Mimotělní zkušenosti

 

Mimotělní zkušenost (z anglického out-of-body experience, OBE nebo někdy OOBE) je zážitek, který typicky zahrnuje pocit vznášení se mimo své tělo a v některých případech vnímání fyzického těla z místa mimo své tělo.

Termín out-of-body experience byl představen v roce 1943 Georgem Tyrrellem ve své knize Apparitions a byl přejat výzkumníky jako Celia Green nebo Robert Monroe.

OBE může být vyvoláno traumatickým poraněním mozku, smyslovou deprivací, prožitkem blízké smrti (NDE), disociačními a psychedelickými drogami, dehydratací, spánkem a elektrickou stimulací mozku. Někteří lidé jsou schopni OBE vyvolat úmyslně.

Vědci považují OBE za typ halucinace, která může být způsobena různými psychologickými a neurologickými faktory. Někteří parapsychologisté a okultní spisovatelé považují OBE za důkaz, že duše, duch nebo jemnohmotné tělo se můžou oddělit od těla a navštívit vzdálenější místa.

Jeden z deseti lidí zažije OBE jednou, nebo vícekrát ve svém životě, ale vědci o tomto jevu stále vědí jen málo.

Dosud se předpokládalo, že mozek přestane fungovat dvacet či třicet sekund poté, co se zastaví srdce. Jeden z pacientů ve studii však popsal, co se kolem dělo tři minuty poté, co mu přestalo bít srdce. Události a zvuky přitom korespondovaly s tím, co se kolem skutečně dělo.

Často jsou prožitky popisovány jako zalité světlem, mlhou a většinou příjemné ačkoli zmatené. Předpokladem je, že si dotyčný včas neuvědomí, že se dívá na své fyzické tělo a to znamená, že jeho vlastní tělesná schránka v tu chvíli umírá. Jinak by nejspíše převládl pocit paniky a strachu.