Abbásovci v Bagdádu (750-1258)

Arabsko-islámská dynastie (750 až 1258, která odvozovala svůj původ od Muhammadova strýce Abbáse (+653, vládla po svržení Umajjovců, přenesla sídlo chalífátu z Damašku do Bagdádu. Abbásovští chálífové podporovali překládání antických filozofických, přírodovědeckých a lékařských děl, která se tak stala přístupnými evropským učencům. V době rozkvětu sahala jejich říše od Indie až k Alžíru, jejich vládu ukončil vpád Mongolů r. 1258.

Jako chalífové neboli následníci Mohameda ve vládě nad muslimským světem rozvinuli Abbásovci myšlenku, že úřad chalífy může zastávat jen příslušník prorokova rodu. Chalífa al-Mansúr zřídil nové hlavní město země v Bagdádu, který se pod vládou Harúna ar-Rašída stal centrem kultury a prosperity. Abbásovci využili služeb extremistické skupiny Hašimija k vyhrocení kmenových, sektářských a etnických sporů a svrhli dynastii Umajjovců, jež během své vlády připojila k muslimské říši severovýchodní Afriku, Španělsko, západní Indii a části střední Asie. Od roku 850 byla ústřední moc Abbásovců oslabována konflikty s místními dynastiemi. V roce 1055 turecké kmeny Seldžuků dobyly Bagdád a ovládly tak celý chalífát. Abbásovci si přesto podrželi úřad chalífy jako duchovní hlavy islámu a oficiální hlavy říše. Světskou moc Abbásovců obnovil až chalífa an-Násir v době, kdy se seldžucká říše postupně rozpadala. Bylo to však na poměrně krátký čas, protože 10. února 1258 dobyla Bagdád mongolská vojska a chalífát jako státní útvar definitivně zanikl. 

• Abú-l-Abbás Abdulláh as-Saffáh (750–754)
• al-Mansúr (754–775)
• al-Mahdí (775–785)
• Músá al-Hádí (785–786)
• Hárún ar-Rašíd (786–809)
• al-Amín (809–813)
• al-Ma'mún (813–833)
• al-Mu'tasim (833–842)
• al-Váthik (842–847)
• al-Mutavakkil (847–861)
• al-Muntasir (861–862)
• al-Musta'ín (862–866)
• al-Mu'tazz (866–869)
• al-Muhtadí (869–870)
• al-Mu'tamid (870–892)
• al-Mu'tadid (892–902)
• al-Muktafí (902–908)
• al-Muktadir (908–932)
• al-Káhir (932–934)
• ar-Rádí (934–940)
• al-Muttakí (940–944)
• al-Mustakfí (944–946)
• al-Mutí' (946–974)
• at-Tá'i' (974–991)
• al-Kádir (991–1031)
• al-Ká'im (1031–1075)
• al-Muktadí (1075–1094)
• al-Mustazhir (1094–1118)
• al-Mustaršid (1118–1135)
• ar-Rášid (1135–1136)
• al-Muktafí (1136–1160)
• al-Mustandžid (1160–1170)
• al-Mustadí' (1170–1180)
• an-Násir (1180–1225)
• az-Záhir (1225–1226)
• al-Mustansir (1226–1242)
• al-Musta'sim (1242–1258)