Bhagavadgítá III-1 - Karmajóga

KAPITOLA TRETI

Karmajoga

 

SLOKA 1

arjuna uvaca
jyayasi cet karmanas te mata buddhir janardana
tat kim karmani ghore mam niyojayasi kesava

 

arjunah uvaca - Ardzuna pravil; jyayasi - lepsi; cet - jestlize; karmanah - nez plodonosne cinnosti; te - Tvuj; mata - nazor; buddhih - inteligence; janardana - o Krsno; tat - proto; kim - proc; karmani - v jednani; ghore - hrozne; mam - me; niyojayasi - abych se ucastnil; kesava - o Krsno.

Ardzuna pravil: O Dzanardano, o Kesavo, soudis-li, ze inteligence je lepsi nez plodonosna cinnost, proc me tedy tak nalehave pobizis, abych se zucastnil teto hrozne valky?

 

VYKLAD: V predesle kapitole popsal Sri Krsna, Nejvyssi Osobnost Bozstvi, velmi podrobne povahu duse s umyslem vysvobodit sveho duverneho pritele Ardzunu z oceanu hmotneho zarmutku a k seberealizaci doporucil cestu buddhijogy, neboli transcendentalni laskyplne sluzby Krsnovi. Nekteri lide se mylne domnivaji, ze uvedomovani si Krsny znamena necinnost. Ti, kdo to takto spatne pochopili, se casto uchyli na odlehle misto, aby si tam plne uvedomili Krsnu zpevnym pronasenim nebo zpivanim Jeho svatych jmen. Nejsou-li vsak dobre obeznameni s filozofii tykajici se oddane sluzby Krsnovi, nedoporucuje se jim, aby tak jednali, nebot by mohli ziskat jen laciny obdiv nevinne verejnosti. Ardzuna si take myslel, ze uvedomovani si Krsny, tedy buddhijoga (pouzivani inteligence pri rozvoji duchovniho poznani), je stejne jako vzdat se aktivniho zivota a cvicit se v pokani a sebekazni na odlehlem miste. Jinymi slovy, chtel se obratne vyhnout boji tim, ze laskyplne sluzby Krsnovi pouzil jako vymluvy. Protoze byl svedomitym ucednikem, naznacil svuj problem svemu uciteli Krsnovi a zeptal se Ho, jak by mel nejlepe jednat. V teto treti kapitole mu Krsna podrobne vysvetli karmajogu, neboli jednani s mysli uprenou na Krsnu.

 

SLOKA 2

vyamisreneva vakyena buddhim mohayasiva me
tad ekam vada niscitya yena sreyo 'ham apnuyam

vyamisrena - dvojsmyslnymi; iva - zajiste; vakyena - slovy; buddhim - inteligence, rozum; mohayasi - mates; iva - zajiste; me - moje; tat - proto; ekam - to jedine; vada - prosim, rekni; niscitya - najisto; yena - ze ktereho; sreyah - skutecny prospech; aham - ja; apnuyam - mohu mit.

Muj rozum je zmaten Tvymi dvojsmyslnymi pokyny. Prosim Te tedy, rekni mi najisto, co je pro me nejlepsi. 

VYKLAD: V predchazejici kapitole - jako v uvodu k Bhagavadgite - byly vysvetleny ruzne metody duchovni realizace, jako jsou sankhjajoga (analyticke poznani duse a tela), buddhijoga (ovladnuti smyslu inteligenci) a karmajoga (prace bez touhy po jejich plodech). Take bylo vysvetleno postaveni zacatecnika. Avsak vsechno bylo predlozeno dost nesourode. Systematicky prehled je vsak pro pochopeni a jednani nutny. Proto chtel Ardzuna tato na prvni pohled nejasna temata usporadat tak, aby je kazdy prosty clovek mohl prijmout, aniz by si je nespravne vykladal. Prestoze Krsna nemel v umyslu mast Ardzunu slovnimi hrickami, nemohl se Ardzuna zapojit do uvedomovani si Krsny ani necinne, ani aktivni sluzbou. Vsem ucednikum, kteri si doopravdy preji porozumet zahadam Bhagavadgity, vyjasnoval tedy Ardzuna svymi otazkami cestu vedouci k poznani Sri Krsny. 

 

SLOKA 3

sri-bhagavan uvaca
loke 'smin dvi-vidha nistha pura prokta mayanagha
jnana-yogena sankhyanam karma-yogena yoginam

sri-bhagavan uvaca - Krsna, Nejvyssi Osobnost Bozstvi, pravil; loke - na svete; asmin - tomto; dvi-vidha - dva druhy; nistha - viry; pura - drive; prokta - bylo receno; maya - Mnou; anagha - o bezhrisny; jnana-yogena - spojeni prostrednictvim poznani; sankhyanam - empirickych filozofu; karma-yogena - spojeni prostrednictvim oddanosti; yoginam - oddanym Pana.

Vzneseny pravil: O bezhrisny Ardzuno, jiz jsem ti vysvetlil, ze existuji dva druhy lidi, kteri usiluji o seberealizaci. Nekteri se o ni snazi empirickou filozofickou spekulaci, zatimco jini jednanim v duchu oddane sluzby. 

VYKLAD: V devetatricatem versi druhe kapitoly predlozil Krsna dva druhy cest, sankhjajogu a karmajogu neboli buddhijogu. V tomto versi vysvetluje stejnou vec, ale jasneji. Sankhjajoga (analyticke studium povahy ducha a hmoty) je provadena lidmi, kteri maji sklon spekulovat a chapat veci empirickym poznavanim a filozofii. Druha kategorie lidi pracuje s mysli uprenou na Krsnu, coz je vysvetleno v sedesatem prvnim versi druhe kapitoly. Sri Krsna take vysvetlil v tricatem devatem versi, ze clovek se muze vysvobodit z pout svych cinu tim, ze bude jednat podle zasad buddhijogy. Zaroven take ujistuje, ze jde o metodu bez nedostatku a bez jakychkoliv chyb. V sedesatem prvnim versi predesle kapitoly je jeste jasneji vysvetleno, ze buddhijoga znamena zaviset na Nejvyssim (presneji receno na Krsnovi) a ze timto zpusobem se mohou velice snadno ovladat vsechny smysly. Obe formy jogy jsou proto zavisle jedna na druhe, tak jako nabozenstvi a filozofie. Nabozenstvi bez filozofie je sentimentalismus nebo i fanatismus, a filozofie bez nabozenstvi je mentalni spekulace.

Konecnym cilem je Krsna, nebot filozofove, kteri vazne hledaji Absolutni Pravdu, dojdou nakonec k laskyplne oddane sluzbe Krsnovi. To je take potvrzeno v Bhagavadgite. Cela metoda spociva v pochopeni skutecneho postaveni individualni duse ve vztahu k Naddusi. Pomoci filozoficke spekulace, coz je neprima cesta, muze clovek postupne dospet k uvedomovani si Krsny, zatimco prima cesta, oddana sluzba, znamena videt vse ve vztahu ke Krsnovi. Z techto dvou cest je prima cesta lepsi, ponevadz neni zavisla na ocistovani smyslu pomoci filozofickeho hloubani. Uvedomovani si Krsny je totiz samo o sobe ocistovaci metoda a prime provadeni oddane sluzby je snadne a zaroven vznesene.

 

SLOKA 4

na karmanam anarambhan naiskarmyam puruso 'snute
na ca sannyasanad eva siddhim samadhigacchati

na - ne; karmanam - predepsanych povinnosti; anarambhat - nekonanim; naiskarmyam - osvobozeni z nasledku; purusah - clovek; asnute - ziska; na - ne; ca - take; sannyasanat - odrikanim; eva - jednoduse; siddhim - uspech; samadhigacchati - dosahne.

Pouhou necinnosti se clovek nemuze vysvobodit a samotnym odrikanim nemuze dosahnout dokonalosti. 

VYKLAD: Clovek muze vstoupit do zivotniho stadia odrikani (sannjasy) pote, co se ocistil vykonavanim predepsanych povinnosti, jejichz ucelem je ocistit srdce materialistickych lidi. Nikdo nemuze dosahnout uspechu tim, ze nahle vstoupi do ctvrteho zivotniho stadia, jestlize se predtim neocistil. Podle empirickych filozofu se clovek stane rovnym Narajanovi pouhym prijetim radu sannjasy, neboli zreknutim se plodonosneho jednani. Sri Krsna ale toto tvrzeni neuznava. Nema-li sannjasi ciste srdce, pak pouze narusuje spolecensky rad. Vykonava-li vsak nekdo transcendentalni sluzbu Panovi, buddhijogu, uzna Pan vsechny jeho pokroky, i kdyby nesplnil sve hmotne povinnosti. Sebemensi dodrzovani teto zasady pomuze pri prekonavani velkych obtizi (sv-alpam apy asya dharmasya trayate mahato bhayat; Bg. 2.40).

 

SLOKA 5

na hi kascit ksanam api jatu tisthaty akarma-krt
karyate hy avasah karma sarvah prakrti-jair gunaih

na - ne; hi - zajiste; kascit - kdokoliv; ksanam - ani na okamzik; api - take; jatu - kdykoliv; tisthati - zustava; akarma-krt - aniz by neco nedelal; karyate - nucen jednat; hi - zajiste; avasah - bezmocne;arma - cinnost; sarvah - veskera; prakrti-jaih - zrozene z kvalit hmotne prirody; gunaih - podle kvalit.

Vsichni jsou nuceni bezmocne jednat podle vlastnosti ziskanych z kvalit hmotne prirody; nikdo nemuze ani na okamzik zustavat v necinnosti. 

VYKLAD: Ziva bytost neni aktivni jenom ve vtelenem stavu, nybrz jiz v povaze duse samotne je byt neustale aktivni. Bez pritomnosti duse se hmotne telo nemuze pohybovat. Telo je pouze nastroj rizeny dusi, ktera je vzdy aktivni a ktera se ani na okamzik nezastavi. Proto se musi zapojit do oddane laskyplne sluzby Krsnovi, nebot jinak by byla zamestnana cinnostmi rizenymi iluzorni energii. Ve styku s hmotnou energii se individualni duse stava podrizenou trem kvalitam hmotne prirody, a aby se ocistila od pripoutanosti k materii, musi vykonavat povinnosti, ktere jsou predepsany v sastrach. Je-li vsak duse primo zamestnana v oddane sluzbe Krsnovi, coz je jeji prirozena funkce, pak vse, co dela, je pro ni prospesne. Srimad Bhagavatam (1.5.17) to potvrzuje: 

tyaktva sva-dharmam caranambujam harer
bhajann apakvo 'tha patet tato yadi
yatra kva vabhadram abhud amusya kim
ko vartha apto 'bhajatam sva-dharmatah

,,Ten, kdo oddane slouzi Krsnovi, neztrati nic, i kdyby neplnil predepsane povinnosti pisem, nebo nevykonaval oddanou sluzbu dokonale, a dokonce ani kdyby poklesl. Jaky uspech ale cloveku prinese vykonavani ocistovacich obradu predepsanych v sastrach, neni-li si vedom Krsny? `` Ocista je tedy nezbytna k pokroceni na uroven uvedomovani si Krsny. Sannjasa a vsechny ostatni ocistne ukony jsou zde proto, aby cloveku pomohly dosahnout konecneho cile - vedomi Krsny, bez nehoz je vsechno povazovano za neuspesne.

 

SLOKA 6

karmendriyani samyamya ya aste manasa smaran
indriyarthan vimudhatma mithyacarah sa ucyate

karma-indriyani - pet cinnych smyslu (ustroji cinnosti); samyamya - ovlada; yah - ten, kdo; aste - zustava; manasa - mysl; smaran - myslici; indriya-arthan - smyslove predmety; vimudha - posetily; atma - duse; mithya-acarah - pokrytec; sah - on; ucyate - nazyva se.

Ten, kdo kroti sve cinne smysly, ale jehoz mysl prodleva u smyslovych predmetu, zajiste klame sam sebe a je pokrytcem.

VYKLAD: Je mnoho pokrytcu, kteri odmitaji jednat s mysli uprenou na Krsnu, ale kteri se tvari, ze medituji, zatimco mysli na smyslove pozitky. Takovi pokrytci nekdy predkladaji nejakou suchou filozofii, aby osidili sofisticke privrzence, ale podle tohoto verse jsou nejvetsimi podvodniky. Hleda-li clovek smyslovy pozitek, muze to delat v ramci socialni skupiny, ve ktere se nachazi, a dodrzuje-li zasady a predpisy, ktere jsou urceny pro jeho postaveni, muze postupne ocistit svoji existenci. Avsak ten, kdo predstira, ze je jogin, a ve skutecnosti jen hleda predmety smysloveho pozitku, musi byt povazovan za nejvetsiho podvodnika, i kdyby obcas prednasel filozofii. Poznani takoveho hrisneho cloveka nema zadnou hodnotu, protoze plody jeho poznani se vytraceji pod vlivem iluzorni energie Pana. Mysl takoveho pokrytce je vzdycky necista, a proto ukazka jeho jogicke meditace je naprosto bezcenna.

 

SLOKA 7

yas tv indriyani manasa niyamyarabhate 'rjuna
karmendriyaih karma-yogam asaktah sa visisyate

yah - ten, kdo; tu - ale; indriyani - smysly; manasa - mysli; niyamya - ovlada; arabhate - zacina; arjuna - o Ardzuno; karma-indriyaih - cinne smyslove organy; karma-yogam - oddanost; asaktah - bez ulpivani; sah - on; visisyate - daleko lepsi.

O Ardzuno, mnohem vznesenejsi je uprimny clovek, ktery se pomoci mysli snazi ovladnout cinne smysly a bez ulpivani zacne s karmajogou (v oddane sluzbe).

VYKLAD: Je lepe vykonavat sve vlastni povinnosti a snazit se dosahnout zivotniho cile, tedy vymanit se z hmotneho otroctvi a vstoupit do Boziho kralovstvi, nez se stat pseudotranscendentalistou za ucelem zit lehkomyslny zivot plny pomijivych pozitku. Nasim skutecnym zajmem (svartha-gati) je dospet k Visnuovi. Cele varnasramske zrizeni je urceno k tomu, aby nam pomohlo dosahnout tohoto zivotniho cile. I ten, kdo vede rodinny zivot, muze dosahnout tohoto cile, zapoji-li se do oddane sluzby a dodrzuje-li jeji zasady. Abychom delali pokroky na ceste seberealizace, musime zit usmernenym zivotem, tak jak to predepisuji sastry, pisma, a bez lpeni musime pokracovat ve vykonavani nasich povinnosti. Uprimny clovek, ktery prijal tuto cestu, je mnohem lepsi nez nejaky podvodnik, ktery vystavuje na obdiv svoji takzvanou duchovnost, aby oklamal nevinnou verejnost. Zametac ulic, ktery svou praci dela poctive, je mnohem lepsi nez falesny jogin, ktery medituje jen proto, aby si tim vydelal na zivobyti.

 

SLOKA 8

niyatam kuru karma tvam karma jyayo hy akarmanah
sarira-yatrapi ca te na prasiddhyed akarmanah

niyatam - predepsane; kuru - konej; karma - povinnosti; tvam - ty; karma - cin; jyayah - lepsi; hi - zajiste; akarmanah - nez necinnost; sarira - telo; yatra - udrzovani; api - i; ca - take; te - tve; na - nikdy; prasiddhyet - uskutecnena; akarmanah - bez cinu.

Konej sve predepsane povinnosti, nebot cin je lepsi nez necinnost. Bez prace nemuzes udrzet pri zivote ani sve telo.

VYKLAD: Existuje mnoho pseudomeditatoru, kteri o sobe prohlasuji, ze pochazeji ze vzneseneho rodu, a mnoho profesionalnich joginu, kteri se vydavaji za ty, kdo obetovali vse pro rozvoj duchovniho zivota. Krsna nechtel, aby se Ardzuna stal pokrytcem, ale radeji aby vykonaval ulozene povinnosti, jak se slusi na ksatriju. Ardzuna byl hospodar a mel postaveni vojevudce, a proto pro neho bylo lepsi zustat v tomto postaveni a vykonavat nabozenske povinnosti, jez mu prislusely. Takove cinnosti postupne ocistuji srdce toho, kdo je vykonava, a zbavuji ho hmotne necistoty. Zrici se svych povinnosti a zivit se zebrotou neschvaluje ani Krsna, ani zadny z nabozenskych spisu. Clovek musi byt tak ci onak cinorody, aby udrzel telo a dusi pohromade. Take by se nemel jen z nejakeho rozmaru zrikat jednani, dokud se neocistil od vsech hmotnych sklonu. V hmotnem svete jsou vsichni ovladani necistou touhou hrat si na pana hmotne prirody. Jinymi slovy, usiluji o smyslovy pozitek. Clovek musi byt ocisten od techto necistych sklonu, a jestlize to neudelal splnenim predepsanych povinnosti, nema se pokouset byt takzvanym transcendentalistou, zanedbavat svou praci a zit na ukor druhych.

 

SLOKA 9

yajnarthat karmano 'nyatra loko 'yam karma-bandhanah
tad-artham karma kaunteya mukta-sangah samacara

yajna-arthat - jednat pouze pro Jadznu neboli Visnua; karmanah - vykonany cin; anyatra - jinak; lokah - tento svet; ayam - tyto; karma-bandhanah - ciny poutaji; tat - Jeho; artham - kvuli; karma - cin; kaunteya - o synu Kunti; mukta-sangah - oprosten od styku; samacara - delej to dokonale.

Kazdy musi konat ciny jako obet Visnuovi, jinak ho poutaji k hmotnemu svetu. Proto, o synu Kunti, vykonavej sve povinnosti k Jeho poteseni a tim se vysvobodis.

VYKLAD: Jelikoz clovek musi pracovat, aby udrzel telo pri zivote, jsou ulozene povinnosti pro kazde socialni postaveni (varnu) a zivotni stadium (asram) utvoreny tak, aby tohoto ucelu mohlo byt dosazeno. Jadzna znamena Visnu i obet. Vsechny obeti jsou urceny k uspokojeni Visnua. Ve Vedach stoji: yajno vai visnuh, coz znamena, ze clovek poslouzi stejnemu ucelu, kdyz vykonava predepsane jadzne, jako kdyz primo slouzi Visnuovi. Uvedomovani si Krsny a vykonavani oddane sluzby je tedy provadeni jadzni, tak jak predepisuje tento vers.

Dalsim cilem varnasramskeho zrizeni je potesit Visnua: varnasramacaravata purusena parah puman / visnur aradhyate. (Visnu Purana 3.8.8) Proto kazdy musi jednat tak, aby potesil Visnua. Vsechny ostatni ciny, ktere se vykonaji v tomto hmotnem svete, jsou pricinou otroctvi, nebot jak dobre, tak spatne ciny prinaseji odplatu a kazda odplata zavazuje toho, kdo jedna. Proto musi clovek jednat tak, aby potesil Krsnu neboli Visnua, a pri vykonavani takovych cinu se nachazi ve stavu osvobozeni. Takto jednat je velke umeni a na zacatku tohoto procesu je zapotrebi zkuseneho vedeni. Meli bychom proto jednat velice svedomite pod vedenim Krsnova oddaneho nebo pod primym vedenim samotneho Krsny, jak se postestilo Ardzunovi. Meli bychom konat vse pro poteseni Krsny, a ne pro pomijivy smyslovy pozitek. Takove jednani nas nejen ochrani pred nasledky cinu, ale i povysi k transcendentalni laskyplne sluzbe Krsnovi, ktera nam sama o sobe umozni dosahnout Boziho kralovstvi.

 

SLOKA 10

saha-yajnah prajah srstva purovaca prajapatih
anena prasavisyadhvam esa vo 'stv ista-kama-dhuk

saha - spolu s; yajnah - obeti; prajah - generace; srstva - stvoreni; pura - kdysi; uvaca - rekl; praja-patih - Pan tvorstva; anena - touto; prasavisyadhvam - prospivat vice a vice; esah - toto; vah - vam; astu - at je; ista - vsim vytouzenym; kama-dhuk - ten, kdo poskytuje.

Na pocatku stvoreni vyslal Pan tvorstva generace lidi a polobohu spolu s obetmi Visnuovi a pozehnal jim, rka: ,,Budte stastni provadenim teto jadzni (obeti), nebot tak se vam dostane vseho zadouciho k stastnemu zivotu a dosazeni vysvobozeni. ``

VYKLAD: Hmotny vesmir, stvoreny Panem tvorstva (Visnuem), dava podminenym dusim moznost k navratu domu, zpatky k Bohu. Vsechny zive bytosti v hmotnem stvoreni jsou podminene hmotne prirode, ponevadz zapomnely na svuj vecny vztah k Visnuovi, neboli ke Krsnovi, Nejvyssi Osobnosti Bozstvi. V Bhagavadgite (15.15) je vysvetleno, ze smyslem vedskeho uceni je pomoci nam pochopit tento vecny vztah: vedais ca sarvair aham eva vedyah. Krsna potvrzuje, ze cilem Ved je pochopit Ho. Ve vedskych hymnach se rovnez oznamuje, ze Panem vsech zivych bytosti je Visnu, Nejvyssi Osobnost Bozstvi: patim visvasyatmesvaram. Ve Srimad Bhagavatamu (2.4.20) popisuje Srila Sukadeva Gosvami Pana mnoha zpusoby jako pati:

sriyah patir yajna-patih praja-patir
dhiyam patir loka-patir dhara-patih
patir gatis candhaka-vrsni-satvatam
prasidatam me bhagavan satam patih

Praja-pati je Visnu, ktery je Panem vseho tvorstva, vsech svetu, vsech kras a je ochrancem vsech. Pan stvoril tento hmotny svet, aby podminenym dusim umoznil naucit se vykonavat obeti pro uspokojeni Visnua, aby tak mohly zit pohodlne a beze strachu behem sveho pobytu v hmotnem svete a aby mohly po opusteni sveho hmotneho tela vstoupit do Boziho kralovstvi. Takovy je program pro podminene duse a to je vse, o co se v hmotnem svete jedna. Podminena duse se vykonavanim obeti stava vedomou si Krsny a ziskava vsechny zbozne vlastnosti. V tomto veku Kali doporucuji vedske spisy sankirtana-jadznu, zpivani Bozich jmen. Tuto transcendentalni obet zavedl Sri Caitanja Mahaprabhu, aby osvobodil vsechny lidi tohoto veku. Sankirtana-jadzna a uvedomovani si Krsny jdou dobre dohromady. O Krsnovi v Jeho podobe oddaneho (jako Sri Caitanja Mahaprabhu) je zminka ve Srimad Bhagavatamu (11.5.32), a to zvlaste v souvislosti se sankirtana-jadznou:

krsna-varnam tvisakrsnam sangopangastra-parsadam
yajnaih sankirtana-prayair yajanti hi su-medhasah

,,Lide, kteri jsou v tomto veku Kali obdareni dostatecnou inteligenci, budou vykonavanim sankirtana-jadzdne uctivat Pana, ktereho doprovazeji Jeho spolecnici. `` Ostatni jadzne, ktere jsou predepsany ve vedske literature, se nedaji tak snadno vykonavat v tomto veku, v Kalijuze, ale sankirtana-jadzna je snadna a vznesena pro vsechny ucely, jak je take doporuceno ve ctrnactem versi devate kapitoly Bhagavadgity.

 

SLOKA 11

devan bhavayatanena te deva bhavayantu vah
parasparam bhavayantah sreyah param avapsyatha

devan - polobozi; bhavayata - poteseni; anena - touto obeti; te - oni; devah - polobozi; bhavayantu - potesi; vah - vas; parasparam - vzajemne; bhavayantah - potesujice jeden druheho; sreyah - pozehnani; param - nejvyssi; avapsyatha - dosahnete.

Polobozi, poteseni obetmi, potesi take vas a takovouto vzajemnou spolupraci mezi lidmi a polobohy dosahnou vsichni blahobytu.

VYKLAD: Polobozi jsou zmocnenymi spravci hmotnych zalezitosti. Prisun vzduchu, svetla, vody a vsech ostatnich pozehnani, ktera udrzuji tela zivych bytosti na zivu, je sveren nespocetnym polobohum, kteri pomahaji v ruznych castech tela Nejvyssi Osobnosti Bozstvi. Jejich spokojenost a nespokojenost zavisi na vykonavani jadzni lidmi. Nektere obeti jsou urceny urcitym polobohum, avsak i tak zustava Visnu konecnym prijemcem. Krsna to take potvrzuje v Bhagavadgite (5.29), kdyz rika, ze je skutecnym prijemcem vsech obeti: bhoktaram yajna-tapasam. Proto nejprednejsim ucelem vsech jadzni je uspokojit Krsnu (yajna-pati). Jsou-li obeti vykonavany dokonale, jsou polobozi, kteri maji na starost zaopatrovani lidi prirozenymi potrebami, automaticky uspokojeni a obdari je vsim nezbytnym.

Vykonavani jadzni s sebou prinasi mnoho vyhod, z nichz nejvetsi je vysvobozeni z hmotneho otroctvi. Vykonavanim jadzni se ocisti vsechny nase ciny, coz je vysvetleno ve Vedach: ahara-suddhau sattva-suddhih sattva-suddhau dhruva smrtih smrti-lambhe sarva-granthinam vipramoksah. (Chandogja Upanisad 7.26.2) Vykonavanim jadzni se jidlo, ktere obetujeme, posvecuje a tim, ze jime posvecene jidlo, ocistujeme svoji existenci. Ocistenim existence se posvecuji jemna vlakna centra pameti. Kdyz je pamet posvecena, muzeme myslet na cestu k vysvobozeni a vse dohromady vede k uvedomovani si Krsny, coz je nejvetsi potreba dnesni spolecnosti.

 

SLOKA 12

istan bhogan hi vo deva dasyante yajna-bhavitah
tair dattan apradayaibhyo yo bhunkte stena eva sah

istan - zadane; bhogan - zivotni potreby; hi - jiste; vah - vam; devah - polobozi; dasyante - prirknou; yajna-bhavitah - jsouce uspokojeni vykonanymi obetmi; taih - jimi; dattan - darovane veci; apradaya - aniz by byly obetovany; ebhyah - polobohum; yah - ten, kdo; bhunkte - uziva; stenah - zlodej; eva - zajiste; sah - on.

Jsou-li polobozi, kteri maji na starosti ruzne zivotni potreby, uspokojeni jadzni (obeti), zasobi cloveka vsemi potrebami. Ten vsak, kdo uziva techto daru, aniz by je znovu obetoval polobohum, je zajiste zlodej.

VYKLAD: Polobozi jsou povereni Nejvyssim Panem, Visnuem, k tomu, aby vsechny tvory zaopatrovali vsim nezbytnym. Proto je musime uspokojovat vykonavanim predepsanych jadzni. Vedy doporucuji ruzne druhy jadzni pro ruzne polobohy, avsak Sri Krsna, Nejvyssi Osobnost Bozstvi, je konecny prijemce vsech obeti. Pro ty, kteri nepochopili, kdo je Nejvyssi Bytost, je doporuceno vykonavat obeti polobohum. Podle ruznych hmotnych vlastnosti lidi se ve Vedach doporucuji ruzne druhy jadzni. Take uctivani polobohu spociva na stejne zasade. Pojidacum masa se napriklad doporucuje uctivat bohyni Kali, desivou podobu hmotne prirody, a teto bohyni se take mohou obetovat zvirata. Lidem, u nichz prevlada kvalita dobra, se doporucuje transcendentalni uctivani Visnua. Konecnym cilem vsech jadzni je povysit cloveka na transcendentalni uroven. Obycejni lide by meli vykonavat nejmene pet obeti (panca-maha-yajna).

Meli bychom vedet, ze vsechny zivotni potreby, ktere vyzaduje lidska spolecnost a ktere nejsme schopni vytvorit, jsou pridelovany Panovymi zmocnenci, polobohy. Napriklad potraviny v kvalite dobra, obili, ovoce, zelenina, mleko, cukr atd., nebo v kvalite vasne a nevedomosti, jako maso, vejce a ryby, nemohou byt nikdy stvoreny lidmi, stejne tak jako teplo, svetlo, voda a vzduch, jez jsou tak nezbytne. Bez Nejvyssiho Pana nemuze existovat slunecni ani mesicni svetlo, dest, vitr a podobne, bez kterych nikdo nemuze zit. Je jasne, ze nas zivot je zcela zavisly na velkorysosti Pana. Take nase prumyslove podniky potrebuji mnoho surovin, kovy, siru, rtut, mangan a mnoho jinych. Vse nam dodavaji Panovi zmocnenci, abychom to pouzili k zachovani naseho zdravi a sil, jez jsou potrebne k dosazeni seberealizace, ktera vede ke konecnemu zivotnimu cili, k vysvobozeni z hmotne existence. Tento zivotni cil muze byt dosazen vykonavanim jadzni. Zapomeneme-li, co je smyslem lidskeho zivota a pouzivame-li pridely zmocnencu Boha k uspokojovani nasich smyslu, zapadame vic a vic do hmotne existence, coz neni ucelem stvoreni. Stavame se zlodeji a budeme potrestani prirodnimi zakony. Spolecnost zlodeju nemuze byt nikdy stastna, jelikoz nema zadny zivotni cil. Zlodeji jsou zamereni pouze na smyslove pozitky a nedbaji o vykonavani jadzni. Sri Caitanja Mahaprabhu vsak zavedl nejsnadnejsi jadznu, a to sankirtana-jadznu, kterou muze vykonavat kazdy, kdo prijima uceni Sri Krsny.

 

SLOKA 13

yajna-sistasinah santo mucyante sarva-kilbisaih
bhunjate te tv agham papa ye pacanty atma-karanat

yajna-sista - jidlo, ktere se ji po vykonani obeti; asinah - ti, kteri pojidaji; santah - oddani; mucyante - jsou oprosteni od; sarva - vsech druhu; kilbisaih - hrichu; bhunjate - uzivaji; te - oni; tu - ale; agham - tezke hrichy; papah - hrisnici; ye - oni; pacanti - pripravuji jidlo; atma-karanat - pro smyslovy pozitek.

Oddani Pana jsou oprosteni ode vsech hrichu, ponevadz jedi jidlo, ktere bylo nejdrive obetovano. Avsak ti, kteri pripravuji jidlo pro svuj smyslovy pozitek, jedi zajiste pouze hrich.

VYKLAD: Oddani Nejvyssiho Pana neboli ti, kteri si uvedomuji Krsnu, se nazyvaji santove a neustale Pana miluji, jak se potvrzuje v Brahma-sanhite (5.38): premanjana-cchurita-bhakti-vilocanena santah sadaiva hrdayesu vilokayanti. Santove neboli ti, kteri jsou navzdy spojeni laskou s Nejvyssim Panem Govindou (zdrojem vsech radosti), Mukundou (darcem vysvobozeni) nebo Krsnou (nejpritazlivejsi osobou), neprijmou nic, aniz by Mu to nejdrive neobetovali. Takovi oddani proto vzdy vykonavaji jadzne v ruznych aspektech oddane sluzby, jako jsou sravanam, kirtanam, smaranam, arcanam a tak dal. Vykonavani techto jadzni je vzdy ochranuje pred vsemi druhy znecisteni, ktere pochazeji z hrisne spolecnosti v hmotnem svete. Naproti tomu ti, kdo pripravuji jidlo pouze pro sve osobni uspokojeni, jednaji nejen jako zlodeji, ale jedi v pravem slova smyslu hrich. Jak muze byt nekdo stasten, je-li zlodej a hrisnik? To neni mozne. Aby lide mohli byt za vsech okolnosti stastni, musi se naucit vykonavat snadnou obet s uplnym vedomim Krsny, jez se nazyva sankirtana-jadzna. Jinak nemuze byt na svete mir ani stesti.

 

SLOKA 14

annad bhavanti bhutani parjanyad anna-sambhavah
yajnad bhavati parjanyo yajnah karma-samudbhavah

annat - z obili; bhavanti - rostou; bhutani - hmotna tela; parjanyat - z deste; anna - z obili; sambhavah - je umozneno; yajnat - vykonavanim obeti; bhavati - umozni; parjanyah - dest; yajnah - vykonavanim jadzne; karma - predepsane povinnosti; samudbhavah - zrodi se.

Vsechna ziva tela jsou zivena obilim, ktere je zavisle na desti. Dest vznika vykonavanim jadzne (obeti) a jadzna se rodi z vykonavani predepsanych povinnosti.

VYKLAD: Srila Baladeva Vidjabhusana, ktery velice dobre vysvetlil Bhagavadgitu, pise nasledujici: ye indrady-angatayavasthitam yajnam sarvesvaram visnum abhyarcya tac-chesam asnanti tena tad deha-yatram sampadayanti, te santah sarvesvarasya yajna-purusasya bhaktah sarva-kilbisair anadi-kala-vivrddhair atmanubhava-pratibandhakair nikhilaih papair vimucyante. Nejvyssi Pan, ktery je znam jako konecny prijemce vsech obeti (yajna-purusa), je Panem vsech polobohu, kteri Mu slouzi tak, jako ruzne udy slouzi celemu telu. Polobozi jako Indra, Candra, Varuna a dalsi maji na starosti zalezitosti hmotneho vesmiru. Obeti predepsane vedskymi texty jsou urceny k uspokojeni techto polobohu proto, aby nam poskytovali vzduch, svetlo a vodu, jez jsou nezbytne pro rust obili. Kdyz uctivame Krsnu, uctivame automaticky i polobohy, kteri jsou ruznymi castmi Jeho tela. Proto neni zapotrebi uctivat polobohy. Z tohoto duvodu obetuji oddani sve jidlo Krsnovi a pak ho jedi, cimz dodavaji telu duchovni vyzivu. Takovym jednanim se odstrani nejen nasledky drivejsich cinu, ale i telo se stane imunni k veskerym necistotam hmotne prirody. Tak jako nas chrani ockovani pred nakazou epidemicke choroby, tak se staneme imunni vuci vlivum hmotne energie, obetujeme-li jidlo Visnuovi a teprve potom ho jime. Clovek, ktery vzdy takto jedna, se nazyva oddany Pana neboli bhakta. Proto se Krsnuv oddany, ktery ji pouze jidlo obetovane Krsnovi, muze oprostit od vsech nasledku sveho drivejsiho styku s hmotou, coz jsou prekazky na ceste k seberealizaci. Na druhe strane ten, kdo to nedela, nepretrzite zvysuje mnozstvi svych hrisnych cinu a pripravuje si nove telo v podobe psa nebo prasete, ve kterem pak bude trpet nasledky svych hrichu. Hmotny svet je plny necistot, ale ten, kdo se vuci nim stal imunni pojidanim prasadam (jidla obetovaneho Visnuovi), je chranen pred nakazou, zatimco jini ji podlehaji.

Obili a zelenina jsou zakladem veskere potravy. Ruzne vegetarianske potraviny - obili, zelenina, ovoce - tvori stravu cloveka; zvirata jedi krome odpadu z techto potravin travu a nektere jine rostliny. I lide, kteri maji ve zvyku jist maso, jsou zavisli na rostlinstvu. Proto vsichni krajne zavisime na vynosu poli, a nikoliv na vyrobcich z velkych tovaren. Dobra uroda zase zavisi na desti z mraku, ktery je ovladan Indrou a take polobohy Mesice, Slunce a dalsimi, coz jsou vsichni sluzebnici Pana. Bide se tedy vyhneme, kdyz potesime Boha vykonavanim obeti; takovy je zakon prirody. Proto musime vykonavat jadzne a zvlaste sankirtana-jadznu, ktera je predepsana pro tento vek, abychom se uchranili alespon pred nedostatkem jidla.

 

SLOKA 15

karma brahmodbhavam viddhi brahmaksara-samudbhavam
tasmat sarva-gatam brahma nityam yajne pratisthitam

karma - prace; brahma - z Ved; udbhavam - vznikaji; viddhi - mel bys vedet; brahma - Vedy; aksara - od Nejvyssiho Brahma (Bozske Osobnosti); samudbhavam - primo projevene; tasmat - proto; sarva-gatam - vseprostupujici; brahma - transcendence; nityam - trvale; yajne - v obeti; pratisthitam - spociva.

Vez, ze predepsane povinnosti jsou podany ve Vedach, ktere pochazeji primo od Nejvyssi Osobnosti Bozstvi. Proto vsudypritomne Absolutno trvale spociva v obetnich cinech.

VYKLAD: V tomto versi se vyrazneji popisuje yajnartha-karma, neboli nutnost jednat pouze pro poteseni Krsny. Jelikoz musime jednat tak, abychom potesili Jadzna-purusu, Visnua, jsme nuceni hledat navod k takovemu jednani v transcendentalnich vedskych knihach. Vedy jsou tedy zakoniky jednani. Cokoliv se vykona, aniz by to bylo ulozeno ve Vedach, se nazyva vikarma, neopravneny neboli hrisny cin. Proto se musime vzdy ridit Vedami, abychom se uchranili nasledku cinu. Tak jako musime jednat v normalnim zivote podle pokynu statu, tak musime jednat podle pokynu nejvyssiho statu, jehoz hlavou je Buh, Sri Krsna. Tyto pokyny ve Vedach jsou manifestovany primo z dechu Nejvyssi Osobnosti Bozstvi. V Brhad-aranjaka Upanisade (4.5.11) se rika: asya mahato bhutasya nisvasitam etad yad rg-vedo yajur-vedah sama-vedo 'tharvangirasah. ,,Vsechny ctyri Vedy - Rg Veda, Jadzur Veda, Sama Veda a Atharva Veda - emanuji z dechu Nejvyssi Osobnosti. `` Pan, jakozto vsemohouci, muze promlouvat dychanim vzduchu, nebot kterymkoliv smyslem dokaze vykonavat funkce vsech ostatnich smyslu, coz je potvrzeno v Brahma-sanhite. Jinymi slovy, muze hovorit dychanim a oplodnovat ocima. Ve skutecnosti se rika, ze vsechny zive bytosti zplodil pohledem na hmotnou prirodu. Pote, co oplodnil luno hmotne prirody podminenymi dusemi, dal ve vedske moudrosti pokyny, jak se mohou vratit domu, zpatky k Bohu. Nesmime zapominat, ze vsechny podminene duse v hmotnem svete dychti po hmotnem pozitku. Vedske pokyny jsou vsak sestaveny tak, aby clovek mohl uspokojit sve neciste zadosti a po ukonceni sveho takzvaneho pozitku se navratit k Bohu. Nabizeji takto podminenym dusim moznost dosahnout vysvobozeni. Podminene duse se proto musi snazit nasledovat obetni proces tim, ze se stanou vedomymi si Krsny. I ti, kteri nedodrzuji vsechny vedske zasady, se mohou zapojit do oddane sluzby Krsnovi, coz nahradi provadeni vedskych obeti.

 

SLOKA 16

evam pravartitam cakram nanuvartayatiha yah
aghayur indriyaramo mogham partha sa jivati

evam - takto; pravartitam - ustanovene Vedami; cakram - kolobeh; na - ne; anuvartayati - osvoji; iha - v tomto zivote; yah - ten, kdo; agha-ayuh - zivot plny hrichu; indriya-aramah - uspokojen smyslovym pozitkem; mogham - marne; partha - o synu Prthy (Ardzuno); sah - on; jivati - zije.

Muj mily Ardzuno, clovek, ktery nevykonava obeti predepsane ve Vedach, vede vskutku hrisny zivot, nebot ten, kdo zije pouze pro smyslovy pozitek, zije marne.

VYKLAD: Zde Krsna zavrhuje filozofii mamonaru, ktera rika: ,,Tezce pracuj a uzivej smyslu``. Pro toho, kdo se chce tesit v tomto hmotnem svete, je vykonavani drive zmineneho obetniho procesu absolutne nezbytne. Ten, kdo se neridi temito pravidly, zije velice riskantne a vice a vice upada. Podle zakonu prirody je tento lidsky zivot urcen zvlaste k seberealizaci, a to jednou ze tri cest - karmajogou, dznanajogou nebo bhaktijogou. Transcendentaliste, kteri jsou povzneseni jak nad neresti, tak i nad ctnosti, nemusi prisne vykonavat predepsane jadzne, ale ti, kdo se zaneprazdnuji smyslovymi pozitky, maji zapotrebi ocistit se vykonavanim drive zmineneho obetniho cyklu. Lide jednaji ruznymi zpusoby. Ti, kteri si nejsou vedomi Krsny, jednaji s vedomim uspokojit smysly, a proto potrebuji vykonavat zbozne ciny. Ruzne obeti jsou uzpusobeny tak, aby smyslove vedome osoby mohly uspokojit sve zadosti, aniz by byly zapleteny do nasledku smysloveho jednani. Prosperita sveta nezavisi na nasem usili, nybrz na planu Nejvyssiho Pana, ktery je primo vykonavan polobohy. Obeti jsou proto urceny nejen jistemu polobohu, ale zaroven jsou neprimym provadenim oddane sluzby Krsnovi, ponevadz jakmile clovek ovlada vykonavani jadzni, stava se s urcitosti vedomym si Krsny. Nestane-li se vsak vedomym si Krsny vykonavanim jadzni, povazuji se tyto zasady za pouha moralni pravidla. Aby neskoncil svuj pokrok na urovni moralnich zasad, musi je transcendovat, a tak dosahnout laskyplne oddane sluzby Krsnovi.

 

SLOKA 17

yas tv atma-ratir eva syad atma-trptas ca manavah
atmany eva ca santustas tasya karyam na vidyate

yah - ten, kdo; tu - ale; atma-ratih - nachazi poteseni v sobe; eva - zajiste; syat - zustava; atma-trptah - sebeosviceny; ca - a; manavah - clovek; atmani - v sobe; eva - pouze; ca - a; santustah - dokonale spokojen; tasya - jeho; karyam - povinnost; na - ne; vidyate - existuje.

Avsak pro toho, kdo naleza radost ve vlastnim ja, kdo zije zivotem seberealizace a kdo je sam v sobe plne spokojen, neexistuji zadne povinnosti.

VYKLAD: Clovek, ktery si je uplne vedom Krsny a ktery je naprosto spokojen se svymi ciny urcenymi k poteseni Krsny, nemusi jiz vykonavat zadne povinnosti. Jeho duchovni vedomi ho ocistuje od veskere bezboznosti, coz by jinak vyzadovalo tisice jadzni. Tim, ze ocisti sve vedomi, se zcela ujisti o svem vecnem postaveni ve vztahu k Nejvyssimu. Jeho povinnost se osviti Krsnovou milosti, a proto nema zadne zavazky k vedskym predpisum. Takovy Krsny si vedomy clovek se jiz nezajima o hmotne cinnosti a netesi ho ani hmotne veci jako vino, zeny a podobne hlouposti.

 

SLOKA 18

naiva tasya krtenartho nakrteneha kascana
na casya sarva-bhutesu kascid artha-vyapasrayah

na - nikdy; eva - zajiste; tasya - jeho; krtena - vykonavani povinnosti; arthah - duvod; na - ani; akrtena - nevykonavani povinnosti; iha - na tomto svete; kascana - cokoliv; na - nikdy; ca - a; asya - jim; sarva-bhutesu - mezi vsemi zivymi bytostmi; kascit - kdokoliv; artha - ucel; vyapasrayah - hledat ochranu u.

Seberealizovany clovek nema duvod, proc by konal predepsane povinnosti, ani nema duvod je nekonat. Take nemusi byt zavisly na jine zive bytosti.

VYKLAD: Seberealizovany clovek jiz neni nucen vykonavat jakekoliv ulozene povinnosti krome cinu konanych s mysli uprenou na Krsnu. V nasledujicich versich vsak bude vysvetleno, ze uvedomovat si Krsnu neznamena byt necinny. Clovek vedomy si Krsny nehleda u nikoho ochranu, ani u cloveka, ani u poloboha. Cokoliv dela s mysli uprenou na Krsnu, je dostacujici, aby jeho povinnost byla splnena.

 

SLOKA 19

tasmad asaktah satatam karyam karma samacara
asakto hy acaran karma param apnoti purusah

tasmat - proto; asaktah - bez ulpivani; satatam - neustale; karyam - jako povinnost; karma - cin; samacara - vykonat; asaktah - bez ulpivani; hi - zajiste; acaran - konani; karma - ciny; param - Nejvyssiho; apnoti - dosahne; purusah - clovek.

Clovek by tedy mel jednat z povinnosti a bez lpeni na plodech cinu, nebot konanim cinu bez pripoutanosti dosahne Nejvyssiho.

VYKLAD: Bozska Osobnost je Nejvyssi pro oddane, a pro impersonalisty je tim Nejvyssim osvobozeni. Clovek, ktery pod spravnym vedenim jedna s mysli uprenou na Krsnu, aby Ho potesil a aniz by ulpival na vysledcich sveho jednani, dela zajiste pokroky na ceste k nejvyssimu zivotnimu cili. Sri Krsna vyzval Ardzunu, aby se zucastnil bitvy na Kuruovskem poli, ponevadz chtel, aby pro Neho bojoval. Byt dobrym nebo nenasilnym clovekem je osobni ambice, avsak jednat v zajmu Nejvyssiho znamena jednat bez ulpivani na vysledcich. Takove dokonale jednani na nejvyssi urovni je doporuceno Krsnou, Nejvyssi Osobnosti Bozstvi.

Vedske ritualy, jako napriklad ruzne obeti, se vykonavaji pro ocistu bezboznych cinu, ktere byly vykonany kvuli smyslovym pozitkum. Cinnosti urcene k poteseni Krsny jsou vsak transcendentalni a nezpusobuji ani dobre, ani spatne nasledky. Clovek vedomy si Krsny neni pripoutan k plodum svych cinu, nybrz jedna pouze v Krsnove zajmu. Muze se zabyvat rozlicnymi cinnostmi, ale nikdy neni k zadne z nich poutan.

 

SLOKA 20

karmanaiva hi samsiddhim asthita janakadayah
loka-sangraham evapi sampasyan kartum arhasi

karmana - praci; eva - dokonce; hi - jiste; samsiddhim - v dokonalosti; asthitah - umisteni; janaka-adayah - Dzanaka a jini kralove; loka-sangraham - lide vseobecne; eva api - take; sampasyan - s ohledem na; kartum - jednat; arhasi - mel bys.

Vzdyt i Dzanaka a jini kralove dosahli dokonalosti prave tim, ze vykonavali predepsane povinnosti. Uz jenom proto, aby se lide mohli z tveho prikladu poucit, bys mel jednat stejne.

VYKLAD: Kralove jako Dzanaka a jini byli seberealizovane duse, a tudiz nebyli zavazani vykonavat povinnosti ulozene ve Vedach. Presto vsak vykonavali vsechny ulozene povinnosti, aby sli lidem dobrym prikladem. Dzanaka byl otcem Sity a tchanem Sri Ramy, Nejvyssi Osobnosti Bozstvi. Protoze byl velkym oddanym Pana, nalezal se na transcendentalni urovni, ale ponevadz byl zaroven kralem Mithily (casti Biharske provincie v Indii), musel ucit sve podrizene, jak vykonavat predepsane povinnosti. Sri Krsna a Jeho vecny pritel Ardzuna nemeli zapotrebi bojovat na Kuruovskem bitevnim poli, ale bojovali, aby ucili lidi, ze nasili je nekdy nutne v situacich, kdy dobre slovo nepomaha. Take pred bitvou na Kuruovskem poli bylo ucineno vse k zabraneni valce, a to i Nejvyssim Panem, ale druha strana byla pevne rozhodnuta bojovat. V takove situaci je treba bojovat za spravedlnost. Ackoliv clovek oddany Krsnovi nema v tomto svete zadnych zajmu, jedna tak, aby ucil lidi jak zit a jednat. Ti, kteri jsou pokrocili v uvedomovani si Krsny, jednaji takovym zpusobem, aby se ostatni mohli ridit jejich prikladem. Toto je vysvetleno v nasledujicim versi.