Archeologové u Stonehenge odhalili, odkud pocházejí obří kameny

S pomocí vzorku původního kamene, který byl po odebrání v roce 1958 až do loňska v USA, vědci vyřešili jedno z tajemství slavného Stonehenge, komplexu menhirů a kamenných kruhů na Salisburské pláni 13 km od města Salisbury v anglickém hrabství Wiltshire. Určili totiž místo původu většiny zdejších megalitů.

Geochemické testování prokázalo, že 50 z 52 šedých a křemičitě pískovcových megalitů je ze stejného místa - jsou z asi 25 kilometrů vzdáleného, nyní zalesněného místa zvaného West Woods, které se nachází na okraji přírodní rezervace Marlborough Downs ve stejném hrabství.

„Naše výsledky naznačují, že většina kamenných útvarů ve Stonehenge má stejné chemické složení. Z toho důvodu můžeme konstatovat, že pocházejí ze stejné oblasti,“ řekl vedoucí týmu David Nash z britské University of Brighton.

Po dobu několika staletí si odborníci lámali hlavu, odkud se na dané místo tak velké a těžké kamenné bloky, které nyní tvoří jednu z nejznámějších britských atrakcí, vlastně dostaly.

Památné místo je složeno ze dvou druhů kamene. O těch výrazně menších je už nějakou dobu známo, že pocházejí z horského pásma Preseli Hills v jihozápadním Walesu v tamním hrabství Pembrokeshire, což je asi 250 kilometrů daleko, připomněla stanice CNN.

„Nejvíce vzrušující na tom je, že jsme nyní dostali odpověď na otázku, která nedávala archeologům spát takřka 400 let,“ prohlásila podle agentury Reuters historička Susan Greaneyová z britské kulturní neziskové organizace English Heritage.

Už mnoho let se podle ní spekulovalo, že oním místem může být Marlborough Downs, protože se tam vyskytují kameny z podobného materiálu a podobného vzhledu, velké a šedé, ale nikdy se to nepodařilo prokázat. Daná oblast se navíc i kvůli místní vegetaci a také proto, že menší kameny jsou z úplně jiné lokality (zmíněný Wales), takřka neprozkoumávala.

Stonehenge původně obsahovalo 80 velkých kamenných bloků, z toho se jich do současnosti dochovalo oněch 52, připomíná list The Independent.

Menhiry tvořící ve Stonehenge ikonický vnější kruh byly postaveny „architekty z neolitu“ kolem roku 2500 před naším letopočtem.

„Každý z těchto kamenných bloků váží v průměru asi 20 tun, některé z nich až 30 tun a nejdelší má asi devět metrů,“ doplnila Greaneyová.

Je nicméně stále záhadou, jak přesně se dostaly na své stávající místo, podle expertů šlo v pradávné minulosti bezpochyby o „obrovský projekt“. Nová zjištění by mohla archeologům pomoci najít odpovědi.

Stonehenge je zřejmě nejznámější památkou tzv. megalitické kultury datující se do období mladší doby kamenné až doby bronzové. Komplexy velkých kamenných bloků jsou obestřeny tajemstvím a někteří v nich vidí posvátná místa. Reálný účel staveb je však též pořád nejasný.