Bhagavadgítá - úvod

Tato kniha je drahokamem duchovniho poznani. Sri Krsna prednesl sem set versu Gity, aby vedl sveho duverneho pritele Ardzunu v nelehke situaci jeho zivota. Moudrost Bhagavadgity ale neni urcena jen jemu a vsichni maji stejne pravo ji slyset, nebot prinasi osviceni o povaze cloveka, prirody, zivych bytosti i jejich vztahu k Nejvyssi Dusi. Sri Krsna uci Ardzunu o zpusobu, jakym dosahnout seberealizace, ktera jedina je skutecnym smyslem lidskeho zivota a prinasi vse, po cem duse cloveka touzi. Prichazi k nam prostrednictvim nepreruseneho retezce ucitelu a zaku, ktery predstavuje Sri Srimad A. C. Bhaktivedanta Swami Prabhupada. Diky jeho oddanosti mluvcimu Gity samotne - Sri Krsnovi - a jeho dukladnym znalostem vedskych pisem a sanskrtu dostavame autorizovanou Bhagavadgitu bez odchylek a interpretaci, Bhagavadgitu - takovou, jaka je.
,,Kdyz ctu Bhagavadgitu, jedine co mi prichazi na mysl je jak Buh stvoril vesmir. Vsechno ostatni se zda byt malicherne.`` Albert Einstein

,,Jestlize je pravdou to, co fungunje, jak prohlasuje Pierce a pragmatiste, pak musi byt na Bhagavadgite - takove, jaka je, neco pravdy, nebot na tech, kteri nasleduji jeji uceni, je videt radostna jistota, obvykle postradana v pustych a napjatych zivotech jejich soucasniku.``
Dr. Elvin H. Powell profesor sociologie State Univerzity v New Yorku

,,Nalezam v Bhagavadgite utechu, kterou postradam i v, Kazani na hore'. Kdyz mi nespokojenost zira v tvar a kdyz ve sve samote nevidim ani paprsek svetla, utikam se k Bhagavadgite. Nalezam vers tu a vers tam a pocinam se usmivat uprostred nestesti, ktera me premahaji. Muj zivot byl plny vnejsich nestesti, a nezanechala-li na mne viditelne rany, vdecim za to jedine Bhagavadgite.`` Mahatma K. Gandhi

 

Uvod

om ajnana-timirandhasya jnananjana-salakaya
caksur unmilitam yena tasmai sri-gurave namah
sri-caitanya-mano bhistam sthapitam yena bhu-tale
svayam rupah kada mahyam dadati sva-padantikam

Narodil jsem se v nejtemnejsi nevedomosti a muj duchovni ucitel mi otevrel oci pochodni poznani. Proto mu vzdavam svou hlubokou uctu. Kdy mi Srila Rupa Gosvami Prabhupada, jenz v tomto hmotnem svete zalozil misi, aby tak splnil prani Sri Caitanji Mahaprabhua, poskytne ochranu u svych lotosovych nohou?

vande ham sri-guroh sri-yuta-pada-kamalam sri-gurun vaisnavams ca
sri-rupam sagrajatam saha-gana-raghunathanvitam tam sa-jivam
sadvaitam savadhutam parijana-sahitam krsna-caitanya-devam
sri-radha-krsna-padan saha-gana-lalita-sri-visakhanvitams ca

Sklanim se v hluboke ucte u lotosovych nohou sveho duchovniho ucitele i u nohou vsech vaisnavu. Sklanim se v hluboke ucte u lotosovych nohou Srily Rupy Gosvamiho a jeho starsiho bratra Sanatany Gosvamiho, dale Raghunathy dasy, Raghunathy Bhatty, Gopaly Bhatty a Srily Dzivy Gosvamiho. Vzdavam svou hlubokou uctu Sri Krsnovi Caitanjovi a Sri Nitjanandovi i Advaitovi Acarjovi, Gadadharovi, Srivasovi a ostatnim spolecnikum. Vzdavam svou hlubokou uctu Srimati Radharani a Sri Krsnovi spolu s Jejich spolecnicemi Sri Lalitou a Visakhou.

he krsna karuna-sindho dina-bandho jagat-pate
gopesa gopika-kanta radha-kanta namo stute

O Krsno, jsi pritelem trpicich a puvodcem stvoreni. Jsi panem gopii a milencem Radharani. Vzdavam Ti svou hlubokou uctu.

tapta-kancana-gaurangi radhe vrndavanesvari
vrsabhanu-sute devi pranamami hari-priye

Vzdavam svou hlubokou uctu Srimati Radharani, vrndavanske kralovne, jejiz plet je jako tekouci zlato. Jsi dcerou krale Vrsabhany a jsi velmi draha Sri Krsnovi.

vancha-kalpatarubhyas ca krpa-sindhubhya eva ca
patitanam pavanebhyo vaisnavebhyo namo namah

Vzdavam svou hlubokou uctu vsem Bohu oddanym vaisnavum, kteri podobne jako strom prani dokazi splnit prani vsech a jsou plni soucitu k padlym dusim.

sri-krsna-caitanya prabhu-nityananda
sri-advaita gadadhara srivasadi-gaura-bhakta-vrnda

Vzdavam svou hlubokou uctu Sri Krsnovi Caitanjovi, Prabhu Nitjanandovi, Sri Advaitovi, Gadadharovi, Srivasovi a vsem ostatnim, kteri nasleduji cestu oddanosti.

Hare Krsna Hare Krsna Krsna Krsna Hare Hare
Hare Rama Hare Rama Rama Rama Hare Hare

Bhagavadgita je take znama pod nazvem Gitopanisad. Je jadrem vedskeho poznani a jednou z nejdulezitejsich Upanisad ve vedske literature. Dnes samozrejme existuje mnoho komentaru k Bhagavadgite, a muzeme proto pochybovat, je-li dalsi komentar opravdu nutny. Podam zde vsak vysvetleni k tomuto vydani. Nedavno mne jedna Americanka poprosila, abych ji doporucil nejaky anglicky preklad Bhagavadgity. Nebyl jsem ji vsak s cistym svedomim schopen vyhovet. Ovsemze existuji mnoha vydani Bhagavadgity, ale z tech, jez jsem videl, a to nejen v Americe, ale i v Indii, se ani jedno neda povazovat za zcela verohodne, nebot prakticky do vsech techto vydani vlozili tlumocnici a komentatori sve vlastni nazory, aniz by pochopili skutecny duchovni smysl Bhagavadgity.

Duch Bhagavadgity je podan v knize samotne. Zde je nazorny priklad: Chceme-li uzivat urcity lek, musime se ridit predepsanym receptem. Nesmime ho uzivat podle vlastni uvahy, ani podle rad pratel. Lek se musi uzivat podle navodu, anebo podle rady lekare. Stejne tak i Bhagavadgitu je nutne prijmout podle pokynu, jez urcil jeji mluvci - Sri Krsna. Na kazde strance Bhagavadgity je Krsna oznacovan jako Nejvyssi Osobnost Bozstvi, Bhagavan. Slovem bhagavan nekdy muzeme oznacovat jakoukoliv mocnou osobu ci poloboha, ale v tomto pripade Bhagavan bezpochyby znamena, ze Sri Krsna je nejenom velkou osobnosti, ale zaroven je i Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, coz je take potvrzeno vsemi velkymi acarji, jako jsou napriklad Sankaracarja, Ramanudzacarja, Madhvacarja, Nimbarka Svami, Sri Caitanja Mahaprabhu, a mnoha dalsimi autoritami vedskeho poznani. V Bhagavadgite Krsna prohlasuje, ze je Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, a jako takovy je uznavan v Brahma-sanhite a ve vsech Puranach, zvlaste pak v Bhagavata Purane, jez je znama jako Srimad Bhagavatam (krsnas tu bhagavan svayam). Proto bychom meli Bhagavadgitu prijmout tak, jak nam to Nejvyssi Osobnost Bozstvi doporucuje. Ve ctvrte kapitole Bhagavadgity (4.1-3) Sri Krsna pravi:

imam vivasvate yogam proktavan aham avyayam
vivasvan manave praha manur iksvakave bravit
evam parampara-praptam imam rajarsayo viduh
sa kaleneha mahata yogo nastah parantapa
sa evayam maya te dya yogah proktah puratanah
bhakto si me sakha ceti rahasyam hy etad uttamam

Sri Krsna zde Ardzunovi vysvetluje, ze tento system jogy, Bhagavadgita, byl nejdrive sdelen bohu Slunce, buh Slunce ho vysvetlil Manuovi a ten zase Iksvakuovi. Takto sledem posloupnosti duchovnich ucitelu byla tato joga predavana z ucitele na zaka. Casem vsak doslo k preruseni posloupnosti, a proto Krsna musel toto poznani vylozit znovu, tentokrat Ardzunovi na Kuruovskem bitevnim poli.

Krsna vysvetlil Ardzunovi, ze mu sdeluje toto nejvyssi tajemstvi pouze proto, ponevadz je Jeho oddanym a pritelem. Znamena to, ze Bhagavadgita je pojednani urcene zvlaste Krsnovym oddanym. Existuji tri druhy transcendentalistu - dznaniove, stoupenci neosobni filozofie; jogini, ti, kteri medituji, a bhaktove, oddani Krsny. Pan zde dava Ardzunovi jasne najevo, ze jej cini prvnim prijemcem v nove parampare (posloupnosti duchovnich ucitelu), protoze puvodni posloupnost byla prerusena. Proto si Krsna pral zalozit novou paramparu, ktera by se ridila stejnymi zasadami jako posloupnost pocinajici bohem Slunce. Dale si pral, aby Ardzuna toto uceni zacal znovu sirit a stal se autoritou a mistrem v chapani Bhagavadgity. Vidime tedy, ze Bhagavadgita byla vylozena Ardzunovi hlavne proto, ze byl Krsnovym oddanym, Jeho primym zakem a duvernym pritelem. Bhagavadgite proto muze nejlepe porozumet ten, kdo ma podobne vlastnosti jako Ardzuna, tedy je Krsnovi oddany a ma k Nemu vztah. Jakmile se tedy clovek stane bhaktou, oddanym, ziskava tim prime spojeni s Panem. Toto je samozrejme velmi slozite tema, ale v kratkosti se da rici, ze vztah oddaneho k Nejvyssi Osobnosti Bozstvi se da zaradit do jednoho z nasledujicich peti druhu:

1. Oddany muze mit pasivni vztah k Bohu.
2. Oddany muze mit aktivni vztah k Bohu.
3. Oddany muze mit pratelsky vztah k Bohu.
4. Oddany muze mit rodicovsky vztah k Bohu.
5. Oddany muze mit milostny vztah k Bohu.

Ardzunuv vztah ke Krsnovi je pratelsky. Mezi timto pratelstvim a pratelstvim, ktere existuje v hmotnem svete, je samozrejme veliky rozdil. Toto pratelstvi je transcendentalni a tezko dostupne. Kazdy ma svuj urcity vztah ke Krsnovi a ten je vyvolan zdokonalovanim oddane sluzby. V nasem nynejsim stavu jsme zapomneli nejenom na Nejvyssiho Pana, ale i na nas vecny vztah k Nemu. Kazda z mnoha milionu zivych bytosti ma k Bohu urcity vecny vztah, ktery se nazyva svarupa. Clovek muze oddanou sluzbou svuj vztah znovu probudit a dosahnout sveho skutecneho postaveni, coz se nazyva svarupa-siddhi. Ardzuna byl tedy oddany a s Nejvyssim Panem ho pojilo pratelstvi. Za povsimnuti stoji, jakym zpusobem Ardzuna Bhagavadgitu prijal. V desate kapitole se o tom pise:

arjuna uvaca
param brahma param dhama pavitram paramam bhavan
purusam sasvatam divyam adi-devam ajam vibhum
ahus tvam rsayah sarve devarsir naradas tatha
asito devalo vyasah svayam caiva bravisi me
sarvam etad rtam manye yan mam vadasi kesava
na hi te bhagavan vyaktim vidur deva na danavah

Ardzuna pravil: ,,Jsi Nejvyssi Osobnost Bozstvi, jsi konecny pribytek, jsi nejcistsi Absolutni Pravda, jsi vecna, transcendentalni, nezrozena, puvodni a nejvyssi osoba. Vsichni velci svetci, jako Narada, Asita, Devala a Vjasa to o Tobe prohlasuji a nyni mi to rikas Ty sam. O Krsno, prijimam vse, co mi sdelujes, jako pravdu. O Pane, vzdyt ani polobozi, ani demoni nemohou porozumet Tve osobnosti.`` (Bg. 10.12-14)

Po vyslechnuti Bhagavadgity od Nejvyssi Osobnosti Bozstvi uznal Ardzuna Krsnu za param brahma neboli za Nejvyssi Brahma. Kazda ziva bytost je brahma (duse), ale nejvyssi ziva bytost, tj. Nejvyssi Osobnost Bozstvi, je Nejvyssi Brahma. Param dhama znamena, ze je nejvyssim utocistem vseho, pavitram, ze je cisty, neposkvrneny hmotou, purusam, ze je nejvyssim uzivatelem, sasvatam, ze je puvodni, divyam, transcendentalni, adi-devam, ze je Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, ajam, nezrozeny, a vibhum, nejvyssi.

Nyni si mozna budete myslet, ze Ardzuna toto vsechno rekl, aby Krsnovi zalichotil, protoze Krsna byl jeho pritel. Avsak jiz v nasledujicim versi rozehnal Ardzuna pochyby ctenaru Bhagavadgity a zduvodnil sve vychvalovani slovy, ze Krsna je uznavan za Nejvyssi Osobnost Bozstvi nejenom jim samotnym, ale i takovymi osobnostmi, jakymi jsou Narada, Asita, Devala a Vjasa. Vsechny tyto velke osobnosti siri poznani Ved tak, jak je prijimaji vsichni acarjove. Proto Ardzuna Krsnovi rika, ze prijima vse, co mu rika, za naprosto dokonale. Sarvam etad rtam manye: ,,Vse, co rikas, prijimam jako pravdu.`` Ardzuna take rekl, ze je velmi tezke porozumet osobnosti Pana a ze ani mocni polobozi ji neznaji. To znamena, ze Krsnu nemohou poznat ani osobnosti mocnejsi, nezli jsou lidske bytosti. Jak tedy muze nekdo pochopit Krsnu, nestal-li se Jeho oddanym?

Bhagavadgita ma byt proto prijata v duchu oddanosti. Nikdo by si nemel myslet, ze se rovna Krsnovi, ani ze Krsna je jen obycejna nebo pouze velmi mocna osobnost. Sri Krsna je Nejvyssi Osobnost Bozstvi, a to jak podle vypovedi Bhagavadgity, tak i Ardzuny, tj. osoby, jez se snazi porozumet Bhagavadgite. Meli bychom proto alespon teoreticky uznat Sri Krsnu jako Nejvyssi Osobnost Bozstvi a v tomto pokornem duchu muzeme pak take Bhagavadgite porozumet. Dokud ji necteme s pokorou, zustava velkou zahadou a sotva ji porozumime.

Co je vlastne Bhagavadgita? Jejim ucelem je vysvobodit lidstvo z nevedomosti hmotne existence. Kazdy clovek ma nejake potize, tak jako je mel i Ardzuna, kdyz byl donucen bojovat na Kuruksetre. To, ze se Ardzuna zcela odevzdal Sri Krsnovi, vedlo k tomu, ze mu Krsna sdelil Bhagavadgitu. Nejenom Ardzuna, ale kazdy z nas je naplnen uzkosti, ktera pochazi z hmotneho byti. Existujeme vecne, avsak z nejakeho duvodu jsme se ocitli v teto situaci, ktera se nazyva asat, tedy to, co je neskutecne.

Jen malokdo z mnoha trpicich lidi se zamysli nad svou situaci a pta se: Kdo vlastne jsem? Odkud jsem prisel? Kam odejdu po smrti? Proc trpim? Proc jsem se dostal do teto neprijemne situace? Dokud clovek neprocitne a nezacne se ptat po pricine sveho utrpeni ci dokud si neuvedomi, ze jiz nechce trpet, a nezacne hledat reseni, jak utrpeni ukoncit, nemuze se pokladat za dokonalou lidskou bytost. Clovek se stava clovekem teprve tehdy, kdyz si zacne klast tento druh otazek. V Brahma-sutre se tyto otazky nazyvaji brahma-jijnasa, hledani Absolutni Pravdy. Athato brahma-jijnasa. Dokud v sobe neprobudime touhu po Absolutni Pravde, jsou vsechny nase cinnosti bezvyznamne. Pravymi ctenari Bhagavadgity jsou proto ti, kteri v sobe probudili touhu po tomto poznani. Uprimny ctenar musi mit take hlubokou uctu k Nejvyssi Osobnosti Bozstvi a Ardzuna mel vsechny tyto vlastnosti.

Sri Krsna sestupuje na Zemi predevsim proto, aby zde obnovil lidstvem zapomenute uceni o skutecnem smyslu zivota. Z mnoha a mnoha lidskych bytosti, jez procitnou, mozna jen jedina skutecne pochopi svoji situaci, a pro ni byla Bhagavadgita vyrcena. Vsichni trpime hlubokou nevedomosti, avsak Pan je velice milosrdny ke vsem zivym tvorum a predevsim k lidskym bytostem. Proto take prednesl Bhagavadgitu a ucinil Ardzunu svym zakem.

Ardzuna stal mimo veskerou nevedomost, nebot byl spolecnikem Sri Krsny. Na Kuruovskem bitevnim poli ho vsak Pan uvedl do stavu nevedomosti pouze proto, aby se Ho Ardzuna mohl dotazovat na problemy zivota a On je mohl vysvetlit ku prospechu budoucich generaci. Je tedy dulezite, aby se clovek ridil Panovymi pokyny a splnil poslani sveho lidskeho zivota.

Bhagavadgita pojednava o peti zakladnich pravdach, jimz je naprosto nutne porozumet. Nejdrive je vysvetlena veda o Bohu a potom skutecna povaha zivych bytosti (jiva). Buh je isvara cili vladce a zive bytosti jsou Bohem ovladany. Jestlize ziva bytost tvrdi, ze neni ovladana, nybrz ze je svobodna, pak je pomatena. Kazda ziva bytost je ve svem podminenem byti za vsech okolnosti ovladana. Bhagavadgita tedy pojednava o isvarovi neboli o nejvyssim vladci a o ovladanych zivych bytostech. Take se zde diskutuje o hmotne prirode (prakrti), o casu, to jest o trvani existence celeho vesmiru ci o trvani projevu hmotne prirody (kala) a cinnostech (karma). Vesmirny projev je plny ruznych aktivit a vsichni zivi tvorove jsou v cinnosti. Z Bhagavadgity se proto muzeme naucit, kdo je Buh, kdo jsou zive bytosti a jaky je jejich vztah k nejvyssimu vladci. Co je to prakrti, co je to vesmirny projev a jak je ovladan casem i jake jsou cinnosti zivych bytosti.

Z techto peti temat Bhagavadgity je Krsna, Nejvyssi Osobnost Bozstvi, Brahma, nejvyssi vladce nebo Paramatma - muzete pouzit kterehokoliv oznaceni - svrchovany. Jak ruzne kapitoly Bhagavadgity ukazi, hmotna priroda neni nezavisla, nybrz jedna pod vedenim Nejvyssiho Pana. Sri Krsna rika: mayadhyaksena prakrtih suyate sa-caracaram. ,,Tato hmotna priroda jedna pod Mym vedenim``. Kdyz vidime, jake fantasticke veci se deji ve vesmiru, meli bychom si uvedomit, ze za timto kosmickym projevem je nekdo, kdo ho ridi a ovlada. Nic by nemohlo existovat, kdyby nebylo stvoritele a vladce. Proto je naivni tohoto vladce popirat. Dite muze napriklad povazovat automobil za nadprirozenou vec, protoze se pohybuje, aniz by ho tahl kun nebo jine tazne zvire. Avsak rozumny clovek, jenz zna mechanismus automobilu, vi, ze za kazdym mechanismem se vzdy nachazi clovek, ktery ho ridi. Podobne se vse hybe pod vedenim Nejvyssiho Pana. Jak si budeme moci vsimnout v dalsich kapitolach, zive individualni bytosti (jiva), jsou nedilnymi casteckami Pana. Mala castice zlata je take zlato, kapka morske vody ma rovnez slanou chut jako more. Podobne i my, zive bytosti, vlastnime jako castecky nejvyssiho vladce, isvary neboli Bhagavana Sri Krsny, vsechny kvality Nejvyssiho Pana, ovsem pouze v nepatrnem mnozstvi, nebot jsme jen velice mali isvarove, podrizeni isvarove. Snazime se ovladnout hmotnou prirodu a v soucasne dobe se pokousime o zdolani vesmiru a planet. Tento sklon k ovladani je v nas proto, ponevadz je i v Krsnovi. Ackoliv mame sklon panovat hmotne prirode, meli bychom vedet, ze nejsme nejvetsimi vladci. Toto vse se vysvetluje v Bhagavadgite.

V Bhagavadgite je take vysvetleno, co je hmotna priroda. Rika se zde, ze je to nizsi prakrti, nizsi podstata, zatimco ziva bytost je oznacovana jako vyssi prakrti. Prakrti, at vyssi nebo nizsi, je vzdy podrizena Panu, a protoze je zenskeho rodu, je Jim ovladana, zrovna tak jako je zena ovladana svym muzem. Jak zive bytosti, tak i hmotna priroda jsou ovladany Panem. Podle Bhagavadgity maji byt zive bytosti pokladany za prakrti, a to i presto, ze jsou castmi Nejvyssiho Pana. Jasne je to podano v patem versi sedme kapitoly Bhagavadgity: apareyam itas tv anyam prakrtim viddhi me param / jiva-bhutam. ,,Tato hmotna priroda, prakrti, je Ma nizsi energie a mimo ni existuje jeste jina prakrti - jiva-bhutam, ziva bytost``.

Hmotna priroda sestava ze tri kvalitativne vymezenych slozek: kvality dobra, vasne a nevedomosti. Nad temito kvalitami je vecny cas. Kombinaci techto tri kvalit prirody, ovladanych vecnym casem, vznikaji cinnosti zvane karma, ktere trvaji jiz od nepameti a my bud trpime, nebo se tesime z plodu nasich cinu. Predpokladejme napriklad, ze jsem obchodnik, ktery velmi tezce pracoval a pomoci inteligence dosahl velkeho bohatstvi. Pak se z neho tesim a uzivam si ho. Trpel bych vsak, kdybych spatnymi obchody o vsechny penize prisel. Stejnym zpusobem se tesime nebo trapime podle nasledku svych cinu ve vsech oblastech zivota. To se nazyva karma.

Isvara (Nejvyssi Pan), dziva (individualni duse), prakrti (hmotna priroda), kala (vecny cas) a karma (cin) jsou vsechny vysvetleny v Bhagavadgite. Z techto peti jsou Pan, individualni zive bytosti, hmotna priroda a cas vecne. Prestoze projev hmotne prirody je docasny, neni neskutecny. Nekteri filozofove tvrdi, ze projev hmotne prirody je neskutecny, avsak podle filozofie Bhagavadgity neboli vaisnavske filozofie tomu tak neni. Projev hmotneho vesmiru neni prijiman jako neskutecny, nybrz jako skutecny, avsak docasny. Da se prirovnat k mrakum plujicim po obloze ci k obdobi destu, jez prinasi vlahu obili. Jakmile obdobi destu skonci a mraky se rozplynou, vsechna uroda, ktera byla destem zivena, usycha. Tento hmotny projev take v urcite chvili vznika, jistou dobu trva a pak zase mizi. Takova je cinnost hmotne prirody a tento kolobeh se vecne opakuje. Proto je prakrti vecna a take skutecna. Krsna na ni poukazuje slovy ,,Ma prakrti``.

Hmotna priroda je oddelena energie Nejvyssiho Pana, stejne tak i zive bytosti, avsak s tim rozdilem, ze zive bytosti nejsou od Neho oddelene, nybrz jsou s Nim navzdy spojene. Mezi Panem, zivymi bytostmi, hmotnou prirodou a casem existuje vzajemna spojitost a vsem je spolecne, ze jsou vecni. Paty princip, karma, vsak vecny neni. Ucinky karmy mohou byt samozrejme velmi dlouhodobe. Jiz od nepameti se trapime nebo tesime z vysledku nasich cinu, avsak svou karmu, neboli vysledny efekt techto cinu, muzeme zmenit. Tato zmena nastane, jestlize zdokonalime sve vedomosti. Zabyvame se nejruznejsimi cinnostmi a nepochybne vubec nevime, jake ciny mame vykonavat, abychom se osvobodili od jejich nasledku; avsak i to je v Bhagavadgite vysvetleno.

Isvara, Buh, ma nejvyssi vedomi. Zive bytosti maji take vedomi, ponevadz jsou Jeho nedilnymi castmi. Oboji, ziva bytost i hmotna priroda, jsou prakrti, energie Nejvyssiho Pana, avsak pouze dziva ma vedomi. Druha prakrti vedomi nema. V tom je mezi nimi rozdil. Ziva bytost (jiva-prakrti) patri do vyssi energie, protoze ma vedomi, jez je podobno Panovu vedomi. Pan ma vsak nejvyssi vedomi a nikdo by si nemel myslet, ze dziva, ziva bytost, je ma take. Ziva bytost nemuze v zadnem stadiu dokonalosti dosahnout nejvyssiho vedomi a teorie, ktera tvrdi opak, nas zavadi na nepravou cestu. Ziva bytost ma vedomi, ktere vsak neni nejdokonalejsi ani nejvyssi.

Rozdil mezi dzivou a isvarou bude vysvetlen ve trinacte kapitole Bhagavadgity. Pan je vedomy (ksetra-jna) a stejne tak i ziva bytost. Avsak ta si je vedoma pouze sveho vlastniho tela, kdezto Pan si je vedom tel vsech zivych bytosti. Ponevadz sidli v srdci kazde zive bytosti, je si vedom psychickeho stavu kazde jednotlive dzivy. Na to bychom nemeli zapominat. V trinacte kapitole se dale vysvetluje, ze Paramatma dli coby isvara (vladce) v srdci kazde zive bytosti a dava ji pokyny, jak ma jednat, aby uspokojila sve zadosti. Ziva bytost vsak zapomina, co ma delat. Nejdrive se rozhodne jednat urcitym zpusobem a zaplete se do nasledku sve vlastni karmy. Pote co opusti jeden druh tela, vstoupi do jineho, zrovna tak, jako kdyz si oblekame a svlekame saty. Zatimco se duse takto prevteluje, prochazi utrpenimi, coz jsou nasledky jejich minulych cinu. Jedna-li ziva bytost v kvalite dobra, muze tyto ciny zmenit, nebot zmoudri a vi, jak spravne jednat, aby se osvobodila z pout hmoty. Postupuje-li timto zpusobem, muze pak vsechny nasledky svych minulych cinu zmenit, coz znamena, ze karma neni vecna. Jak jiz bylo receno, z peti principu jsou ctyri vecne (isvara, dziva, prakrti a kala), zatimco jeden z nich (karma) vecny neni.

Nejvyssimu vedomemu isvarovi se ziva bytost podoba tim, ze jeji vedomi je take transcendentalni. Je mylne se domnivat, ze vedomi vzniklo za urcitych podminek kombinaci ruznych prvku. Bhagavadgita tuto chybnou teorii zavrhuje. Prave tak, jako svetlo odrazi barvu skla, jimz prochazi, muze i vedomi zkreslene odrazet hmotne okolnosti, jez na ne pusobi. Panovo vedomi vsak hmotou ovlivneno byt nemuze. Sri Krsna sam rika: mayadhyaksena prakrtih. Kdyz Pan sestoupi do hmotneho sveta, nema hmota na Jeho vedomi vliv. Kdyby tomu tak bylo, nebyl by schopen hovorit o transcendentalnich vecech, jak to ucinil v Bhagavadgite. Nikdo nemuze hovorit o transcendentalnim svete, neni-li jeho vedomi zbaveno veskere hmotne necistoty. Krsna tedy hmotou znecisten neni. Nase vedomi je vsak v soucasnosti znecisteno hmotou. Bhagavadgita uci, ze sve hmotou znecistene vedomi musime ocistit. Jakmile se tak stane, budou nase ciny shodne s vuli isvary a to nas ucini stastnymi. Neni zapotrebi prestat jednat, spise bychom meli nase cinnosti ocistit. Toto ocistene jednani se nazyva bhakti, neboli oddana sluzba Bohu. Muze pripominat obycejne cinnosti, avsak rozdil je v tom, ze nejsou znecistene. Nevedoma osoba vidi, ze oddany jedna a pracuje jako obycejny clovek, ale jelikoz nema prilis velke vedomosti, nevi, ze ciny oddaneho nebo Pana nejsou poskvrneny necistym vedomim ci hmotou. Jejich cinnosti jsou transcendentalni vuci trem kvalitativnim slozkam hmotne prirody. Nedosahneme-li teto transcendentalni urovne, zustava nase vedomi znecisteno hmotou. Je-li nase vedomi znecisteno hmotou, nachazime se ve stavu, jenz se nazyva podmineny.

Falesne vedomi se projevi, kdyz se povazujeme za produkt hmoty. Tomu se rika ,,falesne ego``. Ten, kdo se ztotoznuje se svym telem, nechape svou pravou pozici. Bhagavadgita byla prednesena proto, abychom se prostrednictvim jejiho uceni mohli vysvobodit z telesneho pojeti zivota, a Ardzuna na sebe vzal ulohu podminene bytosti, aby ho Krsna mohl primo poucit. Prvnim ukolem transcendentalisty je vysvobodit se z telesneho pojeti zivota. Mukti neboli vysvobozeni znamena oprosteni se od hmotneho vedomi. Ve Srimad Bhagavatamu je osvobozeni definovano takto: muktir hitvanyatha-rupam svarupena vyavasthitih. Mukti znamena, ze clovek je osvobozen od vedomi znecisteneho hmotnym svetem, a ze dosahl cisteho vedomi. Vsechny pokyny v Bhagavadgite jsou zamereny k probuzeni tohoto cisteho vedomi. Proto se take na konci Bhagavadgity Krsna pta Ardzuny, zdali jiz dospel na tuto uroven. Ciste vedomi znamena, ze clovek jedna podle pokynu Boha. Protoze jsme Jeho castmi, mame vedomi, ale zaroven i sklon podlehat hmotne prirode. Nejvyssi Pan vsak na rozdil od malych individualnich zivych bytosti neni nikdy a nicim ovlivnen.

Co je to vedomi? Vedomi znamena ,,ja jsem``. Ale co jsem? Je-li nase vedomi znecisteno, pak toto ,,ja jsem`` znamena, ze ,,jsem panem vseho, co vidim, a vse je urceno k memu pozitku``. Svet je v neustalem pohybu, protoze kazda ziva bytost si mysli, ze je panem a tvurcem hmotneho sveta. Hmotne vedomi ma dva psychicke aspekty. Prvni, ,,jsem tvurce a pan``, a druhy, ,,jsem ten, kdo si uziva``. Ve skutecnosti je tvurcem i uzivajicim Nejvyssi Pan, zatimco ziva bytost, jakozto Jeho castecka, je pouze pomocnik. Je tvorena a uzivana. Uvedme priklad: soucastka stroje spolupracuje s celym strojem nebo cast tela spolupracuje s celym telem. Ruce, nohy, oci atd. jsou castmi tela, ale samy o sobe si uzivat nemohou. Tim, kdo si uziva, je zaludek. Nohy podepiraji telo, ruce mu dodavaji potravu a zuby ji zvykaji. Vsechny casti tela se pricinuji o to, aby uspokojily zaludek, na nemz je cele telo zavisle. Strom udrzujeme pri zivote tim, ze zalevame koreny, a podobne se telo udrzuje pri zivote kdyz se do zaludku dostava potrava. Ma-li se telo udrzet zdrave, musi vsechny jeho casti spolupracovat, aby zaludku poskytly potravu. Podobne je Nejvyssi Pan stvoritelem i uzivatelem a my, jakozto podrizene zive bytosti, jsme urceni k tomu, abychom spolupracovali pro Jeho uspokojeni.

Tato spoluprace nas ve skutecnosti uspokoji prave tak, jako jsou uspokojeny vsechny casti tela, kdyz se do zaludku dostane potrava. Kdyby si prsty na rukou myslely, ze mohou jist samy, misto aby dodavaly potravu do zaludku, pak by se dockaly jen zklamani. Ustredni postavou tvoreni a pozitku je Nejvyssi Pan a poslanim zivych bytosti je spolupracovat s Nim a prozivat tak radost. Pomer individualni zive bytosti k Nejvyssimu Panu se muze prirovnat ke vztahu mezi sluzebnikem a panem. Podobne jako oddany sluzebnik naleza i ziva bytost radost v tom, kdyz uspokoji sveho Pana. Musime se tedy snazit tesit Pana, a to i presto, ze mame sklon byt tvurci ci pany a uzivat si hmotneho sveta. Tento sklon je v zivych bytostech, nebot je i v Nejvyssim Panu, skutecnem stvoriteli tohoto hmotneho sveta.

Z Bhagavadgity se dovidame, ze naprosta celistvost se sklada z Nejvyssiho Vladce, ovladanych zivych bytosti, vesmirneho projevu, vecneho casu a cinnosti. To vsechno dohromady vytvari naprostou celistvost, ktera se nazyva Nejvyssi Absolutni Pravda. Naprostou celistvosti a Nejvyssi Absolutni Pravdou je Nejvyssi Osobnost Bozstvi, Sri Krsna. Vse, co existuje, je projevem Jeho ruznych energii.

V Bhagavadgite je rovnez vysvetleno, ze neosobni brahma je take podrizeno Nejvyssi Osobnosti (brahmano hi pratisthaham). V Brahma-sutre je brahma prirovnavano ke slunecnim paprskum, nebot je to vlastne svetlo vyzarujici z Nejvyssi Osobnosti Bozstvi. Realizace neosobniho brahma je neuplnou realizaci Absolutni Pravdy, stejne jako realizace Paramatmy. V patnacte kapitole Bhagavadgity se dovidame, ze Purusottama, tj. Nejvyssi Osobnost Bozstvi neboli Bhagavan, stoji nad neosobnim brahma i Paramatmou. Nejvyssi Osobnost Bozstvi se nazyva sac-cid-ananda-vigraha. Brahma-sanhita (5.1) zacina temito slovy:

isvarah paramah krsna sac-cid-ananda-vigrahah
anadir adir govindah sarva-karana-karanam

,,Govinda, Krsna, je pricinou vsech pricin. Je prvotni pricinou a dokonalou podobou vecneho byti, poznani a blazenosti.`` Realizace neosobniho brahma je realizace Jeho aspektu sat (vecneho byti) a realizace Paramatmy je realizace aspektu sat-cit (vecneho poznani). Avsak realizace Bozske Osobnosti, Sri Krsny, je realizace vsech Jeho transcendentalnich aspektu: sat, cit a ananda (vecnosti, poznani a blazenosti) v uplne celistve podobe (vigraha).

Mene inteligentni lide pokladaji Absolutni Pravdu za neosobni, avsak Buh je transcendentalni Nejvyssi Absolutni Pravda, coz take potvrzuje cela vedska literatura (nityo nityanam cetanas cetananam; Katha Upanisad 2.2.13). Tak jako jsme my vsichni individualnimi zivymi bytostmi s vlastni osobnosti, tak je osobou take Nejvyssi Absolutni Pravda a realizace Bozske Osobnosti, Sri Krsny, je realizaci vsech transcendentalnich aspektu Jeho uplne podoby. Nejvyssi Pan je uplnym celkem a neni bez podoby. Kdyby nemel podobu, nebo byl neco mene nez cokoliv, co existuje, pak by nemohl byt uplnym celkem. Uplny celek musi zahrnovat vse, co je obsazeno v nasi zkusenosti, a i to, co je mimo ni, jinak by nemohl byt uplny.
Nejvyssi Osobnost Bozstvi ma jakozto uplny celek neomezene energie (parasya saktir vividhaiva sruyate). Bhagavadgita rovnez popisuje, jak Krsna pusobi svymi rozmanitymi a nesmirnymi silami. Tento jevovy neboli hmotny svet, do nehoz jsme umisteni, je sam o sobe uplny. Ctyriadvacet prvku, jejichz docasnym projevem je podle sankhjove filozofie tento hmotny vesmir, je uzpusobeno tak, aby mohly produkovat dokonale prostredky, nezbytne k existenci a udrzovani vesmiru. Neni zde nic, co by bylo zbytecne, ani zde nic nechybi. Nynejsi vesmirny projev ma svuj vlastni cas stanoveny energii nejvyssiho celku, a jakmile se tento cas naplni, bude hmotny docasny svet znicen na zaklade dokonaleho usporadani Celistveho. Male celistve jednotky, neboli zive bytosti, maji veskere moznosti k tomu, aby mohly celistvost realizovat, a vsechny formy nedokonalosti jsou pocitovany diky neuplne znalosti celistvosti. Bhagavadgita tedy obsahuje dokonale poznani vedske moudrosti
.
Vedske poznani je dokonale a neomylne a jako takove je Indove prijimaji. Napriklad kravsky trus je zvireci vykal a podle vedskych predpisu (smrti) se clovek musi vykoupat a ocistit, jestlize se dotkne vykalu zvirete. Ve vedskych pismech se vsak kravsky trus povazuje za cistici prostredek. Muze se nam zdat, ze si tato dve tvrzeni naprosto odporuji, ale presto je lide uznavaji, nebot je to vedsky predpis; kdyz se clovek podle neho ridi, nemuze se dopustit chyby. Dodatecne bylo pomoci moderni vedy dokazano, ze kravsky trus ma antisepticke vlastnosti. Veskere vedske vedeni je tedy dokonale, nebot je prosto vsech pochybnosti a omylu, a Bhagavadgita tvori jeho jadro.

Vedske poznani nelze podrobit vyzkumu. Nase vyzkumna cinnost je nedokonala, nebot zkoumame veci nedokonalymi smysly. Poznani musime prijmout sestupnym zpusobem. Bhagavadgita uvadi, ze chceme-li ziskat dokonale poznani, musime je prijmout od duchovniho ucitele (gurua), naleziciho do ucednicke posloupnosti (parampary), ktera pocina nejvyssim duchovnim ucitelem, samotnym Krsnou. Ardzuna byl zakem Sri Krsny a prijal bez odporovani vse, co mu Krsna rekl. Je nevhodne prijmout pouze urcitou cast Bhagavadgity a jinou zavrhnout. Bhagavadgitu musime prijmout takovou, jaka je, tedy bez jakychkoliv interpretaci a bez toho, ze bychom neco vynechali ci vnaseli do veci vlastni nazory. Bhagavadgita by mela byt uznavana za nejdokonalejsi podani vedskeho vedeni. Vedske poznani se prijima z transcendentalnich zdroju a prvni slova byla vyslovena samotnym Panem. Slova pronesena Panem se nazyvaji apauruseya, coz znamena, ze nebyla vyrcena pozemskym tvorem. Svetska bytost ma ctyri nedostatky: 1. nevyhnutelne se dopousti omylu a chyb, 2. podleha iluzi, 3. ma sklon podvadet ostatni a 4. je omezovana nedokonalymi smysly. Jsme-li podmineni temito ctyrmi nedokonalostmi, nejsme schopni podat dokonalou informaci o vseobsahujicim poznani.

Vedske poznani se nepredavalo prostrednictvim nedokonalych bytosti, nybrz bylo vlozeno do srdce prvni stvorene zive bytosti, Brahmy. Brahma pak siril toto poznani mezi svymi syny a ucedniky v puvodni podobe tak, jak je obdrzel od Krsny, a ti je v prubehu dejin predavali dale. Protoze Buh je purnam, naprosto dokonaly, je vylouceno, aby podlehal zakonum hmotne prirody. Kazdy clovek by mel byt natolik inteligentni, aby dokazal pochopit, ze Buh je jedinym vlastnikem vseho ve vesmiru i mimo nej, a ze je prvotnim tvurcem a stvoritelem Brahmy. V jedenacte kapitole Bhagavadgity je Sri Krsna oslovovan jako prapitamaha, tj. stvoritel Brahmy neboli pradeda (pitamaha). Nikdo by si proto nemel delat nejake vlastnicke naroky na cokoliv a meli bychom prijimat pouze ty nezbytnosti, jez nam byly prideleny Panem jako nas podil.
Existuje mnoho prikladu, jak mame pouzivat veci, ktere nam byly pridelene Bohem. To je take vysvetleno v Bhagavadgite.

Tesne pred bojem se Ardzuna rozhodl, ze nebude bojovat. Oznamil Krsnovi, ze by se nemohl tesit z kralovstvi, kdyby zabil sve vlastni pribuzne. Jeho rozhodnuti se zakladalo na telesnem pojeti zivota, tj. na ztotoznovani se s telem, nebot usuzoval, ze jeho bratri, synovci, svagri, dedove atd. meli k jeho telu vztah. Chtel tedy uspokojit sve telesne pozadavky. Bhagavadgita byla Ardzunovi sdelena s cilem zmenit jeho hmotne chapani a Ardzuna se nakonec rozhodl bojovat pod Krsnovym vedenim, kdyz rekl: karisye vacanam tava. ,,Budu bojovat podle Tvych slov.``

Clovek neni urcen k tomu, aby na tomto svete drel jako mezek. Musime byt natolik inteligentni a pochopit, jak dulezity je lidsky zivot, a odmitat jednat jako obycejne zvire. Meli bychom si take uvedomit, jaky je skutecny smysl lidskeho zivota. Cela vedska literatura o tom poskytuje informace a jadro nalezneme v Bhagavadgite. Vedska literatura je urcena pro lidi a ne pro zvirata. Zvirata mohou zabijet jine zivocichy, aniz by se tim dopoustela hrichu, ale zabije-li clovek zvire jen proto, aby uspokojil sve neovladnute chutove bunky, pak nese plnou zodpovednost za poruseni prirodnich zakonu. V Bhagavadgite je jasne vysvetleno, ze v souladu s tremi kvalitativnimi slozkami hmotne prirody existuji take tri druhy jednani a to v kvalite dobra, vasne a nevedomosti. Stejne tak existuji tri druhy potravy: potrava v kvalite dobra, v kvalite vasne a v kvalite nevedomosti. Budeme-li se spravne ridit pokyny Bhagavadgity, nas zivot se ocisti a nakonec budeme schopni dosahnout cile, jenz se nachazi mimo tento hmotny svet a ktery se nazyva sanatana-dhama, vecny duchovni svet (yad gatva na nivartante tad dhama paramam mama).

Vidime, ze vse, co se nachazi v tomto hmotnem svete, je docasne povahy. Napred to vznika, pak to urcitou dobu trva, rozmnozi se, ubyva a nakonec zmizi. Takovy je zakon hmotneho sveta a ten plati pro vsechny, at uz jako prikladu pouzijeme telo cloveka, zvirete, rostliny, nebo cehokoliv jineho. Mame vsak take zpravy o jinem svete, ktery existuje za timto pomijivym svetem, a ten je vecny, sanatana. Rovnez v jedenacte kapitole Bhagavadgity se popisuje, ze jak Buh, tak i dziva, individualni duse, jsou vecni a existuje mezi nimi duverny vztah. Ucelem Bhagavadgity je znovu v nas probudit a obnovit tento zapomenuty vztah, ktery je nasi vecnou funkci - sanatana-dharmou, protoze vecne zive bytosti, vecna Osobnost Bozstvi a vecny svet jsou si kvalitativne rovni. Zabyvame se nejruznejsimi docasnymi cinnostmi, avsak prestaneme-li se jim venovat a zacneme-li jednat podle pokynu Nejvyssiho Pana, pak znovu nabudeme nasi puvodni ciste existence.

Nejvyssi Pan, Jeho transcendentalni sidlo a zive bytosti jsou vecne. Dokonalosti lidskeho zivota dosahneme, navratime-li se do sidla Nejvyssiho Pana. Nejvyssi Pan je velice laskavy k zivym bytostem, protoze jsou Jeho synove. V Bhagavadgite (14.4) Sri Krsna rika: sarva-yonisu... aham bija-pradah pita. ,,Jsem otcem vsech zivych bytosti.`` Samozrejme existuje mnoho druhu bytosti, ktere nasledkem sve karmy obdrzely ruzna tela, avsak Krsna prohlasuje, ze je otcem vsech. Buh sestupuje do hmotneho sveta, aby napravil tyto padle, hmotou podminene duse a povolal je zpet do sveho vecneho sidla (sanatana-dhamy), kde mohou zit vecne v Jeho spolecnosti. Aby hmotou podminene duse napravil, prichazi bud osobne, nebo sesila sve ruzne duverne sluzebniky, jako napr. syny, spolecniky ci duchovni ucitele.

Sanatana-dharma tedy nepredstavuje nejakou sektarskou nabozenskou cinnost, nybrz je vecnou funkci vecnych bytosti ve vztahu k vecnemu Nejvyssimu Panu. Jak jiz bylo receno drive, tyka se vecne funkce zive bytosti. Svetec a ucenec Sripada Ramanudzacarja definoval slovo sanatana jako ,,to, co nema ani zacatek, ani konec``. Na zaklade jeho vypovedi musime tedy akceptovat, ze sanatana-dharma nema ani pocatek, ani konec.

Cesky pojem ,,nabozenstvi`` se ponekud lisi od sanatana-dharmy. Nabozenstvi v nas vzbuzuje predstavu viry a vira se muze zmenit. Je mozne vyznavat urcitou viru a pozdeji prestoupit na jinou. Sanatana-dharma oznacuje cinnost, kterou nelze zmenit. Voda nikdy neprestava byt tekuta a ohen nikdy neprestava hrat. Vecna funkce zive bytosti nemuze byt zmenena. Sanatana-dharma je vecnou a nedilnou soucasti zive bytosti a podle Sripady Ramanudzacarji nema ani pocatek, ani konec. To, co nema ani pocatek, ani konec, nemuze byt sektarske a nelze to omezovat zadnymi hranicemi. Presto se ti, kteri nalezi k nejake sekte, mylne domnivaji, ze sanatana-dharma je take sektarska. Prozkoumame-li tuto vec hloubeji a z hlediska moderni vedy, pak muzeme videt, ze sanatana-dharma je zalezitosti a funkci nejen vsech lidi na svete, ale i vsech bytosti ve vesmiru.
Ruzna nabozenstvi mohou mit svuj historicky pocatek, ale sanatana-dharma zadny pocatek nema, nebot zustava vecne s zivymi bytostmi.

O zivych bytostech se ve zjevenych pismech (sastrach) uvadi, ze se ani nerodi, ani neumiraji, a rovnez Bhagavadgita rika, ze duse se nerodi, ani neumira. Je vecna, neznicitelna a zije dale i po zniceni tohoto docasneho hmotneho tela. Poukazujeme-li na vyraz sanatana-dharma, musime se pokusit porozumet pojeti nabozenstvi z vyznamu sanskrtskeho slova dharma. Slovo dharma poukazuje na to, co je neustale spojeno s urcitym predmetem. Mluvime-li napriklad o ohni, predpokladame, ze je vzdy doprovazen teplem a svetlem. Bez tepla a svetla nema slovo ohen zadny vyznam. Stejnym zpusobem musime nalezt zakladni vlastnost zive bytosti, ktera tvori jeji podstatu a neustale ji doprovazi. Tato stala vlastnost je jeji vecne nabozenstvi.
Kdyz se Sanatana Gosvami zeptal Sri Caitanji Mahaprabhua, jaky je prirozeny stav (svarupa) kazde zive bytosti, Pan mu odpovedel, ze je to sluzba Nejvyssi Osobnosti Bozstvi. Pri rozboru tohoto vyroku muzeme snadno zjistit, ze kazda ziva bytost neustale slouzi jine zive bytosti, coz ji zpusobuje radost. Zvirata slouzi lidem, pritel prokazuje sluzbu priteli, matka pecuje o syna, zena se stara o manzela, manzel o zenu, A slouzi panovi B, B panovi C, C zase slouzi panovi D atd. Jestlize budeme v tomto rozboru pokracovat, zjistime, ze neexistuje zadna ziva bytost, ktera by nekomu nejakym zpusobem neslouzila. Politik predklada lidem svuj program, aby je presvedcil o sve schopnosti slouzit jim. Volici mu pak davaji sve hlasy v nadeji, ze pro spolecnost vykona hodnotnou sluzbu. Prodavac slouzi zakaznikovi a remeslnik kapitalistovi. Ten zase slouzi sve rodine a rodina statu. Jak je videt, kazda ziva bytost slouzi jinym zivym bytostem. Z toho lze bezpecne vyvodit, ze sluzba je stalym pruvodnim jevem zive bytosti, a tedy i jejim vecnym nabozenstvim.

Presto lide prohlasuji, ze nalezi k urcite vire, omezene casem a danymi okolnostmi. Tvrdi, ze jsou hindy, mohamedany, krestany, buddhisty nebo cleny jine sekty. Avsak tato oznaceni nejsou sanatana-dharma. Hind muze zmenit svou viru a stat se muslimem, muslim nebo krestan ma zase moznost prestoupit na jinou viru apod. Za zadnych okolnosti vsak zmena nabozenske viry nemuze ovlivnit vecnou cinnost, tedy sluzbu jinym. Hind, muslim i krestan je vzdy a za vsech okolnosti neci sluzebnik. Hlasit se tedy k urcite sekte jeste neznamena, ze clovek vykonava sanatana-dharmu. Sanatana-dharma znamena prokazovat sluzbu. Ve skutecnosti je to prave sluzba, ktera nas spojuje s Nejvyssim Panem. On je take nejvyssim uzivatelem a my, zive bytosti, jsme Jeho sluzebniky. Jsme urceni k tomu, abychom Mu delali radost, a budeme-li se podilet na teto cinnosti, budeme stastni. Stesti nelze dosahnout oddelene, stejne tak jako zadna cast tela nemuze byt uspokojena, jestlize nespolupracuje se zaludkem. Ziva bytost nemuze byt stastna, nevykonava-li transcendentalni laskyplnou sluzbu Nejvyssimu Panu.
Bhagavadgita neschvaluje sluzbu a uctivani ruznych polobohu. V dvacatem versi sedme kapitoly se uvadi:

kamais tais tair hrta-jnanah prapadyante 'nya-devatah
tam tam niyamam asthaya prakrtya niyatah svaya

,,Ti, kteri ztratili inteligenci pod vlivem hmotnych zadosti, se odevzdavaji polobohum a ridi se urcitymi zasadami a pravidly uctivani, ktere odpovidaji jejich povaham.`` Zde je jasne receno, ze ti, kteri jsou ovladani zadostivosti, uctivaji polobohy a nikoliv Krsnu, Nejvyssiho Pana. Jmeno Krsna neoznacuje nic sektarskeho, ale znamena nejvyssi radost. Take pisma potvrzuji, ze Nejvyssi Pan je zdrojem veskere radosti. Vsichni hledaji stesti. Ananda-mayo bhyasat. (Vedanta-sutra 1.1.12) Zive bytosti, stejne jako Buh, maji plne vedomi a hledaji stesti. Nejvyssi Pan je neustale stastny, a jestlize se s Nim zive bytosti spoji, budou s Nim spolupracovat a vyhledavat Jeho spolecnost, stanou se take stastnymi.

Sri Krsna sestupuje do tohoto sveta smrtelniku, aby ve Vrndavane predvedl sve radovanky plne blazenosti. Pred 5 000 lety, kdy se za sveho pobytu ve Vrndavane stykal se svymi prateli - pasacky krav, divcinami, vrndavanskymi obyvateli a kravkami - byla veskera Jeho cinnost plna stesti a rozkose. Vsichni obyvatele Vrndavany neznali nic nez Krsnu. V te dobe se take Krsna snazil odradit sveho otce Nandu Maharadzu od uctivani poloboha Indry, nebot chtel dokazat, ze lide nemaji zapotrebi uctivat zadneho poloboha. Jedine, co je nutne, je uctivani Nejvyssiho Pana, protoze konecnym cilem lidskeho zivota je navratit se k Nemu do Jeho sidla.
Sri Krsna popisuje sve sidlo v sestem versi patnacte kapitoly Bhagavadgity:

na tad bhasayate suryo na sasanko na pavakah
yad gatva na nivartante tad dhama paramam mama

,,Me svrchovane sidlo neni ozareno ani sluncem, ani mesicem, ani ohnem ci elektrinou. Ti, kteri k nemu dospeli, se nikdy nevrati do tohoto hmotneho sveta.``
Tento vers popisuje vecny duchovni svet. My si samozrejme predstavujeme, ze duchovni svet se podoba vesmiru, ktery zname, tedy ze je tam mesic, slunce, hvezdy apod. V tomto versi vsak Krsna pravi, ze v duchovnim svete neni zapotrebi slunce, mesice, ohne ci jineho svetelneho zdroje, nebot duchovni svet je ozaren brahmadzjoti, paprsky, ktere vyzaruji z tela Nejvyssiho Pana. S obtizemi se snazime doletet na jine planety, a pritom je velice lehke pochopit sidlo Nejvyssiho Pana. Toto sidlo se nazyva Goloka a je velmi krasne popsano v Brahma-sanhite (5.37): goloka eva nivasaty akhilatma-bhutah. Krsna prodleva vecne ve svem sidle Goloce, je vsak dosazitelny i z tohoto sveta. Umoznuje to tim, ze prichazi a projevuje se ve sve skutecne vecne podobe plne poznani a blazenosti. Abychom byli zbaveni dohadu a spekulaci o Jeho podobe, sestupuje a projevuje se takovy, jaky je, tedy jako Sjamasundara. Posetilci se Mu ale nanestesti posmivaji, protoze se zjevuje v lidskem tele a hraje si s nami, jako by byl jednim z nas. Povazuji Ho za obycejneho cloveka, zatimco ve skutecnosti nam diky sve neomezene sile zjevuje svou pravou podobu a predvadi sve hry, jez jsou vernym obrazem zabav odehravajicich se v Jeho sidle.
Z Krsnaloky neboli Goloky Vrndavany, nejvyssiho puvodniho sidla, planety Nejvyssiho Pana, vyzaruje brahmadzjoti, oslniva zare duchovniho sveta. V teto zari se vznaseji duchovni planety ananda-maya a cin-maya, o nichz Krsna pravi: na tad bhasayate suryo na sasanko na pavakah / yad gatva na nivartante tad dhama paramam mama. Ten, kdo jich dosahne, se jiz nevrati do hmotneho sveta. I kdyz dospejeme na Brahmaloku, nejvyssi planetu hmotneho vesmiru, o Mesici ani nemluve, nalezneme tam stejna utrpeni jako zde, tedy zrozeni, nemoc, stari a smrt. Zadna planeta hmotneho vesmiru neni usetrena vlivu techto ctyr principu hmotne existence.
Zive bytosti mohou cestovat z jedne planety na druhou, avsak nikoliv mechanickym zpusobem. Chceme-li se dostat na jine planety, musime se ridit predepsanou metodou: yanti deva-vrata devan pitrn yanti pitr-vratah. Chceme-li cestovat mezi planetami, neni k tomu zapotrebi zadneho mechanickeho prostredku. Mesic, Slunce a vyssi planety se nazyvaji Svargaloky. Hvezdne soustavy se deli na tri skupiny: vyssi, stredni a nizsi. Zeme nalezi do stredniho planetarniho systemu. Bhagavadgita nas informuje, jak lze cestovat do vyssich hvezdnych soustav (Devaloka) velmi jednoduchym zpusobem: yanti deva-vrata devan. Staci, abychom uctivali urciteho poloboha urcite planety, a timto zpusobem dosahneme Mesice, Slunce nebo kterekoliv jine planety.
Bhagavadgita nam vsak nedoporucuje, abychom se premistovali na kteroukoliv z techto hmotnych planet, protoze i kdyz dosahneme nejvyssi planety, Brahmaloky, pomoci nejakeho mechanickeho dopravniho prostredku, je mozne, ze by tato cesta trvala 40 000 let (kdo zije tak dlouho?) a opet bychom tam nalezli hmotna utrpeni v podobe zrozeni, nemoci, stari a smrti. Naproti tomu ten, kdo chce dosahnout nejvyssi planety Krsnaloky nebo kterekoliv jine planety duchovniho sveta, se s timto hmotnym utrpenim nesetka. Mezi vsemi planetami duchovniho sveta existuje nejvyssi planeta zvana Goloka Vrndavana, ktera je puvodni planetou v kralovstvi puvodni Osobnosti Bozstvi, Sri Krsny. Vsechny tyto informace jsou obsazeny v Bhagavadgite, ktera nas uci, jak lze opustit tento hmotny svet a zacit skutecne radostne zit v duchovnim svete.
V prvnim versi patnacte kapitoly Bhagavadgity je podan skutecny obraz hmotneho sveta:

urdhva-mulam adhah-sakham asvattham prahur avyayam
chandamsi yasya parnani yas tam veda sa veda-vit

Hmotny svet se zde popisuje jako strom, jehoz koreny jsou nahore a vetve dole. Z vlastni zkusenosti zname strom, jehoz koreny smeruji nahoru - postavime-li se na brehu reky nebo nejake vodni nadrze, vidime, ze strom, ktery se odrazi ve vode, je vzhuru nohama. Podobne je i hmotny svet prevracenym obrazem duchovniho sveta. Hmotny svet je pouhym stinem skutecnosti. Stin nema zadnou podstatu nebo skutecnost, ale muzeme z neho poznat, ze skutecnost a podstata existuji. V pousti neni zadna voda, ale fata morgana naznacuje, ze tam neco takoveho jako voda existuje. V hmotnem svete neni zadna voda, zadne stesti, ale skutecna voda a prave stesti jsou v duchovnim svete.
Sri Krsna doporucuje, abychom do duchovniho sveta dospeli nasledujicim zpusobem (Bg. 15.5):

nirmana-moha jita-sanga-dosa
adhyatma-nitya vinivrtta-kamah
dvandvair vimuktah sukha-duhkha-samjnair
gacchanty amudhah padam avyayam tat

Vecneho kralovstvi (padam avyayam) muze docilit ten, kdo je nirmana-moha. Co to znamena? Vsichni touzime po nejakem titulu. Chceme se stat ,,dr.`` nebo ,,PhDr.``, jiny se zase chce stat prezidentem, bohacem, kralem a podobne. Pokud lpime na techto oznacenich, lpime na telech, protoze tato oznaceni nalezi telu. Avsak my nejsme tato tela a realizovat to je prvnim krokem k duchovnimu uskutecneni. Nyni zijeme v hmotnem svete ve styku s tremi kvalitami hmotne prirody a musime se osvobodit oddanou sluzbou Panu. Jestlize nejsme pripoutani k oddane sluzbe, nemuzeme se odpoutat od hmotne prirody. Telesna oznaceni a ulpivani jsou nasledky chtice, zadosti a touhy vladnout hmotne prirode. Dokud se nezbavime touhy ovladat hmotnou prirodu, nemame moznost vratit se do kralovstvi Nejvyssiho. Toto vecne kralovstvi (sanatana-dhama) je neznicitelne a mohou ho dosahnout pouze ti, kdo nejsou poblouzneni falesnymi hmotnymi pozitky a kdo oddane slouzi Nejvyssimu Panu. Clovek, ktery ma tyto vlastnosti, velice snadno dospeje do nejvyssiho duchovniho sidla. V osme kapitole Bhagavadgity (8.21) se rika:

avyakto ksara ity uktas tam ahuh paramam gatim
yam prapya na nivartante tad dhama paramam mama

Avyakta znamena neprojeveny. Dokonce ani cele hmotne stvoreni neni projeveno pred nasimi zraky. Nase smysly jsou tak nedokonale, ze nemuzeme videt ani vsechny hvezdy v tomto vesmiru. Z vedskych textu vsak muzeme ziskat mnoho informaci o ruznych planetach, kterym muzeme nebo nemusime verit. Ve vedskych knihach, zvlaste ve Srimad Bhagavatam, jsou popsany vsechny dulezite hvezdy. Duchovni svet, ktery lezi mimo hmotny svet, je popsan jako neprojeveny (avyakta). Meli bychom touzit dospet do onoho svrchovaneho kralovstvi, nebot jakmile tam dospejeme, nemusime se jiz vracet do tohoto hmotneho sveta.
Muzeme si polozit otazku, jakym zpusobem se lze priblizit k sidlu Nejvyssiho Pana. Pouceni o tom najdeme take v osme kapitole, patem versi:

anta-kale ca mam eva smaran muktva kalevaram
yah prayati sa mad-bhavam yati nasty atra samsayah

,,Kdo v okamziku smrti opousti sve telo a mysli jen na Mne, okamzite dospeje do Meho sidla, o tom neni pochyb.`` Ten, kdo mysli na Krsnu v okamziku smrti, odejde ke Krsnovi. Jestlize myslime na Krsnu, kdyz opoustime sve telo, urcite dospejeme do duchovniho kralovstvi. Slovy mad-bhavam se oznacuje svrchovana povaha sidla Nejvyssi Bytosti. Nejvyssi Bytost je sac-cid-ananda-vigraha - ma vecnou podobu plnou poznani a blazenosti. Nase soucasne telo neni sac-cid-ananda-vigraha. Je asat, neni sat. Neni vecne, je pomijive. Neni cit, plne poznani, nybrz je plne nevedomosti. O duchovnim svete nevime nic, a stejne malo toho vime i o svete hmotnem, kde existuje tolik veci, ktere nezname. Toto telo je take nirananda; je plne strasti, misto aby bylo plne blazenosti. Vsechny strasti, ktere v hmotnem svete prozivame, vznikaji z tela, ale jestlize opustime toto telo s myslenkami na Krsnu, Nejvyssi Osobnost Bozstvi, okamzite ziskame vecne telo, plne poznani a blazenosti.

Zpusob, jakym duse opousti telo a ziskava nove, je ucelne usporadan. Clovek zemre pote, co bylo rozhodnuto, jake telo dostane v pristim zivote. O tom rozhoduji vyssi moci a nikoliv clovek samotny. Podle nasich cinnosti v tomto zivote se bud povzneseme, nebo poklesneme. V tomto zivote se pripravujeme pro zivot pristi. Jestlize se v tomto zivote dokazeme pripravit a kvalifikovat na vstup do Boziho kralovstvi, urcite po opusteni tohoto hmotneho tela ziskame duchovni telo, podobne telu Pana.

Jak jsme jiz drive vysvetlili, existuji ruzne druhy transcendentalistu - brahmavadiove, paramatmavadiove a oddani. Take jsme se zminili, ze v brahmadzjoti (duchovnim nebi) existuje nekonecne mnoho duchovnich planet. Pocet techto planet je mnohem, mnohem vetsi nez pocet vsech planet tohoto hmotneho sveta, jehoz velikost se odhaduje jen jako ctvrtina stvoreni Boha (ekamsena sthito jagat). V tomto hmotnem dilu existuji miliony a biliony vesmiru a v nich jsou triliony hvezd, slunci a mesicu. Ale cele toto hmotne stvoreni je pouze zlomkem celeho vytvoru, ktery je z nejvetsi casti tvoren duchovnim nebem.

Clovek, ktery touzi splynout s existenci nejvyssiho brahma, je okamzite premisten do neosobni zare Nejvyssiho Pana a dospeje do duchovniho nebe. Oddany, ktery touzi radovat se ve spolecnosti Boha, vstoupi na nekterou z nespocetnych vaikunthskych planet a sdruzuje se tam s Nejvyssim Panem Narajanou, ktery tam pobyva ve svych plnych ctyrrukych expanzich. Tyto podoby Pana maji ruzna jmena jako Pradjumna, Aniruddha a Govinda. Transcendentalista tedy na konci sveho zivota mysli bud na brahmadzjoti, Paramatmu, nebo na Nejvyssi Osobnost Bozstvi, Sri Krsnu. Ve vsech pripadech vstoupi do duchovniho nebe, ale pouze oddany, ktery ma osobni styk s Nejvyssim Panem, vstoupi na vaikunthske planety nebo Goloku Vrndavanu. Sri Krsna dodava: ,,O tom neni pochyb.`` V toto musime mit pevnou viru. Nemeli bychom odmitat neco, co nesouhlasi s nasimi predstavami. Meli bychom mit stejny postoj jako Ardzuna: ,,Verim vsemu, co rikas.`` Proto nemusime pochybovat o tom, kdyz Krsna rika, ze urcite dospejeme do duchovniho nebe, jestlize na Neho budeme v okamziku smrti myslet jako na neosobni brahma nebo Paramatmu nebo Nejvyssi Osobnost Bozstvi. Nemame duvod tomu neverit. Bhagavadgita (8.6) take vysvetluje vseobecnou zasadu, ktera umoznuje vstup do duchovniho kralovstvi na zaklade rozjimani o Nejvyssim v okamziku smrti:

yam yam vapi smaran bhavam tyajaty ante kalevaram
tam tam evaiti kaunteya sada tad-bhava-bhavitah

,,Kazdy dosahne v pristim zivote prave toho stavu byti, na ktery mysli, kdyz opousti sve telo, o synu Kunti.`` Musime si uvedomit, ze hmotny svet je jedna z energii Nejvyssiho Pana. Ve Visnu Purane (6.7.61) jsou naznaceny vsechny energie Nejvyssiho Pana.

visnu-saktih para prokta ksetra-jnakhya tatha para
avidya-karma-samjnanya trtiya saktir isyate

Nejvyssi Pan ma nescetne mnoho ruznych energii, ktere jsou mimo nase pojeti. Presto je vsak uceni svati muzove a osvobozene duse studovali a rozdelili do tri skupin. Vsechny energie se souhrnne nazyvaji visnu-sakti, tj. ruzne Visnuovy sily. Jak jiz bylo vysvetleno drive, zive bytosti patri k vyssi transcendentalni energii (para-sakti). Hmotne energie jsou v kvalite nevedomosti. V okamziku smrti bud zustaneme ve vnejsi energii tohoto hmotneho sveta, nebo se premistime do energie duchovniho sveta. Proto Krsna rika:

yam yam vapi smaran bhavam tyajaty ante kalevaram
tam tam evaiti kaunteya sada tad-bhava-bhavitah

,,Kazdy dosahne v pristim zivote prave toho stavu byti, na ktery mysli, kdyz opousti sve telo, o synu Kunti.``
V dennim zivote jsme zvykli jednat hmotnym zpusobem. Jak tedy muzeme premistit nase myslenky z hmotne urovne do duchovni? Existuje spousta knih, casopisu a novin, ktere naplnuji nasi mysl hmotnou energii. Nase mysleni, ktere je nyni pohrouzeno do takoveto literatury, se musi obratit k vedskemu pisemnictvi. Davni svetci napsali mnoho vedskych knih, jako napriklad Purany. Purany nejsou obrazotvornym dilem, ale jsou to historicke zaznamy. V Caitanja-caritamrte (Madhja 20.122) je nasledujici vers:

maya-mugdha jivera nahi svatah krsna-jnana
jivere krpaya kaila krsna veda-purana

Zapomnetlive zive bytosti neboli podminene duse zapomnely na svuj vztah k Nejvyssimu Panu a jsou pohrouzeny v materialistickych cinnostech. Krsna-dvaipajana Vjasa predlozil velke mnozstvi vedskych knih, aby vedl jejich mysleni k duchovnimu nebi. Nejdrive rozdelil Vedy na ctyri skupiny a pak je vysvetlil v Puranach a pro mene nadane lidi napsal Mahabharatu. Bhagavadgita je casti Mahabharaty. Pote shrnul vsechny vedske texty ve Vedanta-sutre, ke ktere napsal komentar, ktery se nazyva Srimad Bhagavatam. Musime svoji mysl vzdy zamestnavat ctenim vedske literatury. Tak jako materialiste zamestnavaji svou mysl ctenim novin, casopisu a mnoha jinych materialistickych knih, musime cist dilo, ktere nam zanechal Vjasadeva. Takto docilime, ze na konci zivota budeme myslet na Krsnu, ktery nam to zarucuje a ujistuje nas, ze o tom neni pochyb.

tasmat sarvesu kalesu mam anusmara yudhya ca
mayy arpita-mano-buddhir mam evaisyasy asamsayah

,,Proto na Mne, Ardzuno, pri vykonavani svych predepsanych povinnosti vzdy mysli v Me podobe Krsny a bojuj. Odevzdas-li se Mi a upnes-li na Mne svou mysl a inteligenci, zcela jiste ke Mne dospejes, o tom neni pochyb.`` (Bg. 8.7)

Sri Krsna nedoporucuje Ardzunovi, aby zanechal svych povinnosti a pouze na Neho myslel. Ne, Krsna dava jen prakticke rady. Abychom v tomto hmotnem svete mohli udrzet telo pri zivote, musime pracovat. Lide se podle svych cinnosti daji zaradit do ctyr spolecenskych trid - k brahmanum, ksatrijum, vaisjum a sudrum. Brahmani, neboli inteligentni skupina lidi, pracuji svym zpusobem, ksatrijove, neboli vudcove, jednaji jinym zpusobem a obchodnici a delnici vykonavaji zase sve povinnosti. Vsichni v hmotnem svete - delnici, obchodnici, administrativni zamestnanci i prislusnici nejvyssi tridy, jako spisovatele, vedci a teologove - musi pracovat, aby se udrzeli na zivu. Krsna proto Ardzunovi rika, ze nemusi zanechat sveho povolani, ale pri vykonavani svych povinnosti by na Neho mel myslet (mam anusmara). Nebude-li se cvicit ve vzpominani na Krsnu pri zapase o svoji existenci, nebude schopen na Neho myslet v okamziku smrti. Sri Caitanja Mahaprabhu to take doporucuje a rika: kirtaniyah sada harih. ,,Kazdy by mel neustale zpivat Krsnova jmena.`` Krsnova jmena a Krsna samotny se od sebe nelisi. Proto Krsnuv pokyn Ardzunovi ,,vzdy na Mne mysli`` a pokyn Sri Caitanji ,,vzdy zpivej Krsnova jmena`` jsou stejne. Na absolutni rovine neni rozdil mezi oslovenim a oslovovanym. Uvedomovani si Krsny proto musime provozovat dvacet ctyri hodiny denne tim, ze zpivame Krsnova svata jmena a uzpusobujeme nase denni cinnosti tak, abychom na Neho mohli neustale myslet.

Jak to udelat? Acarjove uvadeji nasledujici priklad. Jestlize se vdana zena zamiluje do jineho muze, nebo jestlize se zenaty muz zamiluje do jine zeny, pak je toto pouto velmi silne. Zena neustale mysli na sveho milovaneho a muz na svoji milovanou. Zena rozjima o svych setkanich se svym milencem, i kdyz vykonava sve domaci prace. Ve skutecnosti je vykonava mnohem pecliveji, aby ji jeji manzel nepodezrival. Podobnym zpusobem bychom meli myslet na nejvyssiho milence, Sri Krsnu, a zaroven bychom meli svedomite vykonavat sve hmotne povinnosti. Vyzaduje to vsak silny pocit lasky. Mame-li silnou touhu milovat Nejvyssiho Pana, dokazeme vykonavat nase povinnosti a zaroven na Neho myslet. Musime vyvinout tuto silnou touhu milovat. Ardzuna byl napriklad Krsnovym stalym spolecnikem a neustale na Neho myslel, i kdyz byl valecnikem. Krsna mu neradil, aby zanechal bojovani a odesel do lesa meditovat. Kdyz se Krsna zminil Ardzunovi o joze, Ardzuna ji zamitl a rekl, ze to nedokaze.

arjuna uvaca
yo 'yam yogas tvaya proktah samyena madhusudana
etasyaham na pasyami cancalatvat sthitim sthiram

Ardzuna rekl: ,,O Madhusudano, tento druh jogy, ktery jsi prednesl, se mi zda neprakticky, nebot mysl je vrtkava a nestala.`` (Bg. 6.33). Krsna nakonec dodal:

yoginam api sarvesam mad-gatenantaratmana
sraddhavan bhajate yo mam sa me yuktatamo matah

,,Za nejvyssiho ze vsech joginu povazuji toho, ktery je se Mnou nejduverneji spojen, neustale na Me mysli a oddane a laskyplne Mi slouzi.`` (Bg. 6.47) Takze ten, kdo neustale mysli na Nejvyssiho Pana, je zaroven nejvetsim joginem, nejvetsim dznanim a nejvetsim bhaktou. Krsna dale Ardzunovi vysvetlil, ze jako ksatrija nemuze zanechat bojovani, ale jestlize bude bojovat s mysli uprenou na Krsnu, dokaze na Neho myslet i v okamziku smrti. To ale vyzaduje uplne odevzdani se transcendentalni laskyplne sluzbe Krsnovi.

Ve skutecnosti jedname pomoci nasi mysli a inteligence, nikoliv telem. Takze jsou-li mysl a inteligence zamestnany myslenkami na Nejvyssiho Pana, pak budou i smysly zamestnany v Jeho sluzbe. Na prvni pohled se muze zdat, ze cinnosti smyslu zustavaji stejne, ale co se zmenilo, je vedomi. Bhagavadgita nas uci, jak pohrouzit mysl a inteligenci do myslenek na Krsnu. Takove pohrouzeni nam umozni premistit se do Boziho kralovstvi. Jestlize je mysl zamestnana slouzenim Krsnovi, pak i smysly budou automaticky zamestnany v Jeho sluzbe. Uplne upnuti myslenek ke Krsnovi je tedy nejen velke umeni, ale i tajemstvi Bhagavadgity.
Moderni clovek se zoufale snazi, aby se dostal na Mesic, zato se vsak ani nepokusi povysit se duchovne. Jestlize nekomu zbyva jeste padesat let zivota, mel by teto kraticke doby vyuzit k rozvijeni oddane sluzby, jak je popsana ve Srimad Bhagavatam (7.5.23):

sravanam kirtanam visnoh smaranam pada-sevanam
arcanam vandanam dasyam sakhyam atma-nivedanam

Techto devet zpusobu oddane sluzby, z nichz naslouchani (sravanam) Bhagavadgite od realizovane osoby je nejjednodussi, obrati nase myslenky k Nejvyssi Bytosti. Nasledkem toho budeme neustale myslet na Krsnu a po opusteni tohoto tela ziskame duchovni telo, se kterym muzeme pobyvat ve spolecnosti Nejvyssiho Pana. Sri Krsna dale rika:

abhyasa-yoga-yuktena cetasa nanya-gamina
paramam purusam divyam yati parthanucintayan

,,Ten, kdo o Mne medituje jako o Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, jehoz mysl neodbiha a je neustale zamestnana vzpominanim na Mne, dojde, o Ardzuno, bezpochyby ke Mne.`` (Bg. 8.8). Je to velice jednoduche, musime se to vsak naucit od zkuseneho cloveka, ktery to jiz sam dela (tad-vijnanartham sa gurum evabhigacchet). Mysl je velice tekava, a proto se musime snazit zamerit ji na podobu nebo na jmeno Nejvyssiho Pana. Mysl je prirozene rozptylena, ale muzeme ji uklidnit zvukovou vibraci Bozich jmen. Musime meditovat o Nejvyssi Osobnosti Bozstvi (paramam purusam) v duchovnim nebi, a tak k Nemu dospejeme. Cesty a zpusoby k nejvyssimu uskutecneni jsou popsany v Bhagavadgite a brany k tomuto poznani jsou otevreny pro kazdeho. Vsichni lide mohou dojit ke Krsnovi tim, ze na Neho mysli, nebot vsichni lide mohou na Krsnu myslet, nebo o Nem naslouchat. Sri Krsna dale rika (Bg. 9.32-33):

mam hi partha vyapasritya ye 'pi syuh papa-yonayah
striyo vaisyas tatha sudras te 'pi yanti param gatim
kim punar brahmanah punya bhakta rajarsayas tatha
anityam asukham lokam imam prapya bhajasva mam

Dokonce i obchodnici, poklesle zeny, delnici nebo lide na nejnizsi urovni mohou dospet k Nejvyssimu. Clovek nemusi byt prilis inteligentni. Tajemstvi spociva v tom, ze ten, kdo prijme zasady bhaktijogy a Nejvyssiho Pana jako nejvyssi zivotni blaho, jako nejvyssi cil, dospeje k Bohu do duchovniho sveta. Jestlize prijmeme zasady vyslovene v Bhagavadgite, vyresime vsechny zivotni problemy a svuj zivot dovedeme k dokonalosti. Toto je podstata cele Bhagavadgity.

Na zaver muzeme rici, ze Bhagavadgita je transcendentalni literarni dilo, ktere bychom meli cist s velkou pozornosti. Gita-sastram idam punyam yah pathet prayatah puman, bhaya-sokadi-varjitah: Jestlize budeme uprimne nasledovat pokyny Bhagavadgity, osvobodime se ode vsech strasti a uzkosti v tomto zivote. Bhaya-sokadi-varjitah. Osvobodime se ode vsech strasti v tomto zivote a nas pristi zivot bude duchovni. (Gita-mahatmja 1)
Je zde i dalsi vyhoda:

gitadhyayana-silasya pranayama-parasya ca
naiva santi hi papani purva-janma-krtani ca

,,Clovek, ktery cte Bhagavadgitu pozorne a s uprimnosti, nebude diky Bozi milosti ovlivnen nasledky minulych prohresku.`` (Gita-mahatmja 2) Na konci Bhagavadgity (18.66) rika Krsna velice jasne:

sarva-dharman parityajya mam ekam saranam vraja
aham tvam sarva-papebhyo moksayisyami ma sucah

,,Zanech vsech druhu nabozenstvi a odevzdej se jen Mne. Ja te oprostim ode vsech nasledku za hrisna jednani. Neboj se.`` Sri Krsna tedy ochrani cloveka, ktery se Mu odevzda, pred vsemi reakcemi za hrisne cinnosti a bere na sebe zodpovednost.

maline mocanam pumsam jala-snanam dine dine
sakrd gitamrta-snanam samsara-mala-nasanam

,,Clovek se muze cistit denni koupeli, ale jestlize se byt jenom jedenkrat vykoupe v posvatne vode Bhagavadgity, ocisti se uplne od spiny hmotneho zivota.`` (Gita-mahatmja 3)

gita su-gita kartavya kim anyaih sastra-vistaraih
ya svayam padmanabhasya mukha-padmad vinihsrta

Protoze Bhagavadgita byla prednesena Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, neni zapotrebi, abychom cetli jina vedska pisma. Staci, kdyz budeme pravidelne a pozorne poslouchat a cist Bhagavadgitu. Lide v dnesni dobe jsou tak pohrouzeni do svetskych cinnosti, ze je pro ne nemozne cist vsechna vedska pisma. Avsak ve skutecnosti to neni zapotrebi. Tato jedina kniha, Bhagavadgita, staci, protoze je to podstata vsech vedskych pisem, a hlavne proto, ze byla prednesena Nejvyssi Osobnosti Bozstvi. (Gita-mahatmja 4)

bharatamrta-sarvasvam visnu-vaktrad vinihsrtam
gita-gangodakam pitva punar janma na vidyate

,,Clovek, ktery pije vodu z Gangy, dosahne spaseni. Co se potom da rici o tom, kdo pije nektar Bhagavadgity? Bhagavadgita je zakladni nektar Mahabharaty a byla prednesena samotnym Krsnou, puvodnim Visnuem.`` (Gita-mahatmja 5) Bhagavadgita emanuje z ust Nejvyssi Osobnosti Bozstvi a o Ganze se rika, ze prameni u lotosovych nohou Pana. Je jiste, ze nohy a usta Nejvyssiho Pana jsou na stejne absolutni urovni, ale pro nase postaveni je nektar Bhagavadgity mnohem dulezitejsi nez voda Gangy.

sarvopanisado gavo dogdha gopala-nandanah
partho vatsah su-dhir bhokta dugdham gitamrtam mahat

,,Tato Gitopanisad, Bhagavadgita, je zakladem vsech Upanisad a podoba se kravce, kterou doji znamy pasacek Sri Krsna. Ardzuna je jako telatko a stejne tak jako moudri muzi a oddani pije lahodne mleko Bhagavadgity.`` (Gita-mahatmja 6)

ekam sastram devaki-putra-gitam eko devo devaki-putra eva
eko mantras tasya namani yani karmapy ekam tasya devasya seva
(Gita-mahatmja 7)

V soucasne dobe se lide velice snazi, aby meli jedine pismo, jedineho Boha, jedno nabozenstvi a jednu cinnost. At je tedy Bhagavadgita spolecnym pismem pro vsechny lidi na svete (ekam sastram devaki-putra-gitam). At je Sri Krsna jedinym Bohem na svete (eko devo devaki-putra eva). At je zpivani Jeho jmen - Hare Krsna, Hare Krsna, Krsna Krsna, Hare Hare / Hare Rama, Hare Rama, Rama Rama, Hare Hare - jedinou hymnou, jedinou mantrou a jedinou modlitbou (eko mantras tasya namani). A at je zde jen jedina cinnost - oddana sluzba Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, Sri Krsnovi (karmapy ekam tasya devasya seva).