Astrologie za doby vlády Karla IV.

S příchodem Karla IV. na český trůn se začíná psát jedna s nejslavnějších kapitol naší historie a tedy i vzdělanosti u nás. Na zemském sněmu se Karlovi podařilo to, v čem neuspěl o půl století dříve Václav II. Zakládacím listem 7.dubna 1348 ustavuje svobodné vysoké učení - Universitatis magistrorum et studentium. Univerzita pražská v sobě spojovala vše, co do té doby mohly poskytnout univerzity Paříži a Bologni (založena v letech 1119 a 1160) pokud pomineme univerzitu v Salernu specializovanou pouze na lékařství.
Pražská univerzita měla čtyři fakulty: teologickou, církevního práva, lékařství a artistickou neboli filozofickou, na níž se učilo sedmero svobodných umění, mezi něž patřila také astronomie nerozlučně spjatá s astrologií.
Z astrologie se přednášel především Ptolemaiův Almagest, a to podle výňatků, které dal přeložit císař Fridrich II. do latiny. Dále to byla Theoria planetarum buď podle Jana Campany z Novary (1.pol. 13.stol.) nebo Gherarda z Cremony. Probírala se nauka o sestavování kalendáře, o pohybu Slunce a Měsíce, o hvězdách, výpočty pohyblivých svátků a základy optiky. Astronomii, která tehdy úzce souvisela s astrologií a lékařstvím, byla jako "praktické vědě" věnována vždy výjimečná pozornost.
Kromě univerzity se v době Karla IV. vytvořil pozoruhodný okruh vzdělanců, k němuž patřil zřejmě i císař. Hlavou této skupiny byl Mistr Claret, vlastním jménem Bartoloměj z Chlumce. Cílem bylo vytvořit specificky českou vědu. Významným krokem k tomu bylo sestavení česko-latinských odborných slovníků.
Doba byla nakloněna víře v hvězdy a astrologie provázela člověka téměř všude. Astrologická mystika se stala součástí výtvarného umění a je například skryta i v obraze Kristus na hoře Olivetské od Mistra Třeboňského asi z roku 1380.
Také Karlštejn v sobě skrývá astrální prvky. Představuje neobvyklé seskupení budov, jaké se nevyskytuje u žádného jiného hradu. Nejnižší stavba je pevnostní a obytná, vyšší je slavnostní a nejvyšší je královská. V ní je kaple sv. Kříže, která symbolizuje nebeskou říši s hvězdnou oblohou, Sluncem a Měsícem.
Významné stavby byly zahajovány tak, aby jejich horoskop byl nejpříznivější. Dr. Zdeněk Horský prokázal, že například pro položení základního kamene Karlova mostu bylo zvoleno datum významné jak astrologicky, tak z hlediska číselné mystiky. Okamžik založení je zcela neopakovatelný a výjimečný tím, že jej lze zapsat řadou lichých číslic: 1, 3, 5, 7, 9, 7, 5, 3, 1. První čtyři číslice určují rok, další den a měsíc, následuje hodina a minuty. Také astrologicky šlo o významný okamžik, protože všechny známé planety byly nad obzorem, Slunce, Merkur a Saturn se nacházely ve společné konjunkci. V ascendentu, tj. v místě na ekliptice, které právě vycházelo, stálo znamení Lva, heraldický symbol a astrologický vládce českých zemí a Prahy samotné.
Astrologickou symboliku skrývá v sobě také průčelí Staroměstské mostecké věže. Poznáváme tu celý tehdejší vesmír a jeho hierarchii. Spodní část na úrovni člověka figurálně znázorňuje zemskou sféru. Klenba brány s gotickou výzdobou představuje sféru Měsíce a nad ní je sféra Slunce s ústřední sochu sv.Víta a sochami Karla IV. a Václava IV. Nejvyšší patro brány zobrazuje sféru hvězd se dvěma zemskými patrony Vojtěchem a Zikmundem. Na vrcholku je socha lva, nikoliv heraldického dvouocasého, ale jednoocasého, tedy astrologického.
Astrologie měla na panovnickém dvoře Karla IV. důležitou pozici a bylo běžné v závažných situacích zkoumat "hvězdné konstelace" a řídit se předpovědí astrologů. O astrologii se dovídáme také z korespondence biskupa Jana ze Středy nebo z kapitoly O Slunci z vlastního životopisu císaře.
Na tradice české astrologie navázal také papežský legát biskup Giovanni Marignolli. V díle Cronica Bohemorum (Česká kronika), sepsané pro Karla IV., podává astrologický výklad narození Krista a rozvíjí astrální symboliku.     

převzato z časopisu Natura Plus (https://natura.baf.cz)