Bezděz

Ani hrad Bezděz není výjimkou a je opředen tajemstvím. Na hradě žila kdysi hradní paní se svými dětmi sama, poté co její muž odtáhl do války. Byla to žena znalá bylin a léčení lidských neduhů. Jedné chladné zimní noci nespala paní příliš klidně. Hodiny ve věži právě odbíjely hodinu půlnoční, když uslyšela vrznutí dveří. Posadila se na lůžku a co nespatřila. V pootevřených dveřích zářilo modré světýlko. Hradní paní si promnula oči a podívala se znovu. Nemohla uvěřit vlastním očím, ve dveřích stál drobounký skřítek s dlouhými vousy až na zem a s lucerničkou v ruce.

"Drahá paní," zašeptal zvonivým hlasem skřítek. "Dcera mého krále tuze stůně, nepomůžeš-li jí ty, nepomůže jí nikdo. Vezmi si své byliny a pojď se mnou, ukážu ti cestu. Zachraň ji, budeme ti navždy vděční."

Když paní vše vyslechla, vzala léky a pospíchala za skřítkem.

Skřítek se zastavil před hradní zdí a ukázal na dvířka, která paní nikdy neviděla. Dvířka se otevřela a skřítek vedl paní dolů, do nitra vrchu pod hradem. Paní byla učarovaná, čím byli hlouběji, tím více přibývalo světla, až nakonec stanuli na třpytivé louce s maličkým hradem. Skřítkové vynesli nemocnou princeznu z hradu. Paní ji prohlédla, nalila jí lék do křišťálového poháru a odešla zpět do své ložnice.

Ráno, když se paní probudila, vyprávěla dětem sen o malých skřítcích.

Pozdě večer paní ulehla na lože. Přesně o půlnoci ji probudilo známé modré světlo. Ve dveřích stál skřítek, vyřídil poselství od krále, který vzácné paní děkoval za uzdravení své dcery a předal jí křišťálový pohár plný štěstí. "Paní, buď velmi opatrná, pohár se nesmí rozbít, jinak štěstí vyprchá."

Ráno se paní probudila do slunného dne a spatřila třpytící se pohár. Zvedla jej ze země a v té chvíli uslyšela troubení.

Hradní pán se vrátil zdráv z boje. Od těch dob vládlo na Bezdězu dlouhá léta štěstí.

Uplynulo mnoho času, když změnil hrad pána, který se pověsti o štěstí vysmál a pohár roztříštil o zem. Ten se rozletěl na miliony kousků po celé komnatě rytířovy dcery. S pohárem se rozpadlo i štěstí. Ještě té noci byla krásná panna unesena. Rytíř nasedl na koně a rychle vyrazil za únoscem. Za temné noci se zřítil s koněm ze skály a zlámal si vaz. Krátce poté na Bezdězu vypukl požár a celý hrad vyhořel.