Bhagavadgítá IV-3 - Transcendentální poznání

SLOKA 29

apane juhvati pranam prane 'panam tathapare
pranapana-gati ruddhva pranayama-parayanah
apare niyataharah pranan pranesu juhvati

apane - vzduch, jenz pusobi smerem dolu; juhvati - obetuji; pranam - vzduch, jenz pusobi smerem ven; prane - ve vzduchu, ktery jde ven; apanam - vzduch, ktery jde dolu; tatha - jak take; apare - jini; prana - vzduch, ktery jde ven; apana - vzduch, ktery jde dolu; gati - pohyb; ruddhva - zastavit; prana-ayama - tranz zpusobeny uplnym zastavenim dychani; parayanah - oddavajici se; apare - jini; niyata - ovladli; aharah - pojidani; pranan - vychazejici vzduch; pranesu - ve vychazejicim vzduchu; juhvati - obetuji.

Jsou take jini, kteri se oddavaji kontrole dychani a obetuji vydech vdechu a vdech vydechu, aby tak nakonec zastavili veskere dychani a zustali ve vnitrnim vytrzeni. Jini zase omezuji potravu a obetuji samotny vydech jako obet.

VYKLAD: Tento zpusob jogy urceny k ovladani dychani se nazyva pranajama a zpocatku se provadi v hathajoze pri ruznych pozicich tela. Vsechna tato jogicka cviceni se doporucuji k ovladani smyslu a pro pokrok na ceste k duchovni realizaci. Temito cvicenimi dokaze clovek ovladat vzduchy v tele tak, ze obrati smer jejich proudeni. Napriklad apana jde dolu a vzduch prana nahoru. Pranajamajogin cvici dychani v opacnem smeru, az se proudy vzduchu neutralizuji do stavu rovnovahy (puraka). Obetovani vydechu ve vdechu se nazyva recaka. Kdyz se proudeni uplne zastavi, rika se tomu kumbhaka-yoga. Provozovanim kumbhaka-jogy si jogin prodluzuje zivot o mnoho let, aby dosahl dokonalosti duchovni realizace. Inteligentni jogin se snazi dosahnout dokonalosti v jednom zivote, aniz by cekal na dalsi.

Clovek vedomy si Krsny se vsak automaticky stava panem svych smyslu, nebot se vzdy odevzdava laskyplne transcendentalni sluzbe Panu. Jelikoz jsou jeho smysly vzdy zamestnany ve sluzbe Krsnovi, nemaji zadnou moznost zabyvat se necim jinym. Takze oddany se na konci zivota prirozene premisti do duchovniho sveta, do spolecnosti Krsny, a proto se ani nesnazi prodlouzit si zivot. Okamzite je umisten na uroven vysvobozeni, jak stoji v Bhagavadgite (14.26):

mam ca yo 'vyabhicarena bhakti-yogena sevate
sa gunan samatityaitan brahma-bhuyaya kalpate

,,Clovek, ktery s cistou oddanosti slouzi Panu, transcenduje kvality hmotne prirody a okamzite se povznese na duchovni rovinu. `` Oddany jedna jiz od pocatku na transcendentalni urovni a s timto vedomim neustale vykonava predepsane povinnosti. Proto nikdy nezhresi a nakonec nepochybne vstoupi do Krsnova sidla.

V tomto versi je take zminka o dulezitosti omezovani potravy, coz se deje automaticky, jestlize clovek poziva pouze prasadam, posvatne jidlo, ktere bylo nejdrive obetovano Krsnovi. Omezovani se v jidle pomaha pri ovladani smyslu. Neovlada-li clovek sve smysly, nema moznost dostat se z hmotneho zapleteni.

 

SLOKA 30

sarve 'py ete yajna-vido yajna-ksapita-kalmasah
yajna-sistamrta-bhujo yanti brahma sanatanam

sarve - vsichni; api - i kdyz na pohled ruzne; ete - tito; yajna-vidah - znali ucelu vykonavani obeti; yajna-ksapita - ocistuji se nasledky takovych cinu; kalmasah - za hrisne ciny; yajna-sista - jako nasledek takoveho vykonavani obeti; amrta-bhujah - ti, kdo ochutnali takovy nektar; yanti - dojdou; brahma - nejvyssiho; sanatanam - vecneho kralovstvi.

Vsichni ti, kteri znaji ucel obeti, se ocisti od nasledku hrisnych cinu a pote, co ochutnali nektar z vysledku obeti, dosahnou nejvyssiho vecneho kralovstvi.

VYKLAD: Z predchazejiciho popisu ruznych druhu obeti, jako je obetovani vlastniho majetku, studium Ved nebo ruznych filozofickych doktrin a provadeni jogy, vidime, ze jejich spolecnym cilem je ovladnout smysly. Jelikoz horliva touha smyslove si uzivat je hlavni pricinou nasi hmotne existence, nemuzeme dosahnout vecneho zivota plneho poznani a blazenosti ve vecnem kralovstvi, dokud se teto touhy nezbavime. Vsechny vyse zminene obeti nam pomahaji ocistit se od nasledku hrisnych jednani. Takovym jednanim se clovek stane jiz v tomto zivote stastnym a bohatym, a navic na konci zivota vstoupi do vecneho Boziho kralovstvi jako duverny spolecnik Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, nebo splyne s neosobnim brahma.

 

SLOKA 31

nayam loko 'sty ayajnasya kuto 'nyah kuru-sattama

na - nikdy; ayam - tato; lokah - planeta; asti - je; ayajnasya - kdo neobetuje; kutah - kde je; anyah - jiny; kuru-sat-tama - o nejlepsi z Kuruovcu.

O nejlepsi z Kuruovcu, bez obeti nemuze nikdo zit stastne v tomto svete nebo v tomto zivote, natoz v pristim.

VYKLAD: At uz se clovek v tomto hmotnem byti nachazi v jakychkoliv podminkach, nikdy si neni vedom sveho skutecneho postaveni. Jinymi slovy, nasledky nasich hrisnych zivotu jsou pricinou nasi existence v hmotnem svete. Nevedomost je pricinou hrisneho zivota a hrisny zivot zpusobuje pokracovani hmotneho byti. Lidske telo je jediny prostredek, kterym se muzeme dostat z hmotneho otroctvi. Vedy nas proto uci, jak z hmotneho zajeti uniknout a predkladaji nam ruzne cesty nabozenstvi, ekonomickeho zabezpeceni, usmernovanych smyslovych pozitku a konecne i zpusob, jak se uplne dostat z tohoto uboheho stavu. Cesta nabozenstvi, neboli vykonavani ruznych vyse zminenych obeti, resi nase ekonomicke problemy automaticky. Vykonavanim jadzne si zajistime dostatek pro zivot nezbytne potravy (mleka, obilovin, ovoce, zeleniny atd.), navzdory takzvanemu prelidneni. Kdyz je zaludek nasycen, nasleduje zcela prirozene touha uspokojit smysly. Proto Vedy predepisuji posvatne manzelstvi k usmernenemu smyslovemu pozitku. Timto se clovek postupne vysvobozuje z hmotneho otroctvi a nejvyssi dokonalosti osvobozeneho cloveka je navratit se do vecne spolecnosti Nejvyssiho Pana.

Dokonalosti se dosahuje vykonavanim jadzne (obeti), jak bylo jiz uvedeno. Nema-li clovek sklon vykonavat jadznu podle Ved, jak muze ocekavat stastny zivot v tomto tele, natoz v jinem, ci na jine planete? Existuji ruzne stupne hmotneho blahobytu na ruznych nebeskych planetach a pred temi, kdo konaji ruzne druhy obeti, lezi nesmirne stesti. Avsak nejvyssi stesti, jakeho clovek muze dosahnout, je povysit se na duchovni planety laskyplnou oddanou sluzbou Krsnovi. Zivot, kdy Krsna je stredem nasich cinnosti, resi vsechny problemy hmotneho byti.

 

SLOKA 32

evam bahu-vidha yajna vitata brahmano mukhe
karma-jan viddhi tan sarvan evam jnatva vimoksyase

evam - takto; bahu-vidhah - ruzne druhy; yajnah - obeti; vitatah - sirene; brahmanah - Vedami; mukhe - usty; karma-jan - zrozeny z cinu; viddhi - vez; tan - je; sarvan - vsechny; evam - takto; jnatva - poznas; vimoksyase - budes osvobozen.

Vsechny tyto ruzne druhy obeti jsou schvaleny Vedami a vsechny se zrodily z ruznych cinu. Jakmile jim takto porozumis, vysvobodis se.

VYKLAD: Jak jsme jiz poznali, Vedy doporucuji ruzne obeti pro ruzne druhy lidi. Protoze lide jsou pohrouzeni do telesneho pojeti zivota, jsou tyto obeti uzpusobeny tak, aby je clovek mohl vykonavat telem, mysli nebo inteligenci. Konecnym cilem vsech obeti je vysvobodit cloveka z telesneho zajeti. Sri Krsna to zde potvrzuje vlastnimi slovy.

 

SLOKA 33

sreyan dravya-mayad yajnaj jnana-yajnah parantapa
sarvam karmakhilam partha jnane parisamapyate

sreyan - lepsi; dravya-mayat - hmotneho majetku; yajnat - nez obet; jnana-yajnah - obet s poznanim; parantapa - o hubiteli nepratel; sarvam - vsechny; karma - ciny; akhilam - veskere; partha - o synu Prthy; jnane - v poznani; parisamapyate - vrcholi.

Obet konana s poznanim je lepsi nez obet hmotneho majetku, o hubiteli nepratel, nebot vsechny ciny stejne nakonec vrcholi v transcendentalnim poznani.

VYKLAD: Ucelem vsech obeti je dosahnout stavu dokonaleho poznani, pak se vymanit z hmotneho utrpeni a nakonec se zapojit do transcendentalni laskyplne sluzby Sri Krsnovi. Za temito obetmi se ale skryva jiste tajemstvi, ktere by mel clovek znat. Obeti se nekdy projevuji v ruznych podobach, podle viry obetujiciho. Obetujici, jehoz vira dosahla stadia transcendentalniho poznani, by mel byt povazovan za pokrocilejsiho nez ten, kdo obetuje pouze hmotny majetek a je bez takoveho poznani. Pokud clovek nedosahl poznani, zustavaji obeti na hmotne rovine a neprinaseji zadny duchovni uzitek. Skutecne poznani vrcholi v uvedomovani si Krsny, coz je nejvyssi stadium transcendentalniho poznani a bez takoveho poznani jsou obeti pouze hmotnymi cinnostmi. Jakmile jsou vsak takova jednani povysena na uroven transcendentalniho poznani, stanou se transcendentalnimi. Podle stavu vedomi obetujiciho se obetni ciny nekdy nazyvaji karma-kanda (plodonosne cinnosti) nebo jnana-kanda (cinnost konana v touze poznat pravdu). Obeti vykonane za ucelem poznani jsou lepsi nez kterekoliv jine.

 

SLOKA 34

tad viddhi pranipatena pariprasnena sevaya
upadeksyanti te jnanam jnaninas tattva-darsinah

tat - tato (znalost ruznych obeti); viddhi - snaz se pochopit; pranipatena - tim, ze se obratis na duchovniho ucitele; pariprasnena - pokornym dotazovanim; sevaya - prokazovanim sluzby; upadeksyanti - vstipi; te - tobe; jnanam - poznani; jnaninah - seberealizovana duse; tattva - pravdu; darsinah - ti, kdo uzreli.

Obrat se na duchovniho ucitele a uc se od neho pravde. Dotazuj se ho se vsi pokorou a verne mu sluz. Seberealizovane duse ti mohou sdelit poznani, nebot ony uzrely pravdu.

VYKLAD: Cesta k duchovni realizaci je nepochybne tezka. Sri Krsna nam proto radi, abychom se obratili na praveho duchovniho ucitele, ktery nalezi do posloupnosti duchovnich ucitelu, pocinaje Krsnou samotnym. Nikdo se nemuze stat pravym duchovnim ucitelem, jestlize nepatri do ucednicke posloupnosti. Sri Krsna je puvodni duchovni mistr a pouze clovek v ucednicke posloupnosti muze predavat nezmenene poselstvi svemu ucedniku. Nikdo nemuze dosahnout duchovniho uskutecneni podle sve vlastni metody, jak je v mode u dnesnich posetilych pokrytcu. Srimad Bhagavatam (6.3.19) rika: dharmam tu saksad bhagavat-pranitam. ,,Cesta nabozenstvi je primo zvestovana Panem. `` Proto nam nemohou pomoci intelektualni spekulace a suche argumenty k pokroku v duchovnim zivote. Ani nezavisle studovani pisem nam nepomuze. Musime se obratit na praveho duchovniho ucitele, abychom ziskali poznani. Takovy duchovni ucitel by mel byt prijat s uplnou pokorou a meli bychom mu skromne a bez pychy slouzit jako prosti sluzebnici. Tajemstvi uspechu v duchovnim zivote spociva v uspokojeni seberealizovaneho duchovniho ucitele. Kladeni otazek a pokora vytvareji pravou kombinaci, ktera vede k duchovnimu poznani. Neni-li clovek pokorny a usluzny, nebudou mit jeho otazky polozene duchovnimu uciteli zadny ucinek. Clovek musi byt pripraven zvladnout zkousky duchovniho ucitele, ktery ho automaticky pozehna ryzim duchovnim poznanim, kdyz uvidi ucednikuv vazny zajem. V tomto versi se zavrhuje jak slepe nasledovani, tak absurdni otazky. Nesmime duchovnimu uciteli jen pokorne naslouchat, musime se od neho take ucit pokornym dotazovanim a sluzbou. Pravy duchovni ucitel je prirozene velmi mily ke svemu zaku a je-li ucednik pokorny a vzdy pripraven slouzit, vymena otazek a odpovedi bude dokonala.

 

SLOKA 35

yaj jnatva na punar moham evam yasyasi pandava
yena bhutany asesani draksyasy atmany atho mayi

yat - ktere; jnatva - poznas; na - nikdy; punah - znovu; moham - do iluze; evam - takto; yasyasi - pujdes; pandava - o synu Pandy; yena - skrze; bhutani - zive bytosti; asesani - vsechny; draksyasi - spatris; atmani - v Nejvyssi Dusi; atha u - nebo jinymi slovy; mayi - ve Mne.

A kdyz takto poznas pravdu, neupadnes znovu do klamu. S pomoci tohoto poznani shledas, ze vsechny zive bytosti nejsou nicim jinym nez castmi Nejvyssiho, nebo jinymi slovy, ze jsou ve Mne.

VYKLAD: Vysledkem poznani ziskaneho od seberealizovane duse, tedy od toho, kdo zna veci tak, jak skutecne jsou, je, ze se clovek nauci, ze vsechny zive bytosti nejsou nicim jinym nez casteckami Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, Sri Krsny. Pojeti, ze ziva bytost existuje oddelene od Krsny, se nazyva maya (ma - ne, ya - tento). Nekteri filozofove si mysli, ze nemame s Krsnou nic spolecneho, ze Krsna byl jen velkou historickou osobnosti a ze neosobni brahma je Absolutni Pravda. Ve skutecnosti je neosobni brahma popsano v Bhagavadgite jako zare vychazejici z Krsnova tela. Krsna, coby Nejvyssi Osobnost Bozstvi, je pricinou vseho. V Brahma-sanhite jasne stoji, ze Krsna je Nejvyssi Osobnost Bozstvi, pricina vsech pricin. I miliony Jeho inkarnaci jsou pouze Jeho ruzne expanze. Zive bytosti jsou take Jeho expanze. Majavadsti filozofove si chybne mysli, ze Krsna ztraci svou nezavislou existenci ve svych expanzich. Tento nazor je svou podstatou materialisticky. Z hmotneho sveta mame zkusenost, ze je-li vec rozdelena na zlomky, ztraci svou puvodni celistvost. Majavadsti filozofove nechapou, ze na absolutni rovine se jedna a jedna rovna jedne a ze jedna minus jedna je take jedna. Tak je tomu v absolutnim svete.

Pro nedostatek vedomosti o absolutni vede jsme nyni pokryti iluzi, a proto si myslime, ze jsme oddeleni od Krsny. Prestoze jsme oddelenymi castmi Krsny, nelisime se od Neho. Telesne rozdily zivych bytosti jsou maja neboli to, co neni skutecne. Vsichni jsme urceni k tomu, abychom uspokojovali Sri Krsnu. Pouze pod vlivem iluze veril Ardzuna, ze docasne telesne vztahy k jeho pribuznym jsou dulezitejsi nez jeho vecny duchovni vztah ke Krsnovi. Konecnym zaverem celeho uceni Bhagavadgity je to, ze ziva bytost je vecnym sluzebnikem Krsny, ze se od Neho nemuze oddelit a ze pocit, ze je casteckou oddelenou od Krsny, se nazyva maja. Zive bytosti maji jako samostatne casti Nejvyssiho Pana jisty ucel. Jelikoz na tento ucel zapomnely, nachazeji se jiz od nepameti v ruznych telech jako lide, zvirata, polobozi a tak dal. Vsechna tato rozlicna tela vznikla nasledkem zapomneni transcendentalni sluzby. Avsak jakmile se clovek zapoji do transcendentalni oddane sluzby s mysli uprenou na Krsnu, je z teto iluze okamzite vysvobozen. Toto ciste poznani vsak muzeme ziskat jen od praveho duchovniho ucitele, a tim se vyhneme iluzi, ze jsme rovni Krsnovi. Dokonale poznani znamena, ze Nejvyssi Duse, Krsna, je nejvyssim utocistem vsech zivych bytosti, ktere jsou zmateny hmotnou energii, opusti-li toto utociste a namlouvaji-li si, ze maji oddelenou identitu. A tak v ruznych hmotnych telech zapominaji na Krsnu. Zacnou-li si takove zbloudile duse opet uvedomovat Krsnu, meli bychom povazovat za samozrejme, ze jsou na ceste k vysvobozeni, coz je potvrzeno ve Srimad Bhagavatamu (2.10.6): muktir hitvanyatha-rupam svarupena vyavasthitih. Vysvobozeni znamena nachazet se ve svem prirozenem stavu, to jest jako vecny sluzebnik Sri Krsny (uvedomovani si Krsny).

 

SLOKA 36

api ced asi papebhyah sarvebhyah papa-krt-tamah
sarvam jnana-plavenaiva vrjinam santarisyasi

api - dokonce; cet - kdyby; asi - jsi; papebhyah - z hrisniku; sarvebhyah - vsech; papa-krt-tamah - nejvetsim hrisnikem; sarvam - vsechny takove hrisne reakce; jnana-plavena - na lodi transcendentalniho poznani; eva - zajiste; vrjinam - ocean utrpeni; santarisyasi - zcela prekonas.

I kdybys byl pokladan za nejhrisnejsiho z hrisniku, na lodi transcendentalniho poznani budes schopen prekonat ocean utrpeni.

VYKLAD: Dokonale porozumeni prirozenemu vztahu ke Krsnovi je tak vznesene, ze muze cloveka ihned vyzvednout z boje o existenci, jenz se odehrava v oceanu nevedomosti. Tento hmotny svet je nekdy pokladan za ocean nevedomosti a nekdy za horici les. I pro velmi dobreho plavce je boj o zivot v oceanu velmi tezky. Jestlize vsak nekdo vytahne zapasiciho plavce z oceanu nevedomosti, je tim nejvetsim zachrancem. Dokonale poznani, ziskane od Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, je cesta k vysvobozeni. Lod uvedomovani si Krsny je velmi prosta, ale zaroven take nejvznesenejsi.

 

SLOKA 37

yathaidhamsi samiddho 'gnir bhasma-sat kurute 'rjuna
jnanagnih sarva-karmani bhasma-sat kurute tatha

yatha - prave jako; edhamsi - palivo; samiddhah - planouci; agnih - ohen; bhasma-sat - popel; kurute - zmeni; arjuna - o Ardzuno; jnana-agnih - ohen poznani; sarva-karmani - vsechny nasledky hmotnych cinnosti; bhasma-sat - v popel; kurute - zmeni; tatha - tak.

Tak jako planouci ohen meni v popel vsechno palivo, o Ardzuno, tak i ohen poznani spaluje na popel vsechny nasledky hmotnych cinu.

VYKLAD: Dokonale poznani vlastniho ja a Nadduse a jejich vzajemneho vztahu je zde prirovnano k ohni. Tento ohen nespaluje jen vsechny nasledky hrisnych cinu, nybrz promeni v popel i nasledky zboznych cinu. Existuje nekolik stadii odplat za vykonane ciny: odplata, ktera se tvori, odplata dozravajici, odplata nabyta a odplata samotna. Kdyz clovek vlastni dokonale poznani o prirozenem postaveni zive bytosti, vsechny reakce jsou spaleny. Ve Vedach se pise: ubhe uhaivaisa ete taraty amrtah sadhv-asadhuni. ,,Clovek muze prekonat nasledky jak ctnostnych, tak hrisnych cinu. `` (Brhad-aranjaka Upanisad 4.4.22)

 

SLOKA 38

na hi jnanena sadrsam pavitram iha vidyate
tat svayam yoga-samsiddhah kalenatmani vindati

na - nic; hi - zajiste; jnanena - s poznanim; sadrsam - ve srovnani; pavitram - posvecene; iha - na tomto svete; vidyate - existuje; tat - tak; svayam - sam; yoga - oddanosti; samsiddhah - zralost; kalena - casem; atmani - v sobe; vindati - tesi se.

Na tomto svete neni nic tak vzneseneho a cisteho jako transcendentalni poznani. Takove poznani je zrale ovoce veskereho mysticismu a ten, kdo dosahl dokonalosti v oddane sluzbe, se z nej casem tesi sam v sobe.

VYKLAD: Mluvime-li o transcendentalnim poznani, mame na mysli duchovni porozumeni. Neexistuje nic, co by bylo vznesenejsi a cistsi nez transcendentalni poznani. Tak jako nas nevedomost vezni v hmotnem svete, tak nas z nej vysvobozuje poznani, jez je zralym plodem oddane sluzby. Ten, kdo vlastni transcendentalni poznani, nemusi hledat klid nekde jinde, nebot se tesi z klidu v sobe. Jinymi slovy, toto poznani a mir vrcholi ve vedomi Krsny, coz je konecny odkaz Bhagavadgity.

 

SLOKA 39

sraddhaval labhate jnanam tat-parah samyatendriyah
jnanam labdhva param santim acirenadhigacchati

sraddha-van - verici clovek; labhate - dosahne; jnanam - poznani; tat-parah - velice poutan k tomu; samyata - ovladnute; indriyah - smysly; jnanam - poznani; labdhva - dosahl; param - transcendentalni; santim - mir; acirena - velmi brzy; adhigacchati - dosahne.

Verici clovek, ktery je pohrouzen v transcendentalnim poznani a ktery ovlada sve smysly, velice brzy dosahne nejvyssiho duchovniho miru.

VYKLAD: Clovek, ktery ma neochvejnou viru v Krsnu, muze ziskat nejvyssi poznani. Kdo je presvedcen, ze muze dosahnout nejvyssi dokonalosti jednoduse oddanou sluzbou Krsnovi s mysli na Neho uprenou, se nazyva verici. Viru clovek ziska, jestlize oddane slouzi a zpiva Hare Krsna, Hare Krsna, Krsna Krsna, Hare Hare / Hare Rama, Hare Rama, Rama Rama, Hare Hare, coz ocistuje srdce od veskere hmotne necistoty. Krome toho musi clovek take ovladat smysly. Ten, kdo je naplnen virou v Krsnu a ovlada sve smysly, muze okamzite a snadno dosahnout dokonalosti v uvedomovani si Krsny.

 

SLOKA 40

ajnas casraddadhanas ca samsayatma vinasyati
nayam loko 'sti na paro na sukham samsayatmanah

ajnah - posetilec neznaly pisem; ca - a; asraddadhanah - bez viry ve zjevena pisma; ca - take; samsaya - pochyby; atma - osoba; vinasyati - klesne zpet; na - nikdy; ayam - tento; lokah - svet; asti - je; na - ani; parah - v pristim zivote; na - ne; sukham - stesti; samsaya - pochybujici; atmanah - osoba.

Avsak nevedomi a neverici lide, kteri pochybuji o zjevenych pismech, si existenci Boha neuvedomuji a poklesavaji. Pro pochybovace neni stesti ani v tomto svete, ani v pristim.

VYKLAD: Z mnoha autorizovanych zjevenych pisem stoji Bhagavadgita na prednim miste. Osoby, ktere jsou na urovni zvirat, neveri v pisma a ani o nich nemaji zadne znalosti. Nekteri nejake vedomosti maji a dovedou citovat urcite casti pisem, ale ve skutecnosti temto slovum neveri. Jsou take ti, kteri veri v Bhagavadgitu, ale neveri v Nejvyssiho Pana, Sri Krsnu, a ani Ho neuctivaji. Takove osoby nemohou uspet v uvedomovani si Krsny a nakonec klesnou zpet do hmotneho zivota. Ze vsech vyse zminenych osob nedelaji vubec zadny duchovni pokrok ti, kteri nemaji zadnou viru a vzdy pouze pochybuji. Lide, kteri neveri v Boha a Jeho zjevena pisma, nenachazeji nic dobreho v tomto, ani v pristim zivote. V zadnem pripade pro ne neexistuje opravdove stesti. Proto by se clovek mel ridit zasadami pisem, a tim se povznest na rovinu poznani. Pouze toto poznani nam muze pomoci povysit se na transcendentalni rovinu duchovniho vedomi. Pochybujici lide tedy jinymi slovy neudelaji zadny pokrok v duchovnim zivote. Proto bychom meli nasledovat ve stopach velkych acarju, kteri jsou v posloupnosti duchovnich ucitelu, a tak dosahnout uspechu.

 

SLOKA 41

yoga-sannyasta-karmanam jnana-sanchinna-samsayam
atmavantam na karmani nibadhnanti dhananjaya

yoga - oddanou sluzbou podle zasad karmajogy; sannyasta - ten, kdo se vzdal; karmanam - vysledku prace; jnana - poznanim; sanchinna - rozetnul; samsayam - pochybnosti; atma-vantam - umisten v ja; na - nikdy; karmani - ciny; nibadhnanti - poutaji; dhananjaya - o dobyvateli bohatstvi.

Clovek, ktery oddane slouzi, vzdavaje se plodu svych cinnosti, a ktery sve pochybnosti roztal transcendentalnim poznanim, je pevne umisten ve vlastnim ja. Proto neni poutan svymi ciny, o dobyvateli bohatstvi.

VYKLAD: Ten, kdo se ridi pokyny Bhagavadgity tak, jak je sdelil samotny Sri Krsna, se vysvobodi milosti transcendentalniho poznani ze vsech pochybnosti. Je-li clovek jako castecka Pana zcela pohrouzen v myslenkach na Krsnu, pak si je vedom sveho praveho ja a jako takovy nepochybne prekona zakon karmy.

 

SLOKA 42

tasmad ajnana-sambhutam hrt-stham jnanasinatmanah
chittvainam samsayam yogam atisthottistha bharata

tasmat - proto; ajnana-sambhutam - zrozenou z nevedomosti; hrt-stham - sidlici v srdci; jnana - poznani; asina - se zbrani; atmanah - vlastniho ja; chittva - rozetni; enam - tuto; samsayam - pochybnost; yogam - v joze; atistha - bud umisten; uttistha - povstan k boji; bharata - o Bharatovce.

Proto mecem poznani rozetni sve pochybnosti, ktere v tvem srdci povstaly z nevedomosti, a ozbrojen jogou povstan k boji, o Bharatovce.

VYKLAD: Joga, ktera byla vylozena v teto kapitole, se nazyva sanatana-yoga, neboli vecne cinnosti konane zivymi bytostmi, a obsahuje dva druhy obeti: jednou je obet hmotneho majetku a druhou ciste duchovni cinnost spocivajici v poznani vlastniho ja. Jestlize obetovani hmotneho majetku neni spojeno s duchovni realizaci, stava se takova obet pouhou hmotnou cinnosti. Naproti tomu ten, kdo takove obeti provadi s duchovnim cilem nebo jako oddanou sluzbu, kona dokonalou obet. Vezmeme-li v uvahu duchovni aktivity, shledame, ze se take deli na dva druhy: poznani vlastniho ja (neboli nasi prave povahy) a poznani pravdy tykajici se Nejvyssi Osobnosti Bozstvi. Ten, kdo se da skutecnou cestou Bhagavadgity, velice snadno porozumi temto dvema dulezitym druhum transcendentalniho poznani. Bez obtizi dosahne dokonaleho poznani, ze duse je casteckou Boha, a lehce porozumi transcendentalni povaze Panovych cinu. Na zacatku teto kapitoly hovoril Sri Krsna osobne o svych transcendentalnich cinnostech. Ten, kdo nechape uceni Gity, je neznaboh a zneuziva castecne nezavislosti, ktera mu byla pridelena Panem. Nechape-li clovek pravou, vecnou, blazenou a vsevedouci povahu Bozske Osobnosti navzdory vsem informacim, je zajiste prvotridni hlupak. Nevedomost muze byt odstranena, jestlize postupne prijimame zasady oddane sluzby vykonavane k uspokojeni Krsny a ridime se jimi. Uvedomovani si Krsny se probouzi ruznymi obetmi polobohum, nejvyssimu brahma, dodrzovanim celibatu, v manzelstvi, ovladanim smyslu, provadenim mysticke jogy, odrikanim, obetovanim hmotneho majetku, studiem Ved a ucasti v socialnim zrizeni zvanem varnasrama-dharma. Vsechny tyto cinnosti se nazyvaji obeti a jsou zalozeny na usmernene cinnosti. Dulezitym faktorem techto cinu je vsak seberealizace. Pro skutecneho stoupence Bhagavadgity je seberealizace nejvyssim cilem, ale ten, kdo pochybuje o Krsnove autorite, poklesne. Proto se nam radi, abychom pokorne studovali Bhagavadgitu ci jina pisma pod vedenim praveho duchovniho ucitele a pokorne mu slouzili. Pravy duchovni ucitel patri do vecne ucednicke posloupnosti a neodklani se od pokynu Nejvyssiho Pana, ktere byly predany pred miliony let bohu Slunce. Bhagavadgita se pak od boha Slunce dostala k lidem na Zemi. Proto by mel clovek dodrzovat zasady Bhagavadgity tak, jak jsou v ni popsany, a davat si pozor na sobecke lidi, kteri touzi po sebepovyseni a kteri svadeji z prave cesty. Sri Krsna je bezpochyby Nejvyssi Osobnosti a Jeho cinnosti jsou transcendentalni. Ten, kdo tomu rozumi, je od sameho pocatku sveho studia Bhagavadgity osvobozenou dusi.

 

Takto konci Bhaktivedantovy vyklady ke ctvrte kapitole Srimad Bhagavadgity, ktera se nazyva ,,Transcendentalni poznani``.