Amazonský deštný prales

Amazonský prales představuje více než polovinu zbývajících tropických deštných lesů na světě.
Jedná se o největší volně dostupný zdroj uspokojující základní lidské potřeby pro přežití: kyslík, sladkou vodu a biodiverzitu. Tato zásobárna by však mohla být rychle zničena, pokud by se uskutečnily navrhované změny infrastruktury určené pro zlepšení obchodního spojení mezi státy Jižní Ameriky. Plánované dálnice, elektrická vedení a telekomunikace by Amazonský deštný prales roztrhaly na kusy.

Odlesňování pramení především v prudkém nárůstu populace v Brazílii a v souvisejícím hladu po zemědělské půdě. Lesní porost zabraňuje erozi a sesuvům půdy, stejně jako tvoří přirozenou zásobárnu vody. Nově vykácená území tak ohrožuje silná eroze a plodiny vysázené na ztrácející se zemědělské půdě trpí nízkou hladinou spodní vody. Místo aby prales zadržoval srážky, nepřiměřeně velké množství spadne na povrch, zaplaví velká území, voda pak rychle odteče a do dalšího deště panuje v oblasti sucho. Všechny tyto problémy způsobují snížení biodiverzity a zvyšují zranitelnost celého ekosystému.

Hlavní příčinou současného ničení deštného pralesa jsou velkofarmy s obrovskými stády dobytka. S rostoucí poptávkou po hovězím mase a kůžích zabírají dobytčí farmy čím dál větší část brazilské půdy na úkor deštného pralesa. Na území, kde ještě nedávno rostly vzácné stromy a žila jedinečná divoká zvířata, jsou dnes holé pláně – pastviny pro dobytek. Dobytčí farmy už nyní pokrývají 80 % odlesněné půdy. Brazilská vláda přesto v příštích letech plánuje vývoz hovězího masa a kůží ještě zdvojnásobit.

Všechno podstatné o Amazonii se dozvíte na miniwebu www.amazonskepralesy.cz zaměřeném na tuto jedinečnou přírodní oblast, její postupující ničení a naši kampaň za její záchranu.

Ochrana pralesů

Jedním z mnoha řešení jak zabránit odlesňování, je upravit způsob zemědělství. Místo velkých plantáží, které značně vyčerpávají půdu, by se mohly zavést nové zemědělské techniky. Návrat k tradičnímu rotačnímu zemědělství by také zvýšil úrodnost půdy, ačkoli tento způsob neposkytuje dostatečné množství zemědělských produktů. Pokud by rozloha kvalitní zemědělské půdy postačovala, nemuselo by se přistupovat k dalšímu kácení.

Dříve odlesněné a dnes již nevyužívané plochy by mohly být znovu zalesněny, avšak kvalita této obnovené vegetace není příliš vysoká. Navíc je rozloha území, která se nijak nevyužívají,  poměrně malá. Stále rostoucí populace Brazílie klade větší a větší nároky na zemědělskou půdu, jak stávající, tak potenciální.