0558 - Justiniánův mor

Zprávy z nejstarších dob jsou značně nespolehlivé a ani v líčení průběhu nákazy nejsou jednoznačné. Jeden z prvních popisů epidemie, podle kterého se dá soudit, že jde o skutečný mor, je z r. 558. Byl to tzv. Justiniánův mor, nazvaný podle byzantského císaře, který tehdy vládl. 

Pandemie způsobená bakterií Yersinia pestis propukla v roce 541 v Etiopii, odkud se nejprve dostala do Egypta. Při této epidemii zemřely miliony lidí a jen v hlavním městě Cařihradu jich denně umíralo 5 – 10 tisíc (menší mapa na protější straně). Je ostatně známo, že mory se do Evropy šířily především z Orientu, hlavně ze Sýrie přes Středomoří. Zasahovaly lidnatá města, zejména přístavy, pokračovaly přes střední Evropu a končily až v severních oblastech Ruska a ve Skandinávii, kde v té době byla mizivá hustota obyvatelstva. 

Poměrně často se stávalo, že zatímco mor kosil městské obyvatelstvo po tisících, bezprostřední okolí měst bylo ohroženo velmi málo nebo vůbec.

Mor se několikrát vrátil, takže v rozmezí let 541 až 750 mu podle historiků padlo za oběť dokonce 30 až 50 milionů lidí. Pandemie na dlouhou dobu zlomila vojenskou moc Byzance, což umožnilo rozšíření islámu ve Středomoří. Mor měl silný dopad na ekonomiku, kulturu a společnost východořímské říše i dalších oblastí Evropy a Asie. Epidemie se pak opakovaně vracely a cyklicky se opakovaly zhruba jednou za čtyři roky.