Atlantida. Život v komunitě. Umění. Zvyky.

Život v komunitě. Rodinný život v komunitě. Pokud někdo v komunitě stavil dům, ostatní jim pomáhali. Nikdo nedával bez braní a nikdo nebral bez dávání. Navzájem si sebe cenili, byli tvořiví, štědří, respektovali se. Nikdo nic nevlastnil. Každý dělal to, co měl rád. Nebyly peníze. Rodiče a děti komunikovali telepaticky. Děti trávily část dne v jeslích, mateřských školách, aby se naučily sociální dovednosti a spiritualitě. Atlanťané byli velmi tvořiví. Už odmalička byly jejich dary rozpoznány, rozvíjeny a ceněny. Každý věděl, co ho baví, a co mu jde dobře. Věděli, že si sami tvoří svůj život a využívali k tomu svých schopností. Jednoduchost byla klíčem k udržení si čisté energie. Denní život byl kombinací práce, setkávaní se s přáteli a rodinou, hloubáním, volným časem a díkuvzdáním. Atlanťané postupovali rychleji než zbytek světa v řešení nezodpovězených otázek, protože příznivé životní podmínky v jejich zemi rozšiřovaly jejich každodenní možnosti volného nakládání s časem a jejich způsob myšlení.

Lidé žili jednoduchý, zábavný, šťastný život, ve spojení s přírodou. Respektovali všechny formy života a nebyl tu žádný strach z jiných lidí nebo zvířat. Všechno jídlo a voda byli čisté a čerstvé. Jejich nastavení mysli bylo pozitivní. Nemluvili o nikom a o ničem špatně, nemluvili o budoucnosti a minulosti a žili v přítomnosti. Jejich srdce byla otevřená a milující a jejich intuice čistá.

Běžní Atlanťané byli v podstatě jako my, inteligentní, smáli se, milovali, byli nespokojení, rozzlobení a odhodlaní. Uměli počítat, odhadovat, dělat plány a přemýšlet v minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Usilovali o zachování vyrovnaného a harmonického života. Uvědomovali si spojení mezi sebou a vyšší duchovní bytostí a soustřeďovali své činnosti na uctívání a ochranu svého životního prostředí. Jakmile dospěli do takové úrovně, že dokázali splnit své každodenní úkoly jen za pár hodin a neměli potřebu věnovat další práci s cílem získat větší majetek, mohli se soustředit na vzájemnou lásku a radost ze života a přemýšlet o své úloze na Zemi.

Byli vysocí a vzpřímení a jejich krásný vzhled odrážel jejich vnitřní krásu a sílu. Jejich příběhy a legendy učily, že lidská bytost má lepší naději na přežití přírodní katastrofy s pomocí druhých. Každý se staral a pečoval o ty, kdo měli problémy, a vznikla tak rasa déle žijících lidí. Život soustředěný na lásku a schopnosti ocenit krásu nutně vedl ke vzniku, rozvoji a rozšiřování dalších zájmů. V atmosféře vzájemné podpory se dařilo rozvíjet jasnovidecké schopnosti. Dospělí podporovali děti. Dorozumívali se telepaticky. Komunikovali s bytostmi ve vesmíru.

Měli rádi vodu a rozuměli jejímu charakteru. Každý dům a chrám ve Zlatém Věku měl vodopád nebo rybník. Jejich domy byly stavěny v kruzích kolem hlavního chrámu, a kanály s vodou protékaly kolem domů. Tato voda byla čistá a žehnaná. Lidé plavali v potocích, řekách a lagunách, které spojovaly ostrovy, stavěly se loďky, na kterých rodiny pořádaly pikniky, a lidé plavali s delfíny, pro které stavěli velké bazény. Každá komunita si postavila kamenný kruh v místech, kde se křížili podzemní prameny. Kameny přemísťovali pomocí teleportace a zvuku, a dávali je do úhlu směrem k planetě, kterou si vybrali. Například když chtěli požádat o léčivou energii, namířili kameny směrem k Plejádám, nebo směrem k Síriu, aby přinesli spirituální technologii. Mohli si takto přitáhnout určitou energii, která byla stahována kruhy do vody, která protékala celou Atlantidou.

Žili v jednotě a věděli, že vše pochází z jednoho zdroje a vše je výsledek božské materializace. Přijímali vše, protože vše má v životě nějakou roli. Mluvili se stromy, rostlinami, krystaly. Relaxovali a setkávali se s druhými. Rodiny se zvaly domů na jídlo, důležitá byla výměna energií. Hráli hudbu a tancovali. Společně sbírali jahody, sami se procházeli, dělali pikniky u řeky. Plavali spolu nebo s delfíny. Plachtili. Hráli fotbal. Ženy sedávaly v hloučku, dělaly hrnčířské práce, tkaly nebo šily.

Atlanťané žili nebe na Zemi. Sdílení, péče, osobní rozvoj a odpovědnost byly hodnoty, které byly ve společnosti ceněny, a proto komunita byla šťastným místem pro život. Veleknězi a Velekněžky trávili čas v Chrámu Poseidona a mezi lidmi. Byli uctíváni a milováni jako lidé žijící ve své celistvosti, protože dělali rozhodnutí pro dobro všech a lidé jim důvěřovali. Lidé žili pro komunitu, byl tu smysl pro fair-play. Nebyly peníze. Výrobky byly dány na společné místo a každý si vzal, co potřeboval. Všichni měli otevřené srdce, a proto tu nebyl žádný nedostatek. Všichni žili šťastný život a byli ceněni. Dávali, aniž by za to něco očekávali, a toto uspokojení bylo jejich odměnou. Pokud komunita pracuje pro jeden společný cíl, který je vyšší než cíl jednotlivce, nikdo nešidí ani nezrazuje. Každý podporoval celek. Žili v klidu. Nebyl tu hluk z dopravy, pracovních strojů, hlasité hudby nebo hlasů. Všichni byli naladěni na přírodu.

Každý dům měl zahradu s otevřeným ohněm, kde lidé vařili. Rodiny a přátelé rádi seděli venku pod hvězdami, vyprávěli si příběhy a zpívali. Byli společenští a často něco oslavovali, narozeniny, žně, úplněk, speciální deště atd. Spolu jedli a děkovali jídlu za to, že jej mohou sníst. Na zahradách pěstovali divoké rostliny, nekultivovali je ani nesekli trávník, protože jej přirozeně jedli domácí zvířata. Opracovávali dřevo a kameny. Měli fontány a bazény, protože tekoucí voda byla pro ně velmi důležitá.

Ve Zlatém věku byli Atlanťané rádi doma, byli zaměření na rodinu. Jejich domy byly jednoduché, kulaté nebo obdélníkové, postavené z přírodních materiálů. Pomáhali jim k tomu znalosti dnes zvané Feng shui a geometrie, takže vše bylo zakulacené, protože věřili, že tento tvar je v souladu s duší a zajišťuje lepší průchod univerzální energie. Užívali jemné a jednoduché tvary. Každá rodina měla svůj dům. Pracovali komunálně. Společně se koupali a využívali sauny. I když užívali hodně techniky, život byl velmi jednoduchý, ekologický a přírodní.

Dekorace byla velmi jednoduchá. Malovali na zeď zvířata, malbu přírody nebo abstraktní obrazy s vysokou spirituální energií. Užívali různé barvy. Červenou pro pracovní dílny, pokoje určené pro tvoření byly oranžové – dětské pokoje. Pro každou věkovou skupinu byly užity jiné barvy. Chrámy byly pro klid a zvednutí energie malovány na modro, světle fialovou a zelenou barvu, a pokoje určené pro inspiraci byly magnetové, fialovočervené. Jedinou dekoraci zajišťovaly krystaly, které byly naprogramované, aby o večerech svítily, nebo žhavé kovy.

Nábytek. Všechen nábytek a domácí potřeby byly ručně dělané s láskou, takže vyzařovali vysoké vibrace. Lidé většinou nezhmotňovali nábytek, rádi něco vyráběli. Postele byly vyráběny ze dřeva, trochu vyvýšené, s měkkou pokrývkou, utkané z bavlny. Uvnitř domu byl krb, o který se starala žena.

Odívání. Nosili chladivé bílé lněné šaty nebo kalhoty s elegantní výšivkou v purpurové barvě. Na krku měli šňůru zářících perel a lastur. Paži obepínal jednoduchý náramek ve tvaru hada. Nohy chránily měkké sandály vyrobené z tkaných palmových listů. Měli dlouhé vlasy a byli ozdobeni zářícími krystaly zvyšující vědomí. Obecně jejich oblečení bylo jednoduché, užívali vlnu, bavlnu a hedvábí a barvili je v barvě z rostlin nebo z ulit. Často byli oblečeni v tunikách, většinou fialové barvy a na nich něco nabarvené. Nosili na sobě krystal.

Umění bylo velmi důležité. Atlanťané znali důležitost lásky a krásy pro lidský život. Muzikálně nadaní lidé skládali hudbu, vyráběli flétny, loutny, bubny, činely, zvony, jednoduché dechové nástroje, po nějaké době vyráběli i strunné nástroje používali rákos, kosti ze zvířete. Lidé spolu zpívali, poslouchali hudbu a nechali vibrace procházet těly. Jeden zažíval sílu, další citlivost, dalšího to uklidňovalo. Někteří pořádali koncerty, které pozvedávali vibraci a náladu ostatním. Také vytvářeli zvukové komory pro léčení. Umělecky nadaní lidé rozšiřovali svou energii, aby ji ostatní lidé mohli vidět a zažívat. Tvary, barvy a kompozice v obraze vyzařovaly specifickou vibraci. Galerie byly postaveny do několika podlaží, a každá z nich byla zasvěcena určité vibraci. Lidé, kteří se chtěli nabít určitou energií, navštívili dané patro galérie. Bylo to místo ke scházení se.

Lidé spolu sportovali, aby své tělo udržovali v kondici a aby se zdokonalovali. Soutěžení nepocházelo z ega, ale byl to prostředek pro zlepšení se. Pořádali něco jako olympijské hry. Byl to čas oslav a přátelství a příležitost si rozšířit fyzické limity. Koně závodili bez jezdců. Provozovali turistiku, procházky po horách.

Vybudovali fontány s tekoucí vodou na místech díkuvzdání, uklidňovala je. Postavili budovy, kde se vzdělávali a shromažďovali. Stavěli kamenné kruhy, které je spojovaly s určitou hvězdou, kterou stahovali moudrost z určité galaxie. Lidé ze všech planet byli respektováni, věděli, že jsou pro Zem potřeba.

Se zvířaty komunikovali mimo jiné telepaticky. Vždy je požádali, jestli je mohou použít. Zpívající kanáři, pěnkavy a drozdi poletovali mezi domy. Kozy, lvi a prasata se volně pohybovali mezi domy. Kočky, psi a hadi byli obzvláště oblíbenými domácími mazlíčky, protože tato zvířata vnímala zemské vibrace a náhlé zvýšení vulkanické aktivity předcházející zemětřesení nebo sopečnou činnost. Kněží poskytovali přístřeší lvům. Oblíbení byli delfíni a velryby, jednali s nimi jako se sobě rovnými. Rozuměli jejich řeči, protože sloužili jako zdroj znalostí o moři.

Emoce a sexualita. Orgasmus nám ve 3D umožňuje zažít pocit tady a teď, a jsme tedy nejblíže požehnání spojení s Bohem. Hledali svůj dvojitý plamen, tedy toho, kdo byl s nimi hluboce ve spojení, na emocionální, mentální, spirituální a fyzické úrovni. Sex byl pro ně spojení jejich aury a umožňoval jim spojit se v jejich ztracené celistvosti. Zakoušení smyslů – vážili si toho, že byli vybráni se narodit na Zemi. Dívali se s úžasem na vycházející slunce, cítili čistý vzduch, slyšeli zpěv ptáků atd. Uslyšeli hlas přítele a pocítili emoce, které daná situace v nich vyvolává. Mohli se obejmout a pocítit teplo a blízkost druhého.

Zvyky. Sňatek. Pro manželství nepotřebovali žádný prstýnek, věděli, že nemohou nikoho vlastnit ani ho omezovat, ctili svobodnou vůli. Rodina byla založena pro vzájemnou péči, učení a pohodlí. Lidé neměli mimosvazkový poměr. Před svatbou kněz prozkoumal auru páru, jestli se k sobě emočně a spirituálně hodí kvůli tomu, aby dítě bylo vychováváno v rovnovážné energii muže a ženy. Sex byla krásná, transcendentní zkušenost, která obohatila daný pár a přiblížila je. Poté, co se pár rozhodl počít dítě, si o tom promluvil, jaké duši by mohli nejvíc sloužit jako rodiče. Poté zkontaktovali duši, která měla požadované kritéria, a poté se milovali, a tato energie jim umožnila počít dané dítě. Každé dítě v Atlantidě bylo vybráno, pozváno, přivítáno a milováno. V dnešní době se tento proces děje nevědomě. Dva lidé opačného pohlaví uznávající morální hodnoty rodinného života a důležitosti sdílení svého času na Zemi s druhými si přáli trávit život společně. Pokud chtěli zůstat svobodní, vstupovali do chrámu. Homosexualita byla jako další forma lásky.

Ženy procházely zasvěceními. První zasvěcení sloužilo menstruaci, které se oslavovalo jako vstup dívky do ženství. Druhé zasvěcení bylo po narození dítěte. Ženina aura byla světle zeleně-modrá, která chránila narozené dítě. Tato aura u matky zůstala další 2 roky, pokud matka byla nějakou dobu od dítěte, představila si tuto barvu kolem dítěte. Třetí zasvěcení bylo v přechodu, žena se stala moudrou a ceněna pro její vědění a zkušenosti, které měla. Úplněk bylo období velkého ženského potenciálu. V tento den a noc se ženy scházely, povídaly si, sdílely svá tajemství a rozšiřovaly své vědění.

Smrt brali jako nedílnou součástí života. Mluvili o ní více než my. Byli si jí vědomi, a tím, že žili v přítomnosti, se jí netrápili. Věděli, že každý si sám určuje, kdy je pro něj dobré zemřít, a nikdo dotyčnému nebránil. Přijímali život takový, jaký je. Někdo odešel, aby začal žít na jiné planetě. Atlanťané vždy oplakali ztrátu člověka a žili dál. Když si chtěli se zemřelým něco ujasnit, zkontaktovali se s ním sami nebo s pomocí kněžího. Chlapci a děvčata podstupovali rituály zasvěcení, což jim poskytlo příležitost rozšířit mysl a lépe si poradit s časem na Zemi. Pomohla jim víra, že každého člověka na Zemi provází a chrání určitý pták a zvíře. Rituály dospívání uváděly chlapce k jejich celoživotnímu strážnému duchu.

Poznatky převzaty od Shirley Andrews a Diany Cooper.