(2000) Jeho Svatost Dalajláma

Bratři a sestry,
Je pro mne velkou ctí, že mám možnost dnes tu s vámi být a hovořit. Některé z vás znám už léta a považuji vás za svém učitele, protože jsem se od vás mnoho dozvěděl. Jsem také trochu nervózní, protože moje angličtina není příliš dobrá. Rád bych vyjádřil svůj vděk Fóru 2000 za zorganizování tohoto setkání.
V podstatě všechny bytosti, které mají pocit bytí, nejen pocit života, ale také pocit radosti a strasti, bytosti které pociťují potěšení či bolest a mají schopnost si pamatovat, ty všechny mají společnou jednu věc - pocit svého vlastního já.Všechny mají jedno společné - touhu pociťovat radost a vyhýbat se bolesti. V tomto ohledu my, lidské bytosti, nejsme příliš odlišní od ostatních savců. Jediný rozdíl je podle mého v síle myšlení, v inteligenci. Proto spokojenost, kterou hledáme, není založena pouze na smyslové, fyzikální bázi, tu sdílíme s ostatními zvířaty - jídlo, sex. Některé obavy a znepokojení v našich myslích nepocházejí ze smyslových nebo fyzických bolestí, ale z inteligence.
Věřím, že lidské potřeby nejsou uspokojovány pouze materiálním pohodlím, hmotnými statky, ale také na mentální úrovni se potřebujeme vyhýbat bolestem a problémům, abychom získali klid mysli. K překonání určitého pocitu neštěstí na mentální úrovni potřebujeme také tišící prostředek na mentální úrovni. Kupříkladu osoba, která má rozbouřenou mysl, ji nemůže utišit materiálním pohodlím. I když má peníze, možná je i milionář, možná má i nějaké přátele. Ti však mohou být přátelé spíše jeho peněz než jeho opravdoví přátelé. Materiální pohodlí ho nevyléčí. Naproti tomu osoba s klidem a mírem v duši, sebedůvěrou, dokáže překonat i fyzickou bolest. To dokazuje, že mentální rovina je nadřazena fyzické. Peníze a hmotné statky si jednoduše neporadí s duševními problémy.
I když je moje zkušenost se západní společností omezená, když se setkám se svými přáteli z Ameriky nebo Evropy, kteří mají všechny hmotné statky a materiální bohatství, tak po pozdravu si můžete vyslechnout spoustu stížností a uvidíte neklid v jejich mysli. Nedostatek pocitu bezpečí, pochybnosti a strach dokazují, že materiální zajištění není samo o sobě odpovědí pro lidstvo. Z buddhistického úhlu pohledu lze tento neklid mysli nazvat postiženými city. Některé emoce jsou dobré pro sebedůvěru a vnitřní sílu, ostatní jsou však nesmírně škodlivé pro klid mysli. Když jsme vystaveni těmto emocím, tak často mohou způsobit problémy se zažíváním a spánkem a případně i mohou způsobit fyzické problémy. Emoce jsou tedy velice důležitou součástí našeho života.
Musíme tedy tyto emoce ovládnout, ne ale drogami, alkoholem či injekcemi. Kdyby snad vědci dokázali odejmout část mozku, bylo by to docela užitečné! Pak bychom neměli žádné pocity. Bylo by to ale velice nešťastné řešení a my bychom byli jako roboti. S emocemi je to ostatně jako se vším v přírodě, i zde existují protichůdné síly. Chceme-li omezit jednu sílu, jednu lítost, musíme zvětšit jinou. Pak se první automaticky zmenší.
Ve světě emocí se vyskytuje mnoho protimluv - láska a laskavost oproti nenávisti. Více lásky a laskavosti redukuje nenávist a naopak. Jde o protichůdné síly. Musíme najít způsoby a prostředky na omezení protipólů různých emocí. Musíme vědět, jak na které emoce jít. Emoce jako třeba nenávist, žárlivost a podezíravost jsou ničiteli klidu naší mysli a našeho štěstí. Jsou to opravdoví nepřátelé mezi námi. Protichůdnou emocí k nim jsou láska a laskavost. Cítím, že lidská laskavost, smysl pro zodpovědnost a společnost jsou určitým druhem spirituality. S nimi nepotřebujete víru v náboženském slova smyslu. Dokonce ještě když jsme byli v matčině lůně, dokázali jsme rozpoznat hlas naší maminky, což dokazuje, že i nenarozené dítě má smysl pro intimnost. Je tedy důležité mít zalíbení a prokazovat je od početí do smrti. Roční dítě ještě nemá víru. Ta přichází až později. Tudíž bez ohledu na druh víry, na to, zda jde o věřící nebo nevěřící, toto jsou základní hodnoty pro tento život a ne pouze pro život posmrtný. Tyto hodnoty přinášejí klid mysli.
I přes globalizaci a změny ve světě jsme pořád ještě lidskými bytostmi a i přes pokroky v technologiích nejsme jejich otroky. Myslím si, že lidské hodnoty by měly být nad technologiemi. Toto nazývám světskou etikou. Potřebujeme určitý druh spirituality, abychom naplnili štěstí. Když se jednotlivec stane šťastnějším a klidnějším, pak i jeho rodina se stane šťastnější a více naplněná mírem. Právě tak se může lidská společnost přeměnit.
Myslím si, že je nezbytné zdůrazňovat prostřednictvím vzdělání, médií a umění důležitost bytí šťastným. Cítím, že lidské hodnoty jsou málo podporovány. Někteří lidé si myslí, že světská etika je odmítnutím náboženství. V Indii je tolik náboženství, že nemohou dát do ústavy jen jedno. Musí respektovat všechna náboženství a neprosazovat jen jedno. Pro šťastnější budoucnost potřebujeme méně násilí, více harmonie, vzájemné pomáhání jeden druhému a udržování lidských hodnot. Při tom mohou hrát důležitou roli různé tradice. I přes různé filozofie všechny směřují k soucitu, lásce, odpuštění, spokojenosti a sebe-disciplíně. Když se budeme nezaujatě učit o tradicích druhých, pak uvidíme, že každá tradice má ten samý potenciál. Různorodost filozofií je pro lidstvo nezbytná. Rozmanitost filozofií představuje krásu lidské inteligence. Stejně jako různobarevná zahrada je přitažlivější než jen jednobarevná. Podobně je i světová zahrada takto mnohem krásnější. Věřím, že až jednoho dne přijedou mimozemšťané z jiného vesmíru, tak ocení různorodost filosofií.
Děkuji.