Bedřichovi Hroznému se podařilo rozluštit jazyk starý 2 500 let
Chetitštinu nejen rozluštil, ale dokázal, že patří k indoevropským jazykům
Přezdívali ho český Champollion (podle slavného francouzského luštitele egyptských hieroglyfů). Bedřih Hrozný, od jehož úmrtí uplyne dnes, 12. prosince, 60 let, však nerozluštil písmo, nýbrž jazyk, a to chetitštinu. Zároveň odhalil, že tento přes tři tisíce let starý a již mrtvý jazyk, psaný v klínopisu, je jazykem indoevropským.
Svým objevem tak přiblížil dějiny slavné říše Chetitů, která se zhruba mezi léty1800 až 1200 před naším letopočtem rozkládala v Malé Asii. Od úmrtí slavného vědce, který bývá někdy nesprávně označován jako rozluštitel chetitského písma, uplyne 12. prosince 60 let.
Klíčem k dešifrování chetitštiny, které Hrozný oznámil v listopadu 1915 v Berlíně, byly takzvané boghazköyské tabulky (podle města v Turecku, jež bylo pod názvem Chattušaš hlavním městem Chetitské říše). Tyto hliněné tabulky, nalezené v letech 1906 až 1912 německým badatelem Hugo Wincklerem, byly psány klínovým písmem, které používali Chetité (převzali ho od Babyloňanů a používalo se i později).
Ještě ve druhé polovině 19. století prakticky nikdo neměl tušení, že nějaká říše Chetitů vůbec existovala, a dokonce že byla jednou ze tří supervelmocí, které určovaly běh dějin v době, kdy vznikal Starý zákon. Až později byly v Turecku objeveny rozvaliny města Chattušaš (nyní Boghazköy), někdejšího hlavního města starověké říše Chetitů (bibličtí Chetejci). Právě zde německý badatel Hugo Winckler nalezl na 1 300 hliněných tabulek.
První vědeckou výpravu do Palestiny uskutečnil Hrozný v roce 1904. O několik let později, na počátku první světové války, začal bádat nad rozluštěním již dříve nalezených hliněných tabulek v Turecku. Hvězdná chvíle Hrozného nastala 24. listopadu 1915, kdy v přednášce pro berlínskou Předoasijskou společnost oznámil, že takzvané boghazköyské tabulky jsou psány chetitštinou, a určil její indoevropský charakter. O dva roky později přeložil chetitskou gramatiku a posléze i první vydání chetitských historických, právních a náboženských textů. Výsledky svého bádání shrnul ve své práci Jazyk Chetitů, kterou publikoval v roce 1917.
Bedřich Hrozný se narodil 6. května 1879 v rodině kněze v Lysé nad Labem. Studoval na univerzitě ve Vídni orientální jazyky a doktorát získal v Berlíně. V letech 1905 až 1915 byl řádným docentem, později profesorem ve Vídni. Po vzniku Československa zakotvil na Karlově univerzitě, jíž byl v roce 1939 krátce i rektorem. Stál též u zrodu Orientálního ústavu AV.
Po vzniku ČSR se Hrozný, světově uznávaný a zcestovalý odborník, stal profesorem Univerzity Karlovy (v 1926-1927 byl děkanem Filozofické fakulty UK). Pokračoval ve výkopech v Palestině, Sýrii či Turecku, publikoval (celkem napsal 354 vědeckých prací) a v roce 1927 se zasloužil o vznik Orientálního ústavu Akademie věd.
V roce 1936 jej profesor Zdeněk Nejedlý, pozdější ministr školství, přiměl k přednáškové cestě po SSSR. Po návratu se Hrozný netajil obdivem k budování sovětského státu.
V pohnutém roce 1939 odmítl emigrovat a byl zvolen rektorem UK, k jeho uvedení do funkce však již kvůli násilnému zavření vysokých škol nacisty nedošlo. Hrozný se tedy snažil alespoň veřejně přednášet, ale v roce 1944 jej stihla mrtvice. Jeden z prvních členů Československé akademie věd zemřel v Praze ve věku 73 let.
Ještě za Hrozného života bylo v jeho rodné Lysé nad Labem založeno Muzeum Bedřicha Hrozného. Dnes se v něm nachází stála biografická expozice tohoto významného vědce, která zahrnuje sbírku jeho osobních předmětů i rukopisů. Hrozného archeologické nálezy z vykopávek z oblasti dnešního Turecka byly letos ozdobou výstavy s názvem Vynálezci a vynálezy, kterou uspořádalo Národní muzeum v Praze.
Zdroj: https://www.national-geographic.cz/