Bhagavadgítá II-1 - Shrnuti obsahu Bhagavadgity

KAPITOLA DRUHA

Shrnuti obsahu Bhagavadgity

 

SLOKA 1

sanjaya uvaca
tam tatha krpayavistam asru-purnakuleksanam
visidantam idam vakyam uvaca madhusudanah

sanjayah uvaca - Sandzaja pravil; tam - Ardzunovi; tatha - takto; krpaya - ze soucitu; avistam - premozen; asru-purna-akula - pln slz; iksanam - oci; visidantam - beduje; idam - tato; vakyam - slova; uvaca - pronesl; madhu-sudanah - Krsna, hubitel demona Madhy.

Sandzaja pravil: Kdyz videl Ardzunu takto prostoupeneho soucitem a velmi zarmouceneho, s ocima zalityma slzami, pronesl Madhusudana, Krsna, nasledujici slova.

VYKLAD: Soucit s hmotnym telem, narikani a slzy jsou znamkou neznalosti skutecne totoznosti neboli seberealizace. Naproti tomu soucit s vecnou dusi je priznakem uvedomeni si skutecne totoznosti. Slovo Madhusudana je v tomto versi dulezite, ponevadz Krsna zabil demona Madhu a Ardzuna si pral, aby Krsna zabil demona pochybnosti, ktery ho nyni ovladl. Obycejne nikdo nevi, kde svuj soucit uplatnit. Litovat odev topiciho se cloveka je nerozumne. Clovek, ktery spadl do oceanu nevedomosti, nemuze byt zachranen, jestlize zachranujeme pouze jeho vnejsi odev, tedy hmotne telo. Narikani nad telem je priznacne pro sudru, coz je clovek, ktery si neustale stezuje. Ardzuna vsak byl ksatrijou, a proto se od neho takove jednani neocekavalo. Nicmene, Krsna muze rozptylit zarmutek nevedomeho, a za timto ucelem prednesl filozofii Bhagavadgity. V druhe kapitole nas Krsna, Nejvyssi Pan, pouci o seberealizaci prostrednictvim analytickeho studia hmotneho tela a duse. Teto realizace je mozno dosahnout, jedna-li clovek bez myslenky na plody sve prace a jedna-li s vedomim o svem skutecnem ja.

 

SLOKA 2

sri-bhagavan uvaca
kutas tva kasmalam idam visame samupasthitam
anarya-justam asvargyam akirti-karam arjuna

sri-bhagavan uvaca - Krsna, Nejvyssi Osobnost Bozstvi, pravil; kutah - odkud; tva - u tebe; kasmalam - necistota; idam - toto narikani; visame - v teto kriticke chvili; samupasthitam - prisla; anarya - osoby, ktera nezna hodnotu zivota; justam - provadeno kym; asvargyam - co nevede k vyssim planetam; akirti - potupu; karam - pusobici; arjuna - o Ardzuno.

Vzneseny pravil: O Ardzuno, odkud se u tebe vzala tato necistota, ktera neni hodna cloveka, jenz zna vyssi hodnoty zivota, a ktera nevede k vyssim planetam, nybrz k potupe?

VYKLAD: Sri Krsna je Nejvyssi Osobnost Bozstvi. Proto je Krsna v cele Bhagavadgite nazyvan jako Bhagavan, tedy konecny aspekt Absolutni Pravdy. Realizace Absolutni Pravdy se deli na tri stupne: brahma, cili neosobni vseprostupujici duch, Paramatma, pojeti Nejvyssiho, ktery je umisten v srdcich vsech zivych bytosti, a Bhagavan, Nejvyssi Osobnost Bozstvi, Sri Krsna. Ve Srimad Bhagavatam (1.2.11) se tyto tri aspekty Absolutni Pravdy vysvetluji nasledovne:

vadanti tat tattva-vidas tattvam yaj jnanam advayam
brahmeti paramatmeti bhagavan iti sabdyate

,,Znalci Absolutni Pravdy realizuji Absolutni Pravdu ve trech identickych fazich, ktere se nazyvaji brahma, Paramatma a Bhagavan.``

Tyto tri bozske aspekty mohou byt vysvetleny na prikladu se Sluncem. Slunce ma rovnez tri aspekty: zari, povrch a samotnou planetu. Ten, kdo se zabyva studiem slunecni zare, studuje pouze prvni aspekt Slunce, pokrocilejsi je vsak ten, kdo jiz prozkoumava povrch, a nejdokonalejsi je ten, kdo vstoupi na samotnou planetu. Obycejni lide se spokojuji s poznanim slunecni zare, cili s neosobni oslnujici zari, a mohou se prirovnat k tem, kteri z Absolutni Pravdy nerealizuji nic vic nez aspekt zvany brahma. Naproti tomu pokrocilejsi lide pozoruji povrch Slunce, ktery se z pohledu Absolutni Pravdy prirovnava k realizaci Paramatmy. A konecne clovek, ktery dokaze vstoupit do samotneho nitra slunecni planety, se muze srovnat s tim, kdo realizoval osobni aspekt Nejvyssi Absolutni Pravdy, Bhagavana. Ackoliv se vsichni lide hledajici Absolutni Pravdu zabyvaji jednim a tim samym predmetem, jsou bhaktove neboli transcendentaliste, tedy ti, kteri realizuji nejvyssi aspekt Absolutni Pravdy, Bhagavana, nejpokrocilejsi. Prestoze jsou slunecni zare, slunecni povrch a samotna planeta uzce spojeny, tvori tri rozdilne studijni latky, tri ruzna stadia poznani.

Vjasadevuv otec Parasara Muni, jenz je uznavanou vedskou autoritou, vysvetlil vyznam sanskrtskeho slova bhagavan. Bhagavan je osobnost, ktera je neobycejne krasna, bohata, proslula, silna, moudra a schopna odrikani. Je mnoho lidi, kteri jsou bohati, mocni, krasni, slavni, uceni a schopni odrikat si, avsak nikdo z nich nemuze tvrdit, ze je vlastnikem vsech techto atributu zaroven a v plne mire. Pouze Krsna to muze tvrdit, ponevadz je Nejvyssi Osobnost Bozstvi. Zadne zive bytosti vcetne Brahmy, Sivy nebo Narajana nemohou vlastnit tyto atributy v takove mire jako Krsna. Proto Brahma uvadi v Brahma-sanhite (5.1), ze Sri Krsna je Nejvyssi Osobnost Bozstvi. Nikdo Mu neni roven a nikdo Ho neprevysuje; je Bhagavan, prvotni Buh zvany tez Govinda, nejvyssi pricina vsech pricin.

isvarah paramah krsnah sac-cid-ananda-vigrahah
anadir adir govindah sarva-karana-karanam

,,Je mnoho tech, kteri maji vlastnosti jako Bhagavan, avsak Krsna je nejvyssi, protoze Ho nikdo neprekona. Je prvotnim Panem, Govindou, pricinou vsech pricin a Jeho telo je vecne, plne poznani a blazenosti.``

Ve Srimad Bhagavatamu (1.3.28) je seznam mnoha inkarnaci Nejvyssiho Pana. Avsak Krsna je zde popsan jako puvodni Nejvyssi Osobnost Bozstvi, v niz maji vsechny inkarnace jakoz i bozske projevy svuj puvod.

ete camsa-kalah pumsah krsnas tu bhagavan svayam
indrari-vyakulam lokam mrdayanti yuge yuge

,,Vsechny inkarnace Boha jsou bud uplnymi expanzemi nebo castmi uplnych expanzi Nejvyssiho Pana, ale pouze Sri Krsna je Nejvyssi Osobnost Bozstvi.`` Krsna je tedy puvodni Nejvyssi Osobnost Bozstvi, Absolutni Pravda a zdroj Nadduse (Paramatmy) a neosobniho brahma.

Ardzunovo narikani nad svymi pribuznymi bylo v pritomnosti Nejvyssiho Pana skutecne nevhodne. Proto zde Krsna vyjadril svuj podiv slovem ,,odkud`` (kutah). Takove necistoty se u cloveka, ktery nalezel k civilizovane skupine lidi zvanych Arjove, nikdy neocekavaly. Arjove jsou ti, kteri znaji hodnotu zivota a jejichz civilizace je zalozena na duchovnim poznani. Lide, kteri jsou svedeni materialistickym pojetim zivota, nevedi, ze zivotnim cilem je realizace Absolutni Pravdy, Visnua neboli Bhagavana. Rika se jim nearjove, protoze jsou pouze okouzleni vnejsimi rysy hmotneho sveta a nevedi, co znamena vysvobozeni z materialniho otroctvi. Ardzuna selhal ve sve povinnosti ksatriji, kdyz odmitl bojovat. Takove bazlive jednani se pro Arju nehodi. Chce-li clovek pokrocit v duchovnim zivote, neprospeje mu, kdyz se vyhyba povinnostem, a ani mu to na tomto svete neprinese slavu. Krsna tedy neschvaloval Ardzunuv takzvany soucit s jeho blizkymi.

 

SLOKA 3

klaibyam ma sma gamah partha naitat tvayy upapadyate
ksudram hrdaya-daurbalyam tyaktvottistha parantapa

klaibyam - nemohoucnost; ma sma - ne; gamah - prijimej; partha - o synu Prthy; na - nikdy; etat - takhle; tvayi - tobe; upadyate - prislusi; ksudram - malicherny; hrdaya - srdce; daurbalyam - slabost; tyaktva - zanech; uttistha - povstan; param-tapa - o hubiteli nepratel.

O synu Prthy, nepoddavej se teto ponizujici nemohoucnosti, nebot ti neprislusi. Zanech teto nizke slabosti srdce a povstan, o hubiteli nepratel.

VYKLAD: Ardzuna je zde osloven jako syn Prthy, nebot jeho matka Prtha byla sestrou Krsnova otce Vasudevy, a Ardzuna byl tedy s Krsnou pokrevne spriznen.

Syn brahmana neni brahmanem, neni-li ctnostny, a podobne syn ksatriji neni ksatrijou, jestlize odmita bojovat. Takovi brahmani a ksatrijove jsou nehodnymi syny svych otcu. Proto Krsna nechtel, aby Ardzuna byl nehodnym synem ksatriji. Ardzuna byl Krsnovym velice duvernym pritelem a Krsna byl jeho radcem na valecnem voze. Jestlize by Ardzuna navzdory temto vyhodam odmitl bojovat, spachal by necestny cin, a proto mu Krsna rekl, ze takovy postoj se nehodi k jeho osobnosti. Ardzuna by nechut k boji rad oduvodnil svou velkodusnosti vuci Bhismovi a svym blizkym pribuznym, avsak Krsna ji pokladal za pouhou slabost srdce. Falesna velkodusnost neni v souladu s ucenim pisem. Proto mel Ardzuna pod primym vedenim Sri Krsny tuto velkodusnost nebo tzv. nenasili zavrhnout.

 

SLOKA 4

arjuna uvaca
katham bhismam aham sankhye dronam ca madhusudana
isubhih pratiyotsyami pujarhav ari-sudana

arjunah uvaca - Ardzuna pravil; katham - jak; bhismam - Bhismovi; aham - ja; sankhye - v boji; dronam - Dronovi; ca - take; madhu-sudana - o hubiteli Madhy; isubhih - se sipy; pratiyotsyami - zautocit proti; puja-arhau - ti, kdo jsou hodni ucty; ari-sudana - o hubiteli nepratel.

Ardzuna pravil: O hubiteli Madhy, jak mam v bitve obratit sipy na muze jako Bhisma a Drona, kteri jsou hodni me ucty, o niciteli vsech odpurcu?

VYKLAD: Nadrizene osobnosti, jako praotec Bhisma a ucitel Dronacarja, jsou vzdy hodni ucty. I kdyz zautoci, je nevhodne odvetit protiutokem. Podle etickych pravidel se nema nadrizenym ani odmlouvat. I kdyz jsou nekdy ve svem chovani hrubi, k nim by nikdo hruby byt nemel. Jak tedy na ne mohl Ardzuna zautocit? Dokazal by snad Krsna napadnout sveho vlastniho ucitele Sandipani Muniho nebo sveho vlastniho deda Ugrasenu? To byly nektere z argumentu, ktere Ardzuna predlozil Krsnovi.

 

SLOKA 5

gurun ahatva hi mahanubhavan
sreyo bhoktum bhaiksyam apiha loke
hatvartha-kamams tu gurun ihaiva
bhunjiya bhogan rudhira-pradigdhan

gurun - nadrizeni; ahatva - nezabitim; hi - zajiste; maha-anubhavan - velke duse; sreyah - je lepe; bhoktum - uzit si zivota; bhaiksyam - zebranim; api - i; iha - v tomto zivote; loke - v tomto svete; hatva - zabijeni; artha - zisk; kaman - takto si prat; tu - ale; gurun - nadrizeni; iha - v tomto svete; eva - zajiste; bhunjiya - muset se tesit; bhogan - predmety pozitku; rudhira - krev; pradigdhan - poskvrnene.

Je lepe zivit se v tomto svete zebrotou, nezli zit za cenu zivotu vznesenych dusi, jez jsou mymi uciteli. I kdyz jsou chamtivi, jsou mi presto nadrazeni. Budou-li zabiti, bude nase valecna korist poskvrnena krvi.

VYKLAD: Podle predpisu zjevenych pisem ma byt opusten ucitel, ktery se dopousti hanebnych cinu a ktery ztratil soudnost. Bhisma a Drona se museli na zaklade Durjodhanovy financni podpory pridat na jeho stranu, i kdyz by vlastne takoveto postaveni nemeli prijmout. Za techto okolnosti ztratili uctu jako ucitele. Ardzuna je vsak i nadale pokladal za sve nadrizene, a proto uzivani hmotnych zisku po jejich smrti by se rovnalo uzivani koristi poskvrnene krvi.

 

SLOKA 6

na caitad vidmah kataran no gariyo
yad va jayema yadi va no jayeyuh
yan eva hatva na jijivisamas
te 'vasthitah pramukhe dhartarastrah

na - ani; ca - take; etat - to; vidmah - vime; katarat - ktere; nah - nas; gariyah - lepsi; yat va - zdali; jayema - porazime; yadi - paklize; va - nebo; nah - nas; jayeyuh - porazi; yan - ti, kdo; eva - zajiste; hatva - zabitim; na - nikdy; jijivisamah - chtit zit; te - vsichni; avasthitah - nachazi se; pramukhe - pred; dhartarastrah - Dhrtarastrovy syny.

Ani nevime, co je lepsi - zvitezit, nebo jim podlehnout. Jestlize zabijeme Dhrtarastrovy syny, kteri tu primo pred nami stoji na bojisti, pak ani my sami nebudeme chtit dale zit.

VYKLAD: Ackoliv povinnosti ksatriji je bojovat, nevedel Ardzuna, zdali se ma boje zucastnit a riskovat zbytecne nasili, nebo od boje ustoupit a zivit se zebranim. Jestlize by nepritele v boji neporazil, byla by zebrota jeho jedinym zpusobem obzivy. A vitezstvi pro neho nebylo jiste, nebot zvitezit mohla kterakoliv strana. I kdyby zvitezil (pravo bylo na jeho strane) a Dhrtarastrovi synove v boji zahynuli, bylo by velmi tezke zit v jejich nepritomnosti. Za techto okolnosti by to pro neho byl jen jiny druh porazky. Vsechny tyto uvahy plne dokazovaly, ze Ardzuna nebyl pouze velky oddany, ale i velice osviceny clovek, ktery dokonale ovladal svou mysl a smysly. Jeho odhodlanost zit z almuzen, i kdyz se narodil v kralovske rodine, byla take ukazkou odrikani. Ardzuna byl skutecne ctnostny, coz take vyplyva z jeho vlastnosti, vcetne jeho viry v pokyny jeho duchovniho mistra, Sri Krsny. Byl proto plne zpusobily pro vysvobozeni. Dokud smysly nejsou ovladnuty, neexistuje zadna moznost povznest se na rovinu poznani a bez poznani a oddanosti nelze nikdy dosahnout vysvobozeni z hmotne existence.

 

SLOKA 7

karpanya-dosopahata-svabhavah
prcchami tvam dharma-sammudha-cetah
yac chreyah syan niscitam bruhi tan me
sisyas te 'ham sadhi mam tvam prapannam

karpanya - bidou; dosa - slabosti; upahata - byt postizen; sva-bhavah - priznaky; prcchami - tazi se; tvam - Tebe; dharma - nabozenstvi; sammudha - zmaten; cetah - v srdci; yat - co; sreyah - lepsi; syat - muze byt; niscitam - duverne; bruhi - rekni; tat - to; me - mi; sisyah - ucednik; te - Tvuj; aham - jsem; sadhi - pouc; mam - me; tvam - Tobe; prapannam - odevzdan.

Nyni jsem zmaten a nevim, co je mou povinnosti, a ze slabosti jsem ztratil vsechnu rozvahu. V teto situaci se Te ptam, rekni mi jasne, co je pro mne nejlepsi. Nyni jsem Tvym ucednikem a Tobe odevzdanou dusi. Prosim, pouc mne.

VYKLAD: Podle zakonu prirody je veskera materialisticka cinnost jen zdrojem zmatku. Na kazdem kroku vyvstavaji v zivote nove a nove otazky, a proto je pro kazdeho prospesne, aby vyhledal praveho duchovniho ucitele, ktery mu pomuze splnit zivotni poslani. Vsechna vedska pisma nas vybizeji, abychom vyhledali praveho duchovniho ucitele a pod jeho vedenim se osvobodili od problemu, ktere nas proti nasi vuli trapi. Podobne jako nekdy povstane nahle z niceho nic lesni pozar, vyvstanou i zivotni problemy, aniz by si je nekdo pral. Vedske texty nam proto radi, abychom vyhledali duchovniho ucitele, ktery je ve sledu ucednicke posloupnosti, chceme-li vyresit svoje problemy a chceme-li vede zabyvajici se timto resenim porozumet. Clovek, ktery prijal duchovniho mistra, ziska dokonale poznani. Proto by nikdo nemel setrvavat zmaten ve spleti problemu materialni existence, ale mel by pro jejich reseni vyhledat duchovniho mistra. Takovy je vyznam tohoto verse.

Kdo je zmateny clovek? Je to ten, ktery si neni vedom problemu zivota. V Brhad-aranjaka Upanisade (3.8.10) je takovy clovek popsan nasledovne: yo va etad aksaram gargy aviditvasmal lokat praiti sa krpanah. ,,Politovanihodny je ten, kdo nevyresi problemy zivota jako clovek a opusti tento svet jako psi a kocky, aniz by porozumel vede o seberealizaci.`` Lidske telo je nejcennejsim prinosem pro zivou bytost, ktera teto vyhody muze vyuzit k vyreseni zivotnich problemu. Kdo teto prilezitosti nalezite nevyuzije, je ubozak a je hodny litosti. Brahman je naproti tomu natolik inteligentni, ze sveho tela vyuziva k vyreseni problemu zivota. Ya etad aksaram gargi viditvasmal lokat praiti sa brahmanah.

Krpanove neboli ubozaci plytvaji svym casem nadmernym poutanim se k rodine, spolecnosti, narodu atd. Obycejne jsou tito lide poutani k rodine, a zejmena ke sve zene, detem a ostatnim clenum rodiny na zaklade ,,kozni nemoci``. Krpana si mysli, ze sam je schopen ochranit svou rodinu pred smrti, nebo ze rodina ci spolecnost muze zachranit pred smrti jeho. Takova pouta k rodine muzeme nalezt i u nizsich zvirat, ktera se rovnez staraji o sva mladata. Ponevadz Ardzuna byl inteligentni, mohl pochopit, ze jeho laska k clenum rodiny a prani ochranit je pred smrti byly pricinou jeho zmatenosti. Ackoliv vedel, ze ho ocekavala povinnost bojovat, nebyl ji pro svou slabost schopen vykonat. Proto pozadal nejvyssiho duchovniho mistra, Sri Krsnu, o definitivni reseni. Odevzdava se Krsnovi se zadosti stat se Jeho zakem. Chtel prestat s pratelskou rozmluvou. Rozmluvy mezi mistrem a ucednikem jsou dulezite, a proto chtel Ardzuna mluvit se svym uznavanym duchovnim mistrem velmi vazne. Krsna je tedy puvodnim duchovnim ucitelem vedy, ktera je obsazena v Bhagavadgite, a Ardzuna je prvnim ucednikem. Jak Ardzuna Bhagavadgitu pochopil, vysvita ze samotne Gity. Ale presto nekteri posetili svetsti ucenci tvrdi, ze clovek se nemusi odevzdat Krsnovi jako osobe, ale spise ,,tomu nezrozenemu v Krsnovi``. Mezi vnejskem a nitrem Krsny vsak neni rozdil. Clovek, ktery se snazi porozumet Bhagavadgite, a pritom tohle nepochopi, je nejvetsi posetilec.

 

SLOKA 8

na hi prapasyami mamapanudyad
yac chokam ucchosanam indriyanam
avapya bhumav asapatnam rddham
rajyam suranam api cadhipatyam

na - ne; hi - zajiste; prapasyami - vidim; mama - muj; apanudyat - mohlo zahnat; yat - tento; sokam - zarmutek; ucchosanam - vysousi; indriyanam - smysly; avapya - ziskal; bhumau - na zemi; asapatnam - bez soupere; rddham - prosperujici; rajyam - kralovstvi; suranam - polobohu; api - dokonce; ca - take; adhipatyam - svrchovanost.

Nenachazim nic, co by mohlo zahnat zarmutek, ktery mi vysousi smysly. Nemohu se ho zbavit, i kdybych ziskal kvetouci kralovstvi na zemi a moc polobohu v nebi.

VYKLAD: Ackoliv Ardzuna predlozil radu dukazu zalozenych na znalostech nabozenskych a mravnich zasad, je zrejme, ze sam, bez pomoci duchovniho ucitele, Sri Krsny, nebyl schopen sve skutecne problemy vyresit. Uvedomoval si, ze jeho znalosti jsou bezcenne, pokud se jedna o odstraneni problemu, ktere vysusovaly celou jeho existenci. Bez pomoci duchovniho mistra, jako je Krsna, nebyl schopen tyto problemy vyresit. Akademicke znalosti, ucenost, vysoke postaveni atd. jsou bezcenne pri reseni zivotnich problemu. Pomoc muze poskytnout jedine duchovni mistr jako je Krsna. Z toho take vyplyva, ze duchovni mistr, ktery si je stoprocentne vedom Krsny, je pravym duchovnim ucitelem, nebot muze vyresit problemy zivota. Sri Caitanja Mahaprabhu definoval praveho duchovniho ucitele temito slovy:

kiba vipra, kiba nyasi, sudra kene naya
yei krsna-tattva-vetta, sei 'guru' haya

,,Ovlada-li clovek vedu o Krsnovi, je dokonalym a pravym duchovnim ucitelem, bez ohledu na to, je-li zbehly ve vedske moudrosti (vipra), narodil-li se v nizsi rodine (sudra) nebo zije-li v zivotnim stadiu odrikani (sannyasa).`` (Caitanja-caritamrta, Madhja 8.128) Nikdo tedy nemuze predstirat, ze je duchovnim mistrem, jestlize neovlada vedu o Krsnovi. Ve vedskych spisech se take uvadi:

sat-karma-nipuno vipro mantra-tantra-visaradah
avaisnavo gurur na syad vaisnavah sva-paco guruh

,,Uceny brahman, ktery zna vsechna odvetvi vedskeho poznani, nemuze byt duchovnim mistrem, pokud neni vaisnavou, tzn. neni-li znalcem vedy o Krsnovi. Naproti tomu ten, kdo se narodil v rodine nizsi spolecenske skupiny, se muze stat duchovnim mistrem je-li vaisnavou, tj. je-li si vedom Krsny.`` (Padma Purana)

Problemy hmotne existence jako zrozeni, stari, nemoc a smrt se nedaji prekonat hromadenim materialniho bohatstvi. Existuje mnoho bohatych a hospodarsky vyvinutych zemi se zajistenymi zivotnimi podminkami, ale presto v nich i nadale zustavaji problemy hmotne existence. Ruznymi zpusoby vyhledavaji klid a spokojenost; chteji-li vsak opravdu dosahnout skutecneho stesti, musi hledat Krsnu a Jeho uceni - Bhagavadgitu a Srimad Bhagavatam - prostrednictvim Jeho praveho zastupce, to znamena cloveka vedomeho si Krsny.

Kdyby hospodarsky rozvoj a materialni pohodli mohly zahnat nase narikani nad rodinnymi, spolecenskymi, narodnostnimi nebo mezinarodnimi problemy, pak by Ardzuna nerekl, ze ani vzkvetajici kralovstvi na teto planete, ani svrchovana moc polobohu na nebeskych planetach nemohou zahnat jeho zarmutek. Ardzuna proto hledal utociste u Krsny, coz je prava cesta k dosazeni klidu a harmonie. Jediny uder hmotne prirody muze zastavit hospodarsky vyvoj a svrchovanost nad svetem. Rovnez pokusy vstoupit na vyssi planety, jako napriklad Mesic, mohou byt jedinym zasahem zmareny. Bhagavadgita to take potvrzuje: ksine punye martya-lokam visanti. ,,Kdyz vysledky dobrych skutku dospeji ke konci, klesne clovek z vrcholu stesti znovu do nejnizsiho zivotniho postaveni.`` Mnoho svetovych politiku timto zpusobem take pokleslo, a to jim zpusobilo jeste vetsi zarmutek. Chceme-li narek navzdy utisit, musime se, podobne jako Ardzuna, snazit hledat ochranu u Krsny. Ardzuna prosil Krsnu, aby definitivne vyresil jeho problemy, a to je zasada kazdeho, kdo si je vedom Krsny.

 

SLOKA 9

sanjaya uvaca
evam uktva hrsikesam gudakesah parantapah
na yotsya iti govindam uktva tusnim babhuva ha

sanjayah uvaca - Sandzaja pravil; evam - takto; uktva - promlouvaje; hrsikesam - ke Krsnovi, Panovi vsech smyslu; gudakesah - Ardzuna, mistr, ktery umi krotit nevedomost; parantapah - hubitel nepratel; na yotsye - nebudu bojovat; iti - takto; govindam - ke Krsnovi, zdroji poteseni smyslu; uktva - rekl; tusnim - tichy; babhuva - stal se; ha - zajiste.

Sandzaja pravil: Takto promlouvaje, rekl Ardzuna, hubitel nepratel, Krsnovi: ,,Nebudu bojovat,`` a zmlkl.

VYKLAD: Dhrtarastru muselo velice potesit, kdyz uslysel, ze Ardzuna nema v umyslu bojovat a chce opustit bojiste, aby se zivil zebrotou. Sandzaja ho vsak zklamal zminkou o Ardzunove schopnosti hubit nepratele (parantapah). I kdyz byl Ardzuna kvuli laskyplnemu vztahu k rodine na okamzik premozen falesnym zarmutkem, odevzdal se Krsnovi, nejvyssimu duchovnimu mistru, jako ucednik. Toto Ardzunovo rozhodnuti naznacuje, ze se brzy osvobodi od falesneho zarmutku, ktery ma svuj puvod v naklonnosti k rodine, a ze bude osvicen dokonalym poznanim o Bohu, neboli stane se vedomym si Krsny. Dhrtarastrovy nadeje budou takto zmareny a Ardzuna, osvicen Krsnou, bude bojovat az do konce.

 

SLOKA 10

tam uvaca hrsikesah prahasann iva bharata
senayor ubhayor madhye visidantam idam vacah

tam - jemu; uvaca - rekl; hrsikesah - Krsna, Pan vsech smyslu; prahasan - usmivaje se; iva - takto; bharata - o Dhrtarastro, potomku Bharatuv; senayoh - z vojsk; ubhayoh - z obou stran; madhye - mezi; visidantam - sklicenemu zarmutkem; idam - nasledujici; vacah - slova.

O potomku Bharatuv, v tomto okamziku, uprostred mezi obema vojsky, pronesl usmivajici se Krsna ke sklicenemu Ardzunovi nasledujici slova:

VYKLAD: Rozhovor se konal mezi dvema dobrymi prateli, Hrsikesou a Gudakesou. Jako pratele byli na stejne urovni, ale jeden z nich se dobrovolne stal ucednikem druheho. Krsna se usmival, protoze Jeho pritel se rozhodl stat se Jeho zakem. Sri Krsna zustava jako Pan vsech vzdy v nadrizenem postaveni, ale presto se z vlastni vule stane pritelem, synem nebo milencem oddaneho, ktery si Ho v teto uloze preje videt. Kdyz Ardzuna prijal Krsnu za sveho duchovniho mistra, Krsna tuto roli okamzite prijal a zacal s nim mluvit jako mistr ke svemu ucedniku, tedy s vaznosti, kterou situace vyzadovala. Tento rozhovor se konal otevrene, v pritomnosti obou vojsk; byl tedy prospesny vsem. Uceni Bhagavadgity neni urceno jen urcite osobe, spolecnosti nebo skupine lidi, nybrz vsem, a proto jak pratele, tak i nepratele maji stejne pravo je slyset.

 

SLOKA 11

sri-bhagavan uvaca
asocyan anvasocas tvam prajna-vadams ca bhasase
gatasun agatasums ca nanusocanti panditah

sri-bhagavan uvaca - Krsna, Nejvyssi Osobnost Bozstvi, pravil; asocyan - neni hodne zarmutku; anvasocah - narikas; tvam - ty; prajna-vadan - uceny rozhovor; ca - take; bhasase - mluvis; gata - ztraceny; asun - zivot; agata - neztraceny; asun - zivot; ca - take; na - nikdy; anusocanti - narikaji; panditah - uceni.

Vzneseny pravil: Zatimco pronasis ucena slova, narikas nad necim, co neni hodno zarmutku. Moudri netruchli ani nad zivymi, ani nad mrtvymi.

VYKLAD: Sri Krsna prijal okamzite postaveni ucitele a sveho zaka pokaral, kdyz ho neprimo oslovil jako nevedomce: ,,Mluvis jako uceny clovek, a zatim nevis, ze ten, kdo je uceny - ten, kdo zna rozdil mezi telem a dusi - nebeduje nad zadnou promenou tela, at uz ziveho, nebo mrtveho.`` V pozdejsich kapitolach bude objasneno, ze skutecne poznani znamena znat podstatu hmoty, duse a take toho, kdo je ovlada. Ardzuna hajil svou neochotu bojovat tim, ze daval prednost nabozenskym zasadam pred politikou a sociologii, ale nevedel, ze znalost hmoty, duse a Nejvyssiho je dulezitejsi nez nabozenske formality. Ponevadz toto poznani postradal, nebylo od neho spravne, ze se vydaval za velice uceneho cloveka. Nasledkem toho bedoval pro neco, co nebylo hodno zarmutku. Telo se zrodi a dnes nebo zitra je predurceno k zaniku, proto neni tak dulezite jako duse. Ten, kdo zna pomijivou povahu tela, je v pravde uceny a nenarika nad tim, v jakem stavu se telo nachazi.

 

SLOKA 12

na tv evaham jatu nasam na tvam neme janadhipah
na caiva na bhavisyamah sarve vayam atah param

na - nikdy; tu - ale; eva - zajiste; aham - Ja; jatu - kdykoliv; na - nikdy; asam - byl; na - ne; tvam - ty; na - ne; ime - tito vsichni; jana-adhipah - kralove; na - ne; ca - take; eva - zajiste; na - ne; bhavisyamah - bude existovat; sarve vayam - my vsichni; atah param - v budoucnu.

Nikdy se veru nestalo, ze by nebylo Mne, tebe ci techto kralu; a ani se nikdy nestane, abychom kdy prestali existovat.

VYKLAD: Ve Vedach, presneji receno v Katha Upanisade (2.2.13) a ve Svetasvatara Upanisade (6.13), se uvadi, ze Nejvyssi Osobnost Bozstvi podporuje nespocetne mnozstvi zivych bytosti podle jejich rozlicnych postaveni, ktera ziskaly svymi ciny a jejich nasledky. Nejvyssi Osobnost Bozstvi je rovnez pritomna ve sve uplne emanaci v srdci kazde zive bytosti. Pouze svetci, kteri Nejvyssiho Pana vidi jak uvnitr, tak i vne tela, mohou ve skutecnosti dosahnout dokonaleho a vecneho miru.

nityo nityanam cetanas cetananam
eko bahunam yo vidadhati kaman
tam atma-stham ye 'nupasyanti dhiras
tesam santih sasvati netaresam

Tataz pravda, kterou Krsna sdelil Ardzunovi, je urcena pro vsechny osoby na svete, ktere se vydavaji za velmi ucene, ackoliv ve skutecnosti maji jen nepatrne znalosti. Jasne zde Ardzunovi rika, ze On sam, Ardzuna a vsichni kralove pritomni na bojisti jsou vecnymi individualnimi bytostmi a ze On je jejich udrzovatel, at uz jsou hmotnou prirodou podmineni, nebo z ni vysvobozeni. Krsna, Nejvyssi Osobnost Bozstvi, je nejvyssi individualni osoba a Ardzuna je Jeho vecnym druhem a vsichni zde shromazdeni kralove jsou take individualni osoby. Jejich individualita existovala v minulosti a bude bez preruseni pokracovat i v budoucnosti. Proto nikdo nemel duvod k bedovani.

Majavadska teorie (podle ktere individualni duse existuje pouze v dobe sveho podmineni hmotou, po osvobozeni ztrati svou individualitu a splyne s neosobnim brahma) zde neni Krsnou, nejvyssi autoritou, podporena. Ani teorie, ze o individualite hovorime jen v podminenem stavu. Sri Krsna jasne rika, ze jak Jeho individualita, tak i individualita ostatnich bude vecne pokracovat, coz je rovnez potvrzeno v Upanisadach. Tato Krsnova vypoved je autoritativni, protoze Krsna nemuze byt ovlivnen iluzi. Kdyby individualita kazde bytosti nebyla skutecnosti, nezduraznoval by to Krsna tak silne i pro budoucnost. Impersonaliste zde mohou odporovat a tvrdit, ze individualita, o ktere zde Krsna mluvi, neni duchovni, ale materialni. I kdyby tomu tak opravdu bylo a individualita by existovala pouze v materialni existenci, jak by se tedy rozpoznala individualita Krsny? Krsna prokazal svoji individualitu mnoha zpusoby a neosobni brahma je Mu podrizeno. Krsna si svou individualitu vzdy zachovava. Kdyby byl obycejnou, hmotnou prirodou podminenou dusi, pak by Jeho Bhagavadgita jako duchovni autoritativni spis nemela zadny vyznam. Obycejny clovek, omezeny ctyrmi nedostatky lidske povahy, neni schopen ucit necemu, co opravdu stoji za to slyset. Gita stoji vysoko nad takovou literaturou a zadna svetska kniha se ji nevyrovna. Jakmile povazujeme Krsnu za obycejneho cloveka, ztraci Bhagavadgita veskerou hodnotu. Majavadi vsak muze namitat, ze individualita, o niz se v tomto versi mluvi, se vztahuje pouze na telo. Krsna vsak jiz v predeslem versi zavrhl telesne pojeti zivota. Jak by tedy nyni mohl tvrdit opet neco, co jiz drive jasne zamitl? Individualita proto setrvava na duchovnich zakladech a to je take potvrzeno velkymi acarji, jako je Sri Ramanudza a jini.

Na mnoha mistech Bhagavadgity se jasne rika, ze duchovni individualite mohou porozumet pouze oddani Krsny. Ti, kteri Mu zavidi Jeho postaveni Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, nemaji k teto velke literature spravny pristup. Zpusob, jakym ti, kteri nejsou oddani Krsnovi, pristupuji k Bhagavadgite, se da prirovnat ke vcelam, ktere olizuji sklenici s medem. Med se proste neda ochutnat, dokud clovek neotevre sklenici. Podobne mohou tajemstvi Bhagavadgity porozumet pouze Krsnovi oddani a nikdo jiny, coz je potvrzeno ve ctrnacte kapitole. Osoby, ktere zavidi Bohu, nemohou poslani Bhagavadgity porozumet. Proto je majavadska interpretace Bhagavadgity velice klamnym podanim cele pravdy. Sri Caitanja Mahaprabhu nam zakazal cist majavadske komentare a varuje nas, ze ten, kdo prijima tuto filozofii, ztrati vsechny schopnosti nutne k porozumeni skutecneho tajemstvi Bhagavadgity. Jestlize se individualita vztahuje na empiricky vesmir, pak neni Krsnova uceni zapotrebi. Individualni rozdil mezi Bohem a zivymi bytostmi je vecnou skutecnosti a je to potvrzeno ve Vedach, jak bylo jiz uvedeno vyse.

 

SLOKA 13

dehino smin yatha dehe kaumaram yauvanam jara
tatha dehantara-praptir dhiras tatra na muhyati

dehinah - vtelena; asmin - v tomto; yatha - jako; dehe - v tele; kaumaram - detstvi; yauvanam - mladi; jara - stari; tatha - podobne; deha-antara - zmenit telo; praptih - dosahnout; dhirah - klidny; tatra - nasledkem toho; na - nikdy; muhyati - zmaten.

Tak jako vtelena duse prochazi v tomto tele z detstvi do mladi a do stari, prechazi take duse v okamziku smrti do jineho tela. Moudry clovek se touto zmenou neda zmast.

VYKLAD: Jelikoz kazda ziva bytost je individualni duse, meni sve telo kazdym okamzikem. Telo ma nekdy podobu ditete nebo mladika, dospeleho ci starce. Avsak pres vsechny tyto telesne zmeny zustava duse nezmenena. Nakonec individualni duse telesnou schranku opusti a prejde do jineho tela. Ponevadz urcite obdrzi v dalsim zivote nove telo, at uz hmotne, nebo duchovni, nemel Ardzuna zadny duvod bedovat nad osudem Bhismy a Drony, ktery mu tak lezel na srdci. Spise by ho melo potesit, ze oba vymeni stare telo za nove, a tim obnovi svoji energii. Pozitky a rozlicna utrpeni se stridaji s nasimi tely, nebot jsou to vysledky - odmeny a tresty - nasich minulych cinu. Uslechtile duse jako Bhisma a Drona urcite v pristim zivote obdrzi duchovni tela nebo alespon tela polobohu, aby mohli uzivat hmotne existence na vyssi urovni. V zadnem pripade nemel Ardzuna duvod k bedovani. Ten, kdo dokonale poznal povahu individualni duse, Nadduse a hmotne duchovni prirody, se nazyva dhira neboli vyrovnany. Takovy clovek se nikdy neda zmast promenami tela.

Majavadska teorie o jednotnosti individualnich dusi nemuze byt akceptovana, protoze individualni duse se neda rozdelit na kousky. Takove rozdeleni by znamenalo, ze i Buh je delitelny a promenlivy, coz je v rozporu s nemenitelnosti Nejvyssi Duse. Jak je potvrzeno v Bhagavadgite, zive jsoucnosti jsou vecne (sanatana) fragmentarni casti Boha. Nazyvaji se ksara, coz znamena, ze maji tendenci poklesnout do hmotne prirody. Tyto fragmentarni casti zustavaji fragmentarnimi i po dosazeni duchovniho osvobozeni. Vysvobodi-li se z hmotne existence, ziji tyto ciste, nepatrne castecky vecny zivot blazenosti a poznani spolu s Bozskou Osobnosti.

Postaveni Nadduse, zvane Paramatma, jez dli v tele kazdeho tvora a ktera se od individualnich bytosti lisi, muzeme znazornit nasledovne. Kdyz se oblaka odrazeji ve vode, vidime tam slunce, mesic i ostatni hvezdy. Hvezdy se daji prirovnat k zivym bytostem a slunce a mesic k Naddusi. Ardzuna predstavuje fragmentarni dusi a Nejvyssi Dusi je Bozska Osobnost, Sri Krsna. Ze nejsou na stejne urovni, bude vysvetleno na pocatku ctvrte kapitoly. Kdyby byl Ardzuna na stejne urovni jako Krsna, pak by jejich vztah ucitele a zaka byl bezvyznamny. Kdyby byli oba zmateni iluzorni energii, majou, pak by nebylo zapotrebi, aby jeden byl ucitelem a druhy zakem. Takova vyuka by nemela smysl, protoze ten, kdo je v sevreni iluzorni energie, nemuze byt spolehlivym ucitelem. Avsak Krsnovo postaveni je jasne; je Nejvyssim Panem, nadrazenym Ardzunovi, jenz je zapomnetlivou dusi v sevreni hmotne energie.

 

SLOKA 14

matra-sparsas tu kaunteya sitosna-sukha-duhkha-dah
agamapayino 'nityas tams titiksasva bharata

matra-sparsah - smyslova vnimavost; tu - pouze; kaunteya - o synu Kunti; sita - zima; usna - leto; sukha - stesti; duhkha - bolest; dah - pusobici; agama - objevuje se; apayinah - mizi; anityah - docasne; tan - vsechny; titiksasva - snaz se je snaset; bharata - o potomku bharatovskeho rodu.

O synu Kunti, kratkodobe radosti a bolesti prichazeji a odchazeji jako letni a zimni obdobi. Pochazeji ze smyslovych vjemu, o Bharatovce, a clovek se musi naucit snaset je, aniz by jimi byl rozrusen.

VYKLAD: Abychom mohli spravne vykonavat povinnosti, musime se naucit snaset pomijive prichody radosti a bolesti. Vedy nam napriklad doporucuji vykoupat se brzy rano, a to i v zimnich mesicich, v lednu a unoru (Magha). V tomto obdobi je velmi chladno, avsak presto se clovek, ktery dodrzuje nabozenske zasady, nevaha jit vykoupat. Stejne tak nevaha zena varit v kuchyni v nejteplejsich letnich mesicich, v kvetnu a cervnu. Sve povinnosti musi clovek vykonavat i pres klimaticke obtize. Stejne tak bojovat je nabozenskou zasadou ksatriju, a proto i kdyby ksatrija musel bojovat proti svemu priteli nebo pribuznemu, nesmi zanechat svych predepsanych povinnosti. Clovek se musi ridit predepsanymi nabozenskymi pravidly a zasadami, chce-li dosahnout urovne poznani, ponevadz pouze poznanim a oddanosti se clovek muze vysvobodit z otroctvi hmotne iluze.

Dve ruzna prizviska, kterymi je zde Ardzuna osloven, jsou take vyznamna. Slovo kaunteya oznacuje jeho vysoky puvod z matciny strany a bharata oznacuje jeho vznesenost z otcovy strany. Toto dedictvi z obou stran jej zavazovalo k radnemu vykonavani povinnosti. Proto se nemohl vyhnout boji.

 

SLOKA 15

yam hi na vyathayanty ete purusam purusarsabha
sama-duhkha-sukham dhiram so 'mrtatvaya kalpate

yam - ten, kdo; hi - zajiste; na - nikdy; vyathayanti - budi uzkost; ete - vsechny tyto; purusam - cloveku; purusa-rsabha - je nejlepsim z muzu; sama - nezmeneny; duhkha - nestesti; sukham - stesti; dhiram - klidny; sah - on; amrtatvaya - pro osvobozeni; kalpate - je pokladan za vhodneho.

O nejlepsi z muzu, Ardzuno, ten, koho nerozrusi ani radost, ani bolest a kdo za vsech okolnosti zustava klidny, je nepochybne hoden osvobozeni.

VYKLAD: Kdokoliv je pevne odhodlan dosahnout duchovni realizace a dokaze stejne snaset stesti i nestesti, je zajiste hoden vysvobozeni. Ve varnasramske spolecnosti se od cloveka ve ctvrtem zivotnim stadiu, tedy ve stavu odrikani (sannjasa), vyzaduji velke obeti. Avsak ten, kdo chce dosahnout zivotni dokonalosti, prijme i pres vsechny tezkosti stav sannjasa. Nejvetsi tezkosti pochazeji z odlouceni se od rodiny, totiz z preruseni styku se zenou a detmi. Je-li vsak clovek pripraven tyto nesnaze snaset, pak je jeho cesta k duchovni realizaci otevrena. Podobne radil Krsna Ardzunovi, aby ve svych ksatrijskych povinnostech vytrval a pres vsechny tezkosti bojoval proti rodinnym prislusnikum a tem, ktere miloval.

Kdyz Sri Caitanja Mahaprabhu prijal ve ctyriadvaceti letech stav sannjasina, nemely Jeho mlada zena ani Jeho stara matka nikoho, kdo by se o ne staral. Presto tak ucinil pro dosazeni vyssiho cile a byl nezlomny ve vykonavani sve vyssi duchovni povinnosti. Pouze s takovou pevnou odhodlanosti se clovek muze vysvobodit z pout, ktera ho vezni v hmotnem svete.

 

SLOKA 16

nasato vidyate bhavo nabhavo vidyate satah
ubhayor api drsto 'ntas tv anayos tattva-darsibhih

na - nikdy; asatah - neexistujici; vidyate - je; bhavah - trvani; na - ne; abhavah - menici vlastnost; vidyate - je; satah - vecneho; ubhayoh - obou; api - vskutku; drstah - pozorovat; antah - zaver; tu - zajiste; anayoh - z nich; tattva - pravdu; darsibhih - ti, kdo vidi.

Ti, kdo vidi pravdu, dosli k zaveru, ze to, co je iluzorni (hmotne telo), je pomijive, a to, co je vecne (duse), se nemeni. K tomuto zaveru dosli, kdyz studovali povahu obou.

VYKLAD: Hmotne telo nema trvalou existenci. I moderni lekarska veda priznava, ze bunky v tele se v kazdem okamziku neustale meni a zpusobuji tak rust a zanik tela. Duse ma vsak trvalou existenci a zustava stejna i pres vsechny promeny tela i mysli. Takovy je rozdil mezi hmotou a dusi. Telo se neustale meni, zatimco duse je vecna. K tomuto zaveru dosli stoupenci osobni i neosobni filozofie. Ve Visnu Purane (2.12.38) je tato skutecnost rovnez uvedena (jyotimsi visnur bhuvanani visnuh). Uvadi se, ze v duchovnim svete maji Visnu a Jeho planety samovyzarujici duchovni existenci. Slova satah - to, co je vecne, a asatah - to, co je iluzorni, se vztahuji pouze na dusi a hmotu.

Toto je pocatek Krsnova uceni, jez je urceno zivym bytostem, ktere jsou zmateny pod vlivem nevedomosti. Odstranit nevedomost znamena obnovit vecny vztah mezi uctivatelem a objektem uctivani, jakoz i pochopit rozdil mezi Nejvyssim Panem a Jeho nepatrnymi casteckami, zivymi bytostmi. Povaze Nejvyssiho muzeme porozumet dukladnym studovanim nasi prave povahy, a tim dospejeme k poznani, ze rozdil mezi nami a Bohem je jako rozdil mezi casti a celkem. Ve Vedanta-sutrach a ve Srimad Bhagavatamu je Nejvyssi akceptovan jako puvodce vsech nizsich i vyssich energii. Ackoliv mezi energii a jejim zdrojem neni rozdil, je zdroj vzdy nadrazen a energie podrizena. Zive bytosti jsou proto Nejvyssimu Panu vzdy podrizeny, i kdyz patri do vyssi energie. Je tomu tak napriklad v pripade sluzebnika a pana nebo zaka a ucitele a bude to vysvetleno v sedme kapitole. Avsak dokud je clovek v zakleti nevedomosti, nemuze tuto nauku jasne pochopit. Sri Krsna prednesl Bhagavadgitu, aby navzdy osvitil vsechny zive tvory a odstranil hmotnou nevedomost.

 

SLOKA 17

avinasi tu tad viddhi yena sarvam idam tatam
vinasam avyayasyasya na kascit kartum arhati

avinasi - neznicitelne; tu - ale; tat - to; viddhi - vez; yena - kym; sarvam - cele telo; idam - toto; tatam - pronikajici; vinasam - zniceni; avyayasya - nehynouci; asya - toto; na kascit - nikdo; kartum - ucinit; arhati - schopen.

Vez, ze to, co pronika celym telem, je neznicitelne. Nikdo nemuze znicit nehynouci dusi.

VYKLAD: V tomto versi je skutecna povaha duse, ktera prebyva v tele kazde zive bytosti, vysvetlena jeste podrobneji. Kdokoliv muze pochopit, ze vedomi prostupuje celym telem. Kazdy si je vedom bolesti a pozitku celeho tela nebo jeho urcite casti. Nase vedomi je vsak rozsireno pouze v nasem tele, a tak radosti a bolesti naseho tela jsou jinym nezname. Proto je kazde telo schrankou individualni duse a priznaky jeji pritomnosti jsou vnimany jako individualni vedomi. Ve Svetasvatara Upanisade (5.9) je velikost duse popsana jako desetitisicina konecku vlasu:

balagra-sata-bhagasya satadha kalpitasya ca
bhago jivah vijneyah sa canantyaya kalpate

,,Jestlize se konecek vlasu rozdeli na sto dilku a kazdy z nich na dalsich sto, potom kazdy tento dilek predstavuje velikost duse.`` Podobny popis se nachazi take ve Srimad Bhagavatamu:

kesagra-sata-bhagasya satamsah sadrsatmakah
jivah suksma-svarupo yam sankhyatito hi cit-kanah

,,Existuje nespocetne mnozstvi duchovnich atomu, ktere svou velikosti predstavuji desetitisicinu konecku vlasu.``

Individualni duse je tedy duchovni atom mensi nez hmotne atomy a jejich pocet je nesmirny. Tato velmi mala duchovni jiskra je zakladni podstatou hmotneho tela a jeji vliv prostupuje celym telem, tak jako se po celem tele siri ucinek leku. Existence duse se pocituje ve forme vedomi a to je dukazem, ze duse je v tele pritomna. Kazdy laik vi, ze hmotne telo je bez vedomi mrtve a ze se toto vedomi neda ozivit nebo obnovit zadnym hmotnym zasahem. Proto vedomi nevznika vzajemnym pusobenim nejakych hmotnych sloucenin, nybrz pritomnosti duse. V Mundaka Upanisade (3.1.9) se dale vysvetluje velikost nepatrne duse:

eso nur atma cetasa veditavyo
yasmin pranah pancadha samvivesa
pranais cittam sarvam otam prajanam
yasmin visuddhe vibhavaty esa atma

,,Duse ma rozmer atomu, ale muze byt postrehnuta dokonalou inteligenci. Pohybuje se v peti druzich vzduchu (prana, apana, vyana, samana a udana). Duse je umistena v srdci a siri svou energii po celem tele. Kdyz je od techto peti ruznych druhu hmotneho vzduchu ocistena, odhali svou duchovni silu.``

Ucelem hathajogy je za pomoci ruznych pozic tela ovladnout pet druhu vzduchu, ktere obklopuji dusi. Smyslem techto cviceni neni nejaky hmotny zisk, ale jde o vysvobozeni velmi nepatrne duse ze spletitosti materialni atmosfery. Povaha nepatrne duse je popisovana ve vsech vedskych spisech a jeji pritomnost muze kazdy rozumny clovek pocitit praktickou zkusenosti. Pouze pomateny clovek si muze myslet, ze tato nepatrna duse je vseprostupujici visnu-tattva.

Podle Mundaka Upanisady je nepatrna duse umistena v srdci kazde zive bytosti a jeji vliv se siri celym telem. Avsak vzhledem k tomu, ze velikost nepatrne duse se vymyka vnimani materialistickych vedcu, nekteri z nich posetile tvrdi, ze duse neexistuje. Nepatrna individualni duse je bezpochyby umistena v srdci kazde zive bytosti spolu s Naddusi a vydava odtud vsechnu energii, jez telo potrebuje. Krvinky, ktere z plic rozvadeji kyslik po celem tele, ziskavaji svou energii od duse. Kdyz duse opusti telo, krev prestane plnit svou funkci a jeji kolobeh v tele se zastavi. Moderni lekarska veda sice priznava cervenym krvinkam dulezitost, avsak neni schopna dojit k zaveru, ze zdrojem veskere energie v tele je duse. Presto vsak priznava, ze srdce je sidlem vsech energii v tele.

Tyto nepatrne castice duchovniho celku se prirovnavaji k molekulam slunecni zare. Slunecni zare obsahuje nescislne mnoho molekul. Podobne nepatrnymi casticemi Nejvyssiho Pana jsou duchovni jiskry, jez tvori Jeho zari. Nazyvaji se prabha, nebot nalezi do vyssi energie Pana. Z hlediska vedskeho poznani ani moderni vedy tedy nelze vyvratit existenci duse v tele. Dokonaly popis vedy o dusi je vsak podan v Bhagavadgite samotnym Bohem.

 

SLOKA 18

antavanta ime deha nityasyoktah saririnah
anasino 'prameyasya tasmad yudhyasva bharata

anta-vantah - pomijiva; ime - tato vsechna; dehah - hmotna tela; nityasya - vecne existujici; uktah - rika se; saririnah - vtelene duse; anasinah - neznicitelne; aprameyasya - nezmeritelne; tasmat - proto; yudhyasva - bojuj; bharata - o potomku Bharaty.

Hmotne telo teto neznicitelne, nezmeritelne a vecne zive bytosti jiste pomine, proto bojuj, o potomku Bharaty.

VYKLAD: Hmotne telo je svou povahou pomijive. K jeho zniceni muze dojit okamzite nebo az za sto let. Je to jen otazka casu. Neni mozne navzdy je udrzet pri zivote. Duse je vsak tak nepatrna, ze ji nepritel nemuze ani spatrit, natoz aby mohla byt zabita. Jak jsme se jiz zminili v predeslem versi, je tak nepatrna, ze si nikdo nedokaze ani predstavit, jak ji zmerit. Z zadneho hlediska tedy neni duvodu k bedovani, ponevadz duse nemuze byt zabita, a ani jeji hmotne telo nemuze byt uchovavano navzdy. Pro kazdeho cloveka je proto dulezite, aby behem sveho svetskeho zivota nasledoval nabozenske zasady, protoze hmotne telo, do ktereho se vtelila duse, je vysledkem minulych cinu, dovrsenych v predeslem zivote. Ve Vedanta-sutre je ziva bytost prirovnavana ke svetlu, ponevadz je castici nejvyssiho svetla. Tak jako slunecni svetlo udrzuje cely vesmir, tak i ,,svetlo`` duse udrzuje hmotne telo. Jakmile duse opusti hmotne telo, zacne se telo rozkladat. Je to tedy duse, ktera udrzuje telo pri zivote. Telo je samo o sobe bezvyznamne. Proto Krsna Ardzunovi radil, aby bojoval a neobetoval nabozenstvi pro hmotne ci telesne pohodli.

 

SLOKA 19

ya enam vetti hantaram yas cainam manyate hatam
ubhau tau na vijanito nayam hanti na hanyate

yah - kdokoliv; enam - to; vetti - vi; hantaram - ten, kdo zabiji; yah - kdokoliv; ca - take; enam - to; manyate - mysli; hatam - zabit; ubhau - oba; tau - oni; na - nikdy; vijanitah - v poznani; na - nikdy; ayam - tato; hanti - zabiji; na - ani; hanyate - neni zabita.

Nevedomy je ten, kdo si mysli, ze ziva bytost muze zabit nebo byt zabita. Ten, kdo dosahl poznani, vi, ze duse ani nezabiji a ani nemuze byt zabita.

VYKLAD: Kdyz nejaka smrtici zbran zrani hmotne telo zive bytosti, rozumi se tim, ze ziva bytost v tele zranena nebyla. Duse je totiz tak mala a nepatrna, ze ji nemuze zabit zadna hmotna zbran, jak vyplyne z nasledujicich versu. Krome toho je ziva bytost duchovni a jako takova take nemuze byt zabita. Pouze telo muze byt zabito nebo byt povazovano za zabite. Tato skutecnost vsak nenabada k zabijeni. Vedske predpisy rikaji: ma himsyat sarva bhutani. ,,Nikdy nikomu neublizuj.`` I kdyz vime, ze ziva bytost nemuze byt zabita, presto nas to neopravnuje k zabijeni zvirat. Zabiti neciho tela je ohavne a trestuhodne, jak podle zakonu lidske spolecnosti, tak i podle Boziho zakona. Situace, ve ktere se Ardzuna nalezal, ho nutila plnit jeho povinnost ksatriji, a jestlize musel zabijet, bylo to pro zachovani nabozenskych zasad, a nikoliv z vlastniho rozmaru.

 

SLOKA 20

na jayate mriyate va kadacin
nayam bhutva bhavita va na bhuyah
ajo nityah sasvato yam purano
na hanyate hanyamane sarire

na - nikdy; jayate - zrodi se; mriyate - umira; va - ani; kadacit - kdykoliv (v minulosti, pritomnosti nebo budoucnosti); na - nikdy; ayam - tato; bhutva - vznikla; bhavita - vznik; va - nebo; na - ne; bhuyah - opet vznikla; ajah - nezrozena; nityah - vecna; sasvatah - stala; ayam - ta; puranah - nejstarsi; na - nikdy; hanyate - je zabita; hanyamane - byt zabita; sarire - telo.

Duse se nerodi, ani nikdy neumira. Nikdy nevznikla, nikdy nevznika a ani nikdy nevznikne. Je nezrozena, vecna, trvala a puvodni. Nezahyne, je-li telo zabito.

VYKLAD: Kvalitou se nepatrna duse jako castice Nejvyssiho Ducha rovna Nejvyssimu. Duse neprochazi promenami jako telo, a proto se ji nekdy rika stala (kuta-stha). Telo prochazi sesti ruznymi promenami: zrodi se, na cas zustava, roste, zplodi potomky, zanika a nakonec zmizi v zapomenuti. Duse temto zmenam nepodleha. Duse se nezrodi, avsak vzhledem k tomu, ze na sebe prijme hmotne telo, zrodi se telo. Proto se duse nezrodi ani v okamziku, kdy se telo tvori, a nezahyne ani ve chvili, kdy telo zanikne. Cokoliv se jednou narodilo, musi take zemrit; pro dusi vsak neexistuje zrozeni, a proto nema ani minulost, pritomnost nebo budoucnost. Je vecna a puvodni, coz znamena, ze nelze zjistit pocatek jeji existence. Duse na rozdil od tela nikdy nestarne. Proto se takzvany stary clovek citi ve stejnem duchu jako za sveho mladi. Promeny tela nemaji na dusi vliv. Duse se nerozpada jako strom nebo jako nejaka hmotna vec a nema ani nejake vedlejsi produkty. Vedlejsi produkty tela, tedy deti, jsou rovnez individualni duse, avsak na zaklade telesnych svazku se jevi jako deti urciteho cloveka. Telo se vyviji, protoze je v nem pritomna duse. Duse vsak nema zadne potomky, nemeni se a ani neprochazi sesti promenami jako telo.

V Katha Upanisade (1.2.18) je rovnez podobny vers, ktery zni takto:

na jayate mriyate va vipascin
nayam kutascin na babhuva kascit
ajo nityah sasvato yam purano
na hanyate hanyamane sarire

Smysl tohoto verse je stejny jako v Bhagavadgite, v tomto versi je vsak zvlastni slovo vipascit, coz znamena ,,uceny`` nebo ,,s poznanim``.

Duse je vzdy plna poznani a vedomi. Proto je vedomi priznakem duse. I kdyz nepostrehneme dusi v srdci, kde je umistena, presto muzeme citit jeji pritomnost pritomnosti vedomi. Nekdy se stava, ze za dne ani nevidime kvuli mrakum slunce, presto je vsak slunecni svetlo vzdy pritomno a jsme proto presvedceni, ze je den. Jakmile se brzy rano na obloze objevi slabe svetlo, vime, ze slunce uz brzy vyjde. Podobne, jelikoz lidska i zvireci tela jsou vedoma, musi v nich byt pritomna duse. Vedomi individualni duse se vsak od vedomi Nejvyssiho lisi, ponevadz nejvyssi vedomi zahrnuje veskere poznani - jak minulosti, tak pritomnosti nebo budoucnosti. Vedomi nepatrne individualni duse ma vsak na rozdil od Boha sklon k zapominani. Kdyz nepatrna individualni duse zapomene svou pravou povahu, dostane se ji pouceni a osvetleni od Krsny, ktery touto slabosti netrpi. Kdyby byl Krsna zapomnetlivy jako nepatrna duse, pak by Jeho uceni Bhagavadgity bylo zbytecne.

V Katha Upanisade (1.2.20) je dolozena existence dvou druhu dusi - nepatrne individualni duse (anu-atma) a Nadduse (vibhu-atma) - nasledovne:

anor aniyan mahato mahiyan
atmasya jantor nihito guhayam
tam akratuh pasyati vita-soko
dhatuh prasadan mahimanam atmanah

,,Jak Nadduse (Paramatma), tak i nepatrna duse (dzivatma) prebyvaji v srdci zive bytosti. Jen ten, kdo se oprostil ode vsech materialnich zadosti a bedovani, muze milosti Nejvyssiho Pana rozumet slave duse.`` V nasledujicich kapitolach bude objasnena skutecnost, ze Krsna je take zdrojem Nadduse a ze Ardzuna predstavuje nepatrnou dusi, ktera zapomnela svou pravou povahu. Proto je pro Ardzunu nutne, aby byl osvicen Krsnou, nebo Jeho pravym predstavitelem, duchovnim ucitelem.