Atlantida a současnost

V Atlantidě bylo obyvatelstvo složeno z bytostí jiných planet. Atlanťané svůj kontinent zničili prostřednictvím svobodné vůle. Byli to lidé, kteří namísto boží vůle uplatňovali svou vůli. Atlantida neměla pouze jeden počátek. Vznikla jako lidská civilizace na této planetě, ale byla také ovlivněna nejméně jedním přívalem osadníků z jiné planety. Atlantská technologie byla vytvořena lidmi, zdokonalena mimozemskou civilizací, která nám nebyla nadřazena, ale byla rovnocenná. Lidé měli výjimečné schopnosti a vytvořili mimořádnou technologii, mimozemská civilizace k nim přispěla novými nápady a přístupy.

Tato mimozemská civilizace neznala boje ani válku. Těmto bytostem bylo umožněno plně projevit své vlohy a byli k tomu povzbuzováni. Nebyli tu žádní frustrovaní básníci a umělci, každý šel svou jedinečnou cestou a byl šťastný. Byla to planeta podobná ráji. Tito lidé byli nevinní, a poté, co přišli na Zem, začali se měnit. Uměli pracovat s krystaly, brali je na úrovni duše za bratry a sestry, telepaticky s nimi komunikovali, a programovali je na provedení několika činností. Vždy se zeptali krystalu, jestli s nimi chce komunikovat. Některé krystaly sloužily jako úschovna informací, podobná knihovně. Pokud jsme někdy měli tyto schopnosti, máme možnost si na ně v tomto životě vzpomenout. Poznatky mimozemské civilizace byly novým zdrojem informací

Atlanťané měli intuitivní porozumění přírody na té úrovni, že například svými dlaněmi přejeli kámen, a mohli jej vytvarovat, jak chtěli. Na rozdíl od mimozemšťanů Atlanťané pocházeli z této planety, a tedy z té samé fyzické a spirituální substance jako jiná hmota, a proto jí rozuměli. Mezi Atlanťany a mimozemšťany byla spřízněnost, měli velmi podobný přístup k přírodě. Mimozemské civilizace naučili Atlanťany, že všechny věci v přírodě mají vědomí, a že s nimi můžeme komunikovat. Všechno, co Atlanťané dělali, vycházelo z hlubokého respektu k věcem, se kterými pracovali. Nebylo to ani tak kvůli vědomí kamene, se kterým pracovali, jako kvůli vědomí integrity na všech úrovních. Cokoli jiného by narušilo citlivost Atlanťanů.

Atlanťané měli rádi horké koupele. Ke stavbě budov používali zvuky. Každý Atlanťan měl svůj blind spot, tedy místo v životě, které nevidíme, informace, které nám nejsou přístupné. Atlanťané rozuměli genetice a byli schopni lépe pracovat s genetickým materiálem než my v dnešní době. Na rozdíl od dnešních vědců byli velmi etičtí. Byli přes krystaly napojeni na zdroj energie. Tato energie mohla být užívána na velké vzdálenosti bez drátů. Krystaly vysílali světlo. Místo vojáků měli rytíře. Každá osada měla jednoho rytíře. Portály umožňují jednodušeji vstoupit do jiných dimenzí, jsou vstupem (dveřmi) do jiných dimenzí. Poodhrnou závěsy a umožní pocítit, co se děje v jiném čase, prostoru. Atlanťané se pokoušeli vytvořit silný interdimenzionální portál v prostoru Bermudského trojúhelníku.

Příčina pádu Atlantidy byla spirituálního podkladu. Destrukci Atlantidy způsobilo to, že lidé neměli jinou volbu, než se chovat dobře, a duše některých lidí volaly po širších možnostech volby. Duše lidí žijících pod vládou Atlantidy potřebovaly svobodu rozhodování. Lidé žili v míru a prosperitě, ale hodně lidí se dobře chovalo, protože všichni občané měli přehled o aktivitách jiných. Nebylo tu možné spáchat zločin, protože by se na něj hned přišlo. A proto vědomí, že by se na daný zločin vždy přišlo, se lidé neobtěžovali něco spáchat.

V době Atlantidy byli někteří lidé natolik vyvinutí, že to byla jejich volba chovat se dobře. Jiní se ale na úrovni duši cítili omezováni. Dále všichni věděli, že nadejde období velké příležitosti udělat velký skok ve spirituální evoluci, a některé duše věděly, že tento skok nebudou moci udělat, pokud nedostanou šanci se dostatečně vyvinout. Většina Atlanťanů byla dostatečně vyvinutá, a proto necítili tuto naléhavou spirituální potřebu, což byl blind spot atlantských vládců – neviděli, jak jejich dokonale spravovaná vláda mohla brzdit spirituální vývoj některých jedinců. Na území Atlantidy narazila velká kometa, která kompletně zničila toto území.

Po pádu Atlantidy se duše měly možnost inkarnovat a vyzkoušet si divokou a destruktivní stránku života. Lidé drancovali, rabovali, mučili, manipulovali, ovládali a zneužívali své síly a schopností a prozkoumávali svou stinnou stránku. Tito lidé postrádali v Atlantidě možnost se špatně chovat, a proto si to mohli v dalších životech nesčetněkrát vyzkoušet. Moudří lidé si po životech strávených využíváním druhých vyzkoušeli životy, kde si vybrali zažít pomáhání ostatním (druhou stranu), aby porozuměli následkům svých činů z více úhlů pohledu. Někteří lidé se z toho nepoučili vůbec.

Další lidé zjistili, že pokud nechají se sebou špatně zacházet nebo špatně zacházejí s jinými, nepřinese jim to dobré pocity ani tím nerozšíří lásku ve vesmíru. K pádu Atlantidy došlo proto, aby všechny duše dostaly šanci se vyvinout jako spirituální bytosti, a tak byly připraveny se posunout na další úroveň spirituální svobody. Země nyní prochází energetickou změnou. Máme příležitost se posunout z 3D do 5D. Nemusíme vidět změnu ve fyzickém světě, ale na úrovni myšlenek, volbách, které děláme, a činnostech, po kterých uvidíme jejich výsledky rychleji.

Pokud bychom byli v 5D už teď a neměli dobré záměry, naše špatné záměry by zasáhly všechny zúčastněné. Pokud si ještě naplno neuvědomujeme, že jsme plně odpovědní za myšlenky a činy, budeme kolem sebe bušit jako malé děti a způsobíme škodu a nic s tím neuděláme, protože odmítneme převzít odpovědnost za způsobenou škodu. V existující 5D realitě je úroveň osobní odpovědnosti ještě důležitější než ve 3D. Ti, kteří budou připraveni, postoupí, ti, kteří nebudou, půjdou na jinou Zemi. Pád Atlantidy a následné příležitosti pro probuzení duší je součástí posunu Země. Bez naučení se míry sebekontroly a odpovědnosti za naše volby se nemůžeme posunout. Bylo by to jako vzít několik lidí, kteří vědí, jak řídit auto, ale neví, jak řídit bezpečně a s elegancí, a nechat je řídit nerozvážně, což by způsobilo chaos a pohromu. Proto bylo lidem umožněno projít dvanácti tisíciletou fází. Větší část lidstva dnes poprvé ve své historii začíná přemýšlet, opravdu myslet, začíná skutečně používat mysl a vědomě si vybírat a rozhodovat se. Doposud lidstvo jako celek pouze reagovalo. Přemýšlení je pro ně něco naprosto nového.

Nakonec vám povím jeden příběh z bible. Statkář se brzy ráno rozhodl najat muže, kteří by ten den pracovali na jeho vinohradu. Slíbil jim zaplatit římský denár za tento den a poslal je na svůj vinohrad. Za tři hodiny šel na trh a viděl tam pár lidí, jak tam stojí a nic nedělají. Řekl jim: „Pojďte pracovat na mou vinici, a já vám zaplatím tolik, kolik vám náleží.“ Tak šli. Po šesti a devíti hodinách najal další lidi a řekl jim to samé. Po jedenácti hodinách potkal další lidi a zeptal se jich: „Proč tady celý den stojíte a nic neděláte?“ „Protože nás nikdo nenajal,“ odpověděli. Statkář jim řekl:“Pojďte se mnou pracovat na vinici.“ Večer řekl statkář mistrovi: „ Zavolej všechny pracovníky a zaplať jim jejich mzdu od posledně najatého k prvně najatému.“ Pracovníci, kteří byli najati jedenáctou hodinu, přišli a každý dostal jeden římský denár. Ti, kteří přišli v první hodině, očekávali, že dostanou více, ale každý dostal po jednom denáru. Poté, co dostali svůj výdělek, si začali statkáři stěžovat: „Ti, kteří byli najati v jedenácté hodině, pracovali pouze jednu hodinu, a vy jste je udělal rovnocennými s námi, kteří nesli břímě práce a žár celého dne.“ Ale on tomu předposlednímu řekl: „Příteli, nejsem k tobě nespravedlivý. Souhlasil jsi s tím pracovat za denár? Vezmi si svůj výdělek a běž domů. Chci dát muži, který byl najat jako poslední, tolik, co jsem dal tobě. Nemám snad právo dělat, co chci se svými penězi? Nebo jsi nepřející, protože jsem štědrý?“

Poslední bude jako první a první bude jako poslední. Některé duše už pracují dlouho a učí se lekci lásky, míru, tolerance, sebekontroly, odpovědnosti, zatímco další duše se probudí na poslední chvíli, zanechají za sebou starou cestu a nastoupí na novou cestu. Pokud budou ochotni a budou mít správné úmysly, pak mají to samé právo se posunout na další úroveň jako starší duše, tedy „vydělají tu samou sumu“ jako ti, kteří pracovali na poli déle. Spravedlnost je relativní...