pro jeho odhodlanost k neuskutecnitelnemu. Zprava o jeho jednani se roznesla, az dosla ke Garudovi, obrovskemu ptaku, ktery slouzi jako dopravni prostredek Visnuovi. Garudovi bylo lito maleho pribuzneho, a proto se rozletel, aby se s ptackem setkal. Kdyz uvidel vrabeckovu odhodlanost, potesilo ho to a slibil, ze mu pomuze. Naridil pak mori, aby ihned vratilo vsechna vajicka, jinak ze sam more vysusi. More se polekalo techto slov a ihned vajicka vratilo. A tak vrabec dosahl stesti diky Garudove milosti.

Provadeni jogy a zvlaste bhaktijogy se muze zdat velmi obtizne, avsak ridime-li se zasadami s velkou odhodlanosti, Sri Krsna nam urcite pomuze, nebot Buh pomaha tem, kdo si pomahaji sami.

SLOKA 25

sanaih sanair uparamed buddhya dhrti-grhitaya
atma-samstham manah krtva na kincid api cintayet

sanaih - postupne; sanaih - krok za krokem; uparamet - mel by pevne uchopit; buddhya - inteligenci; dhrti-grhitaya - s pevnym presvedcenim; atma-samstham - spocinout v transcendenci; manah - mysl; krtva - konaje; na - ne; kincit - nic jineho; api - at; cintayet - myslet na.

Postupne by mel, krok za krokem, s plnym presvedcenim a za pomoci inteligence, nechat spocinout mysl v ja a nemyslet na nic jineho.

VYKLAD: Pomoci spravneho presvedceni a inteligence musi clovek ustal ve smyslovych cinnostech. Tomu se rika pratjahara. Kdyz jogin zastavi vsechny cinnosti smyslu a ovlada svou mysl, muze pak v meditaci spocinout v samadhi neboli vnitrnim vytrzeni. Na teto urovni mu jiz nehrozi nebezpeci, ze by opet klesl do materialistickeho zpusobu zivota. Jinymi slovy, nemeli bychom myslet na smyslove pozitky, i kdyz jsme nuceni, vzhledem k nasim hmotnym telum, byt ve styku s hmotou. Jediny pozitek, nad kterym muzeme rozjimat, je, jak potesit Sri Krsnu. Tohoto stavu muzeme snadno dosahnout primym provadenim oddane sluzby s mysli uprenou na Krsnu.

SLOKA 26

yato yato niscalati manas cancalam asthiram
tatas tato niyamyaitad atmany eva vasam nayet

yatah yatah - kamkoliv; niscalati - zneklidni; manah - mysl; cancalam - vrtkava; asthiram - nestala; tatah tatah - odtud; niyamya - usmernit; etat - ji; atmani - v ja; eva - zajiste; vasam - pod vladu; nayet - musi privest.

At uz se jeho mysl pro svou vrtkavou a nestalou povahu zatoula kamkoliv, musi ji odtud odpoutat a privest zpet pod vladu sveho ja.

VYKLAD: Mysl ma vrtkavou a nestalou povahu. Seberealizovany jogin vsak musi mysl ovladat; mysl nesmi ovladat jeho. Kdo ovlada svou mysl (a tim i smysly), nazyva se svami nebo gosvami, a ten, kdo je ovladan mysli, je go-dasa neboli sluzebnik smyslu. Gosvami zna povahu smysloveho stesti. Vi, ze prave stesti, transcendentalni stesti, prijde, jsou-li smysly zamestnany ve sluzbe Hrsikesovi, Krsnovi, tedy ve sluzbe jejich skutecneho pana. Slouzeni Krsnovi ocistenymi smysly se nazyva uvedomovani si Krsny. Timto zpusobem muze clovek nejenom zcela ovladnout smysly, ale je to take nejvyssi dokonalost jogy.

SLOKA 27

prasanta-manasam hy enam yoginam sukham uttamam
upaiti santa-rajasam brahma-bhutam akalmasam

prasanta - zklidnena, upnuta k lotosovym noham Krsny; manasam - jehoz mysl; hi - zajiste; enam - tomu; yoginam - jogin; sukham - stesti; uttamam - nejvyssi; upaiti - dosahne; santa-rajasam - utisena vasnivost; brahma-bhutam - vysvobozeni ztotoznenim se s Nejvyssim; akalmasam - prost vsech nasledku drivejsich hrisnych cinu.

Jogin, jehoz zklidnena mysl je upjata na Mne, jiste dosahne nejvyssiho blaha. Je nad kvalitou vasne, nebot realizuje svou kvalitativni totoznost s Nejvyssim, a proto je osvobozen od vsech nasledku minulych hrisnych cinnosti.

VYKLAD: Brahma-bhuta je stav, kdy je clovek oprosten od veskere hmotne necistoty a je zapojen v transcendentalni sluzbe Panovi (brahma-bhutah prasannatma... mad bhaktim labhate param; Bg. 18.54). Clovek vsak nemuze setrvat na urovni absolutniho Brahma, jestlize jeho mysl neni upjata na lotosove nohy Pana (sa vai manah krsna-padaravindayoh). Slouzit s vrouci a neochvejnou laskou Krsnovi a neustale na Neho myslet znamena byt osvobozen od pout kvality vasne a byt ocisten od veskere hmotne necistoty.

SLOKA 28

yunjann evam sadatmanam yogi vigata-kalmasah
sukhena brahma-samsparsam atyantam sukham asnute

yunjan - provadejici jogu; evam - takto; sada - neustale; atmanam - vlastni ja; yogi - jogin (ten, kdo je spojen s Nejvyssi Dusi); vigata - oprosten od; kalmasah - vsech hmotnych necistot; sukhena - v transcendentalnim stesti; brahma-samsparsam - v nepretrzitem spojeni s Nejvyssim; atyantam - nejvyssi; sukham - stesti; asnute - dosahne.

Jogin, ktery se takto neustale zabyva jogou, se osvobodi od vsech hmotnych necistot a dospeje k nejvyssi dokonale blazenosti v transcendentalnim laskyplnem slouzeni Panu.

VYKLAD: Seberealizace znamena poznat svou skutecnou a vecnou povahu ve vztahu k Nejvyssimu a pak Mu jako Jeho individualni castice s laskou a oddanosti slouzit. Toto trvale transcendentalni spojeni s Nejvyssim prostrednictvim oddane sluzby se nazyva brahma-samsparsa.

SLOKA 29

sarva-bhuta-stham atmanam sarva-bhutani catmani
iksate yoga-yuktatma sarvatra sama-darsanah

sarva-bhuta-stham - sidlici ve vsech bytostech; atmanam - Nadduse; sarva - vsechny; bhutani - bytosti; ca - take; atmani - v Ja; iksate - vidi; yoga-yukta-atma - ten, kdo si uvedomuje Krsnu; sarvatra - vsude; sama-darsanah - vidi totez.

Pravy jogin Mne vidi ve vsech bytostech a vsechny bytosti vidi ve Mne. Seberealizovany clovek Mne, Nejvyssiho Pana, vidi vsude.

VYKLAD: Jogin, ktery si je vedom Krsny, je dokonaly pozorovatel, nebot vidi Krsnu jako Naddusi, Paramatmu, v srdci kazde zive bytosti (isvarah-sarva-bhutanam hrd-dese 'rjuna tisthati). Paramatma sidli jak v srdci psa, tak i v srdci brahmana. Dokonaly jogin vi, ze Pan je vecne transcendentalni a ze neni hmotne ovlivnen, at uz se nachazi v tele brahmana nebo psa. Takova je Panova svrchovana nestrannost. Individualni duse sidli take v srdci, ale v porovnani s Naddusi nesidli ve vsech srdcich. Tim se individualni duse lisi od Nejvyssi Duse. Ten, kdo neprovozuje skutecnou jogu, nemuze mit dokonalou vizi. Clovek, ktery si je vedom Krsny, vsak vidi Krsnu vsude, v srdcich vericich i nevericich. Pisma to potvrzuji slovy: atatatvac ca matrtvac ca atma hi paramo harih. Pan, puvodce vsech tvoru, je matkou a udrzovatelem. Tak jako je matka nestranna ke vsem svym detem, tak je i Nejvyssi Otec (nebo Matka) ke vsem nestranny, a tudiz dli ve vsech v podobe Paramatmy, Nejvyssi Duse. Nejenze zije ve vsem, nybrz vse zije zaroven v Nem, nebot vse spociva v Jeho energii. Jak bude vysvetleno v sedme kapitole, Pan ma predevsim dve energie: duchovni (vyssi) a hmotnou (nizsi). Prestoze individualni bytost je casti vyssi energie, je podminena nizsi energii, a tak, at uz je podminena, nebo vysvobozena, je vzdy pod vlivem jedne z Panovych energii. Proto jogin pohlizi na vsechno stejne, nebot vidi, ze vsechny bytosti zustavaji ve vsech pripadech sluzebniky Boha, i kdyz se nachazeji v ruznych situacich, ktere odpovidaji nasledkum drivejsich plodonosnych cinu. Kdyz jsou uvezneny v hmotne energii, slouzi hmotnym smyslum, a kdyz se navrati do duchovni energie, slouzi primo Nejvyssimu Panu. Proto jsme v kazdem pripade sluzebniky Boha, at primo ci neprimo. Pouze clovek vedomy si Krsny ma tak dokonaly nahled.

SLOKA 30

yo mam pasyati sarvatra sarvam ca mayi pasyati
tasyaham na pranasyami sa ca me na pranasyati

yah - kdo; mam - Me; pasyati - vidi; sarvatra - vsude; sarvam - vse; ca - a; mayi - ve Mne; pasyati - vidi; tasya - jemu; aham - Ja; na - ne; pranasyami - ztratim; sah - on; ca - take; me - Mne; na - ne; pranasyati - ztrati.

Kdo Me vidi vsude a vse vidi ve Mne, tomu se nikdy neztratim a on se nikdy neztrati Mne.

VYKLAD: Clovek vedomy si Krsny vidi Krsnu vsude a vsechno vidi v Krsnovi. Na prvni pohled se muze zdat, ze vidi hmotnou prirodu jako ruzne individualni projevy, ale ve skutecnosti si je vedom Krsny a vi, ze vse, co se naleza v hmotnem vesmiru, je projevem Krsnovy energie. Nic nemuze existovat bez Krsny a Krsna je Panem vseho - to je nejdulezitejsi zasada pri uvedomovani si Krsny. Uvedomovani si Krsny znamena rozvijeni lasky ke Krsnovi - prekonava uroven hmotneho osvobozeni i seberealizace. Oddany je zcela naplnen vrouci transcendentalni laskou ke Krsnovi, a proto pocituje jednotu s Krsnou v tom smyslu, ze Krsna se stava pro neho vsim. Kdyz se tento duverny vztah mezi oddanym a Panem prohloubi, poznava bhakta nesmrtelnost. Take Bozska Osobnost se nikdy neztrati zraku oddaneho.

Oddany se nevystavuje nebezpeci duchovni sebevrazdy tim, ze se pokousi splynout s Krsnou. V Brahma-sanhite (5.38) se uvadi:

premanjana-cchurita-bhakti-vilocanena
santah sadaiva hrdayesu vilokayanti
yam syamasundaram acintya-guna-svarupam
govindam adi-purusam tam aham bhajami

,,Uctivam Govindu, puvodniho Pana, ktereho oddani, jejichz oci jsou naliceny balzamem lasky, vidi ve svem srdci ve vecne podobe Sjamasundary.``

Pritahovan touto cistou laskou, neskryva se Krsna nikdy zrakum sveho oddaneho a stejne tak i oddany Ho ma neustale pred ocima. To plati take o joginovi, jenz vidi Pana v podobe Paramatmy. Takovy jogin se stane cistym oddanym a nemuze zit, kdyby byt jenom na okamzik nevidel Pana ve svem srdci.

SLOKA 31

sarva-bhuta-sthitam yo mam bhajaty ekatvam asthitah
sarvatha vartamano 'pi sa yogi mayi vartate

sarva-bhuta-sthitam - sidlici v srdcich vsech; yah - ten, kdo; mam - Mne; bhajati - oddane slouzi; ekatvam - jednota; asthitah - takto setrvava; sarvatha - za vsech okolnosti; varta-manah - dli; api - presto; sah - on; yogi - jogin, transcendentalista; mayi - ve Mne; vartate - zustava.

Jogin, ktery vi, ze Ja a Nadduse, jez sidli ve vsech tvorech, jsme jedno a totez, oddane slouzi Naddusi a prebyva ve Mne za vsech okolnosti.

VYKLAD: Jogin, ktery medituje o Nejvyssi Dusi, vidi ve svem srdci plny aspekt Krsny, ctyrrukeho Visnua, jenz drzi v rukou lasturu, disk, kyj a lotosovy kvet. Jogin by mel vedet, ze Visnu a Krsna jsou totozni a ze Krsna v podobe Paramatmy sidli v srdci vsech zivych bytosti. Mezi nespocetnymi Naddusemi, pritomnymi v srdcich vsech zivych bytosti neni rozdil. Take neni rozdil mezi dokonalym joginem pohrouzenym v meditaci o Nejvyssi Dusi a bhaktou, ktery laskyplne slouzi Krsnovi. Trebaze se Krsnuv oddany neustale zabyva ruznou cinnosti, nikdy se ani na okamzik nevzdali od Krsny, coz potvrzuje Srila Rupa Gosvami v Bhakti-rasamrta-sindhu (1.2.187): nikhilasv apy avasthasu jivan-muktah sa ucyate. Oddany, ktery jedna jen pro poteseni Krsny, je automaticky vysvobozen. Narada-pancaratra to rovnez potvrzuje takto:

dik-kalady-anavacchinne krsne ceto vidhaya ca
tan-mayo bhavati ksipram jivo brahmani yojayet

,,Soustredenim pozornosti na Krsnovu transcendentalni podobu, ktera je vsepronikajici a lezi mimo cas a prostor, se clovek pohrouzi do myslenek na Krsnu a potom dosahuje nejvyssi blazenosti v Jeho transcendentalni spolecnosti.``

Uvedomovani si Krsny je nejvyssi stav vnitrniho vytrzeni, jehoz muze jogin dosahnout. Je-li si jogin vedom toho, ze Krsna je pritomen ve vsech tvorech v podobe Paramatmy, je oprosten ode vsech omylu. Ve Vedach je Panova nepredstavitelna vsudypritomnost potvrzena temito slovy: eko 'pi san bahudha yo 'vabhati. (Gopala-tapani Upanisad 1.21) ,,Ackoliv Buh je jen jeden, presto je pritomen ve vsech srdcich``. Podobne uci i smrti-sastra:

eka eva paro visnuh sarva-vyapi na samsayah
aisvaryad rupam ekam ca surya-vat bahudheyate

,,Visnu je jeden, a presto je nepochybne vsudypritomny. Ma jedinou podobu, a presto se pomoci sve nepochopitelne sily zjevuje na mnoha mistech zaroven, tak jako slunce.``

SLOKA 32

atmaupamyena sarvatra samam pasyati yo 'rjuna
sukham va yadi va duhkham sa yogi paramo matah

atma - s vlastnim ja; aupamyena - v porovnani; sarvatra - vsude; samam - stejne; pasyati - vidi; yah - ten, kdo; arjuna - o Ardzuno; sukham - stesti; va - ci; yadi - at; va - ci; duhkham - nestesti; sah - takovy; yogi - transcendentalista; paramah - dokonaly; matah - pokladan.

Za dokonaleho jogina je pokladan ten, kdo v souladu s vlastnim ja vidi skutecnou jednotu vsech tvoru, at v jejich stesti, nebo nestesti, o Ardzuno.

VYKLAD: Clovek vedomy si Krsny je dokonaly jogin a uvedomuje si stesti i nestesti kazdeho jednotlivce diky sve vlastni zkusenosti. Vi, ze utrpeni zivych bytosti pochazi z toho, ze zapomnely na svuj vztah ke Krsnovi a ze opetneho stesti mohou dosahnout rozvojem poznani o Panu. Vi, ze Sri Krsna, Nejvyssi Pan, je nejvyssim pozivatelem plodu lidske cinnosti a ze je vlastnikem vsech zemi a planet. Dokonaly jogin vi, ze podminena ziva bytost je pod vlivem tri kvalit hmotne prirody a ze je vystavena trojimu hmotnemu utrpeni, protoze zapomnela na svuj vztah ke Krsnovi. Oddany se vsude snazi rozsirovat poznani o Krsnovi, ponevadz vi, ze uvedomovani si Krsny dela cloveka stastnym. A jelikoz se takovy dokonaly jogin snazi sirit znalosti o tom, jak je dulezite byt si vedom Krsny, je nejlepsim pritelem lidi a nejdrazsim sluzebnikem Pana (na ca tasman manusyesu kascin me priya-krttamah; Bg. 18.69). Jinymi slovy, oddany se zajima o blaho vsech zivych bytosti, a proto je opravdovym pritelem vsech. Je nejdokonalejsim joginem, ponevadz se nesnazi dosahnout dokonalosti jen pro svuj osobni prospech, nybrz snazi se pomoci i ostatnim a nikdy nezavidi bliznim. V tomto se Krsnuv cisty oddany lisi od jogina, ktery se stara pouze o sve osobni povzneseni a uchyluje se na odlehle misto, aby tam mohl v klidu meditovat. Cisty oddany je dokonalejsi, nebot se uprimne snazi, aby se vsichni lide zapojili do laskyplne oddane sluzby Krsnovi.

SLOKA 33

arjuna uvaca
yo 'yam yogas tvaya proktah samyena madhusudana
etasyaham na pasyami cancalatvat sthitim sthiram

arjunah uvaca - Ardzuna pravil; yah ayam - tento system; yogah - joga; tvaya - Tebou; proktah - popsan; samyena - vseobecne; madhu-sudana - o hubiteli demona Madhua; etasya - v ni; aham - ja; na - ne; pasyami - vidim; cancalatvat - pro neklid; sthitim - umistena; sthiram - pevne.

Ardzuna pravil: O Madhusudano, joga, kterou jsi mi popsal, se mi zda neprakticka a nesnesitelna, nebot mysl je vrtkava a nestala.

VYKLAD: Jogu, kterou Krsna popisuje Ardzunovi, zacinaje slovy sucau dese a konce yogi paramah, zde Ardzuna zamita, nebot si mysli, ze neni schopen ji provadet. Ve veku Kali je pro obycejneho cloveka velmi tezke opustit domov a vydat se do hor nebo do dzungle a tam o samote praktikovat jogu. Dnesni clovek musi urputne zapasit o svuj zivot, ktery je tak jako tak kratky. I kdyz se mu nabizi jednoducha a snadna metoda k dosazeni duchovni realizace, ukazuje se ve vetsine pripadu, ze ani tu neni schopen opravdove prijmout. Coz teprve tuto obtiznou jogu, ktera vyzaduje prisne usmerneni zivota, to jest vyhledat odlehle misto, zaujmout zvlastni pozici a odpoutat mysl od vseho hmotneho. Ardzunovi pripadalo z praktickych duvodu nemozne tuto jogu provadet, prestoze k tomu mel mnoho dobrych predpokladu: pochazel z kralovskeho rodu, byl mocny valecnik, mel mnohem delsi zivot nez my a predevsim byl duvernym pritelem Krsny, Nejvyssi Osobnosti Bozstvi. Pred peti tisici lety mel Ardzuna take mnohem lepsi podminky k provozovani teto jogy, nez mame my dnes, a presto ji odmitl. Studujeme-li jeho zivot v historickem eposu Mahabharata, shledame, ze se touto jogou nikdy nezabyval. A byla-li obtizna jiz pred 5 000 lety, coz teprve v nasem veku Kali? Je docela mozne, ze nekolik vyjimecnych lidi se teto joze muze venovat, ale pro obycejneho cloveka je to nemozne. Ti, kdo napodobuji tuto jogu v takzvanych skolach jogy nebo jogovych krouzcich, skutecne mari cas, i kdyz jsou treba spokojeni sami se sebou. Nejsou si totiz naprosto vedomi skutecneho cile jogy.

SLOKA 34

cancalam hi manah krsna pramathi balavad drdham
tasyaham nigraham manye vayor iva su-duskaram

cancalam - vrtkava; hi - zajiste; manah - mysl; krsna - o Krsno; pramathi - nepokojna; bala-vat - silna; drdham - vzpurna; tasya - ji; aham - ja; nigraham - zkrotit; manye - myslim; vayoh - vitr; iva - jako; su-duskaram - tezke.

Vzdyt mysl je, o Krsno, nestala, bourliva, vzpurna a velice silna. Myslim si, ze zkrotit vitr je snadnejsi.

VYKLAD: Mysl je tak silna a vzpurna, ze nekdy premuze i inteligenci, ackoliv je ji ve skutecnosti podrizena. Pro cloveka, ktery se v praktickem zivote setkava s mnohymi prekazkami, je jiste velice tezke ovladat mysl. Muze se pokusit divat se na pritele a nepritele stejne, ale ve skutecnosti zadny materialista nedokaze uvazovat timto zpusobem navzdy, nebot je to tezsi nez ovladnout bourlivy vitr. Katha Upanisad (1.3.3 - 4) podava nasledujici analogii:

atmanam rathinam viddhi sariram ratham eva ca
buddhim tu sarathim viddhi manah pragraham eva ca

indriyani hayan ahur visayams tesu go-caran
atmendriya-mano-yuktam bhoktety ahur manisinah

,,Duse je cestujici v kocare hmotneho tela a inteligence je vozataj. Mysl predstavuje oteze a smysly jsou kone. Duse se tedy tesi nebo trapi ve styku s mysli a smysly. Tak to vidi velci myslitele.``

Inteligence ma ridit mysl, ale mysl je nekdy tak silna a vzpurna, ze casto inteligenci premuze, stejne jako infekce muze premoci ucinky leku. Takova silna mysl se da ovladnout jen jogou, ktera vsak byla pro svetskeho cloveka jako Ardzuna neprakticka, o dnesnim modernim cloveku nemluve. Priklad, ktery zde Ardzuna pouzil, je velice vystizny: nikdo nemuze porucit vetru. A jeste tezsi je ovladnout bourlivou mysl. Nejsnadnejsi zpusob ovladnuti mysli doporucuje Sri Caitanja Mahaprabhu: s pokorou zpivat nebo pronaset Hare Krsna mahamantru, neboli ,,velkou vysvobozujici mantru``. Sa vai manah krsna-padaravindayoh: ,,Clovek musi svoji mysl plne soustredit na Krsnu. Jen tak je mozne ovladnout mysl.``

SLOKA 35

sri-bhagavan uvaca
asamsayam maha-baho mano durnigraham calam
abhyasena tu kaunteya vairagyena ca grhyate

sri-bhagavan uvaca - Krsna, Nejvyssi Osobnost Bozstvi, pravil; asamsayam - neni pochyb o tom; maha-baho - o valecniku mocnych pazi; manah - mysl; durnigraham - tezko ovladatelna; calam - vrtkava; abhyasena - neustalym cvicenim; tu - ale; kaunteya - o synu Kunti; vairagyena - neulpivanim; ca - take; grhyate - lze ovladnout.

Vzneseny pravil: O valecniku mocnych pazi, synu Kunti, neni pochyb o tom, ze je velmi tezke ovladnout tekavou mysl, avsak lze to dokazat vhodnym cvicenim a neulpivanim.

VYKLAD: Sri Krsna souhlasil s Ardzunou, ze je velmi tezke ovladnout vrtkavou mysl. Zaroven ale rekl, ze to lze dokazat vhodnym cvicenim a neulpivanim. Z ceho sestava toto cviceni? V dnesni dobe se nikdo nedokaze ridit prisnymi pravidly a predpisy jogy, to jest zit sam na posvatnem miste, krotit mysl a smysly, upnout mysl na Nejvyssi Dusi, zit v celibatu a tak dale. Zato vsak clovek muze oddane slouzit Panu deviti ruznymi zpusoby a uvedomovat si tak Krsnu. Prvnim a nejdulezitejsim z nich je naslouchat o Krsnovi. To je velmi ucinna transcendentalni metoda k ocisteni mysli od vsi hmotne necistoty. Cim vice naslouchame vypravenim o Krsnovi, tim vice se stavame osvicenymi a zanechavame vseho, co odvadi nase myslenky od Krsny. Pri odvraceni mysli od cinnosti, jejichz cilem neni potesit Pana, se automaticky dostavi vairagya neboli stav, kdy je mysl odpoutana od hmoty a zapojena do duchovnich aktivit. Odpoutat mysl od hmoty metodou, kterou doporucuji stoupenci neosobni filozofie, je bezpochyby daleko tezsi nez pripoutat mysl ke Krsnovi. To je mnohem praktictejsi, nebot naslouchanim o Krsnovi se clovek automaticky prestane zajimat o hmotu a pripoutava se k Nejvyssimu. Tato pripoutanost se nazyva paresanubhava neboli duchovni spokojenost. Podoba se spokojenosti, kterou pocituje hladovy clovek pri kazdem soustu jidla, ktere spolkne. Cim vice hladovy clovek ji, tim se citi silnejsi a spokojenejsi. Take pri vykonavani oddane sluzby citi clovek transcendentalni uspokojeni, vzhledem k tomu, ze jeho mysl nelpi na hmotnych predmetech. Je to neco jako leceni choroby odbornou lecbou a specialni dietou. Naslouchani o Krsnovych transcendentalnich zabavach se tedy prirovnava k odborne lecbe silene mysli a jidlo, ktere bylo obetovano Krsnovi, je prava dieta pro trpiciho pacienta. Tato lecebna metoda se nazyva bhaktijoga neboli uvedomovani si Krsny.

SLOKA 36

asamyatatmana yogo dusprapa iti me matih
vasyatmana tu yatata sakyo 'vaptum upayatah

asamyata - neovladanou; atmana - mysli; yogah - seberealizace; dusprapah - nesnadno dosahne; iti - takovy; me - Muj; matih - nazor; vasya - v moci; atmana - mysl; tu - vsak; yatata - usilim; sakyah - vynakladaje; avaptum - aby dosahl; upayatah - spravnym zpusobem.

Seberealizace je velice nesnadna pro toho, kdo neovlada svou mysl. Uspeje vsak ten, kdo ma mysl ve sve moci a vynaklada usili spravnym zpusobem. Takovy je muj nazor.

VYKLAD: Sri Krsna zde prohlasuje, ze ten, kdo odmita prijmout spravny zpusob odpoutani mysli od hmoty, muze k seberealizaci dospet s velkymi potizemi. Venovat se joze a soucasne zamestnavat mysl hmotnymi pozitky je, jako kdybychom se pokouseli roznitit ohen a zaroven jej zalevali vodou. Proto cvicit jogu bez snahy ovladnout mysl je jen zbytecna ztrata casu. Takova joga muze sice prinaset hmotne vynosy, ale pokud jde o duchovni pokrok, je naprosto bezcenna. Proto musime ovladat mysl tim, ze ji neustale zamestnavame transcendentalni laskyplnou sluzbou Panu, coz je jedina ucinna a jista jogova metoda tohoto veku. Clovek oddany Krsnovi snadno dosahne plodu jogy, aniz by zamerne vynakladal usili na jejich ziskani, zatimco jogini jsou bez uvedomovani si Krsny neuspesni.

SLOKA 37

arjuna uvaca
ayatih sraddhayopeto yogac calita-manasah
aprapya yoga-samsiddhim kam gatim krsna gacchati

arjunah uvaca - Ardzuna pravil; ayatih - neuspesny transcendentalista; sraddhaya - s virou; upetah - zamestnan; yogat - od jogy; calita - odvratil; manasah - mysl; aprapya - nedosahl; yoga-samsiddhim - nejvyssi dokonalosti v joze; kam - jakeho; gatim - cile; krsna - o Krsno; gacchati - dosahne.

Ardzuna pravil: O Krsno, jaky osud ocekava neuspesneho transcendentalistu, ktery nastoupil cestu seberealizace s virou, ale pro svoji svetskost se od ni odvratil, aniz dosahl dokonalosti v joze?

VYKLAD: Cesta seberealizace je popsana v Bhagavadgite. Zakladni zasadou duchovniho uskutecneni je znalost toho, ze ziva bytost neni totozna s hmotnym telem, ale ze je svou pravou povahou vecna, plna blazenosti a poznani a transcendentalni telu a mysli. K seberealizaci vedou tri cesty: cesta poznani (dznanajoga), cesta osmistupnove jogy (astangajoga) a cesta oddane sluzby (bhaktijoga). Vsechny tyto metody vychazeji ze stejnych zasad: realizovat zakladni postaveni zive bytosti a jeji vztah k Bohu, a znovu tak navazat prerusene spojeni s Bohem a timto zpusobem dosahnout nejvyssi dokonalosti v uvedomovani si Krsny. Dodrzovanim zasad jedne z techto tri metod dosahneme, drive nebo pozdeji, nejvyssiho cile. O tom nas Sri Krsna jiz ujistil ve druhe kapitole - i sebemensi pokroky na transcendentalni ceste davaji velkou nadeji na vysvobozeni. Z techto tri jog je bhaktijoga vhodna pro dnesni dobu, nebot je to nejprimejsi cesta k realizaci Boha. Ardzuna si chtel byt uplne jisty, a proto pozadal Krsnu, aby mu svou drivejsi vypoved znovu potvrdil. V dnesni dobe je velmi tezke nasledovat cestu astangajogy nebo dznanajogy. Proto se muze stat, ze clovek z ruznych duvodu neuspeje, i kdyz vynaklada znacne usili. Predevsim je otazka, s jakou vaznosti clovek nasleduje dany proces. Dat se transcendentalni cestou jogy znamena vyhlasit valku iluzorni energii. Jestlize se nekdo snazi uniknout z pout maji, pokusi se ho maja premoci a bude mu predkladat ruzna pokuseni. Podminena duse, ktera jiz jednou byla v zajeti tri kvalit hmotne prirody, je opet v nebezpeci, ze bude znovu zajata, prestoze se nachazi na transcendentalni ceste. Toto odvraceni se od transcendentalni cesty se nazyva yogac calita-manasah. Ardzuna se zde zajima o dalsi osudy toho, kdo odpadl z cesty seberealizace.

SLOKA 38

kaccin nobhaya-vibhrastas chinnabhram iva nasyati
apratistho maha-baho vimudho brahmanah pathi

kaccit - zdali; na - ne; ubhaya - obou; vibhrastah - odpadly; chinna - rozervany; abhram - mrak; iva - jako; nasyati - zahyne; apratisthah - zbaven opory; maha-baho - o Krsno, valecniku mocnych pazi; vimudhah - zmaten; brahmanah - transcendence; pathi - na ceste.

O Krsno, valecniku mocnych pazi, neodpadne ten, kdo je zmaten na ceste transcendence, jak od duchovni, tak i materialni cesty a nezanikne jako rozervany mrak?

VYKLAD: Existuji dva druhy pokroku - hmotny a duchovni. Materialiste nemaji zajem o transcendenci neboli duchovni zivot. Zajimaji se jen o hospodarsky rozvoj, smyslovy pozitek a povyseni se na vyssi nebeske planety. Da-li se vsak clovek duchovni cestou, musi se vzdat vsech hmotnych cinnosti a zrici se vseho takzvaneho hmotneho stesti. Jestlize snazivy transcendentalista neuspeje ve svem usili, zda se, ze bude jako rozervany mrak, ktery nema oporu v zadne oblasti. Jinymi slovy, nemuze se tesit ani z hmotneho stesti, ani z duchovniho pokroku. Nekdy se na obloze odtrhne cast maleho mracku a pripoji se k vetsimu. Jestlize se vsak k velkemu mraku nepripoji, rozfouka ho vitr a zmizi v sirem nebi.

Slovy brahmanah pathi se v tomto versi oznacuje cesta duchovni realizace, kterou si clovek zvoli, kdyz si uvedomuje svou pravou povahu, tedy ze je casteckou Boha, ktery se projevuje ve trech aspektech jako brahma, Paramatma a Bhagavan. Sri Krsna, Bhagavan, je totalni projev Absolutni Pravdy a ten, kdo se Mu odevzda, je uspesny transcendentalista. K dosazeni tohoto cile prostrednictvim realizace brahma a Paramatmy je zapotrebi mnoha a mnoha zivotu (bahunam janmanam ante; Bg.7.19). Proto nejvznesenejsi cestou transcendentalni realizace je prima metoda bhaktijogy neboli uvedomovani si Krsny.

SLOKA 39

etan me samsayam krsna chettum arhasy asesatah
tvad-anyah samsayasyasya chetta na hy upapadyate

etat - toto je; me - moje; samsayam - pochybnost; krsna - o Krsno; chettum - rozptyl; arhasi - prosim; asesatah - zcela; tvat - Tebe; anyah - krome; samsayasya - z pochybnosti; asya - tuto; chetta - rozptyl; na - ne; hi - vzdyt; upapadyate - k nalezeni.

Toto je moje pochybnost, o Krsno, a prosim Te, abys ji zcela rozptylil. Vzdyt krome Tebe neni nikdo, kdo by ji mohl odstranit.

VYKLAD: Krsna zna dokonale minulost, pritomnost i budoucnost. Na zacatku Bhagavadgity rika, ze zive bytosti existovaly jako individualni jednotlivci v minulosti, ze tak existuji v pritomnosti a ze si svou individualitu podrzi i v budoucnosti, a to i po vysvobozeni z hmotnych pout. Tim jiz tedy vysvetlil otazku budoucnosti individualni zive bytosti. Ardzuna chce nyni znat budoucnost neuspesneho transcendentalisty. Nikdo Krsnu neprevysi a rozhodne se Mu nemohou rovnat takzvani velci mudrci a filozofove, kteri jsou podrizeni hmotne prirode. Krsnovo prohlaseni je tedy konecnou a uplnou odpovedi na vsechny pochybnosti, nebot jedine Krsna zna dokonale minulost, pritomnost i budoucnost. Pouze Krsna a Jeho oddani mohou znat veci v jejich pravem svetle.

SLOKA 40

sri-bhagavan uvaca
partha naiveha namutra vinasas tasya vidyate
na hi kalyana-krt kascid durgatim tata gacchati

sri-bhagavan uvaca - Krsna, Nejvyssi Osobnost Bozstvi, pravil; partha - o synu Prthy; na eva - nikdy; iha - zde (v tomto svete); na - ani; amutra - v pristim zivote; vinasah - zkaza; tasya - jeho; vidyate - existuje; na - ne; hi - zajiste; kalyana-krt - kdo jedna ctnostne; kascit - kdokoliv; durgatim - upadek; tata - Muj priteli; gacchati - kraci.

Vzneseny pravil: O synu Prthy, transcendentalistu, jenz jedna ctnostne, neceka zkaza ani v tomto, ani v duchovnim svete, nebot kdo kona dobro, Muj priteli, toho zlo nikdy nepremuze.

VYKLAD: Ve Srimad Bhagavatamu (1.5.17) poucuje Sri Narada Muni Vjasadevu takto:

tyaktva sva-dharmam caranambhujam harer
bhajann apakvo 'tha patet tato yadi
yatra kva vabhadram abhud amusya kim
ko vartha apto 'bhajatam sva-dharmatah

,,Kdo zanecha vsech hmotnych cinnosti a zcela se odevzda Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, nikdy nic neztrati a ani mu nehrozi nebezpeci upadku. Naproti tomu ten, kdo neni oddan Panu, nikdy nic neziska, trebaze svedomite vykonava vsechny sve povinnosti.`` Pro hmotny zisk existuje mnoho cinnosti, jak podle pisem, tak obvyklych. Aby si transcendentalista zajistil pokrok v duchovnim zivote, tedy v uvedomovani si Krsny, musi podle pisem zanechat veskerych hmotnych cinnosti. Nekdo by mohl namitnout, ze uvedomovanim si Krsny muze clovek, ktery dovedl sve usili do konce, sice dosahnout dokonalosti, avsak jestlize teto dokonalosti nedosahne, pak ztraci jak po strance hmotne, tak i duchovni. V pismech se pise, ze zanedbavani hmotnych povinnosti prinasi cloveku utrpeni - znamena to tedy, ze clovek, ktery neuspel se svou transcendentalni cinnosti, je take postizen temito nasledky. Srimad Bhagavatam ujistuje, ze transcendentalista, ktery neuspel, se nema ceho obavat. Ackoliv musi byt vystaven nasledkum vzhledem k tomu, ze nedokoncil sve predepsane povinnosti, neztraci nic, nebot priznive ciny vykonane s mysli uprenou na Krsnu a pro Jeho poteseni neprichazeji nikdy nazmar. Neztraceji se, nebot oddany bude pokracovat ve svem duchovnim rozvoji, i kdyby se v pristim zivote narodil v nizke rodine. Zato clovek, ktery neusiluje o uvedomovani si Krsny, nedosahne pozitivnich vysledku, ani kdyby splnil vsechny hmotne povinnosti.

Lide se daji rozdelit na ty, kteri se ridi predepsanymi zasadami pisem, a na ty, kteri se jimi neridi. Ti, kteri patri do druhe skupiny, ziji pro smyslovy pozitek na urovni zvirat; nevedi, ze po tomto zivote existuje novy zivot, a take nevedi, ze clovek by mel usilovat o dosazeni duchovniho uskutecneni, a tak se vysvobodit z hmoty. Tito lide maji spoustu zvirecich sklonu, at uz jsou civilizovani nebo ne, vzdelani nebo nevzdelani, silni nebo slabi. Jejich cinnosti nikdy neprinaseji stesti, ponevadz takovi lide se ridi jen zvirecimi pudy: jist, spat, branit se a parit se; proto zustavaji v strastiplnem hmotnem svete. Do prvni skupiny patri ti, kteri se ridi zasadami a predepsanymi povinnostmi, jez jsou ustanoveny v pismech. Dosahuji zajiste zivotnich uspechu, nebot delaji pokroky v uvedomovani si Krsny.

Lide, kteri se vydali priznivou cestou, mohou byt rozdeleni do tri skupin: 1. ti, kteri se ridi pravidly a zasadami pisem, aby se mohli tesit z hmotneho blahobytu, 2. ti, kteri usiluji o vysvobozeni z hmotne existence, a 3. oddani, kteri oddane slouzi Krsnovi. Lide, kteri se ridi podle pravidel a zasad pisem, lze dale rozdelit do dvou podskupin: ti, kteri touzi po plodech svych cinu, a ti, kteri po zadnych plodech smysloveho pozitku netouzi. Ti, kdo jednaji s myslenkou na odmenu ve forme smysloveho pozitku, se mohou nasledovanim urcitych zasad povysit na vyssi zivotni uroven nebo i na vyssi planety, ale protoze nejsou oprosteni od hmotnych tuzeb, nesleduji pravou priznivou cestu. Jedine priznive ciny jsou ty, ktere vedou k vysvobozeni. Ciny, ktere nevedou k seberealizaci ci vysvobozeni z hmotneho telesneho pojeti zivota, nejsou vubec priznive. Jedinou nadeji nam davaji ciny urcene k poteseni Krsny a ti, kteri se dobrovolne podrizuji prisne sebekazni, aby delali pokroky na ceste uvedomovani si Krsny, jsou dokonalymi transcendentalisty. Vzhledem k tomu, ze osmistupnovy system jogy vede ke konecnemu cili, tedy k uvedomovani si Krsny, je tato metoda take povazovana za priznivou a nikdo se nemusi obavat poklesnuti, jestlize se ji snazi provadet uprimne.

SLOKA 41

prapya punya-krtam lokan usitva sasvatih samah
sucinam srimatam gehe yoga-bhrasto 'bhijayate

prapya - po dosazeni; punya-krtam - ti, kdo vykonali zbozne ciny; lokan - planety; usitva - pote, co pobyvali; sasvatih - mnoho; samah - roku; sucinam - zboznych; sri-matam - vznesenych; gehe - v dome; yoga-bhrastah - ten, kdo odpadl z cesty seberealizace; abhijayate - narodi se.

Pote, co se neuspesny jogin po mnoho a mnoho let radoval na planetach zboznych bytosti, narodi se v zamozne nebo nabozensky zalozene rodine.

VYKLAD: Jogini, kteri neuspeli, se mohou rozdelit na ty, kteri odpadli po kratkem case a udelali jen maly pokrok, a na ty, kteri provozovali jogu jiz delsi dobu a odpadli. Jogin, ktery odpadl po kratkem case, se po smrti dostane na vyssi planety, kde sidli zbozni. Kdyz tam pak stravi mnoho let, je poslan na tuto planetu, aby se narodil v rodine spravedlivych vaisnavskych brahmanu nebo v bohate rodine obchodniku.

Pravym cilem jogy je dosahnout dokonaleho uvedomovani si Krsny. Ti, kteri nejsou dostatecne odhodlani, aby toho dosahli a pro hmotna pokuseni neuspeji, smi diky Panove milosti uspokojit sve hmotne sklony a zit v blahobytu ve zboznych nebo vznesenych rodinach. Ti, kteri se narodi v takovych rodinach, mohou vyuzit moznosti, ktere jim byly nabidnuty a znovu se pokusit dosahnout dokonalosti v uvedomovani si Krsny.

SLOKA 42

atha va yoginam eva kule bhavati dhimatam
etad dhi durlabhataram loke janma yad idrsam

atha va - nebo; yoginam - ucenych transcendentalistu; eva - zajiste; kule - v rodine; bhavati - narodi se; dhi-matam - u tech, kteri jsou nadani velkou moudrosti; etat - takove; hi - ovsem; durlabha-taram - velmi zridka; loke - v tomto svete; janma - zrozeni; yat - ten, kdo; idrsam - takovy.

Nebo se narodi dokonce v rodine moudrych transcendentalistu, jestlize jogu provozoval delsi dobu. V tomto svete lze vsak jen velmi zridka dospet k takovemu zrozeni.

VYKLAD: V tomto versi Sri Krsna ocenuje vyhody zrozeni v rodine joginu, transcendentalistu, neboli velice moudrych lidi, ponevadz clovek muze ziskat duchovni inspiraci jiz jako dite, zvlaste v rodinach acarju a gosvamich. Takove rodiny jsou velmi ucene, jejich clenove jsou podle tradice oddani Bohu a jsou schopni stat se po nalezitem vycviku duchovnimi uciteli. V Indii je mnoho takovych rodin, avsak v soucasne dobe uroven duchovniho vzdelani velmi poklesla a zpusobila jejich postupny upadek. Diky Panove milosti vsak jeste existuji rodiny, ktere generaci po generaci vychovavaji duchovne vysoce nadane lidi. Clovek se musi povazovat za velice stastneho, zrodi-li se v takove rodine. Jak nas duchovni mistr, Om Visnupada Sri Srimad Bhaktisiddhanta Sarasvati Gosvami Maharadza, tak i ma pokorna bytost, jsme meli diky Krsnove milosti moznost narodit se v takovych rodinach a obema nam bylo umozneno osvojovat si zasady oddane sluzby Bohu od sameho pocatku naseho zivota. Transcendentalni rad pozdeji spojil nase cesty.

SLOKA 43

tatra tam buddhi-samyogam labhate paurva-dehikam
yatate ca tato bhuyah samsiddhau kuru-nandana

tatra - pote; tam - to; buddhi-samyogam - takto znovu ozivene vedomi; labhate - ziska; paurva-dehikam - z predchoziho vteleni; yatate - usiluje; ca - take; tatah - potom; bhuyah - znovu; samsiddhau - o zdokonaleni; kuru-nandana - o milacku Kuruu.

Po takovem zrozeni znovu nabyva bozskeho vedomi ze sveho predchoziho zivota a potom znovu usiluje o dalsi zdokonaleni, o potomku Kuruu.

VYKLAD: Kral Bharata je znamenitym prikladem cloveka, ktery odpadl z duchovni cesty a pak se v jednom z pristich zivotu narodil v dobre brahmanske rodine, aby mohl opet ziskat transcendentalni vedomi. Kral Bharata vladl celemu svetu a od dob jeho panovani nazyvaji polobozi tuto planetu, ktera se drive jmenovala Ilavrta-varsa, Bharata-varsa. Jako mladik se zrekl kralovstvi, opustil palac a svou rodinu, aby hledal duchovni dokonalost, ale nedosahl ji. Ve svem tretim zivote se narodil v dobre brahmanske rodine a jmenoval se Dzada Bharata, jelikoz se vzdy stranil lidi a nikdy s nikym nemluvil. Pozdeji v nem kral Rahugana rozpoznal velkeho transcendentalistu. Z tohoto prikladu lze vyrozumet, ze duchovni vedomi, jehoz clovek dosahl provozovanim jogy, nikdy neprijde nazmar. Bozi milosti se transcendentalistovi dostane mnoho prilezitosti, aby dosahl naproste duchovni dokonalosti.

SLOKA 44

purvabhyasena tenaiva hriyate hy avaso 'pi sah
jijnasur api yogasya sabda-brahmativartate

purva - drivejsim; abhyasena - cvicenim; tena - tim (bozske vedomi); eva - zajiste; hriyate - je pritahovan; hi - jiste; avasah - automaticky; api - take; sah - on; jijnasuh - chtejici poznat; api - dokonce; yogasya - o joze; sabda-brahma - ritualni zasady pisem; ativartate - transcenduje.

Nebot prave sila bozskeho vedomi z jeho drivejsiho zivota zpusobuje, ze automaticky tihne k zasadam jogy, aniz by je hledal. Takovy transcendentalista touzici poznat jogu je vzdy povznesen nad ritualni zasady pisem.

VYKLAD: Pokrocile joginy prilis nepritahuji ritualisticke zasady pisem, nybrz automaticky tihnou k principum jogy, ktere je mohou povznest k uplnemu uvedomovani si Krsny, neboli k nejvyssi dokonalosti jogy. Ve Srimad Bhagavatamu (3.33.7) se o pokrocilych transcendentalistech, ktere nezajimaji vedske ritualy, pise toto:

aho bata sva-paco 'to gariyan
yaj-jihvagre vartate nama tubhyam
tepus tapas te juhuvuh sasnur arya
brahmanucur nama grnanti ye te

,,O muj Pane! Lide, kteri zpivaji Tva svata jmena, jsou duchovne velmi pokrocili, i kdyby pochazeli z rodin pojidacu psu. Tito lide jiz bezpochyby vykonali vsechny druhy obeti a sebekazni, provedli ocistne koupele na vsech svatych mistech a prostudovali vsechna pisma.``

Timto se proslavil Haridasa Thakura, jeden z nejprednejsich ucedniku Sri Caitanji Mahaprabhua. Prestoze se Haridasa Thakura narodil v mohamedanske rodine, Sri Caitanja mu dal titul namacarji, nebot prisne dodrzoval svaty slib, ze bude denne tristatisickrat opakovat svate jmeno Pana: Hare Krsna, Hare Krsna, Krsna Krsna, Hare Hare / Hare Rama, Hare Rama, Rama Rama, Hare Hare. Muzeme tedy lehce pochopit, ze ve svem drivejsim zivote musel projit vsemi vedskymi ritualy (sabda-brahma), protoze mohl opakovat svata jmena Pana bez prestani. Neni-li clovek ocisten, nemuze se ridit zasadami duchovniho zivota a ani nemuze zpivat svata jmena Boha, Hare Krsna mahamantru.

SLOKA 45

prayatnad yatamanas tu yogi samsuddha-kilbisah
aneka-janma-samsiddhas tato yati param gatim

prayatnat - prisnym cvicenim; yatamanah - usilujici; tu - avsak; yogi - takovy transcendentalista; samsuddha - ocisten; kilbisah - od vsech hrichu; aneka - po mnohych; janma - zrozenich; samsiddhah - zdokonalil; tatah - pak; yati - dosahne; param - nejvyssiho; gatim - cile.

A jogin, ktery se usilovne snazi o dalsi pokroky a ktery se zdokonalil po mnoha a mnoha zrozenich, je ocisten ode vsi poskvrny a nakonec dosahne nejvyssiho cile.

VYKLAD: Clovek, ktery se narodi ve spravedlive, vznesene nebo Bohu oddane rodine, si uvedomuje sve zvlaste vyhodne podminky k provozovani jogy. S odhodlanosti se znovu pusti do sveho neukonceneho ukolu, a tak se uplne ocisti od veskere necistoty, a kdyz se ji nakonec zbavi, dosahne nejvyssi dokonalosti - uvedomovani si Krsny. To je take potvrzeno v sedme kapitole, dvacatem osmem versi:

yesam tv anta-gatam papam jananam punya-karmanam
te dvandva-moha-nirmukta bhajante mam drdha-vratah

,,Lide, kteri v tomto i v mnoha drivejsich zivotech jednali zbozne, jejichz hrisne ciny jsou zcela vyhlazeny a jsou oprosteni od dvojnosti iluze, se s rozhodnosti zapoji do laskyplne oddane sluzby Bohu.``

SLOKA 46

tapasvibhyo 'dhiko yogi jnanibhyo 'pi mato 'dhikah
karmibhyas cadhiko yogi tasmad yogi bhavarjuna

tapasvibhyah - nez asketa; adhikah - vetsi; yogi - jogin; jnanibhyah - nez moudry; api - take; matah - pokladan; adhikah - vetsi; karmibhyah - nez ten, kdo pracuje pro plody; ca - take; adhikah - vetsi; yogi - jogin; tasmat - proto; yogi - jogin; bhava - stan se; arjuna - o Ardzuno.

Jogin je vetsi nez asketa, vetsi nez empirik a vetsi nez ten, kdo pracuje pro plody sve prace. Proto se za vsech okolnosti stan joginem, o Ardzuno.

VYKLAD: Mluvime-li o joze, mame na mysli spojeni naseho vedomi s Nejvyssi Absolutni Pravdou. Existuji ruzne metody a kazda ma sve jmeno. Metoda, v niz prevladaji plodonosne ciny, se nazyva karmajoga; klade-li se duraz na empirickou filozofii, nazyva se dznanajoga; a prevazuje-li oddany vztah s Nejvyssim Panem, pak je to bhaktijoga. Konecnym cilem vsech jog je bhaktijoga, neboli uvedomovani si Krsny, coz bude vysvetleno v nasledujicim versi. Pan zde potvrzuje nadrazenost jogy nad ostatnimi metodami, avsak nerika, ze je lepsi nez bhaktijoga. Bhaktijoga znamena ciste duchovni poznani, a proto ji nemuze nic predcit. Askeze bez poznani duchovniho, tedy praveho ja, je nedokonala. Totez plati o empirickem poznani, jestlize se clovek neodevzda Nejvyssi Osobnosti Bozstvi. A plodonosne ciny, ktere nejsou urceny k poteseni Krsny, jsou jen ztratou casu. Proto nejlepsi ze vsech vyjmenovanych systemu jogy je bhaktijoga, coz se jasneji vysvetluje v nasledujicim versi.

SLOKA 47

yoginam api sarvesam mad-gatenantar-atmana
sraddhavan bhajate yo mam sa me yuktatamo matah

yoginam - z joginu; api - take; sarvesam - ze vsech; mat-gatena - upina se ke Mne, neustale na Me mysli; antah-atmana - v sobe; sraddha-van - s plnou virou; bhajate - kona transcendentalni laskyplnou sluzbu; yah - ten, kdo; mam - Mne (Nejvyssimu Panu); sah - on; me - Mnou; yukta-tamah - nejvetsi jogin; matah - pokladan.

Za nejvyssiho ze vsech joginu povazuji toho, ktery je se Mnou nejduverneji spojen, neustale na Mne mysli a oddane a laskyplne Mi slouzi.

VYKLAD: Slovo bhajate je zde velmi vyznamne. Bhajate ma svuj koren ve slovese bhaj, ktereho se pouziva ve spojitosti se sluzbou. Ceske slovo ,,uctivat`` nema stejny vyznam jako bhaja. Uctivat znamena velebit nebo prokazovat nekomu uctu. Avsak sluzba vykonavana z lasky a naplnena virou je zvlaste urcena Nejvyssi Osobnosti Bozstvi. Ten, kdo neuctiva ctihodneho cloveka nebo poloboha, muze byt oznacen za nezdvorileho, ale odmitne-li slouzit Nejvyssimu Panu, je ztracen. Kazda ziva bytost je casteckou Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, a proto je svou podstatou urcena k tomu, aby slouzila Nejvyssimu. Jestlize tak necini, poklesne. Srimad Bhagavatam (11.5.3) to potvrzuje takto:

ya esam purusam saksad atma-prabhavam isvaram
na bhajanty avajananti sthanad bhrastah patanty adhah

,,Clovek, ktery zanedbava svou povinnost a opomiji slouzit prvotnimu Panu, jenz je zdrojem vsech zivych bytosti, urcite poklesne ze sve vecne, prirozene a puvodni pozice.``

V tomto versi je take pouzito slova bhajanti. Tohoto slova se pouziva jen ve vztahu k Nejvyssimu Panu, zatimco slova ,,uctivat`` se muze pouzit ve spojitosti s polobohy nebo lidmi. Slovo avajananti, pouzite v tomto versi, muzeme najit i v Bhagavadgite (9.11): avajananti mam mudhah. ,,Pouze hlupaci a nicemove hani Sri Krsnu, Nejvyssi Osobnost Bozstvi.`` Tito hlupaci pisi nekdy komentare k Bhagavadgite, aniz by byli sebemene oddani Krsnovi. Proto take nemohou videt rozdil mezi slovem bhajanti a slovem uctivat.

Vsechny jogy vrcholi v bhaktijoze. Ostatni jogy jsou jen zpusoby, jak dospet k bhaktijoze. Joga vlastne znamena bhaktijogu. Od pocatku karmajogy az po vrchol bhaktijogy vede dlouha cesta k seberealizaci. Karmajoga, neboli cinnost bez zadosti po plodech prace, je zacatkem teto cesty. Jakmile karmajogin ziska poznani a nauci se odrikani, prejde k dznana-joze, a kdyz pomoci dznanajogy dosahne stadia, kdy za pomoci ruznych telesnych a psychickych metod medituje o Nejvyssi Dusi a upina k Ni svou mysl, dospel k astangajoze. A dospeje-li clovek rozvijenim sve oddanosti a lasky k Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, pak dosahl vrcholu, bhaktijogy.

Bhaktijoga je vskutku nejvyssim cilem, ale chceme-li ji podrobne analyzovat, musime porozumet ostatnim jogam. Jogin, ktery neustale dela pokroky, kraci pravou cestou, ktera vede k vecnemu stesti. Kdo se zastavi na urcitem stupni a nedela zadne pokroky, je nazyvan jmenem oznacujicim stupen, jehoz dosahl: karmajogin, dznanajogin, radzajogin, hathajogin a podobne. O cloveku, kteremu se natolik postestilo, ze dosahl bhaktijogy, muzeme rici, ze prekonal vsechny ostatni jogy. Uvedomovani si Krsny je proto nejvyssim stadiem jogy, tak jako je Mount Everest nejvyssi horou na svete.

Jestlize si nekdo uvedomuje Krsnu cestou bhaktijogy, dostalo se mu opravdoveho stesti. Dokonaly jogin upina svou mysl na Krsnu, Sjamasundaru, Jehoz plet ma prekrasnou barvu bourkoveho mraku, Jehoz tvar, podobna lotosu, zari jako slunce, Jehoz odev se blysti drahymi kameny a Jehoz telo je ovenceno kvety. Na vsechny strany vydava svou nadhernou zar, ktera se nazyva brahmadzjoti. Inkarnuje v ruznych podobach, jako Rama, Nrsinha, Varaha, a ve sve puvodni podobe Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, jako Krsna. Na tento svet sestupuje v lidske podobe jako syn matky Jasody a je znam pod jmeny Krsna, Govinda nebo Vasudeva. Je dokonalym ditetem, pritelem, panem a milencem a ma vsechny atributy a transcendentalni vlastnosti. Jestlize si clovek neustale uvedomuje tyto vlastnosti Boha, je dokonalym joginem.

K teto nejvyssi dokonalosti v joze muzeme dospet jen prostrednictvim bhaktijogy, coz je potvrzeno ve vsech vedskych textech. Ve Svetasvatara Upanisade (6.23) se uvadi:

yasya deve para bhaktir yatha deve tatha gurau
tasyaite kathita hy arthah prakasante mahatmanah

,,Skutecny smysl vedskeho poznani bude odhalen jen tem velkym dusim, ktere maji naprostou duveru v Boha i v duchovniho ucitele.``

V Gopala-tapani Upanisade (1.15) se rika: bhaktir asya bhajanam tad ihamutropadhi-nairasyenamusmin manah-kalpanam, etad eva naiskarmyam. ,,Bhakti je oddana sluzba Bohu, prosta zadosti po hmotnem zisku jak v tomto, tak v pristim zivote. Kdyz se clovek od techto egoistickych sklonu oprosti, mel by svou mysl zcela upnout k Nejvyssimu. To se nazyva naiskarmya.``

Toto je nekolik aspektu provadeni bhaktijogy neboli uvedomovani si Krsny, coz je nejdokonalejsi joga.

Takto konci Bhaktivedantovy vyklady k seste kapitole Srimad Bhagavadgity, ktera se nazyva ,,Dhjanajoga``.