Amazonské přehrady se konkretizují

Až 49 nových přehrad chce brazilská vláda postavit v povodí Amazonky. Povodí řeky Tapajós by se za podpory Číny mělo proměnit v obří koridor pro přepravu obilí a sóje z odlesněných ploch státu Mato Grosso, napsal deník The Guardian. V cestě industrializace nedotčené části Brazílie stojí ekologové a původní indiáni z kmene Munduruku.

Jednou z hlavních překážek pro námořní cestu do regionu Mato Grosso jsou peřeje São Luiz jižně od města Itaituba. Jejich překonání by umožnila série plánovaných přehrad, které mají tvořit koridor nazvaný „hydrovia“.

Ten se má táhnout stovky kilometrů od dolního toku řeky Teles Pires až po ústí Tapajós do Amazonky a jeho účelem je podle The Guardian dopravit plodiny „ze země s největšími farmami, tedy Brazílie, do země s největšími jídelnami - do Číny“.

V povodí řeky Tapajós, které zabírá území o velikost Francie, plánuje brazilská vláda za pomoci čínských a evropských financí a technologií vybudovat celkem 49 přehrad. Nové vodní elektrárny by zvýšily brazilskou produkci elektřiny o čtvrtinu. Města Itaituba a Sinop pak má spojit asi 1000 kilometrů železnice.

„Hydrovia je součástí plánu o několika úrovních: přehrady, přístavy, silnice, železnice. Cílem je industrializovat oblast, takže realizace je v zájmu energetických společností, zemědělských a těžařských firem,“ popsala Fernanda Moreirová z katolické neziskové organizace, která spolupracuje s místními komunitami.

Pro vládu představuje zpřístupnění rozsáhlé zemědělské oblasti v kombinaci s přínosem v energetice základ národního hospodářského vývoje a obchodu s Čínou. Odpůrci megaprojektu vidí v hydrovii existenční hrozbu pro původní obyvatelstvo regionu a bohaté ekosystémy. Podle jednoho odhadu by mohlo být v rámci projektu vykáceno 950 000 hektarů lesa, uvedl The Guardian.

„Tohle je pro Amazonii historický moment. I v minulosti jsme měli vlny průmyslového rozvoje - gumu, těžbu dřeva, a hornictví - které způsobily sociální pnutí a ekologické škody, ale navrhované stavby podél řeky Tapajós zasahují mnohem větší území a měly by mnohem dalekosáhlejší dopady,“ řekla Alcilene Cardosová z výzkumného ústavu IPAM.

Půl hodiny proti proudu Tapajós nad peřejemi São Luiz se nachází vesnice kmene Munduruku Dace Watpu. Pokud by pod peřejemi vznikla přehrada, osada by skončila pod vodou. „Vláda může nazývat vodní elektrárny čistou elektřinou, ale čistá není. Je v ní naše krev a naše utrpení. Vláda nás bude muset zabít, jestli chce se svým projektem uspět,“ řekl deníku vůdce osady Juarez Saw Munduruku.

Zdroj: https://zpravy.idnes.cz