Benešov nad Ploučnicí
Za okny se pamalu smrákalo a na celé benešovské panství přicházel pozvolný spánek. Okna vesnických chalup se rozsvěcela, aby se za nimi chudí lidé sesedli ke společnému stolu a ještě než ulehli, probrali, co pěkného jim přinesl končící den. Jen jedno okénko nesvítilo...
V malém domečku nedaleko zámku bylo, tak jako každičký večer, pusto a jen smutek vyplňoval jeho studené zdi. Bydlela v něm mladičká dívka s dlouhými vlasy a se zářivýma očima. Její pohled připomínal sluneční svit. Avšak její duše byla plná stesku a žalu. Nikdo nevěděl, co ji trápí, protože dívka jen mlčela. Vždy, když se ji někdo snažil oslovit, sklopila své nádherné oči a po chvíli utekla. S nikým tak nepromluvila ani slovo.
Až jednoho dne... Blížil se již podvečer, když do vsi zavítal mladý pán na koni. Dívka právě seděla před svým malým domečkem, když k ní přicválal statný vraník, na jehož hřbetě seděl mladý pán. Podíval se dívce do očí a ta kupodivu neuhnula pohledem, ale naopak se mírně pousmála.
Mladý pán k ní přisedl. Povídal jí až do samého západu slunce a když se loučili, pozval mladý pán dívku na svůj zámek. Ona celou dobu nepromluvila ani slůvko, její oči však řekly vše.
Dívka tu noc nemohla usnout a moc se těšila na druhý den. Probudila se velice brzy, již zrána byl krásný, skoro již letní den. Byl právě první květnový den a okolo zámku nádherně kvetly stromy. Právě pod rozkvetlou jabloní na smluveném místě čekala dívka na mladého pána. Přišel zanedlouho a přímo pod rozkvetlým stromem dívku dlouze políbil. Ta se celá zachvěla a náhle promluvila : "Ty jsi můj zachránce, děkuji Ti. Celé roky jsem čekala, až mě někdo políbí v den lásky pod rozkvetlým stromem, aby mě zbavil prokletí, které na mě uvalila má macecha. Proklela mě a já oněměla. Ty jsi mě ale nyní vysvobodil a já jsem teď jen Tvá."
Dívce opět tekly slzy po tváři, ale ne slzy smutku, tentokráte plakala štěstím. S mladým pánem pak žila šťastně po mnoho dlouhých let naplněných láskou a každoročně na první květnový den šli spolu poděkovat jabloni, pod kterou zbavil mladý pán dívku strašné kletby, samoty a smutku.