Bhagavadgítá III-2 - Karmajóga

SLOKA 21

yad yad acarati sresthas tat tad evetaro janah
sa yat pramanam kurute lokas tad anuvartate

yat yat - cokoliv; acarati - kona; sresthah - uctyhodny vudce; tat - to; tat - a pouze to; eva - zajiste; itarah - obycejny; janah - clovek; sah - on; yat - jakykoliv; pramanam - priklad; kurute - vykonava; lokah - cely svet; tat - to; anuvartate - jde ve stopach.

Cokoliv kona velky clovek, konaji i ostatni lide. Cely svet nasleduje vzor, ktery svym prikladem stanovi.

VYKLAD: Lidske masy vzdy potrebuji nejakeho vudce, ktery by je ucil svym vlastnim chovanim. Vudce nemuze chtit, aby lide prestali kourit, je-li sam kurakem. Sri Caitanja Mahaprabhu rekl, ze ucitel by se mel chovat spravne predtim, nez zacne vyucovat. Ten, kdo vyucuje timto zpusobem, se nazyva acarja neboli idealni ucitel. Proto se ucitel musi ridit zasadami saster (pisem), aby mohl vyucovat lidi. Nemuze vymyslet pravidla, ktera nejsou v souladu se zasadami zjevenych pisem. Manu-sanhita a dalsi zjevene texty jsou povazovany za zakladni knihy, podle kterych by se lidska spolecnost mela ridit. Uceni vudcu spolecnosti se proto musi zakladat na zasadach zakladnich pisem. Ten, kdo touzi pokrocit, musi dodrzovat tato zakladni pravidla podle vzoru velkych ucitelu. Ve Srimad Bhagavatamu je take potvrzeno, ze clovek musi nasledovat prikladu velkych oddanych, chce-li pokrocit na ceste k duchovni realizaci. Kral nebo hlava statu, otec a ucitel jsou vsichni povazovani za prirozene vudce lidi, a maji proto velkou zodpovednost vuci tem, kteri jsou na nich zavisli. Z toho duvodu musi byt dobre obeznameni s moralnimi a duchovnimi zasadami pisem.

 

SLOKA 22

na me parthasti kartavyam trisu lokesu kincana
nanavaptam avaptavyam varta eva ca karmani

na - ne; me - Ja; partha - o synu Prthy; asti - je; kartavyam - predepsana povinnost; trisu - ve trech; lokesu - planetarnich soustavach; kincana - zadna; na - ne; anavaptam - chci; avaptavyam - dosahnout; varte - zamestnan; eva - zajiste; ca - take; karmani - v predepsane cinnosti.

O synu Prthy, ve vsech trech svetech neni nic, co bych mel vykonavat, nic nepostradam a ani netouzim niceho dosahnout - a presto vykonavam predepsane povinnosti.

VYKLAD: Ve vedskych spisech je nasledujici popis Nejvyssi Osobnosti Bozstvi:

tam isvaranam paramam mahesvaram
tam devatanam paramam ca daivatam
patim patinam paramam parastad
vidama devam bhuvanesam idyam

na tasya karyam karanam ca vidyate
na tat-samas cabhyadhikas ca drsyate
parasya saktir vividhaiva sruyate
svabhaviki jnana-bala-kriya ca

,,Nejvyssi Pan vladne vsem ostatnim vladcum, vcetne tech, kteri ridi ruzne planety. Vsichni jsou Mu podrizeni. Pouze Nejvyssi Pan muze sverit zivym bytostem urcitou moc, ony samy nejsou nikdy nejvyssi. Je uctivan vsemi polobohy a je nejvyssim vudcem vsech vudcu. Proto vladne nad vsemi vudci a vladci a je vsemi uctivan. Nikdo neni mocnejsi nez On a On je nejvyssi pricinou vsech pricin.

Nema hmotne telo jako obycejna ziva bytost. Mezi Jeho telem a Jeho dusi neni zadny rozdil. Je absolutni. Vsechny Jeho smysly jsou transcendentalni a kazdy z Jeho smyslu muze vykonavat funkce ostatnich smyslu. Proto neni nikdo mocnejsi nez On a nikdo Mu neni roven. Jeho sily jsou rozmanite, a nasledkem toho se Jeho ciny deji automaticky. `` (Svetasvatara Upanisad 6.7 - 8)

Jelikoz v Nejvyssim Panu existuje vse do nejvyssi miry, neni povinen jednat. Pouze ten, kdo je zavisly na vysledcich svych cinu, musi konat stanovene povinnosti, ale ten, kdo nema nic, ceho by ve trech planetarnich soustavach mohl dosahnout, neni samozrejme vazan zadnou povinnosti. A presto se v cele ksatriju osobne zucastnil bitvy na Kuruovskem poli, ponevadz ksatrijove jsou povinni poskytnout ochranu stradajicim. I kdyz Sri Krsna stoji nad zasadami zjevenych pisem, nedela nic, co by jim odporovalo.

 

SLOKA 23

yadi hy aham na varteyam jatu karmany atandritah
mama vartmanuvartante manusyah partha sarvasah

yadi - kdybych; hi - zajiste; aham - Ja; na - ne; varteyam - takto zamestnan; jatu - vzdy; karmani - ve vykonavani predepsanych povinnosti; atandritah - s velkou peci; mama - Moje; vartma - cesta; anuvartante - nasledovali by; manusyah - vsichni lide; partha - o Ardzuno, synu Prthy; sarvasah - v kazdem ohledu.

Kdybych totiz poctive nevykonaval predepsane povinnosti, o Partho, pak by vsichni lide urcite nasledovali Meho prikladu.

VYKLAD: Aby clovek mohl delat pokroky v duchovnim zivote, jsou pro udrzeni stability ve spolecnosti stanoveny urcite normy socialniho a rodinneho zivota, ktere jsou vsichni civilizovani lide povinni respektovat. I kdyz jsou takove zasady a predpisy urceny pro podminene duse, a nikoliv pro Krsnu, presto se jimi ridil, nebot prichazi, aby upevnil nabozenske zasady. Kdyby takto nejednal, sli by lide v Jeho stopach, protoze je nejvyssi autoritou. Ze Srimad Bhagavatamu se dovidame, ze Nejvyssi Pan, Sri Krsna, vykonaval nabozenske povinnosti jak doma, tak i mimo domov, jak se vyzaduje od hlavy rodiny.

 

SLOKA 24

utsideyur ime loka na kuryam karma ced aham
sankarasya ca karta syam upahanyam imah prajah

utsideyuh - zanikly by; ime - vsechny tyto; lokah - svety; na - ne; kuryam - konam; karma - predepsane povinnosti; cet - kdybych; aham - Ja; sankarasya - nezadouciho obyvatelstva; ca - a; karta - stvoritel; syam - bych; upahanyam - znicil; imah - vsechny tyto; prajah - bytosti.

Kdybych nevykonaval predepsane povinnosti, vsechny tyto svety by zanikly. Byl bych take puvodcem nezadouciho obyvatelstva, a tim bych znicil mir vsech bytosti.

VYKLAD: Nezadouci obyvatelstvo, varna-sankara, narusuje soulad ve spolecnosti. Aby tento socialni nesoulad mohl byt prekonan, musi se lide ridit urcitymi zasadami a predpisy, ktere prinaseji spolecnosti mir a harmonii, a ktere pomahaji dosahnout duchovniho uskutecneni. Kdyz Krsna sestoupi do hmotneho vesmiru, podrizuje se temto zasadam, aby zachoval jejich vyznam a nutnost. Sri Krsna je otcem vsech tvoru, a jsou-li svedeni na scesti, padne zodpovednost neprimo na Neho. Proto kdykoliv se vseobecne nedodrzuji predepsane zasady, sestupuje osobne, aby napravil spolecnost. Meli bychom si ale dobre uvedomit, ze i kdyz mame jit v Jeho stopach, nemuzeme Ho napodobovat. Nasledovat Krsnova prikladu neznamena napodobovat Ho. Nemuzeme napodobit Sri Krsnu tim, ze bychom zvedli kopec Govardhana, tak jak to udelal On za sveho detstvi. Pro obycejneho cloveka je to nemozne. Musime nasledovat Jeho pokyny, ale nesmime Ho nikdy napodobovat. Srimad Bhagavatam (10.33.30 - 31) to potvrzuje nasledovne:

naitat samacarej jatu manasapi hy anisvarah
vinasyaty acaran maudhyad yatha 'rudro 'bdhi-jam visam

isvaranam vacah satyam tathaivacaritam kvacit
tesam yat sva-vaco-yuktam buddhimams tat samacaret

,,Clovek se musi ridit pokyny Pana a Jeho zmocnenych predstavitelu. Jejich pokyny jsou pro nas prospesne a kazdy inteligentni clovek se jimi bude ridit. Kazdy by si vsak mel dat pozor na to, aby nenapodoboval jejich cinnosti. Kdo by se pokusil vypit ocean jedu, aby mohl napodobit Sivu? ``

Musime mit vzdy na pameti, ze isvarove neboli ti, kteri ovladaji pohyby Slunce, Mesice a jinych planet, jsou nasi nadrizeni. Bez jejich sily nemuzeme napodobit isvary, kteri jsou nesmirne mocni. Siva vypil ocean jedu, ale obycejny clovek by zemrel po vypiti pouhe kapicky. Je mnoho takzvanych Sivovych oddanych, kteri se oddavaji koureni marihuany (ganja) a podobnych omamnych drog, ale kteri zapominaji, ze napodobovanim Sivovych cinu se priblizuji smrti. Podobne existuji ,,oddani`` Sri Krsny, kteri by Ho radi napodobovali v Jeho rasalile, neboli laskyplnem tanci s gopiemi (pastevkynemi), ale zapominaji pritom, ze nejsou schopni zvednout kopec Govardhana. Proto je nejlepe dodrzovat pokyny tech, kteri jsou mocni, a nepokouset se je napodobovat nebo se snazit prevzit jejich postaveni, aniz bychom pro to byli kvalifikovani. Existuje mnoho pseudoinkarnaci Boha, ktere vsak postradaji moc Nejvyssiho Pana.

 

SLOKA 25

saktah karmany avidvamso yatha kurvanti bharata
kuryad vidvams tathasaktas cikirsur loka-sangraham

saktah - ulpivat; karmani - na predepsanych povinnostech; avidvamsah - nevedomi; yatha - tak jako; kurvanti - jednaji; bharata - o potomku Bharaty; kuryat - musi; vidvan - moudry; tatha - tak; asaktah - bez ulpivani; cikirsuh - prejice si vest; loka-sangraham - lidi.

Tak jako nevedomi vykonavaji sve povinnosti s ohledem na vysledky, muze podobne jednat, avsak bez ulpivani, i moudry, aby vedl lid spravnou cestou.

VYKLAD: Clovek vedomy si Krsny se lisi od jinych tim, ze ma odlisna prani. Bhakta neudela nic, co by neprospivalo vyvoji vedomi o Krsnovi. Muze dokonce jednat presne jako nevedomy clovek, ktery je poutan k materialnim cinum; ale zatimco nevedomy jedna proto, aby uspokojil sve smysly, Krsnuv oddany jedna tak, aby potesil Krsnu. Lide tedy potrebuji nasledovat prikladu osoby vedome si Krsny, aby se naucili, jak maji jednat a jak maji vysledky svych cinu pouzit ve sluzbe Krsnovi.

 

SLOKA 26

na buddhi-bhedam janayed ajnanam karma-sanginam
josayet sarva-karmani vidvan yuktah samacaran

na - nikdy; buddhi-bhedam - rozvracet inteligenci; janayet - zpusobit; ajnanam - nevedomych; karma-sanginam - ulpivajicich na plodonosnych cinech; josayet - mel by se zapojit; sarva - vsechnu; karmani - cinnost; vidvan - uceny clovek; yuktah - zamestnany; samacaran - vykonavanim.

Moudry clovek by nemel rozvracet mysl nevedomych, kteri lpi na plodonosnych cinech tim, ze by je povzbuzoval k necinnosti. Spise by je mel zamestnat rozlicnymi cinnostmi v duchu oddane sluzby (pro postupny pokrok v duchovnim zivote).

VYKLAD: Vedais ca sarvair aham eva vedyah. To je cilem vsech vedskych ritualu. Vsechny obrady, vsechny obetni ciny a vse, co najdeme ve Vedach, vcetne instrukci tykajicich se hmotnych cinu, je urceno k poznani konecneho zivotniho cile - Sri Krsny. Ponevadz podminene duse neznaji krome smysloveho pozitku nic jineho, studuji Vedy za timto ucelem. Ale pomoci plodonosnych cinnosti a smysloveho uspokojeni, ktere jsou usmernovany podle Ved, si clovek muze uvedomovat Krsnu vice a vice. Proto by oddane duse nemely rusit ostatni v jejich cinnostech nebo chapani, nybrz by mely svym jednanim ukazat, jak muze byt vysledek veskere prace zasvecen sluzbe Krsnovi. Moudry clovek, jenz si je vedom Krsny, by se mel chovat tak, aby se nevedomy clovek, pro ktereho je smyslovy pozitek nejdulezitejsi, mohl naucit spravnemu jednani a chovani. Nevedomy clovek nema byt rusen ve svych cinnostech, ale ten, kdo si je byt jen trochu vedom Krsny, muze byt primo zapojen do oddane sluzby Krsnovi, aniz by musel projit ostatnimi vedskymi obrady. Takovy stastny clovek nemusi dodrzovat vedske ritualy, protoze primou oddanou sluzbou Krsnovi dosahne vsech zadoucich vysledku, ktere by jinak ziskal spravnym vykonavanim svych povinnosti.

 

SLOKA 27

prakrteh kriyamanani gunaih karmani sarvasah
ahankara-vimudhatma kartaham iti manyate

prakrteh - hmotnou prirodou; kriyamanani - vse konano; gunaih - kvalitami; karmani - ciny; sarvasah - vsechny druhy; ahankara-vimudha - zmateny falesnym egem; atma - duse; karta - konatel; aham - ja; iti - tak; manyate - domniva se.

Duse zmatena falesnym egem se povazuje za konatele cinu, ktere jsou ve skutecnosti konany tremi kvalitami hmotne prirody.

VYKLAD: Muze se zdat, ze dve osoby, jedna vedoma si Krsny a druha s materialistickym vedomim, jednaji na stejne urovni. Presto se vsak jejich postaveni propastne lisi. Clovek s hmotnym vedomim je pod vlivem falesneho ega presvedcen, ze na nem zavisi vsechno, co dela. Nevi totiz, ze mechanismus tela je vytvoren hmotnou prirodou, ktera pracuje pod dozorem Nejvyssiho Pana. Materialisticky zamereny clovek nevi, ze je krajne ovladan Krsnou. Domniva se, ze dela vsechno nezavisle, a to je znamkou nevedomosti. Nevi, ze hmotna priroda stvorila jeho hrubohmotne a jemnohmotne telo podle pokynu Nejvyssiho Pana, Sri Krsny, a ze telesne a mentalni aktivity maji byt zapojeny do Jeho sluzby. Jelikoz nevedomy clovek tak dlouho zneuzival svych smyslu k hmotnym pozitkum, zapomnel, ze Nejvyssi Osobnost Bozstvi se take jmenuje Hrsikesa - Pan smyslu. Zapomnel na svuj vztah ke Krsnovi, nebot byl falesnym egem sveden na scesti.

 

SLOKA 28

tattva-vit tu maha-baho guna-karma-vibhagayoh
guna gunesu vartanta iti matva na sajjate

tattva-vit - ten, kdo zna Absolutni Pravdu; tu - ale; maha-baho - valecniku mocnych pazi; guna-karma - jedna pod vlivem hmoty; vibhagayoh - rozdily; gunah - smysly; gunesu - ve smyslovem pozitku; vartante - zamestnany; iti - takto; matva - uvazuje; na - nikdy; sajjate - poutan.

O valecniku mocnych pazi, ten, kdo zna povahu Absolutni Pravdy, se neoddava smyslum a jejich pozitkum, nebot si je dobre vedom rozdilu mezi ciny v duchu oddanosti a jednanim nesoucim ovoce.

VYKLAD: Ten, kdo zna Absolutni Pravdu, vidi jasne, ze styk s hmotnou prirodou ho uvadi do neprijemneho postaveni. Vi, ze jeho prave misto neni v hmotnem svete a ze je neodlucitelnou casteckou Nejvyssiho Pana, Sri Krsny, ktery je zdrojem vecneho poznani a blazenosti; rovnez chape, ze je z nejakeho duvodu veznen hmotnym pojetim zivota a ze ve svem prirozenem postaveni by mel sve ciny zasvecovat Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, Sri Krsnovi, v oddane sluzbe. Proto oddane a laskyplne slouzi Krsnovi, a tak se prirozenym zpusobem odpoutava ode vsech smyslovych cinu, ktere zaviseji na okolnostech a jsou pomijive. Vi, ze jeho zivotni podminky jsou pod svrchovanou kontrolou Boha, a proto ho neznepokojuji ruzne hmotne udalosti, ktere povazuje za vyraz Jeho milosrdenstvi. Podle Srimad Bhagavatamu se ten, kdo zna Absolutni Pravdu v Jejich trech odlisnych aspektech (brahma, Paramatma a Bhagavan), nazyva tattva-vit, nebot zna take svuj skutecny vztah k Nejvyssimu.

 

SLOKA 29

prakrter guna-sammudhah sajjante guna-karmasu
tan akrtsna-vido mandan krtsna-vin na vicalayet

prakrteh - hmotne prirody; guna - kvalitami; sammudhah - oklamani ztotoznovanim se s hmotou; sajjante - zamestnavaji se; guna-karmasu - hmotnymi ciny; tan - tito; akrtsna-vidah - lide s malymi vedomostmi; mandan - lenivi, pokud se tyka seberealizace; krtsna-vit - ten, kdo nabyl skutecneho poznani; na - ne; vicalayet - zneklidnovat.

Nevedomi lide, zmateni kvalitami hmotne prirody, se plne zamestnavaji hmotnymi cinnostmi a ulpivaji na nich. Moudry by je vsak nemel zneklidnovat, prestoze jejich jednani je pro nedostatecne vedomosti nizsi povahy.

VYKLAD: Nevedomi lide se falesne ztotoznuji s hrubym materialistickym vedomim, a proto je jejich mysl plna rozmanitych pomijivych oznaceni. Toto hmotne telo je dar prirody a ten, kdo je prilis poutan telesnym vedomim, se nazyva manda, neboli lenivy clovek postradajici vedomosti o dusi. Nevedomi lide se vyznacuji tim, ze nedelaji zadny rozdil mezi svym telem a vlastnim ja, ze lnou k tem, se kterymi je spojuji rodinne svazky, ze zemi, ve ktere se narodili, povazuji za hodnou uctivani a ze si mysli, ze nabozenske ritualy jsou konecnym cilem. Socialni, narodnostni a altruisticke prace jsou nektere z cinnosti takovychto materialisticky zamerenych lidi. Okouzleni takovymi pojmy jsou vzdy aktivni na hmotne rovine. Duchovni realizace je pro ne mytem, a proto je nezajima. Takove nevedome osoby nekdy davaji prednost zakladnim moralnim zasadam, jako je nenasili a jine dobrocinne jednani. Ti vsak, kteri jsou obeznameni se zasadami duchovniho zivota, by nemeli znepokojovat takto hmotne orientovane osoby. V takovem pripade je lepe provozovat sve vlastni duchovni povinnosti v tichosti.

Nevedomci nedovedou ocenit aktivity urcene k poteseni Sri Krsny, a proto nam Krsna radi, abychom je nerusili a neztraceli tim drahocenny cas. Ale oddani Pana jsou laskavejsi nez Pan samotny, ponevadz chapou Jeho umysl. Vystavuji se vsemoznemu nebezpeci, kdyz se napriklad obraceji na nevedome lidi, aby je zamestnali v oddane sluzbe, jez je pro cloveka absolutne nezbytna.

 

SLOKA 30

mayi sarvani karmani sannyasyadhyatma-cetasa
nirasir nirmamo bhutva yudhyasva vigata-jvarah

mayi - Mne; sarvani - vsechny druhy; karmani - cinnosti; sannyasya - zcela odevzdat; adhyatma - s plnym poznanim vlastniho ja; cetasa - s vedomim; nirasih - bez touhy po zisku; nirmamah - bez vlastnickeho pocitu; bhutva - jsa tak; yudhyasva - bojuj; vigata-jvarah - bez lhostejnosti.

O Ardzuno, proto zasvet vsechny sve ciny Mne a s mysli zamerenou na Mne, prost sobectvi a lhostejnosti a bez touhy po zisku, bojuj.

VYKLAD: Tento vers jasne ukazuje, jaky je smysl Bhagavadgity. Sri Krsna zde nabada, ze si Ho musime byt zcela vedomi a ze musime vykonavat sve povinnosti s vojenskou kazni. Toto se muze zdat ponekud obtizne, nicmene povinnosti musi byt vykonavany s mysli uprenou na Krsnu, nebot toto je prirozene postaveni vsech zivych bytosti. Ziva bytost nemuze byt stastna, nespolupracuje-li s Nejvyssim Panem, ponevadz jeji vecny prirozeny stav je byt podrizena Jeho pranim. Proto prikazal Krsna Ardzunovi, aby bojoval, jako by byl jeho vojenskym velitelem. Clovek musi obetovat vsechno pro dobrou vuli Nejvyssiho Pana a zaroven plnit ulozene povinnosti, aniz by si delal naroky na vlastnictvi. Ardzuna nemusel zvazovat Krsnovy pokyny, mel je jenom vykonavat. Nejvyssi Pan je Duse vsech dusi, a proto se ten, kdo je bez ohledu na vlastni zajmy zcela zavisly na Nejvyssi Dusi, nazyva adhyatma-cetas, nebo jinymi slovy osoba, ktera si je vedoma Krsny. Nirasih znamena, ze clovek musi jednat podle Panova prikazu, aniz by ocekaval pozitky z plodu svych cinu. Pokladnik pocita miliony korun pro sveho zamestnavatele, ale sam si nedela narok ani na haler. Podobne si clovek musi uvedomit, ze vsechno na svete patri Nejvyssimu Panu a nikomu jinemu. To je skutecny vyznam slova mayi - ,,Mne``. Jedna-li clovek s mysli uprenou na Krsnu, je samozrejme, ze si nedela narok na zadny majetek. Takoveto vedomi se nazyva nirmama - ,,nic mi nepatri``. Citi-li clovek nechut k vykonavani takoveho prisneho narizeni, ktere nebere ohled na takzvane hmotne rodinne svazky, mel by se teto nechuti zbavit. Tak se oprosti od horecne mentality ci lhostejnosti (vigata-jvara). Kazdy ma podle svych vlastnosti a postaveni konat urcity druh prace, a jak bylo vyse popsano, vsechny takove povinnosti by se mely vykonavat s mysli zamerenou na Krsnu. To nas dovede k vysvobozeni.

 

SLOKA 31

ye me matam idam nityam anutisthanti manavah
sraddhavanto 'nasuyanto mucyante te 'pi karmabhih

ye - ti, kdo; me - Moje; matam - predpisy; idam - tyto; nityam - vecne; anutisthanti - pravidelne vykonavaji; manavah - lidske bytosti; sraddha-vantah - s virou a oddanosti; anasuyantah - bez zavisti; mucyante - osvobodi se; te - vsichni; api - dokonce; karmabhih - z pout cinu prinasejicich ovoce.

Ti, kdo sve povinnosti konaji podle Mych pokynu a ridi se Mym ucenim vzdy s virou a bez zavisti, se vysvobodi z pout plodonosnych cinu.

VYKLAD: Narizeni Sri Krsny, Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, je jadrem vedske moudrosti a je za vsech okolnosti vecnou pravdou. Jelikoz Vedy jsou vecne, je vecna take pravda tykajici se nauky o Krsnovi. Clovek by mel pevne verit v toto narizeni a nemel by Panovi zavidet. Je mnoho filozofu, kteri komentuji Bhagavadgitu, aniz by meli viru v Krsnu. Ti se vsak nikdy nevymani z pout plodonosnych cinu. Obycejny clovek, ktery ma nezlomnou viru ve vecne prikazy Pana, je osvobozen z pout karmy, i kdyz neni schopen vykonavat Jeho prikazy dokonale. Ten, kdo je v pocatecnim stadiu uvedomovani si Krsny, nemuze mozna ihned plnit Panovy pokyny, ale nema-li negativni postoj a uprimne usiluje o jejich plneni, aniz by se staral o neuspech ci propadal beznadeji, bude jiste povysen na uroven ryzi oddane lasky ke Krsnovi.

 

SLOKA 32

ye tv etad abhyasuyanto nanutisthanti me matam
sarva-jnana-vimudhams tan viddhi nastan acetasah

ye - oni; tu - vsak; etat - toto; abhyasuyantah - ze zavisti; na - ne; anutisthanti - pravidelne vykonavaji; me - Moje; matam - predpisy; sarva-jnana - vsechny druhy poznani; vimudhan - dokonale oklamani; tan - jsou; viddhi - vez; nastan - ztraceni; acetasah - bez vedomi Krsny.

Vez vsak, ze ti, kteri ze zavisti toto Me uceni nedodrzuji, musi byt povazovani za nevedome, pomylene a odsouzene k neuspechu ve sve snaze dosahnout dokonalosti.

VYKLAD: Zde je jasne popsano, jak chybne je nebyt si vedom Krsny. Tak jako je clovek potrestan, porusuje-li zakony statu, tak je take potrestan, neridi-li se zakony Nejvyssiho Pana. Neposlusny clovek, at je jakkoliv mocny, si neuvedomuje ani sve skutecne postaveni, ani nejvyssi brahma, Paramatmu a Bhagavana, Nejvyssi Osobnost Bozstvi. Vzhledem ke svemu prazdnemu srdci nema zadnou nadeji, ze by dosahl zivotni dokonalosti.

 

SLOKA 33

sadrsam cestate svasyah prakrter jnanavan api
prakrtim yanti bhutani nigrahah kim karisyati

sadrsam - podle; cestate - pricinuje se; svasyah - vlastni; prakrteh - kvalit hmotne prirody; jnana-van - moudry; api - ackoliv; prakrtim - povahy; yanti - podrobuji se; bhutani - vsechny zive bytosti; nigrahah - potlacovani; kim - co; karisyati - zmuze.

I moudry clovek jedna podle sve prirozenosti, nebot vsichni se ridi svou povahou, kterou ziskali pod vlivem kvalit hmotne prirody. Co zmuze potlacovani?

VYKLAD: Pokud s laskou a oddanosti neslouzime Sri Krsnovi, nemuzeme se zbavit vlivu kvalit hmotne prirody, coz je take potvrzeno ve ctrnactem versi sedme kapitoly. I pro materialisticky vysoce vzdelaneho cloveka je nemozne vymanit se z pout hmotne energie pouze teoretickymi vedomostmi o dusi a telu. Je mnoho takzvanych spiritualistu, kteri navenek predstiraji, ze jsou vzdelani v teto vede, ale ve skutecnosti jsou naprosto pod vlivem kvalit hmotne prirody, ktere nejsou schopni prekonat. Clovek muze byt akademicky vzdelany, ale ponevadz byl tak dlouho ve styku s hmotnou prirodou, je spoutan. Oddana sluzba s mysli uprenou na Krsnu pomaha cloveku vyprostit se z hmotneho zapleteni, i kdyz vykonava sve ulozene povinnosti. Bez takoveho vedomi by nikdo nemel nahle zanechat svych ulozenych povinnosti a stat se falesnym joginem nebo pseudotranscendentalistou. Je lepe setrvat ve svem nynejsim postaveni a snazit se oddane slouzit Krsnovi pod vedenim vyssi autority. Tak se clovek muze vyprostit z okovu Krsnovy iluzorni energie.

 

SLOKA 34

indriyasyendriyasyarthe raga-dvesau vyavasthitau
tayor na vasam agacchet tau hy asya paripanthinau

indriyasya - ze smyslu; indriyasya arthe - ve smyslovych predmetech; raga - zaliba; dvesau - a take nechut; vyavasthitau - podridit se pravidlum; tayoh - jimi; na - nikdy; vasam - ovladat; agacchet - mel by prijit; tau - ony; hi - zajiste; asya - jeho; paripanthinau - prekazkou.

Zalibu a odpor smyslu ke smyslovym predmetum je treba podle stanovenych zasad usmernit. Clovek by nemel padnout do jejich moci, nebot jsou prekazkou na ceste seberealizace.

VYKLAD: Ti, kdo s laskou a oddanosti slouzi Sri Krsnovi s vedomim tesit Ho, jsou prirozene neochotni oddavat se hmotnym smyslovym pozitkum. Ale ti, kteri takove vedomi nemaji, by se meli ridit pravidly a prikazy zjevenych pisem. Neomezeny smyslovy pozitek je pricinou naseho zajeti v hmotnem svete, ale ten, kdo se ridi pravidly a prikazy zjevenych pisem, se neda strhnout smyslovymi predmety. Pro podminenou dusi je nutny napriklad pohlavni styk a tento pozitek je dovolen v manzelstvi. Avsak muzum je podle prikazu pisem zakazano mit pohlavni styk s jinou zenou nez se svou manzelkou. Na vsechny ostatni zeny se ma divat jako na svou matku. Pres tyto prikazy mivaji muzi sexualni pomer s jinymi zenami. Tento sklon se musi potlacit, nebot by se stal prekazkou na ceste k seberealizaci. Jelikoz mame hmotne telo, je dovoleno uspokojit jeho potreby, ale musi se tak dit podle pravidel a prikazu. Ale nesmime pokladat za samozrejme, ze tato omezeni a prikazy nam budou automaticky pomahat ovladat se. Clovek se musi ridit temito pravidly a prikazy, aniz by na nich ulpival, nebot i kdyz je dodrzuje a omezuje sve hmotne pozitky, muze sejit s cesty - zrovna tak jako muze dojit k nehode i na kvalitnich cestach. Ani ty nejbezpecnejsi cesty, ktere jsou velice dobre udrzovany, nam nemohou zajistit, ze na nich nedojde k nehode. Na zaklade naseho dlouheho styku s hmotou je v nas hluboce zakorenena touha po hmotnych pozitcich. I kdybychom se ridili vsemi zasadami a predpisy, je zde stale moznost poklesnuti. Je tedy nutne, abychom se zbavili ulpivani i na usmernenych smyslovych pozitcich, jak je to jen mozne. Laskyplnym vykonavanim oddane sluzby Krsnovi se vsak automaticky staneme lhostejnymi ke vsem smyslovym jednanim. Nikdo by se ale nemel snazit odpoutat se od sluzby urcene k poteseni Krsny. Jedinym ucelem zprosteni se pripoutanosti k pomijivym smyslovym pozitkum je dostat se nakonec na uroven, kdy muzeme oddane slouzit Sri Krsnovi.

 

SLOKA 35

sreyan sva-dharmo vigunah para-dharmat sv-anusthitat
sva-dharme nidhanam sreyah para-dharmo bhayavahah

sreyan - mnohem lepsi; sva-dharmah - vlastni ulozene povinnosti; vigunah - i kdyz nedokonale; para-dharmat - nez povinnosti urcene jinym; su-anusthitat - dokonale vykonane; sva-dharme - vlastni ulozene povinnosti; nidhanam - zahynout; sreyah - lepsi; para-dharmah - povinnosti urcene druhym; bhaya-avahah - nebezpecne.

Je mnohem lepsi konat sve predepsane povinnosti, i kdyz nedokonale, nez plnit povinnosti druheho dokonale. Lepe je zahynout pri vykonu vlastni povinnosti, nebot davat se cestou jinych je nebezpecne.

VYKLAD: Meli bychom tedy spise vykonavat sve ulozene povinnosti s mysli uprenou na Krsnu, nezli se snazit plnit povinnosti druhych. Hmotne predepsane cinnosti jsou cinnosti konane podle naseho psycho-fyzickeho postaveni pod vlivem tri kvalit hmotne prirody. Nase duchovni povinnosti nam predava duchovni ucitel, pod jehoz vedenim je nam umozneno transcendentalne slouzit Krsnovi. Meli bychom vzdy dbat, abychom plnili sve vlastni povinnosti, at uz duchovni nebo hmotne, i kdyby nam hrozilo nebezpeci smrti, nez abychom napodobovali povinnosti nekoho jineho. Duchovni povinnosti se mohou lisit od povinnosti hmotnych, ale zasada ridit se autorizovanym vedenim je vzdy prospesna pro toho, kdo povinnosti vykonava. Je-li clovek pod vlivem kvalit hmotne prirody, mel by vykonavat povinnosti predepsane jeho situaci a nemel by napodobovat jine. Brahman, ktery je v kvalite dobra, napriklad nepouziva nasili, ale ksatrija, ktery je v kvalite vasne, nasili pouzivat smi. Pro ksatriju, ktery se ridi pravidly nasili, je proto lepe zahynout, nez aby napodoboval brahmana, ktery se ridi zasadami nenasili. Kazdy jednotlivec musi sve srdce ocistit postupne, nikoliv nahle. Kdyz clovek transcenduje kvality hmotne prirody a plne si uvedomuje Krsnu, muze pak pod vedenim praveho duchovniho ucitele vykonavat cokoliv. S timto dokonalym transcendentalnim vedomim muze ksatrija jednat jako brahman a brahman muze jednat jako ksatrija. Na duchovni urovni neplati duality hmotneho sveta. Napriklad Visvamitra byl puvodne ksatrijou, ale pozdeji jednal jako brahman, zatimco Parasurama byl brahmanem, ktery pozdeji jednal jako ksatrija. Vzhledem k tomu, ze byli transcendentalne umisteni, mohli jednat timto zpusobem. Dokud se vsak clovek nachazi na hmotne urovni, musi vykonavat sve povinnosti v souladu s hmotnymi vlastnostmi, jez mu prisluseji. Zaroven musi byt plne obeznamen se zasadami laskyplne oddane sluzby Krsnovi.

 

SLOKA 36

arjuna uvaca
atha kena prayukto 'yam papam carati purusah
anicchann api varsneya balad iva niyojitah

arjunah uvaca - Ardzuna pravil; atha - vlastne; kena - co to; prayuktah - pudi; ayam - toho; papam - hrichy; carati - dela; purusah - clovek; anicchan - aniz sam chce; api - i kdyz; varsneya - o potomku Vrsni; balat - silou; iva - jakoby; niyojitah - pohanen.

Ardzuna pravil: O potomku Vrsni, co to vlastne cloveka pudi, aby jednal hrisne, pohanen jakoby silou, aniz sam chce?

VYKLAD: Ziva bytost je jako castecka Nejvyssiho svou podstatou duchovni, cista a prosta veskereho hmotneho znecisteni. Proto neni v jeji povaze, aby byla podrizena hrichum hmotneho sveta. Kdyz ale prijde do styku s hmotnou prirodou, dopousti se bez vahani mnoha hrisnych cinu, a casto i proti sve vuli. Proto je Ardzunova otazka tykajici se zvracene povahy zivych bytosti zvlaste vyznamna. I kdyz se clovek nekdy nechce dopoustet hrichu, je k tomu stejne donucen. Popudy hrisne jednat vsak nepochazeji od Nadduse umistene v srdci, nybrz maji naprosto jinou pricinu, jak Sri Krsna vysvetli v dalsim versi.

 

SLOKA 37

sri-bhagavan uvaca
kama esa krodha esa rajo-guna-samudbhavah
mahasano maha-papma viddhy enam iha vairinam

sri-bhagavan uvaca - Krsna, Nejvyssi Osobnost Bozstvi, pravil; kamah - chtic; esah - tento; krodhah - hnev; esah - tento; rajah-guna - kvalita vasne; samudbhavah - zrozena z; maha-asanah - ktery vse pohlcuje; maha-papma - velice hrisny; viddhi - vez; enam - to; iha - v hmotnem svete; vairinam - nejvetsi nepritel.

Vzneseny pravil: Je to pouze chtic, o Ardzuno, zplozeny z kvality vasne, ktery pozdeji prechazi v hnev; je v tomto svete vsepohlcujicim nepritelem a puvodcem hrichu.

VYKLAD: Jakmile se ziva bytost dostane do styku s hmotnym vytvorem, promeni se jeji vecna laska ke Krsnovi v chtic pod vlivem kvality vasne. Nebo jinymi slovy, laska k Bohu se promeni v chtic, tak jako se mleko premeni v jogurt pri styku s kyselym tamarindem. Neni-li chtic uspokojen, promeni se v hnev, hnev prechazi v iluzi a iluze zpusobuje, ze zustavame v zajeti hmotne existence. Proto je chtic nejvetsim nepritelem zive bytosti a je to pouze chtic, ktery cistou dusi svadi k tomu, aby zustavala v zajeti hmotneho sveta. Hnev a jeho nasledky jsou projevem kvality nevedomosti. Jestlize se proto z kvality vasne, misto degradace do kvality nevedomosti, povysime do kvality dobra tim, ze se budeme ridit urcitymi zivotnimi pravidly, pak muzeme dosici duchovni cistoty, ktera nas ochrani pred upadkem pochazejicim z hnevu.

Nejvyssi Pan se rozdelil na nespocetne castecky takovym zpusobem, ze Jeho duchovni blazenost neustale vzrusta a vsechny bytosti jsou nedilnou soucasti teto duchovni blazenosti. Maji take castecnou samostatnost, ale jelikoz sve samostatnosti zneuzily, promenily svuj oddany postoj v zadost po hmotnych pozitcich a dostaly se do moci chtice. Pan stvoril tento svet, aby podminenym dusim umoznil uspokojit jejich chtivost po smyslnych zadostech, a kdyz jsou po dlouhe dobe marnych pokusu zklamany, zacnou se ptat, jake je jejich prave postaveni.

Vedanta-sutra zacina slovy: athato brahma-jijnasa. ,,Clovek si musi klast otazky tykajici se Nejvyssiho``. Ve Srimad Bhagavatamu je Nejvyssi definovan takto: janmady asya yato 'nvayad itaratas ca. ,,Nejvyssi Brahma je puvodem vseho``. Take chtic tedy pochazi od Nejvyssiho. Je-li chtic promenen v lasku k Nejvyssimu, ke Sri Krsnovi, tedy ve stav, kdy clovek jedna jen tak, aby potesil Krsnu, zduchovni se jak chtic, tak i hnev. Hanuman, mocny sluzebnik Sri Ramacandry, napriklad pouzil hnevu, kdyz zapalil zlate mesto demona Ravany, ale tim se z nej stal nejvetsi oddany Pana. Pouzijeme-li chtice a hnevu ve sluzbe Bohu, stanou se nasimi prateli, misto aby byli nasimi neprateli.

 

SLOKA 38

dhumenavriyate vahnir yathadarso malena ca
yatholbenavrto garbhas tatha tenedam avrtam

dhumena - kourem; avriyate - zahalen; vahnih - ohen; yatha - tak jako; adarsah - zrcadlo; malena - prachem; ca - take; yatha - tak jako; ulbena - luno; avrtah - skryva; garbhah - zarodek; tatha - tak; tena - tento chtic; idam - toto; avrtam - zakryva.

Tak jako kour zahaluje ohen a prach zrcadlo, tak jako luno skryva zarodek, podobne i ruzne stupne chtice zakryvaji zivou bytost.

VYKLAD: Tri stupne pokryti mohou zahalovat ciste vedomi zive bytosti. Toto pokryti neni nic jineho nez chtic, ktery se projevuje v ruznych podobach. Nekdy se prirovnava ke kouri, ktery zahaluje ohen, jindy k prachu, ktery zastira zrcadlo, a jindy k materskemu lunu, ktere obklopuje zarodek. Kdyz je chtic prirovnan ke kouri, rozumi se tim, ze ohen prirovnany k zive bytosti lze trochu videt. Jinymi slovy, projevi-li ziva bytost alespon nepatrne priznaky sveho duchovniho vedomi, muze se prirovnat k ohni, ktery je zahalovan kourem. Tam, kde je kour, musi existovat ohen, i kdyz zpocatku neni videt. Toto stadium je jako pocatek uvedomovani si Krsny. Prikladu se zrcadlem se pouziva ke znazorneni zrcadla mysli, ktere je nutno ocistit provadenim duchovnich cviceni, z nichz nejlepsi je zpevne prednaseni nebo zpivani svatych jmen Boha. Zarodek, ktery je ukryt v materskem lune, je tak bezmocny, ze se nemuze ani pohybovat. Tento zivotni stav se da prirovnat k zivotu stromu. Stromy jsou take zive bytosti, ale diky tomu, ze projevily vysoky stupen chtice, obdrzely tela, ktera jsou temer zbavena vedomi. Zrcadlo pokryte prachem znazornuje vedomi ptaku a selem a kour zahalujici ohen znazornuje vedomi lidskych bytosti. V lidske podobe si ziva bytost muze opet trochu uvedomit Sri Krsnu, a vyuzije-li teto prilezitosti, ohen duchovniho zivota vzplane. Opatrnym zachazenim s ohnem zahalenym v kouri muzeme ohen primet, aby vzplanul. Lidske telo tedy zive bytosti umoznuje dostat se ze zajeti hmotne existence. V lidske podobe muzeme premoci naseho nepritele, chtic, uvedomovanim si Krsny pod vedenim praveho duchovniho ucitele.

 

SLOKA 39

avrtam jnanam etena jnanino nitya-vairina
kama-rupena kaunteya duspurenanalena ca

avrtam - zahaleno; jnanam - ciste vedomi; etena - timto; jnaninah - moudreho; nitya-vairina - vecny nepritel; kama-rupena - v podobe chtice; kaunteya - o synu Kunti; duspurena - nikdy se neda uspokojit; analena - jako ohen; ca - take.

O synu Kunti, tak je ciste vedomi cloveka zahaleno jeho vecnym nepritelem v podobe chtice, ktery se neda nikdy uspokojit a ktery pali jako ohen.

VYKLAD: V Manu-smrti se uvadi, ze chtic se neda uspokojit ani tim nejvetsim mnozstvim smyslovych pozitku, zrovna tak jako nikdy nemuzeme uhasit ohen neustalym pridavanim paliva. V hmotnem svete je stredem vseho jednani sex, a proto je hmotny svet nazyvan maithunya-agara, ,,pouta sexualniho zivota``. Zlocinci jsou ve spolecnosti uvrzeni do vezeni a drzeni za mrizemi; stejne jsou i ti, kteri porusuji Panovy zakony, drzeni za mrizemi sexualniho zivota. Pokrok materialisticke civilizace zakladany na smyslovych pozitcich znamena pro zivou bytost prodlouzeni jeji hmotne existence. Chtic je proto symbolem nevedomosti, kterou je ziva bytost drzena v hmotnem svete. Pri smyslovem pozitku muzeme prozivat urcity pocit stesti, ale tento takzvany pocit radosti je nakonec nejvetsim nepritelem pozitkare.

 

SLOKA 40

indriyani mano buddhir asyadhisthanam ucyate
etair vimohayaty esa jnanam avrtya dehinam

indriyani - smysly; manah - mysl; buddhih - inteligence; asya - tohoto chtice; adhisthanam - sidlem; ucyate - nazyvaji se; etaih - temito vsemi; vimohayati - mate; esah - tento chtic; jnanam - poznani; avrtya - zahaluje; dehinam - vtelene bytosti.

Smysly, mysl a inteligence jsou sidlem chtice, ktery jimi zatemnuje skutecne poznani zive bytosti a mate ji.

VYKLAD: Nepritel zaujal ruzne strategicke pozice v tele podminene duse a Sri Krsna nam dava najevo, kde ho muzeme najit, chceme-li ho porazit. Mysl je strediskem smyslovych aktivit, a kdyz slysime o smyslovych cinnostech, mysl se stane zdrojem vsech napadu k hmotnym pozitkum. Nasledkem toho se mysl a smysly stavaji sidlem chtice a inteligence se pak stane hlavnim sidlem techto smyslnych sklonu. Inteligence je neblizsim sousedem duse. Chlipna inteligence muze ovlivnit dusi, aby ziskala falesne ego a ztotoznovala se s hmotou, a tudiz i s mysli a smysly. Duse si postupne privyka pozitkum, ktere ji poskytuji hmotne smysly, a domniva se, ze v tom spociva prave stesti. Toto nespravne ztotoznovani duse je velice dobre vysvetleno ve Srimad Bhagavatamu (10.84.13):

yasyatma-buddhih kunape tri-dhatuke
sva-dhih kalatradisu bhauma ijya-dhih
yat-tirtha-buddhih salile na karhicij
janesv abhijnesu sa eva go-kharah

,,Clovek, ktery ztotoznuje sve telo skladajici se ze tri latek s vlastnim ja, ktery povazuje potomky za sve pribuzne, ktery poklada sve rodiste za misto hodne uctivani, ktery se vydava na poutni mista, jen aby se tam vykoupal, misto aby se setkal s duchovne osvicenymi lidmi, takovy clovek by mel byt pokladan za osla nebo kravu. ``

 

SLOKA 41

tasmat tvam indriyany adau niyamya bharatarsabha
papmanam prajahi hy enam jnana-vijnana-nasanam

tasmat - proto; tvam - ty; indriyani - smysly; adau - od pocatku; niyamya - regulaci; bharata-rsabha - o Ardzuno, nejlepsi z Bharatovcu; papmanam - ploditel hrichu; prajahi - zkrot; hi - zajiste; enam - toto; jnana - poznani; vijnana - vedecke poznani ciste duse; nasanam - nicitel.

O Ardzuno, nejlepsi z Bharatovcu, proto v samem pocatku zkrot tohoto ploditele hrichu, chtic, ovladanim smyslu a zabij tohoto nicitele poznani a seberealizace.

VYKLAD: Sri Krsna poradil Ardzunovi, aby od sameho zacatku krotil sve smysly, aby mohl premoci nejvetsiho hrisneho nepritele, chtic, ktery nici touhu po duchovnim poznani a poznani sveho praveho ja. Slovem jnana se mysli poznani sveho praveho ja, neboli nauka o rozdilu mezi dusi a hmotnym telem. Slovo vijnana oznacuje podrobnejsi poznani duse, jejiho prirozeneho postaveni a vecneho vztahu k Nejvyssi Dusi. Ve Srimad Bhagavatamu (2.9.31) je to vysvetleno takto:

jnanam parama-guhyam me yad vijnana-samanvitam
sa-rahasyam tad-angam ca grhana gaditam maya

,,Poznani duse a Nejvyssi Duse je velice duverne a tajuplne, ale toto poznani a jeho uskutecneni muze byt pochopeno, je-li vysvetleno z ruznych nahledu samotnym Panem. `` Bhagavadgita nam dava toto poznani o duchovnim ja. Zive bytosti jsou casteckami Pana a jsou urceny jen k tomu, aby Mu slouzily. Takove vedomi se nazyva uvedomovani si Krsny. Od sameho pocatku zivota se tedy musime ucit zamerovat mysl na Krsnu, a tak si byt zcela vedomi Krsny a podle toho jednat.

Chtic je pouze zvracenym obrazem lasky k Bohu, ktera je v prirozenosti kazdeho ziveho tvora. Je-li clovek jiz od zacatku sveho zivota vychovavan k uvedomovani si Krsny, nemuze jeho prirozena laska k Bohu degradovat na chtic. Jestlize nechame lasku k Bohu klesnout na uroven chtice, je nesmirne tezke vratit se znovu do prirozeneho stavu. Oddana sluzba Krsnovi je tak mocna, ze i ten, kdo zacal pozde, se muze stat milovnikem Boha tim, ze se bude ridit zasadami oddane sluzby. Clovek tedy muze zacit ovladat sve smysly v laskyplne sluzbe Krsnovi v kteremkoliv stadiu zivota nebo od okamziku, kdy si uvedomi zavaznost veci. Takto muze promenit chtic v nejvyssi dokonalost lidskeho zivota, v lasku k Bohu.

 

SLOKA 42

indriyani parany ahur indriyebhyah param manah
manasas tu para buddhir yo buddheh paratas tu sah

indriyani - smysly; parani - vyssi; ahuh - rika se; indriyebhyah - vic nez smysly; param - vyssi; manah - mysl; manasah - vic nez mysl; tu - take; para - vyssi; buddhih - inteligence; yah - ten, kdo; buddheh - vic nez inteligence; paratah - vyssi; tu - ale; sah - ona (duse).

Cinne smysly jsou nadrazeny mrtve hmote, nad smysly stoji mysl, jeste vyse nez mysl je inteligence a ze vseho nejvyssi je duse.

VYKLAD: Aktivity chtice se vybijeji prostrednictvim smyslu. Chtic je nahromaden v tele a vychazi z neho smyslovymi organy. Proto jsou smysly nadrazeny telu jako celek. Tyto ,,pruchody`` se nepouzivaji pri vyssim vedomi, neboli pri uvedomovani si Krsny. Duse vedoma si Krsny je v primem kontaktu s Nejvyssi Osobnosti Bozstvi; proto jsou zde telesne cinnosti serazeny tak, ze konci Nejvyssi Dusi. Telesnymi cinnostmi se mysli cinnosti smyslu, a zastavi-li se cinnosti smyslu, zastavi se take veskere cinnosti tela. Jelikoz mysl je vzdy aktivni, je v cinnosti, i kdyz je telo v klidu - jako napriklad pri sneni. Nad mysli vsak stoji inteligence a nad inteligenci stoji samotna duse. Je-li duse primo ve styku s Nejvyssim, budou s Nim automaticky ve styku i inteligence, mysl a smysly. Na jednom miste v Katha Upanisade se uvadi, ze predmety smysloveho pozitku jsou nadrazeny smyslum a nad smyslovymi predmety ze stoji mysl. Je-li tedy mysl neustale zamestnana v transcendentalni sluzbe Bohu, nemohou byt smysly okouzleny necim jinym. Jak uz bylo drive vysvetleno, tento psychicky postoj uchrani cloveka od nizkych sklonu (param drstva nivartate). V Katha Upanisade je duse popsana jako mocna (mahan), jelikoz je nadrazena smyslum, smyslovym predmetum, mysli a inteligenci. Nejdulezitejsi tedy je pochopit pravou povahu duse.

Pomoci inteligence musime porozumet prave povaze vecne duse a potom zamerit mysl na Sri Krsnu. Budeme-li jednat timto zpusobem, vyresime tim vsechny problemy. Zacatecnikum v duchovnim zivote se obycejne radi, aby se vyhybali smyslovym predmetum a zpevnili svou mysl inteligenci. Jestlize clovek za pomoci inteligence zapoji svou mysl do uvedomovani si Krsny a zcela se odevzda Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, jeho mysl automaticky zesili. Prestoze smysly jsou silne a nebezpecne jako jedovati hadi, stanou se neskodnymi jako hadi, kterym byly jedove zuby vylamany. I kdyz je duse panem inteligence, mysli a smyslu, neni-li posilena stykem s Krsnou v oddane sluzbe, existuje zde stale nebezpeci poklesnuti pod vlivem neklidne mysli.

 

SLOKA 43

evam buddheh param buddhva samstabhyatmanam atmana
jahi satrum maha-baho kama-rupam durasadam

evam - takto; buddheh - inteligence; param - vyssi; buddhva - kdyz vis; samstabhya - ustalenim; atmanam - mysli; atmana - peclive uvazenou inteligenci; jahi - poraz; satrum - nepritele; maha-baho - o valecniku mocnych pazi; kama-rupam - v podobe chtice; durasadam - ktereho je tezke prekonat.

O Ardzuno, valecniku mocnych pazi, kdyz jsi takto poznal, ze jsi transcendentalni hmotnym smyslum, mysli a inteligenci, mel bys rozvaznou duchovni inteligenci (vedomim Krsny) ovladnout svoji mysl, a takto duchovni silou premoci nenasytneho nepritele, jenz se nazyva chtic.

VYKLAD: Tato kapitola Bhagavadgity nas nezvratne vede k uvedomovani si Krsny tim, ze nas uci, ze jsme vecnymi sluzebniky Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, aniz bychom povazovali neosobni prazdnotu za konecny cil. V hmotnem zivote jsme jiste ovlivnovani chticem a touhou ovladat zdroje hmotne prirody. Hmotny pozitek a touha panovat jsou nejvetsim nepritelem podminene duse. Ale silou oddane a laskyplne sluzby Krsnovi muzeme ovladnout nase smysly, mysl i inteligenci. Nemusime zanechat svych povinnosti a nahle prestat jednat, nybrz svou pevnou inteligenci zamerenou ke sve ciste identite muzeme postupne prohlubovat sve uvedomovani si Krsny, abychom nebyli ovlivnovani hmotnymi smysly a mysli. To je podstata teto kapitoly. V hmotne existenci nam filozoficke spekulace nebo umele pokusy ovladat smysly takzvanym provozovanim jogickych cviceni nikdy nepomohou k rozvoji duchovniho zivota. Pomoci vyssi inteligence musime pestovat lasku a oddanost ke Krsnovi.

Takto konci Bhaktivedantovy vyklady ke treti kapitole Srimad Bhagavadgity, ktera se nazyva ,,Karmajoga``.