(2003)

Loňský workshop konference Forum 2000: Mosty přes globální propasti na téma mezinárodního obchodu a ekonomiky vyzval k "zásadní reformě současného systému globální ekonomické kontroly, odstranění dvojích standardů v mezinárodním obchodě a zajištění stejných pravidel hry pro všechny země." Účastníci se shodli na směru nutných reforem, především na demokratizaci a posílení role multilaterálních institucí a posílení soudržnosti jejich politiky. Letošní konference Forum 2000: Mosty přes globální propasti se koná přibližně měsíc po zasedání Světové obchodní organizace (WTO) v Cancúnu a je tak jedinečnou příležitostí k reflexi jeho neúspěchu a budoucnosti celého multilaterálního obchodního systému. Klíčové otázky, které by měly být zodpovězeny na tomto workshopu jsou: Znamená kolaps zasedání WTO v Cancúnu konec multilaterálního obchodního systému a návrat do světa, kde rozhoduje především politická moc? A nebo dává nástup třetího světa jako koordinované politické síly naději, že budou vytvořena pravidla spravedlivého mezinárodního obchodu? Jsou požadavky aliance rozvojových zemí G-22 správným krokem k vytvoření spravedlivých pravidel mezinárodního obchodu? Do jaké míry by měl být tento spravedlivý obchod volný a globální, kolik by ho mělo být? A jak zajistit zemědělcům odpovídající ceny za jejich výrobky?

Na konferenci Forum 2000: Mosty přes globální propasti v roce 2002 definovali její účastníci společně sdílené hodnoty, kterými by se měly korporace řídit a proběhla řada debat o tom, jak převést tyto hodnoty do konkrétních kroků. Účastníci workshopu "Etika, odpovědnost a udržitelnost ve světě nadnárodních korporací" se společně shodli na tom, že "je nutné vyvinout strategii, která by - ukotvená rámci OSN - vedla k větší odpovědnosti, transparentnosti a udržitelnosti".

Zatímco stále více korporací vítá koncept udržitelného rozvoje jako způsob zvyšování tržní hodnoty a současně i hodnot sociálních a ekologických, zástupci nevládních organizací často argumentují, že chybí konkrétní, hmatatelné výsledky. Mnohostranná partnerství, dobrovolná seberegulace a sociální odpovědnost v současné době představují priority v agendách nadnárodních korporací. Jsou tyto "vnitřní" strategie efektivní - dokážou zajistit vedle zisku také požadovanou úroveň sociální odpovědnosti a udržitelného rozvoje? Co je nutné udělat, aby fungovaly lépe? Nebo mají pravdu kritici z nevládního sektoru, požadující intervence "zvenčí", tedy externí regulaci aktivit na místní, národní a mezinárodní úrovni? Nebo je efektivní a žádoucí využívat kombinovaných postupů, například v podobě externího hodnocení toho, jak jsou dobrovolná pravidla seberegulace dodržována (jako například Global Reporting Iniciative)? Jaká je budoucnost mnohostranných partnerství v kontextu zmíněných odlišných strategií?

Předluženost chudých zemí není spojena pouze s otázkami ekonomickými či právními. Často za ní stojí také politická rozhodnutí a odpovědnost. V době bipolárního uspořádání světa rozhodovaly o půjčkách do značné míry právě zájmy politické. Produktivita takových půjček však byla pochopitelně nízká a celá řada zemí, kde od té doby proběhly demokratizační změny, se s těmito starými závazky vyrovnává dodnes. Zatímco věřitelé se ke konkrétním problémům post-totalitních zemí dnes často otáčejí zády, jejich zadluženost hrozí destabilizovat nový pořádek. Kritici takového postoje dlouhodobě argumentují tím, že dluhy jsou nelegitimní a nemusí být tedy spláceny. Irák je konkrétním příkladem situace, kdy jsou stávající mechanismy pro řešení zadluženosti velmi zpochybňovány. Jedná se o precedens použitelný také v jiných případech? Jakým způsobem můžeme posuzovat oprávněnost dluhů a jak k dluhům "nelegitimním" přistupovat? Účastníci tohoto workshopu budou také diskutovat o existujících a nově vznikajících návrzích na restrukturalizaci dluhu a o způsobu jak otevřít rozhodování o nich veřejné kontrole.

Pražská deklarace, která vznikla v roce 2001 z podnětu účastníků konference Forum 2000, uvádí, že "výzvou pro globální demokracii je hledání nástrojů a institucí, které spravedlivě ochrání jak globálně sdílené hodnoty, tak lokální rozdíly". Veřejné statky představují právě tyto sdílené hodnoty. Účastníci tohoto workshopu tak budou diskutovat o něčem, co lze nazvat jádrem - ať již pozitivním či negativním - globalizačního procesu. Z tématu globálních veřejných statků nelze vyloučit žádného spotřebitele na světě: Zahrnuje otázky tak široké jako zajištění míru a bezpečnosti, zmírnění pandemie HIV/AIDS či zabezpečení finanční stability. Koncept globálních veřejných statků znovu poukazuje na nutnost vytvořit globální pravidla, která by efektivně řešila tyto problémy a jsou proto zásadní výzvou pro existující globální instituce. Delegáti budou zvažovat konkrétní institucionální opatření, politické nástroje a finanční mechanismy týkající se globálních veřejných statků.