Mayské náboženství

Náboženská soustava Mayů, ve své dochované podobě se záčala formovat asi během 1. poloviny 1. tisíciletí př.n.l.; z té doby z oblasti Peténu (Guatemala) doložen vznik individualizovaných božstev. Asi ve 4.-3. století př.n.l. byl vytvořen kalendář a hieroglyfické písmo. Polyteistické náboženství Mayů bylo spojením kultu personifikovaných přírodních sil a teologické spekulace kněží (zbožštění nebeských těles, uctívání času). K jeho výkladu, udržování a dalšímu rozvoji sloužilo hierarchizované a pevně organizované kněžstvo, které tvořilo vrstvu mayské inteligence (astronomové, matematikové, literáti), později i hospodářských správců a politiků. Z klasického období (3.-10. století n.l.) je jen málo dokladů o lidských obětech, které se v pozdější době (od 10. do 11. století) staly (zřejmě pod vlivem mexických etnik) hlavním náb. obřadem. 

V tomto období došlo i k dalšímu rozrůstání panteonu (jedním z hlavních božstev se stal Kukulkan). Po dobytí Mexika Španěly v 1. polovině 16. století bylo mayské náboženství spojené s kněžími zcela zlikvidováno, v lidové křesťanské tradici se udržely jen pozůstatky (křesťanští svatí ve funkci bývalých božstev deště, strážců světových stran ap.). – V čele mayského panteonu byl stvořitel světa Hunab Ku (významný pro teologickou spekulaci, nikoli pro kult) a jeho dobrotivý syn Itzamná. Ten byl pánem nebe, dne a noci, považován za vynálezce písma a knih a za prvního kněze. Dalšími významnými božstvy byli Chac (božstvo deště a větru ve čtyřech aspektech jako strážce čtyř světových stran), Yum Kax (božstvo kukuřice, patron zemědělství, Ah Puch (božstvo smrti, spojován s bohem války a lidských obětí), Xaman Ek (astrální božstvo Polárky, "průvodce obchodníků"), Ek Chuah (ve dvou aspektech: jako božstvo války zlý, jako božstvo cestujících obchodníků dobrý, současně patron kakaa), jménem neznámé nikomu nepodléhající božstvo války, Ixchel (ženské božstvo záplav, manželka Itzamny, patronka těhotných, vynálezkyně tkaní), Ixtab (ženské božstvo sebevraždy). Kromě toho je známo i třináct nebeských a devět podsvětních božstev, třináct božstev katunů, božstva částí roku (19), dnů (20), číslic (0–13) a množství duchů, kteří bývají aspektem některého z božstev v určité specifické funkci. 

S náboženstvím byl spojen rozvinutý rituál, zahrnující modlitby, oběti (zvířat i lidí), půsty, očistné obřady, hostiny a pitky. Lidské oběti byly vy konávány v chrámech; obětovanému kněz rozřízl hruď, vytrhl srdce a krví potřel obraz božstva, Jemuž byla oběť přinesena. Zvláštní obřady se konaly na konci každého katunu (stavění stél s nápisy) a v období Nového roku. Kromě toho existovaly svátky spojené s jednotlivými dny, s kalendářem zemědělských prací, svátky jednotlivých profesí a jiné příležitostné a výroční svátky.